Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

30-01-2002

Prezident Havel jednal s lídry čtyřkoalice o splácení dluhů

Prezident Václav Havel se vložil do nynější vážné krize, které čelí čtyřkoalice kvůli dluhu ODA. Během úterního večera a středečního rána postupně jednal s předsedy a dalšími politiky stran čtyřkoalice. Vyzval je přitom, aby se zasadili o řádné splácení svých finančních závazků. Čtyřkoalice nyní čelí hrozbě rozpadu kvůli problémům ODA s finančními dluhy a sponzorskými dary. Mnozí komentátoři poukazují na to, že prezident má politicky i názorově blíže právě ke koalici KDU-ČSL, Unie svobody-DEU a ODA. "Prezident apeloval na všechny, aby se zasadili o řádné plnění všech finančních závazků svých stran a aby se zaměřili na naplnění i dalších závazků, které mají politické strany vůči občanům," sdělil to mluvčí prezidenta Ladislav Špaček. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda řekl, že prezident na zdůraznil nutnost průhledného financování politických stran. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová uvedla, že s Havlem mluvila o dluhu velmi krátce při úterním setkání signatářů Charty 77 v Senátu.

Osud ODA je ohrožen, trpělivost již ztratili i unionisté

Vážná roztržka ve čtyřkoalici kvůli finančním potížím ODA, která se zdála být zažehnána víkendovou dohodou politické rady čtyřkoalice, se dále prohlubuje. Po zveřejnění informací o sponzorských darech nejasného původu, které měla aliance převést na dobročinné účely, totiž po lidovcích ztratili trpělivost i čelní politici Unie svobody-DEU. Šéfka unionistů Hana Marvanová, která dosud hájila setrvání členů aliance na kandidátkách, připustila možnost změny postoje své strany. Místopředseda ODA Oldřich Kužílek se omezil na konstatování, že aliance se soustředí na splacení dluhu České pojišťovně. Klíčový je postoj vedení KDU-ČSL, které bude o dluhu ODA a dalším osudu čtyřkoalice jednat ve čtvrtek. Přítomnost ODA na kandidátkách je v dohodě podmíněna splněním několika podmínek. V jedné části dohody přitom ODA prohlásila, že nemá žádné jiné závazky, které by ohrožovaly splácení její dluhu u České pojišťovny. Lidovci zřejmě využijí tohoto bodu s tím, že problém s nejasným sponzorským darem ODA znamená porušení dohody. Tím se pak otevře cesta pro vyloučení ODA z voleb.

Zrušení tzv. Benešových dekretů požadují i rakouští lidovci

Zrušení tzv. Benešových dekretů ještě před vstupem Česka do EU požadoval přední činitel rakouských vládních lidovců Paul Kiss, který zastává funkci mluvčího strany pro otázky bezpečnostní politiky. Přidal se tak k jednoznačným požadavkům krajně pravicových Svobodných. Kiss v prohlášení, které vydal v Eisenstadtu, uvádí, že Benešovy dekrety odporují základním evropským hodnotám a jsou podle jeho názoru "skutečnou překážkou na cestě České republiky do Evropské unie". Dekrety se staly základem masového vyhánění sudetských Němců a představují tak hluboký zásah do lidských práv, uvádí dále Kiss. Zdůrazňuje, že ÖVP tento postoj zastávala vždy, a proto z něj lze vyvodit požadavek: problém dekretů musí být vyřešen ještě před ratifikací smluv o rozšíření EU. Kiss rovněž připomíná usnesení Národní rady (dolní komory rakouského parlamentu) z 19. května 1999, které bylo přijato hlasy ÖVP a sociálních demokratů (SPÖ) a v němž je rakouská vláda žádána, aby "nadále ve spolupráci s ostatními členskými státy a institucemi EU usilovala o zrušení dosud existujících zákonů a dekretů z let 1945 a 1946, které se vztahují k vyhnání jednotlivých národních skupin z bývalého Československa a z bývalé Jugoslávie". Tuto linii "posvětilo" 2. září téhož roku i předsednictvo ÖVP, připomíná dále Kiss a dodává: "Benešovy dekrety jsou neslučitelné s moderními evropskými právními standardy, které samozřejmě platí v členských státech EU. Byly a jsou v rozporu s mezinárodním právem a s lidskými právy. Proto musí být jednoduše odstraněny."

