Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

01-08-2001

Horní Rakousy podaly kvůli Temelínu žalobu na ČEZ

Žalobu na českou elektrárenskou společnost ČEZ kvůli jaderné elektrárně Temelín podala v úterý u Zemského soudu v Linci hornorakouská vláda. Jde přitom o obrannou žalobu, která má ČEZ přinutit ke konkrétním technickým opatřením v elektrárně Temelín. Podle rakouského tisku je předmětem žaloby také působení záření na pozemky. Podání žaloby, kterou schválila zemská vláda Horních Rakous 23. července, jednohlasně odsouhlasili na zasedání Zemského sněmu zástupci všech politických stran. V reakci na rozhodnutí zemské vlády Horních Rakous mluvčí společnosti ČEZ Daniel Častvaj minulý týden uvedl, že ČEZ nemá ze žaloby žádné obavy. Při výstavbě elektrárny postupuje ČEZ v souladu s českými právními předpisy a neví, jaká právní konstrukce by vedla k tomu, aby jej mohl cizí stát zažalovat. Žaloba je pro ČEZ pouze další z řady snah zastavit spuštění Temelína.

Na zprávu Evropské komise k Temelínu reagují Rakušané zatím opatrně

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel obdržel zprávu Evropské komise k jaderné elektrárně Temelín, k jejímu obsahu se však nijak nevyjádřil. Zpráva o rozsahu 250 stran shrnuje stanoviska Prahy a Vídně k bezpečnosti Temelína a podle kancléřovy mluvčí Heidi Glückové byla předána odborníkům ministerstva životního prostředí k prostudování. Zpráva podle ní poskytuje "dobrý základ k uzavření procesu z Melku". Poslanec Evropského parlamentu za rakouské lidovce Othmar Karas na celém česko-rakouském sporu o Temelín ocenil zejména skutečnost, že pomohl "zatáhnout Evropskou unii do debaty" o bezpečnosti jaderných elektráren. "Celý proces z Melku se stal podnětem k vypracování unijní bezpečnostní normy pro jaderné elektrárny," prohlásil Karas. Přestože záležitosti energetiky zůstávají z hlediska unie v pravomoci národních vlád, jsou podle něj potřeba detailnější celoevropské bezpečnostní normy.

Hornorakouští Zelení znovu protestovali proti tomu, že "temelínská" komise EU nezapracovala do své zprávy 180stránkový elaborát rakouské strany, dodaný na poslední chvíli či podle některých zdrojů dokonce po termínu. "Rakouská vláda rozhodně nesmí takový postup akceptovat, ale musí závěry komise EU odmítnout a požadovat zapracování rakouského závěrečného stanoviska do textu její zprávy," požadoval mluvčí zemských Zelených Rudi Anschober. Kritizoval také kancléře Schüssela za jeho prohlášení, v němž odmítl všechny hrozby vetem proti přijetí ČR do EU. Proti hrozbám veta se vyslovily i rakouské organizace Global 2000, Greenpeace a Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí. Stejně jako Zelení však podpořily vypracování zákona, který by Vídni umožnil odkládat uzavření české kapitoly energetika tak dlouho, dokud Temelín nebude odpovídat "nejnovějšímu stavu techniky", což samy tyto organizace definují jako úroveň vyhovující německým bezpečnostním normám.

