Zprávy Radia Praha

Čeští vojáci by měli být v Kuvajtu na počátku března

Čeští vojáci by měli být na počátku března v rámci boje proti terorismu rozmístěni v Kuvajtu. Český kontingent kromě vojenské techniky zahrnuje zhruba 350 vojáků, zejména z liberecké 9. roty chemické ochrany. V televizi Nova to ve středu ráno řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Velení jednotky se podle něj vydá na průzkum oblasti v polovině ledna, během února je bude následovat předsunutá část jednotky zhruba o 20 lidech. Současně by měla putovat do Kuvajtu vojenská technika, a to po železnici nebo lodí, doplnil Tvrdík. Tiskové oddělení ministerstva obrany sdělilo, že do Kuvajtu zatím nebude vyslána polní nemocnice. "Nadále však probíhá její příprava s tím, že bude do společné akce zapojena při nejbližším zadání nových operačních požadavků," uvedl tiskový odbor. O vyslání liberecké 9. roty protichemické ochrany do protiteroristické akce požádal 1. listopadu americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton. Úkolem českých jednotek má být ochrana spojeneckých sil před chemickými a biologickými zbraněmi. Vyslání jednotek do Kuvajtu schválily loni 19. prosince obě komory parlamentu.

První mírové operace v Afghánistánu vedené Velkou Británií se ale čeští vojáci neúčastní. V úterý to oznámilo ministrovi obrany britské velitelství v Londýně, které akci v mírové operaci s názvem ISAF v Kábulu a okolí velí.

Ministr Tvrdík předloží zákon o úvěru na gripeny přes neshody s ministrem Rusnokem

Složitá jednání v současnosti vedou ministerstva obrany a financí. Shodnout se nemohou na konečné podobě financování projektu nákupu 24 nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík je přesto rozhodnut ve středu vládě předložit návrh zákona o financování nákupu letadel. Vláda se rozhodla zahájit jednání s konsorciem o nákupu loni 10. prosince. Cena celého projektu je odhadována na více než 100 miliard korun, 50 miliard stojí samotné stroje. Vláda si hodlá na financování vzít úvěr, podle dosavadních informací ve výši kolem 70 miliard i s úroky. Zákon o úvěru na letadla musí schválit parlament. Pravicová opozice je ale proti. Na ministerstvu financí se jedná o tom, jaké jsou možnosti financování celého projektu. Mluvčí obrany Milan Řepka řekl, že ministr ve středu nepředloží kabinetu k posouzení původně uvažovanou zprávu o variantách obrany českého vzdušného prostoru. Předložit ji hodlá do konce ledna. Pokud by nebyl kontrakt na stíhačky letos podepsán, odejde podle velitele letectva Františka Padělka z armády takové množství pilotů, že vedení armády bude mít značné potíže.

Ministr Grégr osobně nabídl premiérovi Zemanovi demisi kvůli elektrárně Temelín

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr osobně nabídl premiéru Miloši Zemanovi svou rezignaci. Ministr již dříve oznámil, že demisi podá, neboť se nepodařilo splnit vládní termín zavezení paliva do druhého bloku jaderné elektrárny Temelín. Zeman už dříve řekl, že demisi nepřijme. Opozice i ekologičtí aktivisté v minulých dnech označili Grégrův úmysl za politické divadlo. Ministr průmyslu a obchodu se těší bezvýhradné podpoře premiéra, v pondělí jej Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas označil za nejlepšího člena vlády.