Rakouská vláda by se měla podle ministra Kavana od Sichrovského distancovat

Ministr zahraničí Jan Kavan by byl rád, kdyby se rakouská vláda distancovala od pondělních výroků Petera Sichrovského, generálního tajemníka rakouské vládní strany Svobodných. O stanovisko podle něj požádalo ministerstvo zahraničí rakouskou vládu v úterní diplomatické nótě. "V případě, že se rakouská vláda od těchto výroků bude plně distancovat, budu naprosto spokojen. Pokud ne, i na to budeme příslušně reagovat," řekl Kavan. Vzhledem k tomu, že Sichrovsky je představitelem jedné ze stran rakouské vládní koalice, "máme plné právo od rakouské vlády očekávat vysvětlení, jasné stanovisko", dodal ministr. Použil tak jiných slov než v úterý mluvčí ministerstva zahraničí, podle něhož česká diplomacie označila v nótě tajemníkova slova za blamáž a jejich vysvětlení ani omluvu nepožaduje. Mluvčí rakouského velvyslanectví v Praze však agentuře APA řekl, že od rakouské vlády se v této nótě žádá, aby k vyjádření Sichrovského zaujala stanovisko. Sichrovsky v pondělí vyzval českou vládu k přehodnocení důsledků rasového pronásledování a odškodnění jeho obětí, zvláště Židů. České oficiální představitele i židovské organizace jeho slova pobouřila. Zástupci židovských organizací ho obvinili ze zneužívání osudu Židů k politickým účelům a zkreslování historie. Nový izraelský velvyslanec v Česku Arthur Avnon po setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem nechtěl Sichrovského slova komentovat. Pouze řekl, že byla vyřčena v kontextu současných česko-rakouských vztahů. Zdůraznil také, že tehdejší Československo rozhodně nebylo zemí, která by s Německem kolaborovala, jak to naznačil Sichrovsky.

Znovu protest proti Temelínu

Asi 50 rakouských ekologických aktivistů ve středu odpoledne v hornorakouském Freistadtu nedaleko hranic s Českem pomocí transparentů a desítky traktorů protestovali proti chystanému zavezení paliva do druhého bloku jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Současně protestovali proti postojům ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, který podle odpůrců atomu ignoruje zájmy protijaderných sdružení. Moltererovi, jenž se ve Freistadtu zúčastnil tradičních oslav Dne rolníků, předali demonstranti takzvanou Černou knihu rakouských expertů o bezpečnosti Temelína. Ekologičtí aktivisté hodlají obnovit demonstrace, pokud oficiální místa neučiní potřebné kroky proti zavezení paliva do druhého bloku jihočeské elektrárny. Celkově napjatá situace mezi Českem a Rakouskem se tak může ještě zhoršit, pokud Praha nebude reagovat na obavy rakouské strany a alespoň nezastaví spouštění Temelína, řekli organizátoři demonstrace.

Rakouský historik hájí sudetské Němce proti Zemanovi

Sociální mizérie nepředstavitelných rozměrů, a nikoli ideologické přesvědčení, vehnala československé sudetské Němce do náručí hitlerovského Německa, tvrdí rakouský historik Arnold Suppan, kterého cituje agentura APA. Suppan, který je předsedou Rakouského institutu pro východní a jihovýchodní Evropu, tak reagoval na nedávné výroky českého premiéra Miloše Zemana, jenž označil sudetské Němce za zrádce a Hitlerovu "pátou kolonu". "Bezvýchodnost postavení sudetských Němců v Československu si dnes už vůbec neumíme ani představit," uvedl Suppan, podle něhož byla nezaměstnanost mezi sudetskými Němci dvakrát vyšší než v Německu či Rakousku a čtyřikrát vyšší než celkově v Československu. Pokud jde o Zemanovo tvrzení, že vyhnání bylo pro sudetské Němce snesitelnější, protože jinak by mnozí z nich byli jako vlastizrádci popraveni, je podle Suppana "pro experty právně i historicky prostě nesprávné". Mnichovská dohoda byla podle něj vzhledem k účasti Francie, Británie, Itálie a Německa mezinárodní smlouvou, na jejímž základě museli sudetští Němci změnit svou státní příslušnost. A protože tato změna nevycházela od sudetských Němců, nemůže být tato menšina ani kolektivně označena za vlastizrádce, soudí rakouský historik.

