Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

24-02-2001

Exekutoři zahájili soupis majetku Vladimíra Železného

Po čtvrtečním rozhodnutí soudu o zablokování majetku ředitele TV Nova Vladimíra Železného v pátek zahájili exekutoři soupis jeho movitého majetku. Kolem poledne vstoupili do domu v pražské Dlouhé ulici, který Železný užívá, avšak věci se jim zde zaevidovat nepodařilo. V bytě Železného ve Štupartské ulici, kam podle informací ČTK vnikli za pomoci zámečníka, exekutoři soupis movitého majetku pořídili.

Podle slov místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromíra Jirsy budou soudní úředníci po dnešku dál pokračovat v zajišťování majetku, který je spojován se Železným. Patrně se tak stane příští týden. Z informací, které ČTK získala z několika na sobě nezávislých zdrojů, vyplývá, že soud vyzval příslušné banky k zablokování několika účtů spojovaných se Železným. Úředníkům se však zatím nepodařilo doručit společnosti CET 21, která drží licenci na vysílání Novy, soudní rozhodnutí o Železného podílu.

Objekt v Dlouhé ulici využívá Železný k prezentaci cenných obrazů, které v minulosti získal, ale i k jiným aktivitám. Ještě ve čtvrtek dopoledne z domu vyjelo podle České televize auto plně naložené obrazy. Železného strana však odmítla, že by ředitel obrazy někam uklízel. Společnost Anser Aureus, které objekt v Dlouhé ulici patří, se dnes v prohlášení zaslaném ČTK proti postupu exekutora ohradila a hodlá na něj podat stížnost. Rozhodnutím o zablokování majetku Železného soud vyhověl návrhu společnosti CME na zajištění výkonu arbitrážního rozhodnutí, podle kterého má Železný uhradit asi 27,1 miliónu USD (přibližně miliardu korun). Podle soudního rozhodnutí, které mu zatím nebylo doručeno, má zakázáno disponovat s majetkem, věcmi a právy uvedenými ve verdiktu.

Železného mluvčí Martin Chalupský ve čtvrtek sdělil, že Železný se svým majetkem nijak nenakládá, a proto není důvod k zákazu. Podle tisku Železný v uplynulých měsících převedl řadu nemovitostí na blízké lidi a společnosti. O přesném obsahu návrhu CME na zajištění výkonu arbitrážního rozhodnutí dnes Jirsa ani mediální zástupce CME Michal Donath ČTK informovat nechtěli. Důvodem je zřejmě to, aby Železného strana nemohla narušovat další kroky vůči jeho majetku. Zvolené tempo exekučního postupu vůči příslušnému movitému majetku souvisí podle soudu s obavou, aby "věci (případně) nemizely". Rychlost, s jakou soud rozhodl o úterním návrhu CME, souvisí podle Jirsy i s výší požadované částky a s mimořádným zájmem médií o celý případ. To s sebou podle něj přináší logicky možnost úniku nějakých informací, a tím pádem zmaření smyslu exekuce. Soud v uplynulých dnech neumožnil ani právním zástupcům Železného nahlédnout do spisu k případu, na což zareagovali stížností. Jirsa ale považuje postup soudu za správný.

Spouštění Temelína vyvolalo mezi rakouskými ekology nevoli

"Provokace", "nezodpovědnost", "bezohlednost" - to jsou nejčastější slova rakouských odpůrců české jaderné elektrárny Temelín, vyslovovaná v reakci na ohlášené opětné zahájení zkušebního provozu temelínského reaktoru. Předsedkyně parlamentní frakce dolnorakouských Zelených Birgid Weinzingerová v prohlášení tvrdí, že jde o "jasné porušení" dohod (předsedů vlád obou zemí) z Melku. "Neexistuje žádný rozumný důvod, aby elektrárna byla znovu spuštěna před dokončením zkoušek jejího vlivu na životní prostředí. Je to nezodpovědný postup a je zároveň nepochopitelné, že na něj dosud nereagovala dolnorakouská vláda," uvedla Weinzingerová.