Vláda si nemyslí, že stěhování RFE/RL by byl ústup terorismu

Mluvčí kabinetu Libor Rouček odmítl tvrzení prezidenta rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Toma Dinea, že stěhování RFE/RL z centra Prahy se stává politickým tématem a má posloužit v předvolební kampani. Dine pro středeční vydání týdeníku The Prague Post řekl, že změna sídla redakce RFE/RL by znamenala kapitulaci před terorismem. Česká strana tvrdí, že o stěhování redakce rádia se stále jedná. "Není to součástí předvolebního boje," řekl Rouček. Připomněl, že zasedání Bezpečnostní rady státu v polovině prosince, která přestěhování doporučila, se zúčastnili i předsedové obou komor parlamentu Václav Klaus a Petr Pithart jako představitelé opozice. "Souhlasili s tím, že to není předmětem politického boje, že to je zájem českého státu, aby Svobodná Evropa v České republice byla, ale aby byla na bezpečném místě," dodal mluvčí. Na stanovisko bezpečnostní rady státu se odvolal také ministr vnitra Stanislav Gross. I vicepremiér Pavel Rychetský považuje Dineovo prohlášení za zbytečně silné. Budova rádia by podle něj neměla být na exponovaném místě. Pro ministerstvo zahraničí byl Dineův postoj novinkou: "Tyto myšlenky při jednání s českou stranou z úst pana prezidenta Dinea nikdy nezazněly," podivil se mluvčí resortu Aleš Pospíšil, podle něhož byl Dineův přístup do nynějška vstřícný. Milan Řepka z ministerstva obrany odmítl vytipované budovy konkretizovat. Dodal, že vyjednávání o případném stěhování RFE/RL je záležitostí ministerstva zahraničních věcí. Stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer míní, že by bezpečnostní hledisko mělo převážit. Lídr čtyřkoalice Karel Kühnl ale míní, že má-li se RFE/RL stěhovat, musí to být na žádost Američanů. Šéf poslanců KSČM Vojtěch Filip považuje Dineův názor za arogantní. Svobodná Evropa by se podle něj měla kvůli bezpečnosti občanů ČR vystěhovat nejen z Prahy, ale z republiky vůbec.

Vláda rozhodne o uzavření smlouvy o ochraně investic s Mexikem

Vláda ve středu rozhodne o uzavření dohody mezi Českou republikou a Mexikem o podpoře a vzájemné ochraně investic. Smlouvy o ochraně investic má ČR sjednané s několika desítkami zemí a další se připravují, sdělila ČTK mluvčí ministerstva financí Jana Vargová. "Předkládaná dohoda představuje standardní právní rámec, jehož smyslem je poskytnout základní jistoty investorům a jejich investicím na území státu druhé smluvní strany a zmenšit riziko případných ztrát," doplnila mluvčí.

Vláda projedná možnost platit za dálnice stínovým mýtem

Vláda ve středu projedná návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který zavede možnost úhrady výstavby dálnic formou tzv. stínového mýta. Jde o fiktivní mýto, jež tvoří dálniční poplatky a daně zaplacené uživateli dopravní infrastruktury a které hradí nikoli přímo uživatelé, ale zprostředkovaně fond dopravy. Systém úhrady formou stínového mýta má být poprvé využit u stavby dálnice D47 z Lipníka do Ostravy a na polskou hranici. Tu provede na základě rozhodnutí vlády izraelská firma Housing & Construction. Společnost by měla dálnici na vlastní náklady postavit a 25 let na základě koncese provozovat. Na stínovém mýtu by měla za tu dobu od státu získat necelých 100 miliard Kč. Návrhu předcházela loňská novela stejného zákona. Ta umožnila, aby stát převedl na dobu určitou některá svá práva a povinnosti, které má z titulu vlastnictví dálnic na soukromý subjekt. Tato právnická osoba se podle zákona smluvně zaváže k financování, zajištění výstavby, provozování a údržbě dálnice na dobu nejméně 25 let.