Premiér Zeman připravuje odpověď Stoiberovi

Premiér Miloš Zeman připravuje odpověď na dopis, ve kterém ho předseda bavorské vlády Edmund Stoiber žádá, aby odvolal své výroky o sudetských Němcích. Omlouvat se nebude. Obsah odpovědi již premiér naznačil na tiskové konferenci v Hradci Králové a blíže se k věci vyjadřovat nemíní. Zeman v pondělí v Hradci odmítl na svých výrocích o bývalých československých Němcích cokoliv měnit. Zeman podle Stoibera obvinil všechny sudetské Němce z rozbití předválečného Československa. Premiér mu doporučil, aby si lépe přečetl jeho rozhovor pro rakouský týdeník Profil. Zeman v něm uvedl, že většina bývalých československých Němců byla Hitlerovou pátou kolonou. Byli to podle něj zrádci a poválečné vyhnání z Československa pro ně bylo mírnějším trestem, protože vlastizrada se tehdy trestala smrtí. Zeman rovněž připustil, že existovali sudetští Němci, kteří se postavili proti nacismu, a to i za cenu života. Za to si jich váží. Stoiber však podle něj není obeznámen s historickými fakty. Německý tisk píše o rozladění mezi Berlínem a Prahou. Zemanovy výroky údajně ohrožují i plánovanou březnovou návštěvu kancléře Gerharda Schrödera v Praze. Situaci má podle tisku v Česku 20. února urovnávat šéf německé diplomacie Joseph Fischer. Německé velvyslanectví v Praze naopak v pondělí zdůraznilo, že česko-německé vztahy nebyly nikdy lepší než nyní a že neutrpěly ani Zemanovými výroky.

Nerovnocenné platby EU českým zemědělcům jsou nepřijatelné

Nerovnocenné platby tuzemským zemědělcům z evropských fondů po vstupu Česka do Evropské unie jsou nepřijatelné. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Jan Fencl tím, že ČR bude v následujících jednáních trvat na rovném přístupu EU k českým rolníkům. Ministr tak reagoval na informace, podle nichž chce Evropská komise navrhnout, aby přímé platby zemědělcům v kandidátských zemích začínaly na úrovni 25 procent v roce 2004 a postupně stoupaly. Naopak strukturální fondy pro nové členy by měly být podle Fencla větší než pro nynější členy EU. Evropská komise svou pozici postupuje nejdříve ministrům zemědělství členských zemí a poté členských státům. Evropská komise navrhla členským státům, aby v letech 2004 až 2006 uvolnily pro deset nových členů 40,16 miliardy eur, vesměs ve formě zemědělských podpor a pomoci chudším regionům. Při hrubém odhadu by ČR měla dostat asi desetinu nabízených prostředků, tedy ve formě závazků přibližně čtyři miliardy eur za tři roky.

Česko může čelit demonstrativním teroristickým útokům

České republice pravděpodobně nehrozí teroristický útok podobný těm, které loni v září postihly USA. Existuje ale možnost útoků menšího rozsahu či demonstrativního charakteru, řekl v Senátu ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek při veřejném slyšení o bezpečnostních hrozbách pro Česko. Podle něj je také vysoce pravděpodobné, že do různých vrstev české společnosti pronikli islámští radikálové s cílem vytvořit materiální a informační základny. Zdrojem potenciálních teroristických aktivit může být i muslimská komunita v Česku, řekl Růžek. Poukázal na vazby někdejšího Československa s některými arabskými státy, například s Irákem, v dobách komunistického režimu. Bezpečnostní složky by se podle něj měly zaměřit mimo jiné na prověřování osob z rizikových oblastí nebo ze států podporujících terorismus, sympatizantů radikálních náboženských hnutí, rasistických a extremistických uskupení. Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědky) František Bublan upozornil na "mediální terorismus". Teroristé se podle něj nyní budou snažit organizovat nikoli ve spřízněných státech, ale po celém světě v krycích firmách nebo nadacích. Podotkl, že v posledních měsících bylo zatčeno zhruba 500 teroristů v zemích mimo Afghánistán a USA.

