Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

15-05-2001

Hokejové mužstvo přivítalo v Praze asi 17 000 fanoušků

Lesem národních vlajek nad hlavami a sborovým "Mistři, děkujeme" přivítalo v pondělí zaplněné Staroměstské náměstí v Praze české hokejisty po jejich návratu ze světového šampionátu v Německu. Reprezentanti, kteří v neděli v Hannoveru získali třetí titul v řadě, přivezli lidem ukázat i mistrovský pohár. Podle policejních odhadů slavilo na sluncem rozpáleném náměstí titul 15 až 17.000 lidí, řekl ČTK náměstek ředitele pražské policie Vlastimil Husák.

Už před polednem očekávalo "zlaté hochy" na náměstí několik tisíc fanoušků a postupně přicházeli další, někteří z nich s vlajkami a v dresech. Na pódiu se o jejich zábavu starali mimo jiné sestava Maxim Turbulenc a Michal David. Poprvé náměstí propuklo ve velký jásot krátce po poledni, když letadlo s hokejisty dosedlo na ruzyňském letišti. Všichni už netrpělivě čekali, kdy se "zlatí hoši" objeví. Mistři přijeli v otevřeném autobuse za bouřlivých ovací o hodinu a půl později. Fanoušci vylezli i na ohrazený podstavec sochy Jana Husa a na střechy záchodků a některých stánků.

Hokejisté mezi příznivce stříkali šampaňské, trenér Josef Augusta jim poděkoval za podporu. Jeden úkol ještě máme; musíme postavit novou halu, poznamenal předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut. Kvůli problémům s výstavbou haly na Hagiboru si musela ČR vyměnit pořadatelství světového šampionátu v roce 2003 s Finskem.

Šampióni se na pódiu zdrželi asi půl hodiny. Na závěr zazpívali státní hymnu a poté odjeli v obležení davů na další oslavy. Původně zamýšlené setkání týmu s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem, které avizovala pořádající agentura, se nakonec neuskutečnilo.

Hasiči osvěžovali slavící fanoušky vodou z cisterny. I tak museli několika dehydrovaným lidem pomoci pracovníci záchranky. Pod příznivci hokejistů se také propadla střecha jednoho ze stánků, podle přítomných lékařů si ale nikdo vážné zranění nezpůsobil. Po lidech zbyly na náměstí prázdné lahve od nealkoholických i alkoholických nápojů a další odpadky.

Zápas se těšil také velké sledovanosti u obrazovek

Velké sledovanosti se těšil nedělní přímý přenos z finále hokejového mistrovství světa, v němž Česká republika porazila v prodloužení Finsko 3:2 a zajistila si třetí titul v řadě. Sto šedesát sedm minut na druhém programu České televize sledovalo celkem 3,334.000 diváků. ČTK to oznámila vedoucí tiskového oddělení ČT Bohuslava Holubová. Napínavý finálový duel sledovalo celkem 3,015.000 dospělých, což je 35,9 procenta obyvatelstva, a 319.000 dětí ve věku od čtyř do 14 let (22,4 procenta). Mezi dospělými bylo v danou dobu u televizorů 67 lidí z každé stovky diváků, u dětí dokonce 82 z každé stovky chlapců a dívek. Stejně jako při ostatních šampionátech se také o letošní mistrovství podstatně více zajímali muži než ženy. Zatímco mužská část populace dosáhla sledovanosti 43,2 procenta, ženy pouze 29,1 procenta.

Návštěva české delegace senátorů je v Jugoslávské svazové republice považována za průlomovou

Delegace českých senátorů v čele s předsedou Senátu Petrem Pithartem v pondělí pokračovala v návštěvě Jugoslávské svazové republiky (JSR), kde jedná o možnostech české hospodářské pomoci této zemi i o tom, jak může ČR přispět k upevnění tamní demokracie. Návštěva české delegace byla v Bělehradě označena za "průlomovou". "Jugoslávie na nás čeká, je načase se sem vrátit," řekl Pithart v telefonickém rozhovoru pro ČTK.