Prezident Havel zneklidněn britskými kontrolami na letišti

Prezidenta Václava Havla zneklidňují některé okolnosti, které provázejí britské kontroly na ruzyňském letišti. "Přestože si je prezident vědom důvodů britské strany, které vedly k zavedení tohoto přechodného technického opatření..., považuje některé okolnosti je provázející za zneklidňující," uvedl ve svém prohlášení mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl. Havel podle něj zároveň zdůraznil, že při kontrolách je nutné respektovat lidská práva a právo na ochranu osobních údajů. "Pokud by tyto zásady měly být narušovány, byla by tato procedura podle prezidenta nadále neakceptovatelná," sdělil Krafl. Prezident podle Krafla "rozporuplnou" situaci související s předběžnými kontrolami pozorně sleduje. Přivítal iniciativu Českého helsinského výboru, který chce jejich korektnost sledovat. Za zpolitizovanou podle Krafla označil Havel diskusi o případném zavedení víz a považuje ji v souvislosti s přípravou vstupu České republiky do Evropské unie za krok zpět. Prezident Havel podle Krafla považuje za nejvážnější na celé věci její příčiny, především stupňující se rasistické a diskriminační postoje většinové společnosti vůči Romům. Státní a společenské organizace by měly věnovat veškerou pozornost tomu, aby byly tyto příčiny odstraněny, dodal.

Marvanová navrhla, aby o azyl mohli Češi žádat již v Praze

Předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová a senátor čtyřkoalice Josef Zieleniec navrhli při úterním setkání s britským velvyslancem Davidem Broucherem, aby čeští občané mohli o politický azyl v Británii žádat ještě na britském velvyslanectví v Praze. Navíc ten, komu bude zamítnuta žádost o azyl již na britském území a proti rozhodnutí se odvolá, by podle nich měl počkat na výsledek odvolacího řízení doma. Kontroly na letišti považuje Marvanová za nešťastné a ponižující. Zieleniec dodal, že i britská vláda uznává, že jsme demokratickou a svobodnou zemí. "Žadatelům o azyl tady nehrozí žádné pronásledování... Dobu přezkoumání žádosti o azyl by tedy mohli strávit zde," uvedl. Broucher po setkání znovu zopakoval, že britští úředníci postupují na letišti důsledně podle zákona. Velvyslanec přivítal, že kontroly začnou tento týden sledovat i zástupci nevládního Českého helsinského výboru.

EK chápe český postoj v kapitole volného pohybu osob

Evropská komise vyjadřuje pochopení pro českou snahu vyjednat v rozhovorech o kapitole "volný pohyb osob" lepší podmínky, než se dosud kandidátům podařilo. Členské státy se však spíše shodují v názoru, že stanovisko EU by se už nemělo měnit. ČR zatím nepřistoupila na společné stanovisko "patnáctky", které nabízí kandidátským zemím odklad volného zaměstnávání jejich pracovníků od dvou do sedmi let, přičemž umožňuje členským státům toto přechodné období vůbec neaplikovat. Maďarsko, Slovinsko a Lotyšsko nabídku přijaly s doplňkem, že samy budou moci recipročně chránit vlastní pracovní trh - vůči zemím, které omezují přístup jejich pracovníků, ale i vůči dalším novým členům EU, na které se tato omezení vztahují. Praha žádá stejnou volnost, jakou mají členské státy - tedy možnost zavést restrikce v podobě ochranných opatření vůči kterémukoli členu unie, starému i novému. Smiřuje se tedy s možným dlouhým přechodným obdobím ze strany Německa a Rakouska, žádá však pro sebe aspoň psychologickou protiváhu. Členské státy nejsou zatím přesvědčeny o platnosti této argumentace i o oprávněnosti českého požadavku. Diplomatům sdruženým v pracovní skupině pro rozšíření při Radě EU je zatěžko měnit těžce vyjednané pozice vůči Maďarsku a dalším.

