Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

09-05-2001

Představitelé republiky položili věnce k hrobu Neznámého vojína

Čelní představitelé České republiky, včetně prezidenta Václava Havla, vzdali hold lidem, kteří za druhé světové války zahynuli při obraně Československa. V den 56. výročí kapitulace nacistického Německa položili věnce k hrobu Neznámého vojína na pražském vrchu Vítkov. Vedle prezidenta k pomníku přišel i předseda Senátu Petr Pithart, místopředseda vlády a ministr zahraničí Jan Kavan a ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Věnec, který věnovala Poslanecká sněmovna, doprovázel vedoucí její kanceláře Petr Kynštetr. Památku padlých si k hrobu Neznámého vojína přišli připomenout i předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín, starosta Prahy 6 Pavel Bém a zástupci Československé obce legionářské a České obce sokolské.

Brňané si druhou světovou válku připomněli u pomníku tří odbojů

Položením věnců a květin k pomníku tří odbojů nedaleko brněnského Hlavního nádraží si zástupci města, úřadů i odbojových organizací připomněli 56. výročí ukončení druhé světové války. Zkušenosti nynějších seniorů z té doby mladá generace přijímá kriticky a s odstupem, proto je třeba stále tyto události připomínat, uvedl ve svém projevu náměstek brněnského primátora Rostislav Slavotínek. Válka se podle něj dotkla svým způsobem všech. Jen na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova leží na 4000 sovětských a mnoho set rumunských vojáků, uvedl.

Pomník prvního, druhého a třetího odboje v Brně je avantgardně pojatý skleněný objekt. Tvoří ho tři bloky a vyrůstá přímo z pískové plochy. Hned při odhalení v roce 1999 však popraskal. Od té doby prochází opravami. Pietní akt k ukončení druhé světové války se zde poprvé uskutečnil loni.

Prezident povýšil 12 důstojníků armády, policie a hasičů

Dvanáct důstojníků armády, policie a Hasičského záchranného sboru jmenoval prezident Václav Havel do vyšších hodností. Mezi povýšenými jsou i policejní prezident Jiří Kolář a ředitel pražské policie Radislav Charvát: Kolář je nyní generálporučíkem a Charvát generálmajorem. Mezi povýšenými je devět vojáků, náměstek ministra vnitra a generální ředitel Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán, jehož Havel jmenoval do hodnosti generálmajora. Do hodnosti generálporučíka povýšil účastníka protifašistického odboje Františka Peřinu. Havel důstojníkům řekl, že česká armáda se 11 let mění a reformuje. Zdůraznil, že debaty o její vizi by neměly obsahovat okamžité, mocenské a partikulární zájmy. Vyslovil se pro to, aby armáda byla respektovanou silou v České republice i u zahraničních spojenců. Před povýšením důstojníků se prezident zúčastnil slavnostního aktu, při němž na třetím nádvoří Pražského hradu složili vojenskou přísahu noví příslušníci Hradní stráže.

Vojenská posádka v Janovicích má jméno Pětatřicátníků

Bojovou zástavu spolu s právem používat historický název Pětatřicátníci převzali v Plzni vojáci a důstojníci 21. mechanizovaného praporu v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku. Zástavu a název, který patřil v minulosti slavnému plzeňskému 35. pěšímu pluku, janovické posádce propůjčil prezident Václav Havel. Město Plzeň vojákům povolilo užívat na jejich označeních část městského znaku - velbloudici v kruhu. "Převzetí bojové zástavy a historického názvu znamená pro vojenský útvar převzít také závazek a pokračovat v tradici a dobrém jménu pluku," řekl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který se slavnosti zúčastnil.

Pluk Pětatřicátníků byl založen v roce 1683 pro posílení obrany Vídně. Jeho příslušníci bojovali postupem času proti Turkům, proti napoleonským vojskům, v rakousko-pruské válce i v první světové válce. Pluk vedle účasti v bojích a statečnosti jeho vojáků nejvíce proslavila i jeho hymna, vojenský pochod Karla Hašlera Pětatřicátníci. Vojáci v Janovicích se v současnosti zaměřují zejména na výcvik, přípravu a jazykové školení pro půlroční působení v misi SFOR v bývalé Jugoslávii.

