Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

14-01-2002

Podle listu Novaja gazeta patří firma Falkon Capital bin Ládinovi

Česká firma Falkon Capital, které česká vláda prodala ruský dluh za 580 miliónů dolarů, je prý přímo spojena s mezinárodně hledaným teroristou Usámou bin Ládinem. Napsal to v týdeníku Novaja gazeta ruský novinář Oleg Lurje v článku nazvaném Rusko dluží bin Ládinovi. Český ministr vnitra nařídil záležitost prozkoumat, zatímco český premiér se podle vládního mluvčího nebude vyjadřovat ke každému novinářskému "pšouku". Český ministr financí považuje zprávu za absurdní. Podle autora článku v ruském časopisu pochybné manévry kolem ruského dluhu vůči České republice pomohly k výdělku jedné ze společností rodiny nejhledanějšího teroristy. Lurje na základě informací patřících údajně k tajným materiálům, které několik let shromažďovaly americké zvláštní služby, vyvozuje, že bin Ládinova rodina vlastní Saudi Binladin Group, resp. společnost Saudi Investment Co., která prý je hlavním zdrojem teroristova bohatství. Mezi jejími dceřinými společnostmi je údajně také společnost Falkon Capital, kterou česká vláda vybrala jako zprostředkovatele při umoření ruského dluhu a které Moskva musí vyplatit 770 miliónů dolarů z ruského dluhu vůči České republice. Český ministr vnitra Stanislav Gross uložil řediteli Úřadu pro zahraniční služby a informace Františku Bublanovi, aby o případném propojení společnosti Falkon Capital s Usámou bin Ládinem zpracoval v co nejkratší době materiál. Stanovisko českého premiéra Miloše Zemana se ČTK nepodařilo získat. Ministr financí Jiří Rusnok považuje informaci za absurdní a spekulativní.

S výjimkou Svobodných jsou všechny rakouské strany proti referendu

Odmítavý postoj k podpisovému referendu proti české jaderné elektrárně Temelín, které bylo zahájeno v Rakousku, potvrdili znovu představitelé všech rakouských politických stran s výjimkou Svobodných, z jejichž iniciativy se referendum koná. Za "vědomé klamání" veřejnosti označil referendum předseda rakouské sociální demokracie Alfred Gusenbauer. Zdůraznil, že ve skutečnosti není akce namířena proti Temelínu, ale proti rozšiřování Evropské unie. Na výzvu lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela, který zvláštním dopisem doporučil svým stranickým kolegům, aby petici nepodepisovali, reagoval Gusenbauer prohlášením, že SPÖ žádnou podobnou direktivu vyhlašovat nehodlá, protože "sociální demokraté sami dobře vědí, co mají dělat". Svobodné Gusenbauer odsoudil za to, že umožnili souhlas Vídně s uzavřením kapitoly energetika ve vstupních jednáních ČR s EU a tím podpořili "nedostatečný" výsledek jednání kancléře s českou stranou a fakticky znemožnili další vyjednávání o Temelínu. Jejich nynější protitemelínská podpisová akce je tedy pokrytecká. Zemská organizace lidovců v Korutanech, kde vládnou Svobodní, referendum odmítla a doporučila svým členům a příznivcům, aby své podpisy pod petici nepřipojili. Také předseda rakouských Zelených Alexander Van der Bellen zopakoval své pochybnosti o referendu. Označil je za "absolutně kontraproduktivní", protože jeho cílem je zabránění vstupu ČR do EU, přičemž Temelín by byl stejně uveden do provozu. Kritiku Temelína a odpor k protitemelínskému referendu se pokusila dát do souladu nová iniciativa ekologických organizací - "Výbor proti atomovému i stranickému nebezpečí". Její členové zveřejnili dokument, který má veřejnosti "pomoci orientovat se" v problematice a který formuluje "15 nepříjemných otázek" o referendu. Přijetí ČR do EU by v žádném případě nemělo být zpochybňováno, zdůraznil také prezident hornorakouského průmyslového sdružení Karl Büche. Ve svém prohlášení uvedl, že sdružení nemá v úmyslu se zapojovat do politické debaty o Temelínu, z ekonomického hlediska však radí petici nepodepisovat.