Mluvčí organizace Global 2000 Andrea Paukovitsová připomíná, že Temelín měl být znovu spuštěn již 5. února a z odkladu usuzuje, že je to "jasný doklad rozsáhlých problémů elektrárny". Skutečnost, že rakouská vláda souhlasila s odblokováním kapitoly energetika při jednáních o vstupu ČR do EU, považuje proto za "obrovský krok špatným směrem" a zdůrazňuje, že Vídeň nesmí dát zcela z ruky svůj jediný trumf - blokování přijetí Česka do EU.

Hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer prohlásil, že dosavadní zkušební provoz Temelína byl "souvislou řadou komplikací a poruch". Obnovit zkušební provoz bez znalosti příčin předchozích problémů je proto podle něj nezodpovědné a provokativní. Kromě toho toto bezohledné jednání vážně zatěžuje jen obtížně se rozbíhající dialog mezi oběma zeměmi v otázce Temelína, dodal Pühringer.

Mluvčí sociálních demokratů (SPÖ) Ulrike Simaová označila ohlášené obnovení provozu Temelína za "novou urážku Rakouska" a vyzvala spolkovou vládu, aby se okamžitě zasadila o to, aby reaktor nebyl spuštěn před dokončením vlivu elektrárny na životní prostředí.

Podle šéfa lidovců (ÖVP) v hornorakouském zemském sněmu Josefa Stockingera je zpochybněna věrohodnost SÚJB, který by měl vyčkat výsledků mezinárodní prověrky elektrárny.

Také hornorakouský poslanec Svobodných (FPÖ) Max Walcher označil obnovení zkušebního provozu Temelína za nezodpovědné a zdůraznil, že "pražská vláda by si měla být vědoma toho, že jednání o vstupu ČR do EU nebudou uzavřena, pokud se Česko nebude do puntíku držet dohod z Melku".

České dráhy zvyšují ztrátu

Se ztrátou 5,4 miliardy korun počítá v letošním roce podnikatelský záměr Českých drah, který dnes schválila správní rada podniku. Důvodem vyšší ztráty oproti loňským 4,84 miliardy Kč je nižší státní dotace o 1,2 miliardy Kč a vyšší ceny vstupů. ČTK to řekl člen rady a náměstek ministra dopravy a spojů Pavel Stoulil. Záměr mimo jiné počítá se zvýšením cen jízdného od 10. června v průměru o pět procent. Dráhy již letos ceny jednou zvýšily, a to na konci ledna rovněž o pět procent. Základní tarify však vzrostly o 8,9 procenta.

Skončila konference o krajině "Tvář naší země"

Péči o kulturní i přírodní dědictví slučuje evropská úmluva o krajině, ke které by měla přistoupit i Česká republika. Přijetí konvence bude mimo jiné znamenat změnu několika resortních zákonů; práce na jejím zavedení do českého práva zahájil resort životního prostředí. Právě ukončená konference Tvář naší země, kterou v Průhonicích u Prahy organizovala Česká komora architektů, byla předznamenáním změn, které v této souvislosti čekají oblast péče o krajinu a venkov. Tomáš Hájek z ministerstva životního prostředí uvedl, že zasedání hledalo argumentační a lidský potenciál k tomu, aby bylo možné krajinu ve smyslu této evropské úmluvy restaurovat, tedy obnovit její důležitost.

"Úmluva říká, že evropská krajina je naše společné dědictví a je to věc, kterou musíme za každou cenu i v době globalizace bránit, což implikuje podporovat podhorské zemědělství, z čehož plyne podporovat strukturálně oslabené regiony a podobně," vysvětlil Hájek. Unie podle něj konvencí dává najevo, že zdivočování původně kulturní krajiny není žádoucí, naopak člověk by měl v krajině zůstat. K nutnosti změny pohledu na způsob využívání krajiny a péči o ni vede podle Hájka stěhování obyvatel Evropy do aglomerací. Kvůli koncentraci obyvatelstva totiž začíná být zpustošeno přes 50 procent evropského venkova. Problém má i drtivé ekonomické dopady. Se zvětšováním aglomerací rostou totiž jejich ekonomicky náročné ekologické problémy. "Když se budeme řídit podle úmluvy, bude to znamenat, že sice investujeme do venkova, ale činíme dlouhodobý rozvoj aglomerací udržitelným," vysvětlil smysl dokumentu Hájek.