V Třešti si připomněli květnové události Během vítězství

Během vítězství z Jihlavy do Třešti si obyvatelé těchto měst připomněli květnové události před 56 lety. Všech 71 běžců položilo po zdolání asi čtrnáctikilometrové trasy květinu k památníku obětí druhé světové války na Vězeňském dvoře v Třešti. Nacisté v tomto městě a okolí za květnového povstání postříleli 56 mužů. Jednatřicet z nich bylo 7. května popraveno právě na Vězeňském dvoře. Závodu se tradičně zúčastnil i ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Letos poprvé se běhu vedle seniorů zúčastnilo i 70 dětí a mladých, kteří absolvovali zkrácenou verzi závodu.

Příslušníci Svazu PTP uctili v Mostě památku obětí komunismu

Památku obětí komunistického bezpráví uctilo v Mostě na 100 příslušníků českého a slovenského Svazu pomocných technických praporů. Mši za oběti komunismu sloužil v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie pražský evangelický farář a písničkář Svatopluk Karásek za asistence místního katolického kněze a faráře Československé církve husitské. Karáska za jeho nesmiřitelné postoje vůči komunismu před listopadem 1989 tehdejší režim pronásledoval a věznil. O zločinech komunismu hovořil před mosteckým památníkem vojenským obětem komunistického bezpráví Josef Lesák, který byl do roku 1948 poslancem Československého národního shromáždění a po roce 1990 České národní rady. Připomněl, že od února 1948 do listopadu 1989 prošlo komunistickými žaláři 262.000 politických vězňů, z nichž 4000 zahynulo a dalších 234 bylo popraveno.

Pomocné technické prapory byly v letech 1950 až 1954 součástí československé armády. Nastupovali do nich lidé, kteří byli tehdejšímu komunistickému státu nepohodlní. Po skončení této vojenské služby většinou následovala diskriminace i v občanském životě.

Ministr Špidla řekl Schröderovi, že obavy z pracovníků nejsou odůvodněné

Předseda ČSSD a místopředseda vlády Vladimír Špidla sdělil v Berlíně kancléři Gerhardu Schröderovi, že německé obavy z masového přílivu českých pracovních sil po vstupu do Evropské unie nejsou oprávněné. Oba politikové spolu zhruba půl hodiny hovořili u příležitosti kongresu evropských sociálnědemokratických stran. Špidla a Schröder hovořili také o návrzích kancléře na reformu EU, které minulý týden měly ve společenství rozpornou odezvu a v nichž se Schröder mimo jiné zmiňoval o posilování parlamentarismu EU v dlouhodobém horizontu, o přeměně Evropské komise v evropskou vládu a dosavadní mocné Rady ministrů v jakousi sněmovnu států. "Jen okrajově" se podle českého politika při setkání se Schröderem hovořilo o historických problémech mezi Čechy a Němci, protože debatovat s německým partnerem o střední Evropě často znamená se vracet i 80 let dozadu. "Spíše jsme se zabývali tím, jak dalece je Česká republika připravena k případnému vstupu do EU ve smyslu sociálně-ekonomickém a já jsem vyjádřil názor, že jsme připraveni v podstatě už teď," řekl český politik. Projevil zároveň zájem intenzivně rozvíjet další vztahy s Německem, zejména pokud jde o evropskou integraci.

Vláda možná zváží zálohové odškodnění nejstarším nuceně nasazeným

Vláda možná zváží, že by zálohově odškodnila oběti nucených prací pro nacistický režim. Zálohy ve výši 2000 marek (asi 36.000 korun) by se měly týkat českých občanů starších 80 let. Návrh na jejich vyplacení předloží vládě do konce května ministr zahraničí Jan Kavan v případě, že rozhodnutí amerického soudu neposkytne německým podnikům právní jistotu k tomu, aby byly ochotny uvolnit peníze z odškodňovacího fondu. Kavan to řekl po pietním aktu u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Zálohy by měly dosáhnout celkem 278 miliónů korun a měly by být vyplaceny ze státních rezerv.

Vládu k vyplacení záloh na odškodnění nuceně nasazených vyzval koncem dubna Ústřední výkonný výbor ČSSD. Americký odvolací soud má rozhodnout o tom, zda budou staženy žaloby proti německým firmám, které za druhé světové války nuceně nasazené zneužívaly. Podle Kavana by soud měl rozhodnout do 14 dní. Odškodnění má být vyplaceno z německého fondu, kam vláda a firmy vloží po pěti miliardách marek a z něhož mají i desítky tisíc postižených českých občanů dostat 423 miliónů marek (asi 7,7 miliardy korun). Německé podniky v uplynulých měsících komplikovaly situaci liknavostí při shromažďování příspěvků do nadace.