Delegace v pondělí jednala s jugoslávskými vládními i parlamentními činiteli: po setkání s ministrem zahraničí Goranem Svilanovičem následovalo jednání s Pithartovým protějškem, předsedou Rady republik (horní komory) Svazového parlamentu Srdjou Božovičem, jemuž předseda českého Senátu předal pozvání k návštěvě ČR. Poté následoval rozhovor s předsedou Rady občanů (dolní komory) Svazového parlamentu Dragoljubem Mičunovičem, který označil návštěvu českých senátorů za průlomovou. Setkání s jugoslávským prezidentem Vojislavem Koštunicou, které bylo plánováno na odpoledne, se neuskutečnilo kvůli zaneprázdnění prezidenta před jeho návštěvou Německa.

Předseda Senátu v rozhovoru pro ČTK zdůraznil, že cílem cesty je znovuzahájení politického dialogu mezi Prahou a Bělehradem, což nabylo na aktuálnosti po loňském pádu režimu jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Nyní je tu "jiný režim, jiní lidé". Pithart prohlásil, že při jednáních se nesetkal s výčitkami ohledně situace před dvěma lety, kdy ČR jako člen NATO souhlasila s použitím vojenské síly v době kosovské krize. Pithart ovšem současně zdůraznil, že ČR musí kvůli své tehdejší roli přijmout spoluzodpovědnost za situaci v Jugoslávii, protože, jak prohlásil ještě před odletem do Bělehradu, "stěží existuje druhá země, do jejíhož osudu jsme tak zasáhli".

České firmy se mohou zapojit do 5. etapy obnovy zemí bývalé Jugoslávie

Pátá etapa pro předkládání projektů hospodářské obnovy jihovýchodní Evropy byla stanovena na 1. června až 31.července. "V uvedeném období mohou české firmy, které mají zájem o zapojení do tohoto vládního programu a získání státní dotace na částečné financování aktivit v balkánském regionu, předkládat projekty ministerstvu průmyslu a obchodu a Hospodářské komoře ČR," sdělila agentura Czechtrade.

Vláda v dubnu schválila další čtyři projekty českých podniků na poválečnou obnovu Balkánu se státní dotací. Šlo o plynofikaci města Loznice v Jugoslávii za 18 miliónů Kč, malou vodní elektrárnu v Bulharsku za 900.000 Kč a díly dopravníku pro povrchový důl REK Oslomej v Makedonii za 2,89 miliónu Kč. Čtvrtým projektem byly humanitární dodávky dalších pěti autobusů pro městskou dopravu v Jugoslávii za 15 miliónů Kč. Jde o pokračování prvního daru ČR deseti autobusů Karosa pro Bělehrad za 30 miliónů Kč, schváleného vládou loni v listopadu spolu s dalšími projekty celkem za 155,7 miliónu Kč. Celkem již bylo z 500 miliónů Kč přidělených MPO vyčerpáno přes 206 miliónů Kč. Čerpání zbývajících finančních prostředků 293,930 miliónu Kč MPO předpokládalo na projekty ze třetí etapy ukončené 15. ledna 2001 a zejména s ohledem na ukončení sankcí v Jugoslávii na projekty čtvrté etapy v období 15. února až 15. března 2001.

Vláda jmenovala zmocněnce pro přípravu profesionalizace české armády

Zmocněncem pro přípravu reformy české armády a její profesionalizaci jmenovala v pondělí vláda Jaroslava Škopka, který byl dosud plánovačem generálního štábu. Vláda také schválila statut pro působení jeho týmu, řekl novinářům na tiskové konferenci ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Tomu vláda uložila vypracovat do 31. července analýzu vedoucí k definici požadovaných schopností, cílové struktury a složení české armády. Nový zmocněnec bude muset podle ministra nejdříve definovat cílový stav, jak by měla armáda vypadat, a pak i navrhnout, jakým způsobem a za jak dlouho tohoto stavu dosáhnout.

Škopek podle Tvrdíka původně uvažoval o odchodu do civilu, úkol přebudovat českou armádu jej však zaujal a rozhodl se zůstat. "S podporou ministerstva obrany a generálního štábu bude nositelem zásadního a pro armádu vcelku historického úkolu," poznamenal Tvrdík.

Na rozhodování o atomových zařízeních se nebudou podílet nevládní organizace

Vláda po dvoutýdenním odkladu schválila novelu atomového zákona. Jejím cílem je harmonizovat české právo s legislativou EU v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany před radiací, řekl během zasedání kabinetu jeho mluvčí Libor Rouček. Novela reaguje na vývoj evropské atomové legislativy. Týká se například havarijní připravenosti, mezinárodního pohybu radioaktivních látek a kontaminace ionizujícím zářením. Cílem novely je také převedení některých závazků z mezinárodní smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek a dodatkového protokolu k dohodě mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii do českého práva.

