Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

01-02-2002

Rozpadla se čtyřkoalice, která podle průzkumů mohla vyhrát volby

Nejsilnější opoziční uskupení v České republice, které podle průzkumů preferencí mohlo vyhrát volby, se rozpadlo. Z pozice lídra čtyřkoalice odstoupil poslanec Unie svobody-DEU Karel Kühnl a minulostí je i stínová vláda, kterou vedl. Rozpad čtyřkoalice odstartovaly spory ohledně řešení starých dluhů ODA. Definitivní tečku za současnou podobou čtyřky udělalo vedení KDU-ČSL, které se ve čtvrtek rozhodlo jít do voleb jen s Unií svobody-DEU, tedy bez zástupců aliance. Lidovci ale tvrdí, že čtyřkoalice může nadále spolupracovat. Představitelé ODA i unie přesto čtyřkoalici považují za neexistující uskupení. Unie svobody-DEU by měla v úterý rozhodnout o tom, zda půjde do voleb společně s lidovci. ODA se hodlá voleb také zúčastnit. Zatím není jasné, zda bude kandidovat sama, nebo s nějakou jinou stranou. V pátek však její řady opustil jeden ze zakládajících členů senátor Daniel Kroupa. Nevěří totiž v další budoucnost samostatné existence strany. Podle politologů se rozpad čtyřkoalice dal očekávat. Mnozí z nich si myslí, že si lidovci odstraněním ODA uvolnili cestu k povolebnímu vyjednávání se sociální demokracií. Pokud by totiž pravicová ODA ve čtyřkoalici zůstala, bránila by se podle nich jednání s levicí. Zatím však zůstává otázkou, s kým by po volbách chtěla jít do vlády Unie svobody-DEU. Řada jejích členů totiž původně odešla z ODS a mezi občanskými demokraty a unionisty ještě dnes kvůli tomu existuje napětí. Přesto však ODS i Unie svobody-DEU o sobě shodně prohlašují, že mají k sobě programově velmi blízko. Není zatím jisté, zda unionisté a lidovci půjdou do voleb společně. Například pražská organizace Unie svobody-DEU to odmítá. Vyzvala proto vedení strany, aby svolalo republikové shromáždění. Ostatní regionální organizace strany se přiklánějí spíše ke společné kandidatuře s lidovci. Předsedové ODS a ČSSD, Václav Klaus a Vladimír Špidla, zatím nechtěli poslední události ve čtyřkoalici komentovat. Podle Špidly mají členové čtyřkoalice velmi rozdílné politické zájmy. O budoucí spolupráci podle něj rozhodnou až sami voliči. Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 14. a 15. června.

Čtyřkoalice se podle Majzlíka nerozpadla, krize ji prý utuží

Ratibor Majzlík, který jako předseda Demokratické unie stál před třemi lety u zrodu čtyřkoalice a jako jeden z mála s ní zažil všechny úspěchy i pády, si rozpad opozičního uskupení nepřipouští. Čtyřkoalice nekončí, jen jeden z jejích členů - ODA - musela odstoupit ze společných kandidátek, interpretuje vývoj nynější místopředseda Unie svobody-DEU. Totéž si myslí i lidovci, kteří se rozhodli jít do voleb bez aliance. Čtyřkoalice v podobě KDU- ČSL, unie a ODA je ale definitivně minulostí. Majzlík soudí, že projekt čtyřkoalice by nyní měl být založen na úzké spolupráci nejen KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Uskupení by se mělo otevřít i dalším iniciativám, které usilují o změnu politického uspořádání. Značka čtyřkoalice by podle něj měla být zachována, "pokud nebudou problémy ze strany ODA".