Vláda odvolá dva zástupce ČR u mezinárodních bank v Moskvě

Vláda ve středu rozhodne o odvolání bývalého náměstka ministra financí Miloslava Hejnáka a nynějšího ředitele odboru Evropské unie a mezinárodních organizací České národní banky Petra Procházky z Rady Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Rady Mezinárodní investiční banky. Obě banky byly založeny v Moskvě státy Rady vzájemné hospodářské pomoci a dodnes existují. Hejnáka z funkce náměstka pro cenovou politiku koncem května odvolal ministr financí Jiří Rusnok. Co se týče Procházky, bankovní rada ČNB dospěla k závěru, že nepovažuje účast svých zástupců ve vrcholných orgánech těchto institucí za účelnou. Zástupcem ČR u obou institucí zůstává náměstek ministra financí pro privatizaci Tomáš Potměšil. Mezinárodní banka hospodářské spolupráce se původně věnovala vzájemnému clearingovému vyrovnávání uvnitř RVHP, Mezinárodní investiční banka poskytovala úvěry na investiční akce a podporovala rozvoj zaostalejších zemí RVHP. Obě instituce existují dodnes, přestože již ztratily hlavní náplň činnosti. Většina členských států má zájem na dalším fungování bank, ale na komerčním základě.

Opozice chce, aby vláda privatizaci elektroenergetiky zrušila

Opoziční poslanci soudí, že vláda by měla přijmout doporučení privatizační komise a zrušit privatizaci české elektroenergetiky. Poslanci tvrdí, že zvolený model privatizace není dobrý a samotná privatizace není průhledná. Podle informací Mladé fronty DNES ani jeden ze dvou uchazečů nesplnil státem stanovené podmínky, tedy nabídnout nejméně 200 miliard korun a zároveň nemít připomínky k daným omezením. Podle informací MfD nabídlo italsko-španělské konsorcium Enel a Iberdrola stejně jako v prvním kole privatizace 136 miliard korun. Francouzská firma Electricité de France údajně nabídla 213 miliard korun, ale její obálka se nakonec neotevírala. Francouzi totiž měli k omezením ještě více připomínek než v prosinci.

Čtyřkoalice se chce s ČSSD dohodnout na přímé volbě prezidenta

Čtyřkoalice je připravena jednat se sociální demokracií o společném postupu při prosazení přímé volby prezidenta. Předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová a šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda hodlají v únoru vyzvat předsedu ČSSD Vladimíra Špidlu k vytvoření pracovní skupiny. Pokud bude politická vůle, občané by mohli rozhodnout již o nástupci Václava Havla, jehož mandát vyprší za rok, řekla Marvanová novinářům. Unionisté a lidovci chtějí sociální demokraty přesvědčit, že potřebné ústavní změny stihne parlament schválit včas. Špidla si totiž myslí, že kvůli zdlouhavému legislativnímu procesu by lidé měli volit hlavu státu nejdříve v roce 2008. Čtyřkoalice je zároveň ochotna vyjít vstříc některým požadavkům ČSSD, které zazněly ve vnitrostranickém referendu. V tomto hlasování se většina členů a příznivců vládní strany vyslovila pro přímo voleného prezidenta, kterého dosud vybírají obě komory parlamentu. Sociální demokraté ale současně požadují, aby byla v Ústavě zakotvena možnost odvolání hlavy státu a aby spolu s prezidentem podepisoval udělené milosti premiér. Stanovisko ČSSD v této věci má ještě koncem měsíce definitivně potvrdit programová konference.

Vláda školné nepodpoří nejen z ideologických důvodů

Vláda sociální demokracie nepodpoří ve středu poslanecký návrh na zavedení školného na vysokých školách. Ministr školství Eduard Zeman řekl, že školné se neslučuje s levicovým zaměřením ČSSD. Návrh podle něj také nesplňuje technické požadavky. Není jasné, kolik by správa systému školného zaměstnala úředníků a kolik by stála peněz, konstatoval. Zisk ze školného by podle něj měly jen banky. Školné by podle poslance za Unii svobody Petra Matějů činilo přibližně 16.000 korun na rok. Podle ministra to je sice sociálně únosné, pro rozvoj škol by však jeho výnos byl nízký. Příznivci školného tvrdí, že poplatek zkvalitní studium, zlepší finanční situaci vysokých škol a bude studenty více motivovat. Ministr Zeman se však obává, že odvede studenty od zájmu o méně lukrativní obory.