Předloha původně obsahovala ustanovení, podle kterého by se mohly rozhodování o umístění a likvidaci atomových zařízení účastnit i nevládní organizace. Špidla novinářům řekl, že konečné znění novely s rozšířením účasti při povolovacích řízeních nepočítá. Pokud se tak v budoucnu stane, pak to bude součástí novel jiných právních předpisů, například zákona o správním řízení.

Vláda se novelou atomového zákona zabývala již před 14 dny. Jednání přerušila kvůli dodatečnému připomínkovému řízení, pro které se rozhodla kvůli složitosti normy.

Vedoucí Úřadu vlády Karel Březina je na návštěvě Švédska

Státní informační politika a reforma veřejné správy jsou hlavními tématy čtyřdenní návštěvy ministra a vedoucího Úřadu vlády Karla Březiny ve Švédsku. Ministr ČTK řekl, že se chce především seznámit se zkušenostmi této severské země s informační a komunikační technologií. Zajímat se však bude také o švédskou politiku vůči mládeži a rodině, dodal. Švédské království patří podle Březiny k zemím, které využívají informační a komunikační technologie ve státní správě nejvíce. Hovořit proto chce o jejich uplatnění v infrastruktuře, legislativě, o využívání elektronického podpisu a obchodování, ale i o uplatnění internetu ve školství.

Václav Klaus jednal s bankovní radou České národní banky o problémech ekonomiky

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v pondělí diskutoval s bankovní radou České národní banky zejména o vývoji veřejných financí a běžného účtu platební bilance, které obě strany považují za nejpalčivější problémy české ekonomiky. Po setkání to ČTK řekl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Podle Tůmy nahlíží ČNB a šéf parlamentu na uvedené problémy z jiné perspektivy, a není proto na škodu si občas názory vyměnit. "Já myslím, že deficit zahraniční bilance leká více mě než centrální banku, což beru na vědomí. Deficit vnitřních financí nás leká, myslím, skoro stejně," řekl novinářům Klaus krátce po schůzce. Předseda ODS se s vedením ČNB bavil i o účinnosti inflačního cílení v české ekonomice. Klaus je vůči politice inflačního cílení, kterou ČNB používá od roku 1998, skeptičtější. Od příštího roku nahradila centrální banka cílení tzv. čisté inflace celkovým indexem spotřebitelským cen. Chce tak učinit svou politiku více srozumitelnější širší veřejnosti.

"Jde o narůstající chápání jevů naší ekonomiky a narůstající vědomí citlivosti situace a nezbytnosti velmi opatrně s touto ekonomikou zacházet," prohlásil Klaus. V minulosti tomu tak ze strany centrální banky nebylo, dodal. "Shodli jsme se, že je lépe komunikovat než nekomunikovat," přidal se Tůma s tím, že žádné další setkání však není naplánováno. Bývalé vedení centrální banky v čele s guvernérem Josefem Tošovským Klaus často kritizoval zejména za velké přiškrcení měnové politiky v polovině roku 1996. Zazlíval mu, že své kroky nekonzultovalo s jeho bývalou vládou. Bankovní rada plánuje i další schůzky, například s premiérem Milošem Zemanem či s prezidentem Václavem Havlem.

Špidlův návrh zákona o státní službě doznal změn

Definitiva státních úředníků, proti níž v návrhu zákona o státní službě protestovali opoziční poslanci, nebude v nové předloze obsažena. Novinářům to řekl místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. "Dohoda směřuje k tomu, že bude vypuštěna definitiva, dohoda dále směřuje k tomu, že bude poněkud jinak vypracován systém centrálního řízení státní správy," prohlásil Špidla na tiskové konferenci. Dodal, že o návrhu zákona o státní službě jednal s partnery napříč politickým spektrem a ujistil je o tom, že tento zákon není ze strany vlády krokem posledním.

Původní verzí zákona o státní službě si Špidla v Poslanecké sněmovně vysloužil už při prvním předložení v únoru kritiku, návrh byl stažen i podruhé v dubnu, neboť tehdy politické strany nedosáhly shody. Zákon o státní službě má omezit politický vliv ve státní správě a jeho cílem je vytvořit vrstvu nestranných a kvalifikovaných státních úředníků.

