Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

20-12-2001

Zdravotní stav prezidenta je proti úterku lepší

Zdravotní stav prezidenta Václava Havla, který je od pondělí hospitalizován se zápalem plic, je o něco lepší než v úterý. Podle Havlova osobního lékaře Ilji Kotíka prezidentovi zabrala antibiotika. Poslechový i rentgenový nález podle něj zatím potvrzují ústup zánětlivé složky. Na otázku, kdy bude prezident propuštěn z nemocnice, nedokázal Kotík odpovědět. Uvedl, že onemocnění může mít i několik fází. Zánět se podle něj může vrátit, anebo mohou být mikrobi odolné vůči antibiotiku. Rozhodnutí by však podle něj mohlo padnout v pátek.

Havlovy problémy plynou z průdušek, ne z odoperovaného nádoru

Zdravotní problémy prezidenta Václava Havla plynou z průdušek a podle odborníků nesouvisejí s jeho dřívějším onkologickým onemocněním. Pokud ano, tak jedině v tom, že mu před pěti lety byla kvůli zhoubnému nádoru odebrána část pravé plíce, střední lalok se ohnul a s ním i průduška. V ní se snadno hromadí hlen a vzniká zánět. Vyplynulo to z vyjádření lékařů, které oslovila ČTK. Návrat onkologického onemocnění vyloučili. I když prezident má časté zdravotní problémy a jeho zdraví je oslabeno, není to podle lékařů důvod, aby odcházel předčasně z funkce.

Čeští vojáci pojedou nejen do Afghánistánu, detaily jsou tajné

Drtivou většinou schválila Poslanecká sněmovna vyslání protichemické jednotky, polní nemocnice a roty speciálních sil do zahraničí, kde se zapojí do boje proti terorismu. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík upřesnil, že sněmovna schválila vyslání jednotky speciálních sil do operace pod mandátem Rady bezpečnosti OSN do operace na území Afghánistánu a vyslání jednotek 6. polní nemocnice a 9. roty chemické, radiační a biologické ochrany v rámci československého kontingentu v operaci Trvalá svoboda. O rezoluci o působení mezinárodního kontingentu v Afghánistánu by měla Rada bezpečnosti OSN hlasovat ve čtvrtek. Kam pojede polní nemocnice a chemici, zatím ústavní činitelé tají, stejně jako přesné datum odjezdu vojáků. Financování mise sněmovna zatím neřešila.

Senát schválil nasazení chemiků a polní nemocnice do Kuvajtu

Senát schválil nasazení protichemické jednotky a polní nemocnice do Kuvajtu. Po neveřejném jednání horní komory to oznámil předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský, který potvrdil i místo jejich působení. O vyslání speciálních jednotek do operace v Afghánistánu pod mandátem Rady bezpečnosti OSN bude Senát jednat ve čtvrtek. Senátoři totiž chtějí nejprve počkat na to, jaký mandát mezinárodní jednotky od OSN dostanou. Tedy zda to bude operace mírová či donucovací.

Chemici a nemocnice budou nejdříve umístěni v Kuvajtu

Kuvajt bude skutečně místem, kam odjede česká rota chemické ochrany posílená o odborníky na biologické zbraně a 6. polní nemocnice. Řekl to náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Potvrdil tak předcházející informace poslance Miloše Titze a senátora Michaela Žantovského. Úkolem českých jednotek v Kuvajtu má být ochrana spojeneckých jednotek před chemickými a biologickými zbraněmi. Výbava jednotek je teď podle něj doplňována dalším nutným materiálem. V Kuvajtu se podle Šedivého bude dál plánovat celá protiteroristická operace, jejíž první fáze teď končí v Afghánistánu. Právě do afghánského hlavního města Kábulu by měla odjet jednotka asi 120 českých výsadkářů v rámci mírové operace vedené Velkou Británií. Mandát této operaci by Rada bezpečnosti OSN měla dát ve čtvrtek. Příprava této operace nyní vrcholí v Londýně.