Profesionální armáda by měla mít asi 38.000 vojáků

S profesionální armádou, čítající přibližně 38.000 vojáků a asi 5000 občanských zaměstnanců s důrazem na jednotky vysoké a vyšší pohotovosti, počítají koncepční materiály generálního štábu modelující podobu českých ozbrojených sil v letech 2010 až 2015. Řekl to náčelník štábu Jiří Šedivý. Tato vize armády, vypracovaná nyní již v šesté verzi, je podle něj podkladem, z něhož by ministerstvo obrany mělo vycházet při tvorbě koncepčního materiálu, který má do tří měsíců posoudit vláda. Jeho zpracování zadal novému ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi jako jeho první úkol premiér Miloš Zeman. Šedivý upozornil, že definitivní rozhodnutí, aby byla armáda zprofesionalizována, by mělo padnout příští rok, nejpozději však v roce 2003 spolu s jasným politickým zadáním. Aby se představy vedení armády naplnily, bude podle Šedivého kromě legislativních změn potřeba také vojáky k práci v profesionální armádě motivovat. Předpokladem tedy je, že více než polovina rozpočtu by připadla na platy. Podle Šedivého je rovněž třeba vyřešit systém záloh. Armáda proto už druhým rokem uplatňuje koncept takzvaných aktivních záloh, kdy se vojáci v záloze mohou dobrovolně účastnit vojenských cvičení.

Josef Tošovský dostal cenu Ústavu pro studia Východ-Západ

Americký ústav pro studia Východ-Západ (EWI) udělil v úterý večer cenu za vůdčí roli při ekonomické transformaci bývalému guvernéru České národní banky Josefu Tošovskému. Stejné ocenění dostali na slavnostním večeru také bývalí guvernéři centrálních bank Maďarska György Suranyi a Polska Hanna Gronkiewiczová-Waltzová. Šéf Evropské centrální banky Wim Duisenberg v krátkém úvodním projevu ocenil odvahu, s jakou se bývali guvernéři postavili k úkolu za nelehkých podmínek transformace a politických tlaků. Uvedl, že zvládli obtížnou změnu směnných kurzů, našli správnou hranici mezi podporou růstu a krocením inflace a co bylo Duisenbergova mínění hlavní, udrželi nezávislost centrálních bank.

Hornorakouští Zelení chtějí mezinárodní konferenci o Temelínu

Hornorakouští Zelení požadují od své zemské vlády, aby uspořádala mezinárodní konferenci o uzavření jihočeské jaderné elektrárny v Temelíně. Na této konferenci by se měla vést politická jednání o možnostech, jak temelínskou elektrárnu uzavřít, o nákladech a o mezinárodních nabídkách pro Česko v případě, že by se elektrárna opravdu uzavírala. Mezinárodní konference by se měla konat v Linci koncem léta a pozváni by měli být zástupci Česka, rakouských spolkových zemí, rakouské spolkové vlády, Evropské komise a členských zemí EU. Konkrétní návrh chtějí hornorakouští Zelení předložit v zemském sněmu ještě tento týden.

Po zasedání rakouské vlády kritizoval Česko za počínání kolem elektrárny rakouský ministr obrany a místopředseda nacionalistické strany Svobodných Herbert Scheibner. Při přezkušování vlivu elektrárny na životní prostředí nebyly vypracovány některé varianty a při poslední poruše turbíny Vídeň nedostala dost obsažnou informaci, řekl. Za nutné však považuje setrvání své země u dohody, kterou loni v prosinci uzavřel rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a český premiér Miloš Zeman v dolnorakouském klášteře v Melku. Dokumentaci k posouzení vlivu Temelína na životní prostředí, jak ji nedávno předložila česká strana, je podle Rakušanů třeba doplnit jednak o takzvanou nulovou variantu, tedy o variantu neuvedení Temelína do provozu, jednak o variantu, která by se zabývala případnými vážnými haváriemi a jejich možnými důsledky.

Odpůrci Temelína dali Schüsselovi obří klíč k uzavření elektrárny

Představitelé hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí předali v Linci rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi symbolický obří klíč určený k uzavření jihočeské jaderné elektrárny Temelín, která dlouhodobě vyvolává námitky rakouských odpůrců atomové energie. Kancléř je ujistil, že usiluje o realizaci dohod, které ohledně Temelína uzavřel s Prahou, a prohlásil, že je třeba zintenzivnit rozhovory s českou stranou. Právě s tímto cílem bude podle Schüssela v sobotu jednat rakouský ministr pro životní prostředí Wilhelm Molterer s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem. Je jasné, že nikdo nemůže jinou zemi k něčemu nutit; ale v dobrém sousedském dialogu lze očekávat maximum bezpečnosti a transparentnosti, dokonce to musí být očekáváno, citovala Schüssela agentura APA.