Katolická církev v Česku i Rakousku vyjadřuje podporu Temelínu

Český katolický primas kardinál Miloslav Vlk a biskup Václav Malý vyjádřili morální podporu zaměstnancům temelínské jaderné elektrárny. Podle sdělení České biskupské konference tak učinili při páteční soukromé návštěvě církevních hodnostářů v elektrárně. Mluvčí katolické církve Daniel Herman při té příležitosti připomněl, že s "antitemelínským" hlasováním v Rakousku, nesouhlasí Rakouská katolická akce. Iniciativa vydala písemný dokument Křesťanství nezná hranic, v němž shrnuje sedm důvodů pro rozšíření EU a proti politice veta. Aktivně vystupuje proti současnému hlasování. V některých bodech se prohlášení výslovně zabývá problematikou jihočeské jaderné elektrárny. Odmítá zneužívání ekologických témat k rozdmýchávání protičeských a protievropských afektů, uvedl Herman. Zklidňovat protitemelínské a tím i protičeské nálady se podle Hermana v minulosti snažili již někteří rakouští katoličtí biskupové. Temelín se už rovněž vícekrát stal tématem rozhovorů mezi zástupci biskupských konferencí obou zemí. Elektrárnu dříve navštívil také českobudějovický katolický biskup Antonín Liška.

Šéf KDU-ČSL jednal ve Vídni s lidovci o spolupráci i Temelínu

O spolupráci s rakouskými lidovci i o jihočeské jaderné elektrárně Temelín jednal ve Vídni předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda s místopředsedou ÖVP a ministrem životního prostředí Wilhelmem Moltererem. Původně plánované setkání se šéfem rakouských lidovců, kancléřem Wolfgangem Schüsselem se kvůli kancléřově onemocnění neuskutečnilo. "S panem Wilhelmem Moltererem jsme samozřejmě mluvili o věcech, které se týkají obou partnerských stran. Nicméně jsme se nevyhnuli ani klíčovým tématům v česko-rakouských vztazích, mluvili jsme o Temelínu a referendu, které probíhá," řekl Svoboda. Za důležitý přitom označil fakt, že rakouští lidovci právně nezávaznou celostátní podpisovou akci nepodporují. Česká strana má spolu s Rakouskem společný zájem na maximální bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny. Svoboda v této souvislosti připomněl loňskou dohodu předsedů vlád obou zemí o ukončení melkského procesu hodnocení Temelína. Svoboda řekl, že si neumí představit, že by Praha přistoupila na jednání s koaličními Svobodnými o Temelíně. "To určitě ne," reagoval Svoboda na požadavek vicekancléřky a šéfky FPÖ Susanne Riessové-Passerové, která se v případě úspěchu referenda vyslovila pro jednání s českou stranou o požadavcích své strany, a to i v případě nesouhlasu lidovců. Celostátní petiční akci považuje Svoboda za vnitropolitickou záležitost Rakouska. Vztahy mezi oběma politickými stranami považuje šéf KDU-ČSL za dobré a připomněl, že se rozvíjejí i v rámci Evropské lidové strany. Schůzka byla plánována dlouhodobě a jen shodou okolností připadla na den, kdy začalo protitemelínské lidové hlasování, poznamenal Svoboda.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nechce z centra Prahy; nabídku náhradních budov nedostala

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se nechce stěhovat z budovy bývalého Federálního shromáždění ani z centra Prahy. Na tiskové konferenci to zopakoval programový šéf Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda Jeffrey Trimble. Tvrdí, že vedení stanice zatím od české vlády nedostalo ani žádnou konkrétní nabídku náhradních prostor. Ministr zahraničí Jan Kavan ale minulý týden uvedl, že žádný z pěti nabídnutých objektů Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nevyhovoval. Trimble uvedl, že rádio je připraveno diskutovat o všech variantách. Zdůraznil však, že stěhování by bylo finančně i časově velmi náročné. Tyto informace Trimble sdělil i předsedovi Senátu Petru Pithartovi, který sídlo rádia, hlídané obrněnými transportéry, navštívil. Pithart je členem bezpečnostní rady státu, která loni rozhodla, že rádio se má z bezpečnostních důvodů přestěhovat.

