Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

17-06-2001

Rakousko požaduje odstavení Temelína a zrušení Benešových dekretů

Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser se v sobotu obrátil na Prahu s požadavkem, aby se vzdala jaderné elektrárny v Temelíně a aby zrušila platnost tzv. Benešových dekretů.. Ministr přitom trval na tom, že Česká republika musí vyřešit tyto dva problémy ještě před svým začleněním do Evropské unie. Podle Grassera jsou tzv. Benešovy dekrety, na jejichž základě mimo jiné musely po druhé světové válce opustit tehdejší Československo asi tři milióny Němců, "v jasném rozporu s mezinárodním právem" a jejich zrušení je "nezbytné". V otázce Temelína vyzval rakouský ministr Českou republiku, aby vypracovala kalendář, podle něhož se postupně zřekne jaderné energie.

Rakousko upustilo od využívání jaderné energie již v roce 1978 po referendu, v němž obyvatelé země tento druh energie odmítli. Požadavek zrušení Benešových dekretů je součástí vládního programu nynější rakouské vládnoucí koalice. Rakouské ministerstvo zahraničí ale již loni oficiálně prohlásilo, že Vídeň nebude vstup Prahy do unie podmiňovat splněním tohoto požadavku. Naproti tomu rakouská krajní pravice, k níž patří i Grasser, se nadále snaží prosadit zrušení dekretů jako nezbytný předpoklad členství ČR v Evropské unii.

Zeman přivítal rozhodnutí Evropské unie ukončit vstupní rozhovory do konce roku 2002

Český premiér Miloš Zeman přivítal upřesnění scénáře východního rozšíření Evropské unie, na němž se na summitu v Göteborgu dohodli nejvyšší představitelé "patnáctky". Svědčí podle něj o pozitivním pohybu v názorech EU; sama ČR bude podle Zemana připravena uzavřít jednání v roce 2002. Český premiér vysoce ocenil výsledky Švédska v čele EU. Zeman se přitom domnívá, že ČR by mohla zmíněný termín ukončení jednání do konce příštího roku "ještě o něco zkrátit". Po uzavření 19 kapitol z 31 bude možné značnou část zbývajících zvládnout do konce roku a ty nejtěžší pak za šest měsíců

Při setkání s Güntherem Verheugenem v Göteborgu Zeman bagatelizoval incident kolem výroku o Klausovi. Podle vlastních slov vysvětlil komisaři Günteru Verheugenovi okolnosti svého prohlášení v pořadu BBC, kde citoval Verheugenův výrok, učiněný v soukromí, že pokud se Václav Klaus stane předsedou české vlády, tak se Česká republika nestane členem Evropské unie. Zeman před novináři kolem celé záležitosti spíše žertoval.

ODA jednala o svém místě ve čtyřkoalici a o programu pro volby

Otázkami postavení Občanské demokratické aliance ve čtyřkoalici a první verzí programu čtyřkoaliční stínové vlády pro volby do sněmovny v roce 2002 se zabývali delegáti celostátního sněmu ODA v Třešti na Jihlavsku. Přestože je ODA řadu měsíců pevnou částí čtyřkoalice, zaznívaly i diskuse, zda a za jakých podmínek má aliance ve společenství zůstat. Většina diskutujících však zdůraznila, že bez členství ve čtyřkoalici nemá strana žádnou šanci prosadit svůj program. Aliance bude požadovat, aby zásadní politické otázky řešil sněm všech stran čtyřkoalice, a nikoli jen jejich úzké reprezentace. Zástupcům ODA se z programu nejvíce nelíbil už zveřejněný záměr čtyřkoalice, aby prezidenta volili přímo občané, a ne jako dosud parlament. V neděli budou volit delegáti nové vedení strany. Dosavadní předseda aliance Daniel Kroupa zatím neoznámil, zda bude funkci obhajovat. Svoji kandidaturu na šéfa ODA již ohlásil dosavadní místopředseda Oldřich Kužílek a také někdejší předseda pražské ODA Jiří Hejlek.

Pravděpodobně durmanem se v Praze přiotrávilo 30 lidí

Více než 30 mladých lidí se v sobotu odpoledne přiotrávilo pravděpodobně výtažkem durmanu. Z tělocvičny Fakulty tělesné výchovy a sportu byli postižení převezeni do čtyř nemocnic v hlavním městě. Tři z nich byli v kritickém stavu. Všichni pacienti měli podle lékařů poruchu vědomí, zvýšenou srdeční činnost a vyšší teplotu a tlak. Nyní jsou na jednotce intenzívní péče. Další výsledky budou po nezbytných testech pravděpodobně v neděli odpoledne. Rostlinu, jejímž výtažkem se lidé omámili, policisté předali k odborné expertíze.