Rakouský kancléř, který se do Lince vydal na schůzku klubu poslanců své lidové strany (ÖVP) ve spolkovém sněmu, dostal od rakouských odpůrců Temelína i další dárky: dort s nápisem, aby z Temelína "učinil zelenou louku", a přehled požadavků, k nimž patří zákaz dovozu "jaderné energie" do Rakouska, podniknutí mezinárodních právních kroků vůči provozovatelům elektrárny a využití pák vůči České republice v rámci jejích přístupových jednání s Evropskou unií.

Pražská sídla sněmovny a Senátu si prohlédlo přes 3600 lidí

Více než 3600 lidí z Česka i ze zahraničí si prohlédlo hlavní jednací sály a další prostory budov, v nichž v Praze na Malé Straně sídlí Poslanecká sněmovna a Senát. Den otevřených dveří se ve sněmovně a v Senátu uskutečnil jako tradičně při příležitosti státního svátku. Lidé si mohli rovněž vyslechnout odborný výklad průvodců z Pražské informační služby. Průvodci je seznámili s historií a současným využitím objektů, v nichž zákonodárci pracují. Třetinu zájemců tvořili cizinci, hlavně Francouzi, Němci a Italové. Početně byli zastoupeni i mimopražští turisté.

V Senátu mohli lidé navštívit Valdštejnský a Kolowratský palác. Podívali se například do Koženého salónku, audienční síně, Mytologické chodby, Valdštejnovy pracovny a dalších místností. Také ve sněmovně si návštěvníci prohlédli různé reprezentační i další prostory, určené pro jednání sněmovních výborů. Podstatnou část exkurze tvořila prohlídka kanceláří a dalšího zázemí, jež slouží pro práci poslaneckých klubů a jejich členů. Do těchto prostorů, na rozdíl od místností určených pro jednání sněmovny jako celku a jejích výborů, nemají návštěvníci běžně přístup.

Mládež se při mariánské pouti do Křtin modlila za Brno i politiky

Tradiční církevní pouť z Brna do barokního chrámu ve Křtinách na Blanensku absolvovala zhruba stovka mladých lidí. Lesními stezkami ušli 16 kilometrů a cestou se s kněžími modlili za město i za politiky, odpovědné za osud národa. Poutníci, včetně pěti vozíčkářů, cestou viděli i scénky, hry a animace, přibližující poselství papeže Jana Pavla II. mládeži. Papež považuje mladé lidi celého světa za budoucí naději církve a vyzval je ke každodennímu následování Krista na jeho křížové cestě. Účastníci pouti také s sebou do Křtin kříž nesou, postupně do něj přibíjejí hřebíky jako symboly svých nedostatků a poté jej ponechávají u hlavního oltáře chrámu.

Novodobá tradice poutí do Křtin ve svátek Panny Marie Prostřednice všech milostí začala v roce 1995 při oslavách 350. výročí úspěšné obrany města před švédskými obléhateli. Brňané v roce 1645 uhájili město proti mnohonásobné přesile, přičemž rozhodující útok odrazili 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Již 4. září vyšla z Brna děkovná pouť do Křtin. Křtinský chrám byl postaven v první polovině 18. století podle projektu Jana Blažeje Santiniho a patří k nejznámějším poutním místům na Moravě.

V zaplavených Ostrovcích pomáhali ve svém volnu i vojáci

Stovka vojáků přijela ve svém volném čase do Ostrovců na Tachovsku pomoci při likvidaci následků pátečního krupobití a záplavy. Pomáhali při odklízení tun bahna, kamenů, větví a naplavenin. Do úklidu se zapojili i silničáři, kteří bagry nakládali jedno nákladní auto odpadu za druhým. "Vojáci sami včera přišli a nabídli, že by tu ve svém volnu lidem pomohli, někteří dokonce měli jet domů a přesto šli sem," řekl velitel posádky v nedalekém Stříbře František Klement. Vedle vojáků základní služby se podle něj chopilo lopat, pil a koleček i 15 důstojníků. Vojáci pomáhali vyklízet bahno a naplaveniny z domů i návsi. S motorovými pilami také uvolňovali koryto bezejmenného a jindy téměř neznatelného potoka, který se po prudkých přívalových deštích změnil v divokou řeku.