ČSSD a ODS před volbami opoziční smlouvu nevypoví

ČSSD ani ODS nevypoví před volbami opoziční smlouvu, která umožnila jmenování menšinového sociálnědemokratického kabinetu. "Pokud jde o opoziční smlouvu, o ničem se nejedná a předpokládám, že doběhne do konce volebního období," řekl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Také místopředseda ODS Petr Nečas nevidí důvod pro "levný předvolební trik spočívající v teatrálním vypovězení opoziční smlouvy". Připustil, že smlouva je dokument koncipovaný tak, aby mohl teoreticky platit na věčné časy. Sám ho však považuje za řešení konkrétní situace po volbách v roce 1998 a nepředpokládá, že by se mohla ještě někdy opakovat. V ODS prý nezná nikoho, kdo by s dalším trváním smlouvy počítal. Přesvědčen je, že by měla být po volbách utvořena silná většinová vláda. Šestileté období menšinových vlád by mělo skončit, dodal. Prostředkem na jedno použití je opoziční smlouva pro Špidlu. Počítá s tím, že její platnost skončí s nynějším volebním obdobím. Současné zostřování vztahů mezi stranami přičítá snaze po vyjasnění politických názorů a postojů. Řešení nových politických situací, o kterých rozhodnout voliči, budou podle něj politické strany hledat až po volbách. Na opoziční smlouvu před více než třemi lety reagovaly KDU- ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA založením čtyřkoalice.

Stoiber je pro jadernou energii a proti Benešovým dekretům

Podle názoru bavorského premiéra a kancléřského kandidáta německých konzervativců Edmunda Stoibera je představa Evropy bez jaderné energie "naprosto vzdálena realitě". V rozhovoru pro rakouskou stanici ORF se Stoiber zároveň vyslovil proti tzv. Benešovým dekretům, ale proti spojování této otázky se vstupem ČR do EU. Bavorský premiér uvedl, že si je vědom toho, že v otázce využívání jaderné energie mají německý blok CDU/CSU a rakouská vládní lidová strana (ÖVP) rozdílné postoje a že v Rakousku převládá i mezi stoupenci ostatních stran odmítavé stanovisko k jaderné energii. Zároveň však zdůraznil, že jaderná energie je čistá energie, která neprodukuje kysličník uhličitý, a nepřispívá tedy k nebezpečnému skleníkovému efektu. Pokud jde o českou jadernou elektrárnu Temelín, vyslovil se Stoiber pro to, aby byla uvedena do provozu "jen tehdy, budou-li realizována všechna bezpečnostní opatření". Rozšíření EU označil Stoiber za znovusjednocení Evropy a za prvořadý politický cíl. Benešovy dekrety nemají podle jeho vyjádření v budoucí Evropě místo, vstup ČR do EU by však neměl být jejich zrušením podmiňován. Čechům by se ovšem mělo stále znovu připomínat, že dekrety neodpovídají evropským hodnotám. Podobně Evropský parlament by Čechům neměl v této otázce "dopřát klid".

Mezi ÖVP a FPÖ trvá rozpor v postoji k Benešovým dekretům

Trvající rozdílná stanoviska k takzvaným Benešovým dekretům mezi stranami rakouské vládní koalice lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) nepřímo potvrdili kancléř Wolfgang Schüssel (ÖVP) a vicekancléřka Susanne Riessová- Passerová (FPÖ). Na dotaz novinářů po zasedání vlády předsedkyně FPÖ zopakovala požadavek své strany, podle něhož musí být otázka dekretů vyřešena, to znamená dekrety zrušeny, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Riessová-Passerová se při tom odvolala i na stanovisko bavorského premiéra a německého kancléřského kandidáta Edmunda Stoibera, které se podle ní shoduje s postojem rakouských Svobodných. Kancléř Schüssel naproti tomu na stejnou otázku odpověděl, že Svobodní nechtějí vidět, že v této otázce jde o proces. Tento proces je důležitý a v jeho průběhu budou nalezeny správné odpovědi, prohlásil Schüssel a připomněl své dřívější vyjádření, podle něhož je otázka Benešových dekretů již léta bilaterálně projednávána s ČR při všech příležitostech. Také usnesení rakouského parlamentu, schválené ve čtvrtek, je podle Schüssela důležitým krokem při řešení tohoto problému. Rakouská Národní rada (dolní komora parlamentu) usnesením požádala spolkovou vládu, aby se v jednáních s Českou republikou důrazně zasazovala o zrušení Benešových dekretů.