Rakousko vyplatilo první dávku odškodnění za nucené práce

Rakousko v úterý vyplatilo první část odškodného obětem nucených a otrockých prací z doby války, mezi nimi i občanům České republiky. Podle generálního tajemníka Rakouského fondu pro usmíření, mír a spolupráci Richarda Wotavy kryje vyplacená částka 562 miliónů šilinků individuální nároky 1200 poškozených z 20 různých zemí a tři hromadné převody partnerským odškodňovacím organizacím v Česku, Polsku a na Ukrajině. Hromadné převody jsou určeny k odškodnění dalších asi 20.000 nuceně nasazených, jejichž nároky byly uznány za oprávněné. Partnerské organizace pro zprostředkování výplaty rakouského odškodného existují také v Rusku, Maďarsku a Bělorusku, ale Rusko a Maďarsko zatím své balíky požadavků nepředložily, zatímco požadavky z Běloruska jsou v současnosti ověřovány. Na druhou polovinu srpna plánuje rakouský fond výplatu odškodného pro dalších 5000 obětí nucených prací, vesměs z Polska, Česka a Běloruska. Dále chce rakouská strana postupovat tak, aby do konce letošního roku byla vyplacena asi třetina oprávněných, přibližně 52.000 osob. Největší počet dosud žijících obětí nuceného nasazení, asi 41.250 osob, pochází z Ukrajiny, Česko je na čtvrtém místě s více jak 10.000 nuceně nasazených. Rakousko na rozdíl od Německa vyplácí odškodnění v jediné splátce. Čeští poškození si budou peníze vyzvedávat v pobočkách České spořitelny.

Vojáci z roty KFOR v Kosovu se vrátili do vlasti

Poslední část 7. průzkumné roty KFOR, tvořené příslušníky kroměřížské 7. mechanizované brigády, ukončila službu v misi KFOR v Kosovu a vrátila se po půlročním působení na Balkáně do své kroměřížské posádky. Vojáci nyní absolvují lékařská vyšetření ve vojenských nemocnicích a většina z nich si poté naplánovala dovolenou. Slavnostní přivítání jednotky a dekorování příslušníků čestným pamětním odznakem proběhne 26. srpna na kroměřížském Velkém náměstí. otě byl svěřen prostor severovýchodního Kosova o rozloze zhruba 120 kilometrů čtverečních s důrazem na ostrahu 42 kilometrů vnitřní hranice mezi Jugoslávií a Kosovem. Po vypuknutí nepokojů v Makedonii bylo 40 kroměřížských vojáků vybráno do sestavy mezinárodních sil i v tomto nebezpečném teritoriu. Na všech pozicích monitorovali situaci, zajišťovali bezpečný návrat uprchlíků do domovů a zabezpečovali ochranu srbské menšiny. Pomáhali rovněž mezinárodním a humanitárním organizacím a vytvářeli podmínky pro mírové soužití etnik ve svěřeném prostoru. Čeští vojáci se účastní podobných misí už pět let a vystřídalo se jich tam asi 10 tisíc.

Odboráři ve Škodě Auto odvolali stávkovou pohotovost

Odboráři v mladoboleslavské Škodě Auto v úterý odpoledne odvolali stávkovou pohotovost, která mohla vést k dalšímu zastavení montážní linky. Učinili tak po podepsání dohody o pracovních podmínkách s vedením firmy. V případě, že by dohoda podepsána nebyla, odboráři počítali s hodinovým zastavením montážní linky. Hodlali tak demonstrativně upozornit na špatné pracovní podmínky na výrobní lince, kde se stále zvyšují pracovní nároky, a přitom zde chyběly desítky pracovníků ve směně. V dohodě, kterou za vedení firmy podepsal člen představenstva Karl Günter Büshing, byly splněny všechny požadavky odborářů. Podnik se zavázal zajistit, že linka bude plně obsazená. Odboráři prosadili i požadavek, že mohou zastavit montážní linky pokaždé, když bude chybět ve směně více než osm lidí. Právě o této klauzuli dříve zástupci firmy prohlašovali, že je pro ně zcela nepřijatelná. Nová dohoda by měla zabránit tomu, aby v době dovolených či při zvýšené nemocnosti museli stejný objem práce odvádět zbylí pracovníci.