Matějů navrhuje systém stipendií, státem garantované půjčky a sociální podporu studentů z chudších rodin. Počítá i se spořením na studium, se státní podporou a daňovými úlevami pro pracující studenty. Upravuje i možnost splátky školného odložit. Základem pro výpočet školného má být čtvrtina průměrné částky, která připadá na jednoho studenta z neinvestičních výdajů, které vysokým školám poskytuje ministerstvo školství ze státního rozpočtu v daném kalendářním roce. Univerzity podle předlohy školné vyhlásí v rámci předem stanoveného rozpětí, přičemž poplatek pro jednotlivé fakulty by se mohl lišit. Školné by poprvé měli platit vysokoškoláci, kteří studium zahájí ve školním roce 2003/2004, uvádí se v návrhu. Návrh by podle Matějů mohl přijít do sněmovny v únoru, takže by mohl být projednán do konce volebního období. Pro školné by pravděpodobně hlasovali občanští demokraté a unionisté, rozhodnuti zatím nejsou lidovci.

S řešením svého dluhu ODA koaliční partnery seznámí příští středu

ODA dosud neuvedla, jak chce řešit svůj téměř sedmdesátimiliónový dluh u České pojišťovny. S návrhem řešení chce nejprve seznámit čtyřkoaliční partnery. Předseda aliance Michael Žantovský novinářům řekl, že informovat je hodlá ve středu 16. ledna na pravidelném jednání politické rady čtyřkoalice. Vyřešení dluhu ODA do poloviny ledna požaduje od aliance její koaliční partner - KDU-ČSL. Pokud by ODA v této lhůtě finanční potíže uspokojivě nevyřešila, chtějí lidovci jednat o novém složení kandidátek jen s Unií svobody-DEU. I předseda lidovců Cyril Svoboda v pondělí naznačil, že finančními závazky ODA se příští středu bude zabývat čtyřkoaliční politická rada. Aliance zatím žádný návrh řešení nepředložila ani České pojišťovně, ačkoli ta už na to od počátku roku čeká. O odkoupení dluhu má zájem kontroverzní podnikatel Radim Masný, který by chtěl v případě získání pohledávky stranu zlikvidovat. ODA se kvůli tomu už obrátila na soud. Žantovský nechtěl ani říci, zda se nějak zvýšila suma získaná ze sbírky mezi současnými i bývalými členy strany. ODA se potýká s dluhem od neúspěšných voleb v roce 1992. Tehdy si půjčila u Živnostenské banky a Československé obchodní banky přes 40 miliónů korun. Česká pojišťovna od nich pohledávku převzala v roce 1995.

ODA tvrdí, že Klaus billboardem porušil zákon o střetu zájmů

ODA tvrdí, že předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus svým pózováním na billboardu s lyžemi značky Völkl porušil zákon o střetu zájmů. Své prohlášení aliance opírá o Klausova pondělní slova o minimalizaci nákladů a maximalizaci výnosů. Řekl to místopředseda ODA Oldřich Kužílek. Připomněl, že zákon veřejným funkcionářům zakazuje umožnit uvedení jména nebo vyobrazení k reklamním účelům "za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch". Klaus v pondělí mimo jiné uvedl: "Dáváme za volební kampaně strašné spousty peněz, a myšlenka, že jeden malý billboard může rozpoutat takovou mediální vášeň, to je velmi pozoruhodné. My se tím budeme řídit i nadále, abychom takto minimalizovali náklady a maximalizovali výnos." Podle ODA to bude muset Klaus uvést v přiznání o vedlejších příjmech. Předseda ODS také prohlásil, že na billboardu v krkonošském zimním středisku Špindlerův Mlýn nepropaguje lyže, ale restauraci svých známých. Uvedl, že kvůli svému zranění nebyl vyfotografován v tomto podniku či při lyžování na okolních svazích, ale v Praze s lyžemi značky Völkl. Podle Kužílka tímto vyjádřením Klaus "konečně zaujal důstojnou pozici těsně vedle Miloše Zemana a Miroslava Sládka ve špičkovém družstvu komiků české politiky". Alianci podle jejího předsedy Michaela Žantovského pobavila také skutečnost, že ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr neodejde z funkce, ačkoli sliboval rezignaci v případě nedodržení termínů zahájení provozu jaderné elektrárny Temelín. Grégr chce místo rezignace nabídnout premiérovi Miloši Zemanovi svou demisi. Zeman už oznámil, že ji nepřijme.