Novela zákona má zamezit odlivu památek do zahraničí

Zamezit odlivu památek do zahraničí má novela zákona o prodeji a vývozu kulturně cenných předmětů, jejíž návrh v pondělí schválila vláda. Mluvčí kabinetu Libor Rouček řekl ČTK, že předloha odstraňuje nedostatek dosavadní právní úpravy tím, že rozlišuje vývoz kulturních hodnot na dobu určitou a trvalou. Novela podle Roučka počítá s odborným posouzením, zda vyvážený předmět je, či není kulturní památkou. Stanoví také síť vybraných muzeí a galerií, která budou žádosti o vývoz posuzovat. Proces vydávání osvědčení upravuje tak, aby nebyl narušen přechodem kulturních institucí pod působnost krajů.

Předloha rovněž nově zavádí některá ustanovení o činnosti celních orgánů a možnost uplatnění zákazu trvalého vývozu zvláště ohrožených typů předmětů vyhláškou ministerstva kultury, dodal mluvčí. Novelizovaný zákon by měl podle ministerstva zabránit například neoprávněnému vývozu a krádežím částí plastik, smírčích křížů či náhrobků, tedy památek často volně přístupných. Loni bylo zjištěno napadení 285 objektů a předmětů kulturního dědictví, při kterých bylo odcizeno 800 cenných předmětů nebo jejich částí. Novinkou je i nařízení, podle něhož o vydání povolení k vývozu musí žádat vlastník předmětu, zatímco dosud stačila podle ministerstva v podstatě žádost kohokoli.

Československá plavba labská pronajala loděnici ve Chvaleticích firmě Veramar

Československá plavba labská (ČSPL) podepsala smlouvu o pronájmu loděnice ve Chvaleticích s firmou Veramar. ČTK to v pondělí řekl tiskový mluvčí Miroslav Vágner s tím, že smlouva byla podepsána 4. května. Pod nového majitele by podle Vágnera mělo přejít zhruba 60 až 80 z původních asi 140 pracovníků loděnice, kteří by měli pokračovat ve výrobě říčně-námořních lodí. O tom, že se ČSPL zbaví výroby lodí ve svých loděnicích Chvaletice a Křešice na Děčínsku, rozhodla dubnová valná hromada. O prodeji loděnice v Křešicích se podle Vágnera v současnosti jedná s holandskou společností Peters. Důvodem rozhodnutí valné hromady byla především vysoká ztrátovost loděnice Chvaletice. Cílem je snaha o restrukturalizaci společnosti, která podle předběžných výsledků vykázala loni účetní ztrátu 724 miliónů korun.

ČSPL by se do budoucna měla věnovat pouze rejdařství a překládce zboží. Po restrukturalizaci by v ČSPL mělo z původních 1000 zaměstnanců pracovat zhruba 550 lidí. Tržby z hlavní činnosti by se měly snížit z 900 miliónů korun v loňském roce na 600 miliónů. Na podzim loňského roku přestaly Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB, která po IPB převzala 28procentní podíl ve společnosti, financovat výrobu lodí. Vedení společnosti se nepodařilo najít náhradní zdroje. Úvěry a bankovní garance zatížení společnosti totiž přesáhlo 700 miliónů korun. Největším vlastníkem ČSPL je od poloviny loňského července ČSOB s 28,14 procenta, České přístavy vlastní 19,86 procenta, Českomoravský penzijní fond 17,30 a SG-Industry 13,90 procenta.

Stát dluží hnědouhelným společnostem 17 miliard korun na rekultivace

Zhruba na 17 miliard korun vyčíslili odborníci částku, kterou dluží stát třem tuzemským hnědouhelným společnostem na tvorbu rezerv pro sanace a rekultivace krajiny po těžbě uhlí. Tvorba rezerv při poklesu odbytu uhlí ovlivňuje jeho cenu, která by po uvolnění trhu energiemi výrazně snížila konkurenceschopnost českých těžebních firem, řekl v pondělí v Teplicích generální ředitel a.s. Severočeské doly Chomutov Vratislav Vajnar.