Ramiro Cibrian připustil, že uvnitř EU existují dva názorové proudy

Vedoucí Delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian připustil, že uvnitř Evropské unie existují dva proudy, a to federalistický a antifederalistický. "Jsou různé názory. Jsou lidé uvnitř unie, kteří si myslí, že unie musí pokračovat cestou federalistickou, a jsou lidé, kteří si myslí, že unie je už dobrá a že se nemůže dále měnit," řekl Cibrian novinářům při své návštěvě Ostravy. Dodal, že zápas mezi různými idejemi existuje v nitru unie od jejího počátku. V ČR zastupuje antifederalistický proud ODS a její předseda Václav Klaus. Právě jeho projev v Bruselu, kde se koncem loňského roku vyslovil pro zastavení plíživého, tichého sjednocování kontinentu, si vysloužil ostrou kritiku jeho oponentů. V následujících dnech se bude rozhodovat, koho vyšle Česká republika do Konventu, který se bude zabývat budoucností Evropské unie. Podle stínového ministra zahraničí za ODS Jana Zahradila by Česko měli v Konventu zastupovat premiér Miloš Zeman nebo šéf diplomacie Jan Kavan a předsedové obou parlamentních komor Klaus a Petr Pithart. Zahradil minulý týden řekl, že tato sestava by reprezentovala jak ČSSD, ODS a čtyřkoalici, tak oba názory na budoucí uspořádání Evropy, tedy federalistický a antifederalistický. Rozhodnutí, které osobnosti budou zemi zastupovat v Konventu, je podle Cibriana vnitřní záležitostí ČR. Uvedl, že osobně se na účast Česka velmi těší. Upřesnil, že Evropská unie není Sovětský svaz a věří v otevřený dialog. Česko by mělo tři své kandidáty do Konventu a jejich tři náhradníky nahlásit do půlky února. Asi stočlenný Konvent bude zasedat v Bruselu od března. Jeho úkolem bude nejméně rok přemýšlet o tom, jak má fungovat a oč má usilovat EU, která by měla 25 a více členů.

Pro EU je rozhodujícím kritériem životaschopnost hutí

Zajištění životaschopnosti českých hutních firem je pro Evropskou unii podle jejího velvyslance v České republice Ramira Cibriana rozhodujícím kritériem schválení restrukturalizace tuzemského ocelářství. "Otázka není, jak vysoká by mohla být státní podpora, ale jaký je obchodní plán, který bude zajišťovat dlouhodobou životaschopnost podniků," řekl v Ostravě Cibrián. České hutnictví podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra zatím stále nemá jasnou vizi dalšího vývoje a navíc jej čekají ještě perná jednání s Evropskou unií o schválení nezbytné restrukturalizace. ČR tak zatím není schopna uzavřít kapitolu hospodářské soutěže v přístupových jednáních s EU. Podle Cibriana bude o dalším postupu tuzemského hutnictví jednat v úterý v ČR hlavní vyjednávač EU Rutger Wissels. Průtahy při uskutečňování reformních kroků nakonec donutily ministra Grégra k tomu, že Český ocelářský podnik pravděpodobně založí stát. Původně očekával účast silného strategického investora, který přinese 11 miliard korun. Žádný vážný zájemce se však zatím neobjevil. Vstup investora se tedy předpokládá až později. Celkové náklady státu na restrukturalizaci hutnictví mají dosáhnout zhruba 22 miliard korun. EU se však domnívá, že je potřeba přes 30 miliard korun, aby vzniklo životaschopné odvětví.

Vláda chce do voleb zasedat postupně ve všech krajských městech

Sociálnědemokratický kabinet chce do parlamentních voleb zasedat postupně ve všech krajských městech. Pravidelná výjezdní zasedání vlády opozice považuje za součást předvolební kampaně ČSSD a ministři by to podle ní neměli zastírat. Jednání mimo Prahu budou navíc dražší než v hlavním městě, soudí opoziční politici. Mluvčí vlády Libor Rouček řekl, že pro výjezdní zasedání se ministři rozhodli na žádost hejtmanů. Podle něj chtějí, aby vláda byla s nově utvořenými samosprávami v užším a častějším styku. Již ve středu kabinet vyrazí do Ústí nad Labem, 28. ledna bude následovat Hradec Králové, upřesnil Jindřich Marek z tiskového oddělení Úřadu vlády. Data zasedání v ostatních krajských městech zatím nejsou stanovena. Vláda ale rozhodně žádné nevynechá, a to i v případě, že by měla koncem volebního období v krajích zasedat každý týden, uvedl Marek. Místopředsedové ODS i Unie svobody-DEU Petr Nečas a Ivan Pilip si však myslí, že výjezdní zasedání kabinetu nepochybně jsou součástí předvolební kampaně sociální demokracie. "Všechno se tím prodraží o statisíce korun," řekl bývalý ministr financí a školství Pilip. "Daňový poplatník bude platit předvolební kampaň ČSSD," tvrdí Nečas.