Korunovaci obrazu Panny Marie v Píšti přihlíželo 4000 poutníků

Více než 4000 poutníků se v sobotu v obci Píšť na Opavsku zúčastnilo slavnostní bohoslužby a korunovace asi 300 let starého obrazu Panny Marie Čenstochovské. Dvě pozlacené korunky s diamanty, které v květnu v Římě posvětil papež Jan Pavel II., připevnili na obraz papežský nuncius Giovanni Coppa a ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. K obrazu mají místní obyvatelé velkou úctu. Podle pamětníků se k němu nejvíce modlili na konci druhé světové války, kdy lidé prosili o záchranu zdejšího kostela svatého Vavřince. Kostel nakonec zůstal stát, i když kolem něj padaly bomby, které měnily okolní objekty v trosky. Posvěcením korunek a samotnou korunovací obrazu bylo kostelu svatého Vavřince v Píšti vráceno původní postavení lidového poutního místa.

Shakespearovské dny v Brně nabídnou deset představení

Deset divadelních představení nabídne druhý ročník Brněnských shakespearovských dnů, které se konají od soboty do 8. srpna na nádvoří hradu Špilberka. Brněnské dny jsou součástí Letních shakespearovských slavností v prostorách nádvoří Nejvyššího purkrabství Pražského hradu od 3. července do 15. září. Brněnští diváci budou mít možnost pětkrát zhlédnout nově nastudovanou komedii Marná lásky snaha v režii Ivana Rajmonta. Komedie zahájí i zakončí shakespearovská představení v Brně. Po čtyři večery se bude na nádvoří Špilberka hrát loňská úspěšná komedie Zkrocení zlé ženy v českém a slovenském obsazení, kterou nově nastudoval Vladimír Strnisko. Shakespearovské slavnosti obohatí i jediné představení domácího brněnského Divadla Radost, které uvede hru Převýborná komedie o kupci benátském aneb kabaret věkem zaprášený, leč navýsost aktuální. Pět představení loňského prvního ročníku Brněnských shakespearovských dnů vidělo téměř 4500 diváků.

Novoměstský hrnec smíchu letos získal film Filipa Renče Rebelové

Snímek Filipa Renče Rebelové získal hlavní cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu na 23. ročníku festivalu filmové komedie, který se od minulé soboty konal v Novém Městě nad Metují. O ocenění rozhodla délka smíchu diváků. Porota posuzovala sedm filmů přihlášených do hlavní soutěže festivalu. Její členové udělili cenu poroty Zlatý prim filmu Krajinka scenáristy Dušana Duška a režiséra Martina Šulíka. Snímek Krajinka ocenili za scénář také zástupci Filmového a televizního svazu. Navíc autor hudby Vladimír Godár získal čestné uznání. Cenu za mužský herecký výkon porotci udělili Boleslavu Polívkovi za ztvárnění postavy statkáře ve filmu Cesta z města. Cenu za ženský herecký výkon porota neudělila. Ocenění Zdeňka Podskalského za použití autentických materiálů získal film Bitva o život. Cenu za výtvarný počin porota udělila kameramanovi Martinu Štrbovi a architektovi Františku Liptákovi za film Krajinka.

Výročí bitvy u Kolína připomnělo historické vojenské ležení

Historické vojenské ležení z období sedmileté války (1756 až 1763) si v sobotu mohli prohlédnout návštěvníci Památníku vítězným rakouským vojákům u obce Křečhoř na Kolínsku. Více než dvě stovky příznivců historie v dobových uniformách předvedly ukázku bitvy, která se v těchto místech odehrála před 244 lety. Ztráty včetně zraněných a pohřešovaných činily v bitvě 33.000 lidí, o život přitom přišlo v šestihodinovém boji kolem 22.000 lidí. Přiblížit dějinnou událost se návštěvníkům od pátku snaží vedle českých příznivců historie také dobrovolníci z Rakouska, Polska, Itálie, Francie, Německa, Maďarska a Slovenska. Na vrchu u Křečhoře postavili stanový tábor s 12 děly, třemi polními kuchyněmi a krčmou. "

Bitva u Kolína, v níž se 18. června 1757 střetlo téměř 90.000 vojáků, představuje jeden ze zlomových okamžiků sedmileté války. Rozhodovalo se v něm o osudu habsburské monarchie a celistvosti českých zemí. Polní maršál Leopold Daun tehdy využil svých znalostí terénu a početní převahy a podařilo se mu zmařit útok jednotek pruského krále Bedřicha II. Vítězství habsburské armády vyprostilo z pruského obležení Prahu a vytvořilo předpoklady pro vytlačení pruského vojska z Čech.

A na závěr ještě krátce o počasí

Bude oblačno až zataženo, na většině území déšť nebo přeháňky, ojediněle bouřky. Na východě území srážky intenzivnější. Nejvyšší denní teploty 16 až 20 stupňů.

17-06-2001