Katolická charita uspořádá sbírku na pomoc obětem záplav v Polsku

Prvních 100.000 korun z rezerv pro krizové situace uvolnila Česká katolická charita na pomoc lidem v povodněmi postiženém Polsku. Ředitel Diecézní charity ostravsko-opavské, jež pomoc Polsku koordinuje, kromě toho hodlá vyhlásit v nejbližších dnech veřejnou sbírku na pomoc Polsku. Humanitární pomoc bude zřejmě nejdříve směřovat do Krakova, který byl vedle Kielce a Sandomierzi záplavami postižen nejvíce. Odhad škod dosahuje jen v Kielci a Sandomierzi miliardu polských zlotých (asi 10 miliard korun). V arcidiecézi krakovské bylo podle dostupných informací poškozeno více než 700 domů, velká voda donutila k odchodu 1800 lidí, z nich 500 muselo být evakuováno. Povodně místy doprovázely otřesy půdy a sesuvy. Postiženo bylo více než 60 procent regionu. Celkem si bouře a záplavy v Polsku za poslední měsíc vyžádaly 25 lidských životů a způsobily škody v řádu mnoha miliard korun.

Brno v rámci projektu Eurocities regeneruje panelové sídliště

Brněnští radní schválili účast města ve sdružení velkých evropských měst Eurocities a chtějí mu nabídnout projekt regenerace panelového sídliště v brněnské městské části Nový Lískovec. V projektu Interact - Města zítřka si 15 středně velkých evropských měst bude po tři roky vyměňovat své zkušenosti s realizací konkrétních projektů obnovy měst. Každé město má přitom evropskému sdružení nabídnout jeden nový projekt, který bude řešit za pomoci ostatních měst. Brněnští radní vybrali regeneraci sídliště v Novém Lískovci, protože v zemích západní Evropy fenomén klasických sídlišť neznají. Řeší ale například problém oživení vylidněných center měst či problematiku chudinských čtvrtí. Na samotnou realizaci projektu, který zahrnuje i úpravu parkovacích míst, výsadbu veřejné zeleně a vybudování sportovních a dětských hřišť, budou radní Nového Lískovce žádat peníze z fondu ministerstva pro místní rozvoj. Jako první část obnovy novolískoveckého sídliště byla již zahájena modernizace domů v ulicích Oblá a Kamínky.

Archeologové v Tišnově nalezli pravěkou keramiku

Nálezy z pozdní doby kamenné odkryli archeologové při výzkumu okolí radnice na náměstí v Tišnově na Brněnsku. Místy až metrová pravěká vrstva obsahovala keramické střepy, svědčící o tom, že bezprostřední okolí Tišnova bylo osídleno již 3500 let před naším letopočtem. Z této doby pochází i dvě kamenná drtidla na obilí a štípané kamenné čepelky. K nálezu došlo při odkrývání původně barokního domu, který na náměstí stál do 70. let 20. století. Na jeho místě stál již dříve starší, renesanční dům s gotickými základy. Středověký vývoj parcely kromě keramických střepů a železných předmětů dokládá i nález stříbrné mince. Z původní středověké zástavby se zachovaly kůlové a sloupové jamky dřevěných domů a zlomky keramických nádob.

Strakonická pošta slaví 250 let od svého založení

Výročí 250 let od svého založení letos oslaví strakonická pošta. Pošta ve Strakonicích byla založena 1. srpna 1751, a je tak jednou z nejstarších v kraji. K významnému výročí se rozhodla vydat dopisnici, kterou si zájemci mohou ve středu zakoupit a nechat orazit výročním razítkem. Ve spolupráci s místním klubem filatelistů pošta vydala i publikaci "Poštovní historie Strakonicka" a pohlednici. Historii poštovních služeb ve Strakonicích ukazuje i výstava v suterénu pošty. 250. výročí založení letos slaví i vodňanská pošta a 150 let od založení si připomene pošta ve Volyni na Strakonicku.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Bude polojasno až oblačno, nejvyšší teploty 26 až 30 stupňů Celsia.

01-08-2001