Sudetští Němci v Rakousku chtějí finanční odškodnění

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) požaduje od české strany nejen zrušení tzv. Benešových dekretů, ale i vrácení zabaveného majetku. Případné přijetí společné deklarace Vídně a Prahy k této otázce, podobné česko-německé deklaraci, považuje za nedostatečné. "Musí dojít k tomu, že se Benešovy dekrety zruší," řekl novinářům šéf SLÖ Gerhard Zeihsel. V souladu s mezinárodním právem je třeba vycházet z toho, že by Česká republika měla přistoupit na vrácení majetku, případně odškodnění sudetských Němců, kteří byli po druhé světové válce na základě dekretů odsunuti z tehdejšího Československa a přišli o svůj majetek, uvedl Zeihsel. Rakousko podle něj odškodněním nuceně nasazených ukázalo cestu k nápravě bezpráví. Vyhnání sudetských Němců označil za etnickou čistku a genocidu. "Pokud bude Česká republika bez předchozího zrušení (dekretů) přijata za člena Evropské unie, proviní se EU legalizací této genocidy," zdůraznil. SLÖ se sice zastává přijetí České republiky do Evropské unie, současně ale oceňuje podporu představitelů koaliční strany Svobodných (FPÖ), kteří hodlají spojovat otázku začlenění ČR do unie a zrušení dekretů. Představitelé SLÖ kritizovali rovněž nedávné výroky českého premiéra Miloše Zemana, který v souvislosti s rakouským protitemelínským lidovým hlasování hovořil o sudetských Němcích jako o zrádcích a Hitlerově páté koloně.

Žádné jednání o Benešových dekretech nepřichází v úvahu

Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ostře odmítl jakékoli jednání o platnosti poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Nepřichází to podle něj vůbec v úvahu. Reagoval tak na usnesení rakouského parlamentu, který vyzval spolkovou vládu, aby usilovala o jejich zrušení. "Vláda, ve které bude sociální demokracie, se touto cestou nevydá," řekl Špidla na tiskové konferenci v Lidovém domě. Šéf vládní strany rozhodně nesouhlasí s tím, že by ke stupňování rakouských požadavků přispěly ostré výroky premiéra Miloše Zemana. Podle Špidly jde o politiku hledání konfliktů, která je projevem vlivu strany Svobodných v rakouské politické struktuře. Soudí, že tento vliv je přechodný.

Ministr Tvrdík dává přednost financování stíhaček penězi z privatizace

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík považuje za lepší variantu financování nákupu 24 stíhaček Gripen z privatizačních příjmů. Ušetřilo by se tím podle něj 17 miliard korun, na které by přišly úroky při nákupu na dluh. Tvrdík na tiskové konferenci ČSSD v Lidovém domě řekl, že se v tom shoduje s ministrem financí Jiřím Rusnokem. Podle Tvrdíka existuje více možností, jak financovat nákup stíhaček od britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB. Poslanecká sněmovna nyní projednává zákon o dluhopisech na jejich nákup. Financování z výnosů privatizace zatím nepadá v úvahu, protože velké privatizační projekty ještě nejsou uzavřeny a peněz z těchto zdrojů není dostatek. Až se ostatní privatizační projekty uskuteční a vláda bude mít k dispozici více peněz z privatizace, které by stačily na nákup stíhaček, pak bude podle Tvrdíka uvažovat o tom, zda nynější rozhodnutí o nákupu na dluh nezmění.