O vznik úmluvy se zasadil Kongres lokálních a regionálních komunit. Od loňského roku ji podepsalo 15 států, prosazují ji hlavně Velká Británie a Francie. Protože dokument pojímá téma krajiny jako multiresortní úkol, musejí na jejím plnění spolupracovat ekologové, památkáři i územní plánovači. I příprava jejího přijetí bude znamenat spolupráci šesti ministerstev, ke kterým se přidruží zástupci regionů. Do měsíce bude ustavena komise, která připraví studii dopadu úmluvy na české právo. Na podzim by potom měla návrh úmluvy dostat ke schválení vláda.

Jiří Paďour jmenován biskubem českobudějovické diecéze

Biskupem českobudějovické diecéze římskokatolické církve jmenoval papež Jan Pavel II. dosavadního pražského světícího biskupa Jiřího Paďoura. V Praze to dnes oznámil apoštolský nuncius Giovanni Coppa. Sedmapadesátiletý Paďour, který přijal biskupské svěcení počátkem roku 1997, je členem a někdejším provinciálem řádu kapucínů. Nahradí biskupa Antonína Lišku, který vedl jihočeskou diecézi od roku 1991 a po dovršení 75 let předloni požádal o uvolnění z funkce.

Židé, kteří se ukrývali před nacisty, by mohli být uznáni za politické vězně

Židé, kteří se ukrývali před nacistickou deportací do koncentračních táborů, by měli být uznáni za politické vězně. Navrhuje to vládní Rada pro lidská práva v usnesení, které vláda projedná v pondělí. Jak sdělil Jan Jařab z rady, někteří z těchto lidí už osvědčení jako političtí vězni získali. Především v posledních letech však podle něj úředníci ministerstva obrany další žádosti odmítali s tím, že v jejich případě nešlo o omezení svobody, ale jen o jeho hrozbu. "Takový výklad zákona je však neúměrně restriktivní a neodpovídá historicky prokázaným skutečnostem. Je totiž nesporné, že život ukrývaných Židů byl provázen velmi necitelným omezením osobní svobody," poznamenal Jařab.

Zákon, přijatý v roce 1946, uvádí, že politickým vězněm je ten, kdo byl "omezen na osobní svobodě internováním, odvlečením nebo jinak, z důvodů persekuce politické, národní, rasové nebo náboženské, trvalo-li omezení osobní svobody alespoň tři měsíce". Jařab doplnil, že Židé se před odvlečením do koncentračních táborů skrývali v utajených bytech, ale i v extrémních podmínkách v lesích, za stálé hrozby prozrazení, zatčení, deportace a smrti.

Druhou skupinou osob, pro kterou rada navrhuje označení politický vězeň, jsou Židé a Romové, kteří byli posláni do zvláštních vojenských pracovních táborů ve Slovenském štátu a v Maďarsku. "I když jim nehrozila bezprostřední likvidace, vykonávali otrockou práci a byli zbaveni osobní svobody," upozornil Jařab. Podle něj bylo cílem nejprve využít pracovní sílu těchto mladých lidí a pak je teprve poslat do vyhlazovacích táborů. Ministerstvo obrany se ve svém restriktivním přístupu odvolává na dohodu s Českým svazem bojovníků za svobodu či s Federací židovských obcí, která však nemá právní povahu a tyto organizace od ní ustoupily, dodal Jařab.

Václav Havel bude zřejmě brzy propuštěn do domácího ošetřování

Zdravotní stav prezidenta Václava Havla, který už 12 dní leží v Ústřední vojenské nemocnici se zánětem průdušek, se zlepšil. Lékaři proto uvažují o tom, že ho již o víkendu propustí do domácí péče. "Výsledky kontrolního vyšetření pana prezidenta potvrdily ústup zánětlivých změn na pravém středním plicním laloku, který je vzdušný," informoval dnes ČTK Havlův osobní lékař Ilja Kotík. Prezident by proto podle něj už o víkendu mohl nemocnici opustit. Ještě několik dní však bude odpočívat na zámku v Lánech. Kromě doléčování a dechových cvičení bude na Havla čekat také pracovní program. Ve čtvrtek 1. března by se měl již na Pražském hradě setkat se svým slovenským protějškem Rudolfem Schusterem. Konkrétní program návštěvy slovenského prezidenta však zatím Havlova kancelář nezveřejnila. Pracovníci Hradu, kteří návštěvu v Bratislavě připravovali, při návratu do Prahy uvízli ve sněhové kalamitě, která zasáhla velkou část České republiky. ČTK to řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček.