Stát kvůli zářijovým útokům možná odloží prodej akcií ČSA

Stát by mohl odložit plánovaný prodej menšinového podílu v Českých aeroliniích partnerům v letecké alianci Sky Team. Důvodem je krize v letecké dopravě po teroristických útocích v USA v září loňského roku. "Existují určité názory, že by se to mělo odložit vzhledem k situaci po 11. září v USA. Ale zatím k tomu žádný závěr učiněn nebyl a je to také věc jednání s partnery v alianci," uvedl ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Podle dva roky starého usnesení vlády by mohl stát již letos nabídnout maximálně 15 procent akcií ČSA vedoucím společnostem Sky Teamu, tedy Air France a Delta Air Lines. Budoucí prodej je i součástí alianční smlouvy, kterou ČSA uzavřely. "V tuto chvíli zvažujeme, jak k tomu přistupovat," dodal ministr. Ještě v první polovině letošního roku hodlá vláda transformovat státní podnik Česká správa letišť na akciovou společnost. Ta by vlastnila pražské letiště Ruzyně, zbylá regionální letiště by zůstala ve vlastnictví státu. Letiště v Brně, Ostravě a Karlových Varech by byla podle ministra postupně buď pronajímána zájemcům nebo, v případě zájmu, převedena do vlastnictví krajů. Vstup soukromého investora do ruzyňského letiště se zřejmě letos neuskuteční. "Není tam žádný důvod chvátat. Do voleb se to určitě nestihne," uvedl ministr Schling.

Rok 2001 přinesl pokles kriminality a reformu policie

V roce 2001 se v Česku snížila proti předloňskému roku celková kriminalita o 8,4 procenta. Loňský rok přinesl také nejrozsáhlejší reorganizaci policie za uplynulé desetiletí. Reforma se týkala vzniku společné Služby kriminální policie a vyšetřování, jež začala fungovat spolu s novelou trestního řádu od letošního ledna. Ministr vnitra Stanislav Gross na bilanční tiskové konferenci upozornil, že od počátku roku pracuje i nová Služba cizinecké a pohraniční policie jako samostatný celorepublikový útvar. Připomněl také, že se loni podařilo smlouvou na dodávku nových pistolí vyřešit letitý problém přezbrojení policie. Události po 11. září 2001, kdy teroristé zaútočili na cíle v USA, znamenaly impuls pro hasičský sbor, civilní ochranu a integrovaný záchranný systém. Ministr také konstatoval, že loni o třetinu poklesl počet ilegálních migrantů. Naopak o více než sto procent vzrostl počet žadatelů o azyl.

Pravice navrhla zamítnout plošné příspěvky na děti, ale neuspěla

Pravice ve sněmovně znovu neprosadila návrh na zamítnutí vládní novely, která má umožnit plošné vyplácení příspěvků na děti. Stejně neúspěšné byly pravicové strany už loni v říjnu, kdy dolní komora jednala o předloze poprvé. Poslanci budou pravděpodobně už příští týden rozhodovat o jejím schválení. Vláda tvrdí, že předloha má přispět ke zvýšení porodnosti a zlepšit situaci rodin se středně vysokými příjmy. Pravice ale návrh považuje za populistický a tvrdí, že si vyžádá náklady ve výši až čtyři miliardy korun. Před schvalováním je také poslanecká předloha, která má posílit roli státu při poskytování sociálně zdravotních dávek horníkům. Pravice se neúspěšně pokusila zabránit jejímu dalšímu projednávání. Zákon podle ní nebyl dobře připraven a vyžádá si značné finanční prostředky. Většina poslanců podpořila aby sněmovní výbory znovu posoudily vládní návrh zákona o zaměstnanosti. Na nynější schůzi ho proto dolní komora schvalovat nebude. Vládní návrh by měl mimo jiné zajistit volný pohyb pracovníků mezi Českem a EU.