Bezpečnost RFE/RL je přednější než náklady na stěhování

Bezpečnost Rádia Svobodná Evropa/Rádia Evropa (RFE/RL) je přednější než to, kolik by stálo přestěhování jeho redakcí na jiné místo. Řekl to americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton. Úkolem Spojených států je Svobodnou Evropu podporovat, Praha by zase měla zajistit, aby její zaměstnanci pracovali na co nejbezpečnějším místě, uvedl. Víc než náklady na stěhování ho zajímá bezpečnost redakcí. Stejně jako českou vládu, dodal. Český kabinet zatím nabídl deset objektů, z toho pouze jeden v Praze. Otázku, kdo případné přemístění zaplatí, nechal i nadále otevřenou. Nejdříve se podle něj musí zjistit, kolik peněz bude třeba, teprve pak se vyřeší, kdo náklady zaplatí.

Čeští chemici mohou být nasazeni nejen v Kuvajtu

Česká jednotka protichemické ochrany může být v protiteroristické operaci Trvalá svoboda nasazena nejen v Kuvajtu, ale v jakékoli jiné zemi, kde to bude zapotřebí. Řekl to americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton. Češi by měli v oblasti Arabského poloostrova operovat s Němci a Američany. První etapou protiteroristické operace byla likvidace režimu Talibanu a organizace Al-Káida na území Afghánistánu. Už v jejím závěru začali představitelé USA dávat najevo možnost pokračování kampaně například proti táborům teroristů v Somálsku či proti režimu Saddáma Husajna v Iráku. Chemická jednotka z tehdejšího Československa se zúčastnila už tažení proti tomuto diktátorovi v operaci Pouštní Bouře na počátku 90. let. Do Kuvajtu již před dvěma týdny odletěli dva příslušníci velitelství českého kontingentu. Asi 350 vojáků z liberecké 9. roty protichemické ochrany by pak mělo do této země odcestovat na přelomu února a března. Česká jednotka bude mobilní, takže vojáci budou schopni být v případě chemické, biologické či nukleární hrozby přemístěni kamkoli, uvedl Stapleton. Po secvičení s vojáky z dalších zemí by podle dřívějších informací měli Češi v Kuvajtu chránit americké velitelství a ostatní jednotky před chemickými a biologickými zbraněmi. Čeští vojáci mohou být nasazeni například i v případě ekologické havárie. Stapleton o zapojení libereckých chemiků do protiteroristické operace požádal vládu loni v listopadu. Vyslání vojáků do Kuvajtu schválil loni parlament.

Dagmar Havlovou trápí zdravotní problémy

Manželku prezidenta Dagmar Havlovou trápí zdravotní problémy. V pátek musela být ošetřena v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Řekl to mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl s tím, že Havlová si nepřeje zveřejňovat podrobnosti. "Paní Dagmar Havlová se v posledních dnech necítila dobře," uvedl Krafl. Kvůli náhlé zdravotní indispozici se tak například nezúčastnila setkání prezidenta Václava Havla s českými diplomaty.

Senátor Fischer příští rok nehodlá kandidovat na prezidenta

Nezávislý senátor Václav Fischer nehodlá příští rok kandidovat na funkci prezidenta republiky, ani kdyby hlavu státu vybírali voliči a nikoli parlament. V případě přímé volby prezidenta by ale letos osmačtyřicetiletý podnikatel rád kandidoval například za 11 či 16 let jako nezávislý. Fischer se dosud ani rozhodl, zda bude letos na podzim obhajovat svůj senátorský mandát. Mezi členy horní komory má Fischer výjimečné postavení tím, že od předloňských senátních voleb není na vlastní žádost členem žádného výboru ani komise. Usiluje mimo jiné o zlepšení postavení nezávislých senátorů, jichž je nyní v horní komoře deset. Fischer nepomýšlí na to, že by znovu založil pro letošní senátní volby fond na podporu nezávislých kandidátů do Senátu, který existoval předloni.