Tvorba rezerv na rekultivace je stanovena horním zákonem z roku 1991. Z doby činnosti státních těžebních podniků však zůstalo 17.000 hektarů ploch zasažených hnědouhelným dobýváním, jejichž rekultivace a sanace by měl podle technického ředitele SD Karla Žáčka uhradit stát. "Do roku 1990 navíc povrchové doly v severočeském hnědouhelném revíru odváděly důlní rentu, z níž byly dotovány vysoké náklady na těžbu v jiných částech republiky a na Slovensku. Celkem tak těžbou postižené severní Čechy přišly o 20 až 30 miliard korun," uvedl Žáček.

V Jizerských horách uklízeli dobrovolníci

Zhruba 1200 kilogramů odpadů nasbírali dobrovolníci při víkendovém úklidu Jizerských hor. "Objevili i věci, které nešli vysbírat, například vraky aut a černé skládky," řekl Martin Jaroušek ze Společnosti pro Jizerské hory, která úklid hor organizuje již čtvrtým rok. Do očisty hor se podle něj zapojilo nejméně 300 lidí, hlavně skautské a turistické oddíly, školní třídy, ale i rodinné výpravy. "Akce vzbudila u veřejnosti větší zájem než v minulých letech, sběračům jsme vydali 100 velkoobjemových igelitových pytlů na odpady, mnozí ale sbírali do vlastních tašek," dodal Jaroušek.

Sběrači odpadů podle něj prošli všechny frekventované trasy. Vysbírali hlavně plastové lahve, plechovky a obaly od sušenek. Našli ale i celé svazky drátů, staré nádobí, vyřazenou záchodovou mísu, elektroinstalační materiál nebo plnou tašku použitých jednorázových dětských plen. Mezi nálezy byly i části oblečení. Vraky aut objevili sběrači pod Špičákem, v Albrechticích nebo na Královce a nepovolenou skládku u Černé Studnice. "Štve mě, že si někdo může myslet, že když zahodí odpad do závěje, je uklizeno. Kdyby se naučili lidé pořádku, nebylo by třeba tady dvakrát ročně sbírat nepořádek. Je to totiž úmorná a vlastně zbytečná práce," řekl ČTK pravidelný účastník sběru.

Akce Ukliďme Jizerky vznikla podle Jarouška jako aktivita několika studentů z Jablonce nad Nisou na podzim 1998. V minulých letech ji financovaly zahraniční nadace. Od loňska organizuje Společnost pro Jizerské hory sběr bez cizích grantů. Sběrače pouze vybaví pytli, doporučí jim trasy úklidu a zajistí pak svoz odpadu.

"Babice po půl století"

Pojmenovat co nejpřesněji a nejvěcněji 50 let staré události v Babicích na Třebíčsku si klade za cíl konference nazvaná Babice po půl století, která se sejde 19. a 20. května v Třebíči. "Právě Babice jsou klasickým příkladem toho, že dosud není zcela přesně a jednoznačně určeno a poznáno, jak ty události spolu souvisely a co všechno bylo v pozadí...jako provokace," řekl viceprezident České křesťanské akademie Jan Stříbrný. Připomněl, že v babické škole byli 2. července 1951 zastřeleni tři členové místního národního výboru a jeden zraněn. Následovalo obklíčení širokého okolí a rychlé zatýkání, údajní střelci byli obklíčeni v poli a postříleni. Už 14. července vynesl státní soud sedm rozsudků smrti, vykonaných počátkem srpna. Další procesy následovaly v listopadu 1951 a v květnu 1952. Celkem padlo 11 trestů smrti, celková délka vynesených trestů vězení byla asi 1000 let, kromě toho byly desítky rodin deportovány ze svého bydliště, upozornil Adolf Rázek, který se po roce 1990 podílel na vyšetřování událostí. Celá akce byla podle Rázka dlouhodobě připravovaná a součástí provokací tehdejší komunistické moci. Jejím cílem bylo zlomit odpor lidí ke kolektivizaci zemědělství a potlačit církev.

Počasí v České republice:

V noci bude postupně od západu oblačno až zataženo a místy přeháňky nebo bouřky. Na východě území polojasno až oblačno a srážky jen ojediněle. Noční teploty: 13 až devět st.C. Přes den se očekává většinou oblačno a místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty: v Čechách 17 až 21 st.C, na Moravě a ve Slezsku 19 až 23 st.C, na jižní Moravě místy až 24 st.C.

15-05-2001