Zákon o zálohách je krokem k profesionalizaci armády

Zavedení systému takzvaných aktivních záloh, které mají doplňovat profesionální armádu, je hlavním cílem poslanecké novely branného zákona. Předlohu, kterou obhajoval předseda sněmovního branného výboru Petr Nečas, sněmovna postoupila do závěrečného čtení. Poslanci se shodují na tom, že zavedení systému aktivních záloh je předpokladem profesionalizace ozbrojených sil. "Měli bychom vytvořit všechny předpoklady pro to, aby vojáci v záloze, kteří jsou ochotni se dobrovolně připravovat, měli zajištěný i kvalitní legislativní rámec," prohlásil Nečas. Počty příslušníků aktivních záloh by stanovil ministr obrany na návrh náčelníka generálního štábu. Platilo by také to, že po dobu cvičení by příslušníkům těchto dobrovolných aktivních záloh náležel dvojnásobek zákonem stanoveného služného. Zpravodaj k předloze Petr Koháček podotkl, že armáda, která je postavena na branné povinnosti a základní vojenské službě, přestává být v některých ohledech akceschopnou, protože klesají počty odvedených branců. O konečné podobě předlohy by měla sněmovna rozhodnout pravděpodobně příští týden.

Přijetí zákona o Národním parku Šumava se znovu odkládá

Přijetí zákona o Národním parku Šumava se znovu odkládá. Poslanec ODS Miroslav Beneš ve sněmovně prosadil vrácení návrhu k novému projednání sněmovnímu výboru. Při hlasování bylo ve sněmovně 116 poslanců, pro vrácení hlasovalo 61 z nich. Návrh tak prošel o dva hlasy. Vrácení litoval ministr životního prostředí Miloš Kužvart i přítomní starostové šumavských obcí. Podle Kužvarta se pravice snaží přijetí zákona protahovat, a poskytnout tak čas spekulantům s pozemky na území parku. Kužvart tvrdí, že někteří kupci nechtějí na pozemcích hospodařit, ale pokusí se je vyjmout z parku a udělat z nich stavební parcely. Údajně existují i fingované prodeje, při nichž díky prostředníkům nakonec získá půdu zahraniční vlastník. Zákon by tyto praktiky zastavil, podle něj by totiž stát bezúplatně tyto pozemky do šesti měsíců převedl na tamní obce.

Z deseti nabídek RFE/RL byl pouze jeden objekt v Praze

Česká strana nabídla rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) deset nových objektů. Pouze jediný z nich však byl na okraji Prahy, ostatní byly mimo hlavní město. Českému rozhlasu to řekla mluvčí rádia Sonia Winterová. Nejnovější jednání velvyslance Spojených států v Česku Craiga Stapletona a prezidenta rádia Toma Dinea s ministrem zahraničí Janem Kavanem se uskutečnilo v úterý. Winterová hovořila o dohodě obou stran, že nebudou "každý nejmenší vývoj sdělovat tisku". Vyjednavači se podle ní rovněž shodli na tom, že hledání vhodného objektu bude složité a nějakou dobu potrvá. Česká strana usiluje od loňských zářijových útoků teroristů na cíle v USA o přesunutí Svobodné Evropy z centra Prahy do některého z objektů, které navrhuje ministerstvo obrany. Rozhlasová stanice dosud dávala najevo, že se jí do stěhování nechce. Vyjednáváním za českou stranu byl Bezpečnostní radou státu pověřen ministr zahraničí.

Ministr Kavan by si přál, aby RFE/RL měla novou budovu do léta

Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) by měla získat novou budovu do konce funkčního období nynější vlády. Ministr zahraničí Jan Kavan to řekl novinářům ke svému úternímu jednání s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem a prezidentem stanice Thomasem Dinem o přesídlení RFE/RL z centra města kvůli bezpečnostním rizikům, na něž poukazuje česká vláda. Účastníci schůzky se podle něj shodli v tom, že dlouhodobé bezpečnostní riziko neklesne k nule, a je třeba najít takové místo, jež by bezpečnost zajistilo dlouhodobě. Podle ministra by jeden z deseti objektů, které navrhlo ministerstvo obrany, mohl tato kritéria splňovat, "ale shoda na něm stále není". Kavan nechtěl říci, který objekt by to mohl být.