Začal žižkovský masopust

Muž ve vězeňském oblečení, který představoval nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka, se dnes v poledne zúčastnil zahájení tradičního žižkovského masopustu. Společnost mu na dvoře radnice třetího pražského obvodu dělalo více než stokilové prase a strážci zákona ve starých uniformách. "Hergot, já to tam nikdy nedonesu," zlobila se nad prázdným talířem pořadatelka, které lidé rozebrali již poněkolikáté jitrnice dřív, než je vůbec donesla k výdejnímu stolu.

Pětidenní masopustpořádá žižkovská radnice. "Budu rád, když se budete dobře bavit při našem osmém masopustu," řekl dnes na radničním dvorku vedle zavěšeného, již "ohlodaného" prasete starosta Milan Český. Na dotaz kolik prase letos váží, odpověděl s úsměvem, že zhruba stejně jako on. Pobavení má účastníkům masopustu přinést například vystoupení kapely To neřeš, dětské pohádkové odpoledne v Paláci Akropolis nebo žižkovský maškarní rej. Vyvrcholením celého masopustu pak má být úterní maškarní průvod. Loni se masopustního průvodu zúčastnilo na 3000 masek, řekl již dříve Černý. Snahou pořadatelů je podle starosty navázat na někdejší středověkou tradici karnevalu, jehož podstatou bylo obnovit v lidech životodárný optimismus. Tomu dnes na lehce zasněženém radničním dvorku pomáhal i rychle mizející guláš, zabijačková polévka, pivo a různé "panáky". Masopustní karnevaly mají letos na programu i některé jiné pražské části, například Horní Počernice v Praze 9 nebo Jižní Město v Praze 11. Na žižkovské radnici se ale ani dnes netajili hrdostí nad tím, že s pražskými masopusty začali po listopadu 1989 právě oni.

Redaktor deníku Právo podal žalobu na ředitele Národní galerie

Kvůli omezování osobní svobody a vydírání podal redaktor deníku Právo Alexandr Kramer trestní oznámení na ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Podle deníku Právo se Knížák pokusil ve středu po interview s Kramerem zmocnit nahraných magnetofonových pásků. To se mu ale nepodařilo, a tak fyzicky bránit redaktorovi v odchodu z kanceláře. "Pan profesor se zmocnil jednoho z diktafonů ležících na stole a odcizil z něho kazetu, kterou považuji za duševní majetek redakce Práva. Potom na mne opakovaně křičel, abych mu dal i druhou pásku z diktafonu, který jsem měl v kapse. Zároveň mi bránil v odchodu z místnosti," vysvětlil Kramer. Zavolal proto pracovníky bezpečnostní služby, kteří pomohli fotoreportérovi, jenž byl rozhovoru přítomen, dostat se z místnosti. "Ale přede mnou Knížák přirazil silou dveře tak, že mi v nich přiskřípl ruku," řekl Kramer. Redaktor poté přivolal policii, která ho společně s Knížákem i fotoreportérem odvezla na policejní stanici.

Důvodem Knížákova jednání bylo podle Práva to, že asi po 40 minutách interview požádal Kramera o autorizaci rozhovoru. Autorizace ale není zákonem vymahatelná a je věcí předběžné dohody, připomíná list s tím, že dohoda nebyla mezi Kramerem a Knížákem uzavřena. Kramer ale podle deníku ředitele NG ujistil, že rozhovor nebude nijak zkreslen, a nabídl mu kopie svých nahraných kazet ke kontrole správnosti otištěného textu. To Knížáka rozčílilo, dodává Právo.

Stručná zpráva o počasí

Na celém území České republiky by mělo být v sobotupolojasno až zataženo. Nejnižší noční teploty - 5 až - 9 stupňů C, nejvyšší denní - 1 až + 3 stupně.

24-02-2001