K žádosti Temelína o zvýšení výkonu se Státní úřad pro jadernou bezpečnost vyjádří do dvou dnů

Státní úřad pro jadernou bezpečnost se zřejmě během dvou dnů vyjádří k žádosti temelínské elektrárny o souhlas k přechodu do další etapy energetického spouštění, v níž bude výkon reaktoru prvního bloku dosahovat 100 procent. Řekl to tiskový mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann. "Záležitostí se zabýváme a zatím jsme neshledali nic, co by nám zabraňovalo povolení k přechodu do další etapy vydat," uvedl. Dodal, že zatímco temelínská elektrárna předala příslušnou dokumentaci v pátek večer, Státní úřad pro jadernou bezpečnost ji zkompletoval během pondělka. Testy, kdy reaktor pracoval na 90 procent výkonu, probíhaly od 21. prosince do 4. ledna. Etapa s výkonem reaktoru do 100 procent, která začne po obdržení souhlasu od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, by podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře měla trvat zhruba dva týdny.

Novým vlastníkem automobilky Tatra se stala SDC International

Novým vlastníkem kopřivnické automobilky Tatra se stala americká společnost SDC International. Podle Střediska cenných papírů drží od úterý v Tatře 51 procent akcií firma SDC Prague, 40,62 procenta má SDC International a pět procent Česká konsolidační agentura. Americká firma zaplatila za akvizici koncem prosince loňského roku 32 miliónů dolarů (1,2 miliardy korun). O prodeji 91,62 procenta akcií automobilky americké firmě rozhodl kabinet počátkem listopadu. Podle vedení americké společnosti bude v budoucnu v Tatře vlastnit 51 procent akcií SDC International. Její strategický akcionář, společnost Terex, získá od SDC 40,62 procenta akcií Tatry. Na nejbližší valné hromadě Tatry by měly být zvoleny nové statutární orgány Tatry. Předsedou dozorčí rady Tatry by se měl stát Ronald Adams a předsedou představenstva Tatry prezident a výkonný ředitel SDC Mike Srkal. Strategickým akcionářem SDC International se v listopadu 2000 stala společnost Terex Corporation, která by kromě pomoci při revitalizaci Tatry měla zajistit distribuci aut. Terex má totiž světovou síť obchodníků na více než 1000 místech v 60 zemích. Terex vyrábí vozy o nosnosti od 35 do 360 tun. Výrobky Tatry by měly podle Terexu doplňovat řadu vozů o nosnosti do 30 tun, a obě společnosti si tak nebudou konkurovat. Předloni měl Terex tržby dvě miliardy dolarů (asi 80 miliard Kč) a zisk 78 miliónů dolarů (přibližně 3,1 miliardy korun).