Rádio Svobodná Evropa začalo vysílat do Afghánistánu

"Hlásí se Rádio Svobodný Afghánistán," ozvala se ve středu poprvé přesně ve 14:00 SEČ afghánská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Začala tak po letech pravidelné vysílání do této země. První půlhodinová relace, kterou připravila desítka pracovníků afghánské redakce, byla v paštštině. Posléze mohli vysílání v Afghánistánu poslouchat i lidé, kteří mluví jazykem darí. Redakce bude zatím vysílat dvě hodiny denně, později plánuje dvanáct hodin vysílání. Rádio Svobodná Evropa vysílalo do Afghánistánu již v 80. letech z Mnichova. V posledních letech ale Afghánci mohli poslouchat pořady RFE/RL vysílané jen v okolních zemích - Turkmenistánu, Tádžikistánu, Íránu a Uzbekistánu.

Mezinárodní organizace pro migraci dostala 320.000 žádostí o odškodnění

Do konečného termínu pro podání žádostí o odškodnění za nucené nebo otrocké práce, případně za majetkové újmy z doby nacistické vlády v Německu, kterým byl 31. prosinec loňského roku, obdržela Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se sídlem v Ženevě 320.000 řádně vyplněných žádostí o kompenzaci. Z uvedeného počtu je podle této informace 306.000 žádostí o odškodnění otrocky a nuceně nasazených a dalších obětí nacistického bezpráví, což je čtyřikrát více než se původně předpokládalo, a 14.000 žádostí o kompenzaci majetkové újmy. Podle ředitele tohoto programu Dirka De Wintera lze předpokládat, že uspokojena bude necelá třetina žádostí, tedy zhruba 100.000 z nich. Značná část žádostí je totiž neoprávněných, protože u nich chybí potřebná dokumentace. Všichni potencionální žadatelé, kteří dosud žádost nepodali, ale kontaktovali IOM před 31. prosincem 2001, obdrží formulář žádosti a budou moci svou žádost podat. Žadatele, kteří již žádost podali, žádáme o trpělivost a upuštění od požadavků týkajících se jejich statutu, a to v zájmu všech ostatních žadatelů, uvádí IOM.

Prezident odložil jmenování nového rektora hradecké univerzity

Prezident Václav Havel odložil jmenování nového rektora Univerzity Hradec Králové Petera Mikuleckého. Prezidentská kancelář důvody univerzitě nesdělila. Mikuleckého, jehož akademický senát zvolil koncem října, měl Havel jmenovat ve čtvrtek. Mikulecký se k odložení svého jmenování nechtěl vyjadřovat. Funkční období stávajícího rektora Pavla Cyruse končí 28. února. Při říjnové volbě rektora došlo podle zástupců Pedagogické fakulty k porušení volebního řádu univerzity. Členem akademického senátu byl totiž jeden student neoprávněně a neměl tudíž hlasovací právo. Mikulecký byl však zvolen drtivou většinou 17 hlasů z celkem 19 členů senátu. Během volby obvinil jeden ze studentů Mikuleckého ze spolupráce se Státní bezpečností. Mikulecký tehdy kontakt s komunistickou tajnou policií připustil. Tvrdil ale, že "na nikoho vůbec nedonášel" a má negativní lustrační osvědčení. Proti Mikuleckému kandidoval na rektora nynější děkan Pedagogické fakulty Vladimír Wolf a bohemista Oldřich Uličný.

Tříkráloví koledníci vybrali na jihu Čech více než milión korun

Více než milión korun vybrali malí koledníci v jižních Čechách během charitativní Tříkrálové sbírky, která se v celé Česku uskutečnila na počátku ledna. Suma je o 314.000 korun vyšší než loni. Letos vyšlo v jižních Čechách do ulic 258 tříčlenných skupinek s pokladničkami. Původně jich bylo přihlášeno ještě více, ale některé děti onemocněly, nebo je rodiče nepustili kvůli silným mrazům. Do sbírky se zapojilo 23 farních a městských charit a deset farností. Celkem vybrali koledníci po celé České republiky 31 miliónů korun. Další peníze poukázali lidé prostřednictvím složenek. Peníze použijí jednotlivé charity na zakoupení pomůcek, hraček či přístrojů pro postižené, děti nebo staré občany a na další projekty.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude polojasno až oblačno a během dne od západu místy déšť nebo přeháňky. Denní teploty 8 až 13 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 5 stupně Celsia.

30-01-2002