Sněmovna obdržela návrh rozpočtu Pozemkového fondu na letošní rok

S příjmy 860 miliónů korun a výdaji 1,128 miliardy korun počítá pro letošní rok rozpočet Pozemkového fondu. Návrh rozpočtu fondu, který k 1. lednu tohoto roku disponoval finanční hotovostí 1,64 miliardy, obdržela Poslanecká sněmovna. Z předloženého materiálu vyplývá, že finanční bilance fondu bude v letos aktivní částkou 1,372 miliardy korun. Z návrhu, který sněmovna bude zřejmě projednávat na nadcházející lednové schůzi, vyplývá, že příjmovou stránku rozpočtu fondu budou mimo jiné částkou 280 miliónů korun tvořit příjmy z privatizace a stejnou sumou i příjmy z pronájmu majetku státu. Příjmy z prodeje státní zemědělské půdy mají dosáhnout 120 miliónů korun. Výdaje fondu budou směřovány na provozní a investiční náklady (403,3 miliónu korun), na správu majetku (260 miliónů korun), na převody majetku (135 miliónů korun) a na finanční náhrady podle zákona o půdě (70 miliónů korun).

Policie zadržela Železného i právníky, návrh na vazbu zatím není

Policie při výsleších zadržela generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného i právníky Ondřeje Kuchaře a Editu Panuškovou z advokátní kanceláře Aleše Rozehnala. Obvinění jsou zadrženi, ale policejní rada Vladimír Machala zatím nerozhodl, zda podá návrh na uvalení vazby, řekla Soňa Jindráková z Úřadu finanční kriminality a ochrany státu. Podle ní záleží nyní na obsahu výpovědí obviněných. Policie obvinila Železného z poškozování věřitele kvůli podezřelým převodům majetku. Pro účast na tomto trestném činu jsou stíháni i jeho právníci Rozehnal a Kuchař a také Panušková. Rozehnal je ve vazbě již od listopadu, neboť je zároveň se Železným obviněn z pokusu o poškozování věřitele kvůli miliardové transakci s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation.

Církev uctila na Vyšehradě památku prvního českého krále

Památku prvního českého krále a zakladatele Vyšehradské kapituly Vratislava uctila katolická církev dnes, ve výroční den jeho úmrtí, při mši v pražském chrámu sv. Petra a Pavla. Kapitula je podle České biskupské konference jednou z nejstarších existujících právnických osob v českých zemích. Vratislav (1061 až 1092) ji založil kolem roku 1070. Do druhé poloviny 15. století zastával probošt Vyšehradské kapituly úřad kancléře království a vedl dokonce zahraniční politiku českého státu. Kapitula byla podřízena přímo papeži. Na Vyšehradě je na letošní rok plánováno otevření stálé expozice chrámové pokladnice. Výstava předmětů z této klenotnice je až do února instalována v Lobkovickém paláci na Pražském hradě. Soustřeďuje asi pětinu vyšehradských fondů. Založení Kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a korunovace prvního českého krále Vratislava zahájily tisíciletou historii církevní reprezentace na Vyšehradě. Klenoty a další umělecké předměty v ní podle mluvčího katolické církve Daniela Hermana sehrály důležitou roli. Historie Vyšehradu - hradu českých Přemyslovců - začíná v bájných dobách kněžny Libuše. Sídlil tam však poté i Vratislav. Jedinou zachovanou stavbou z té doby je nejstarší pražská rotunda sv. Martina. Po roce 1140 přesídlili panovníci trvale na Pražský hrad, a tím Vyšehrad poněkud ztratil na významu. Obnova jeho slávy je spojena se jménem Karla IV. Husitské války však Vyšehrad značně poničily. V následujících staletích se správcem Vyšehradu stala kapitula, která ho v průběhu 19. století přeměnila uprostřed tamní pevnosti ve středisko národního obrození. V té době se stal Vyšehradský hřbitov - Slavín - místem posledního odpočinku předních osobností české kultury.

14-01-2002