O kompenzace za nucené práce a další újmy žádá přes 124.000 lidí

O odškodnění za nucené nasazení nebo věznění za druhé světové války požádalo Česko-německý fond budoucnosti kolem 115.000 lidí. Do konce roku lidé žádali i o kompenzace za majetek, který jim zabavili nacisté, a za další pronásledování. Česká mise mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dostala přes 9000 žádostí. Celkových 124.000 žadatelůale patrně nebude konečných, neboť žádosti se stále zpracovávají. Jan Sechter z ministerstva zahraničí řekl, že oficiálních žádostí za nucené nasazení dorazilo asi 112.000. Další dva až tři tisíce žadatelů se do konce loňského roku pouze zaregistrovaly a žádost musejí podat do března. Vyplaceno bylo zatím 55.000 lidí. Z nich nejméně 200 až 300 tvořili Romové, kteří byli vězněni či byli v koncentračních táborech na území protektorátu, například v Letech u Písku. Zabavení majetku v republice nahlásilo 8250 lidí. V případě Romů ale bylo někdy těžké dohledat podrobnosti vzhledem k tomu, že vedli kočovný život. Ze švýcarských fondů by mohlo být vyplaceno mimo jiné 850 romských obětí holocaustu a 40 lidí nuceně nasazených ve švýcarských podnicích. Prostřednictvím brněnského Muzea romské kultury si žádost o odškodnění u německých a švýcarských fondů podalo na 400 Romů. Asi 40 žadatelů pomohla určit odborná dokumentace o moravských a českých Romech, kteří přežili holocaust. Podobná studie o Romech v pracovních táborech na Slovensku pak pomohla 230 lidem. Ostatní dokládali pronásledování z rasových důvodů. Muzeum oprávněnost žádostí neposuzovalo.

Čeští Romové převezmou stanovy mezinárodního romského parlamentu

Zástupci českých Romů se chystají převzít stanovy mezinárodního romského parlamentu a postupně je přizpůsobit domácím podmínkám. V ČR by mohl obdobný romský zastupitelský orgán začít fungovat do dvou let. Parlament by měl hájit zájmy Romů při jednání s vládou, státními institucemi i zahraničními organizacemi. Jednotné zastupitelstvo bude moci účinněji prosazovat požadavky Romů i dodržování lidských práv. Podle iniciátorů má jednotlivé kraje v romském parlamentu zastupovat vždy deset poslanců, každý z jiného místa regionu. Již v brzké době by proto měly v krajských městech vzniknout pobočky, které Romům myšlenku společného zastupitelstva představí. O vzniku národního romského parlamentu chtějí čeští Romové jednat 15. ledna v Makedonii na zasedání mezinárodního romského parlamentu. Budoucí podobou jednotného zastupitelstva Romů v ČR a účastí v něm se 19. ledna bude zabývat v Nymburku i 200 delegátů sjezdu Romské občanské iniciativy.

Muchovu Slovanskou epopej Praha na výstavu do Francie nezapůjčí

Cyklus obrazů secesního malíře Alfonse Muchy Slovanská epopej pražský magistrát na výstavu do Francie nezapůjčí. Městská rada návrh zamítla kvůli stanovisku dědiců. Dědicové podle autorského zákona míní, že Praha není oprávněna s tímto dílem nakládat. Vlastnické právo převedl autor na Prahu, dílo spravuje Galerie hlavního města. Na základě smlouvy o výpůjčce je nyní vystaveno na zámku v Moravském Krumlově. Zřejmě příští rok se má cyklus přestěhovat zpět do Prahy. Právníci dědiců napsali, že Praha nikdy neměla právo dílo vystavovat. Licenci k užití cyklu by prý musela získat od držitele autorských práv, kterým je nadace sídlící v Lichtenštejnsku. Dřívější záměr radních umístit Slovanskou epopej do Průmyslového paláce v holešovickém Výstavišti trvá. Radní tehdy zdůraznil, že instalace epopeje v paláci naplní Muchův odkaz a přispěje k rehabilitaci secesní architektonické památky. Náklady se odhadují na 89 miliónů korun.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude zataženo. Ojedinělé mrholení. Nejvyšší denní teploty -1 až +3 stupně Celsia, na horách kolem nuly.