Rada pro lidská práva požaduje dvojí občanství pro více Čechů

Vládní rada pro lidská práva požaduje dvojí občanství pro více Čechů. Tuto výsadu by měli mít podle Veroniky Pastrňákové z odboru pro lidská práva Úřadu vlády rovněž Češi dlouhodobě žijící na Slovensku a lidé, kteří vstoupili do manželství s cizincem. Kabinet projedná podněty rady v pondělí 4. února. Radní doporučují novelizovat zákon o státním občanství tak, aby mohli získat zpět české občanství Češi dlouhodobě žijící na Slovensku, kterým bylo automaticky odňato jen proto, že požádali o občanství slovenské. Je to poslední skupina Čechoslováků, kteří doplatili na rozdělení federace, poznamenala Pastrňáková. Češi žijící ve smíšených manželstvích s cizinci nyní pozbývají české občanství ve chvíli, kdy získali občanství země svého druha. Při nynější praxi se podle Pastrňákové stává, že se například v česko-britském manželství narodí dítě, které automaticky nabývá české, ale i britské občanství. Jeho český rodič, který poté kvůli manželství požádá o britské občanství, automaticky české občanství ztrácí. Stává se tedy, že děti mají české občanství, zatímco rodiče nikoli. Problémy mohou podle Pastrňákové tito lidé mít i v majetkových vztazích, protože nemohou získávat v ČR nemovitosti. Ministerstvo vnitra by mělo podle mínění radních uvádět věcné důvody, jestliže zamítne žádost o státní občanství. Zdůvodnění je podle radních nutné, aby bylo vůbec možné se proti zamítnutí odvolat. Rada rovněž uvedla, že dosud platné mezinárodní smlouvy z éry socialismu, které měly zabránit dvojímu státnímu občanství, jsou v rozporu s českým zákonodárstvím a evropskými dohodami. Brání totiž některým cizincům v nabytí českého občanství, o které by jinak podle platné legislativy mohli po dvacetiletém pobytu požádat. Tyto mezinárodní dokumenty se týkají Ruska a Mongolska. Radní navrhují, aby je ČR vypověděla.

Poslanec Mlynář neuspěl s návrhem na odvolání členů vysílací rady

Poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář neuspěl s návrhem odvolat členy rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Mlynář tvrdí, že radní selhali v roli správního orgánu médií, zejména pak v kauzách televizí Prima, TV 3 a Nova. Sněmovna ale nepodpořila ani návrh Ivana Langera, že pro odvolání rady nejsou splněny podmínky. Předseda sněmovní mediální komise Langer totiž upozornil, že oficiálně nezazněl ani jeden důvod pro odvolání rady nebo některého jejího člena. Navrhl proto přijmout usnesení, kterým měla sněmovna po několikahodinové debatě konstatovat, že pro odvolání radních nejsou splněny podmínky. Sněmovna ale jeho návrh nepodpořila.

V rámci Dne zasvěceného života se kardinál Vlk setká s řeholníky

Kardinál Miloslav Vlk se v sobotu v rámci Dne zasvěceného života setká s řeholníky a řeholnicemi, kteří působí v pražské římskokatolické arcidiecézi. V současné době žije v ČR podle České biskupské konference 2226 řeholních sester a 859 řeholníků. Pražská schůzka v areálu strahovského premonstrátského kláštera zahájí dopoledne mše v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, informoval dnes ČTK mluvčí biskupů Daniel Herman. Církevní svátek Uvedení Páně do chrámu, v lidové tradici Hromnice, se slaví jako Den zasvěceného života 2. února v ČR od počátku 90. let 20. století. Tehdy se katolické řehole a řády představily po desetiletích komunistického pronásledování. S papežem a se svými biskupy se řeholnice a řeholníci takto setkávají v jiných zemích již několik desetiletí. Dávají přitom najevo ochotu a připravenost ke službě Bohu a místní církvi.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno ojediněle mlhy. Denní teploty 10 až 15 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 8 stupňů Celsia.

01-02-2002