Stát nemá peníze na opravu řek zničených povodní před čtyřmi roky

Ministerstvo zemědělství připustilo, že mu v současné době chybějí peníze na opravy koryt severomoravských řek, které poničila před čtyřmi lety povodeň. Státní podnik Povodí Odry kvůli tomu zastavil práce na řece Bělé na Jesenicku, což vyvolalo bouřlivou odezvu. Obce z okolí řeky začaly sepisovat petici státním orgánům, rozhodnutí správce toku chtějí zvrátit okresní úředníci i radní Olomouckého kraje. Podle statistik, zveřejněných v únoru, se zatím podařilo odstranit něco přes polovinu škod na vodních tocích, které způsobily záplavy v roce 1997. Lidé se obávají, že případná další velká voda by kvůli tomu byla ještě ničivější. V létě před čtyřmi roky zahynuly při záplavách desítky lidí, stovky jich zůstaly bez střechy nad hlavou. Škody jen na majetku správců toků přesáhly 6,5 miliardy korun.

Světová rada církví se zajímala o situaci Romů v Lysé nad Labem

Delegace Světové rady církví zjišťovala v Lysé nad Labem na Nymbursku, jaká je situace zdejších Romů. Členy delegace nejvíce zajímaly jejich sociální problémy, možnosti vzdělávání a otázky víry Romů v Boha. Návštěva byla součástí cesty, která začala před týdnem v Budapešti a pokračovala přes východní Slovensko a Ostravu do Lysé, řekl místní evangelický farář Emanuel Vejnar. Patnáctičlennou delegaci tvořili zástupci Spojených států, České republiky, Slovenska, Maďarska, Německa a Číny. Podle místostarostky Marcely Chloupkové žije v Lysé 8500 obyvatel, z toho zhruba 500 Romů. Naprostá většina z nich patří k takzvaným slovenským Romům, kteří mají ve městě vlastní společenské a kulturní zařízení. Olašští Romové, kteří tu obývají čtyři domy, se přistěhovali před dvěma lety z Prahy. Podle Chloupkové jsou méně přizpůsobiví a agresívním chováním vzbuzují u obyvatel města větší strach. Za poslední dva roky zajistil městský úřad Romům 12 sociálních bytů. To je podle místostarostky více, než kolik bylo ze stejných důvodů přiděleno ostatním obyvatelům.

Medvědi na zámku Konopiště mají opravený výběh

Opravený a lépe vybavený výběh mají od úterka medvědi, kteří žijí v areálu zámku Konopiště na Benešovsku. Jeho slavnostního otevření se zúčastnily stovky lidí. Oprava výběhu stála 200.000 korun; zámecká správa ji provedla ve spolupráci s nadací Bratr medvěd. Tradice chovu medvědů na konopišťském zámku se datuje již od dob Františka Ferdinanda d'Este. Dva medvědi, kteří se dočkali nového výběhu, jsou zhruba čtrnáctiletí a oba se narodili v zajetí. Medvědice Máša zde žije od roku 1990, kdy byla dovezena z bratislavské zoologické zahrady. V roce 1998 doplnil dvojici téměř o rok mladší Kazimír, který přicestoval ze zoologické zahrady v polské Vratislavi.

Ze sportu:

Čeští hokejisté porazili v závěrečném osmifinálovém utkání na mistrovství světa Kanadu 4:2 a vyhráli skupinu E. To znamená, že se ve čtvrtfinále střetnou ve čtvrtek v Hannoveru v repríze loňského finále z Petrohradu se Slovenskem.

Čeští skeetaři Petr Málek, Leoš Hlaváček a Jan Sychra vybojovali na mistrovství světa v brokové střelbě v Káhiře titul v soutěži družstev nástřelem 361 bodů. Stejného počtu dosáhly i týmy Kypru a Spojených států, takže konečné pořadí určila závěrečná položka každého z trojice střelců a ta rozhodla ve prospěch českých reprezentantů.

Basketbalisté Opavy ve třetím ligovém finále doma porazili USK Praha 77:71 a v sérii se ujali vedení 2:1 na zápasy. Bitva o český titul pokračuje v Opavě ve středu odpoledne.

Krátce o středečním počasí v České republice:

Polojasno, na jihozápadě ještě oblačno. Nejvyšší teploty 18 až 22 stupňů Celsia.

09-05-2001