Čeští vojáci si do Kábulu povezou zásoby na deset dní

Čeští výsadkáři povezou při své cestě do afghánského hlavního města Kábulu zásoby na deset dní, pak budou závislí na spojeneckém leteckém mostu z Evropy. Mezinárodní jednotky v mírové operaci v Afghánistánu budou zřejmě mít společné logistické zázemí. Plány operace Efekt počítají s vysláním nejvýše 120 českých výsadkářů do Kábulu a okolí jako součást mezinárodní mírové mise, kterou povede Velká Británie a která se uskuteční na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN. Do mise zřejmě odjede posílená rota speciálních sil z Prostějova. Nyní se organizuje transport do Afghánistánu. Celá přeprava bude zajišťována letecky, pravděpodobně i letouny NATO. Zásobování zřejmě půlroční operace je plánováno jako společné s dalšími státy, v první fázi si ale vojáci povezou vše potřebné s sebou. Čeští vojáci budou mít v Afghánistánu zřejmě na starosti ochranu objektů či důležitých osob. Mohou doprovázet konvoje a podobně. Co přesně ale budou dělat, však není zatím určeno.

Senát jako sněmovna schválil další působení letounu Tu-154 v NATO

Senátoři podobně jako poslanci schválili další působení armádního dopravního letounu Tu-154 s posádkou v silách NATO. Letadlo má podpořit letouny včasné výstrahy Severoatlantické aliance při akcích proti mezinárodnímu terorismu. Další působení letounu na návrh vlády podpořilo 45 ze 48 přítomných senátorů. Letoun dosud na základě požadavku NATO přepravoval například pozemní personál a materiál v rámci evropského území. Od 28. října do 5. prosince absolvoval celkem 24 letů. Další lety by měl podle žádosti NATO z 6. prosince podniknout od 7. ledna 2002 v následujících 60 dnech. Náklady na provoz letadla bude hradit NATO, náklady spojené s posádkou ministerstvo obrany. Senát také vzal na vědomí zprávu o nasazení českých vojáků v Bosně a Hercegovině a v Kosovu v první polovině letošního roku. Parlament dal souhlas k tomu, aby 600 českých vojáků ukončilo svou misi v Bosně a Hercegovině s ohledem na finanční možnosti Česka a na bezpečnostní vývoj tamní oblasti. Senát zároveň koncem listopadu podpořil navýšení počtu vojáků v operaci KFOR na území Kosova ze 180 na 400 do 1. března 2002 včetně následného vytvoření společné česko-slovenské jednotky, která má mít 500 členů. Náklady spojené s touto operací by neměly v příštím roce převýšit 929,6 miliónu korun; Slovensko na provozní výdaje svých vojáků vyčlení 70 miliónů korun.

Vláda jmenovala zmocněnce a konzultanty pro nákup stíhaček Gripen

Ministři jmenovali s okamžitou platností prvního náměstka ministra obrany Štefana Füleho zmocněncem pro nákup stíhaček Jas-39 Gripen. Vybrali také dva konzultanty, kteří se na realizaci zakázky budou podílet. Kabinet také naplánoval práci vlády pro příští rok. Mluvčí vlády Libor Rouček řekl, že kabinet se opět sejde až 9. ledna. Během Vánoc bude funkci předsedy vlády vykonávat vicepremiér Pavel Rychetský.

Vláda uspěla ve sněmovně se zákonem o ochraně ovzduší

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o ochraně ovzduší. Obcím norma umožní zakázat vyhláškou spalování některých neekologických paliv - například lignitů, uhelných kalů a dalších tuhých paliv s velkým obsahem síry. Zákon také stanoví nové emisní limity pro spalovny. Předlohu podpořilo 100 zákonodárců, 56 bylo proti. Pokud zákon schválí Senát a podepíše prezident, měl by platit od 1. června příštího roku.

Prezident podepsal zákon o volbách do obecních zastupitelstev

Prezident Václav Havel podepsal zákon o volbách do obecních zastupitelstvech. Norma umožní, aby si na jaře svá zastupitelstva zvolili obyvatelé 40 obcí, které je nyní mnohdy déle než rok nemají. Prezident, jenž si od pondělí v nemocnici léčí zánět plic, svým podpisem stvrdil další čtyři zákony. Prezident také podepsal zákon o soudech a soudcích, který má zlepšit a zrychlit soudní řízení, a novelu devizového zákona. Havlův podpis se objevil také pod zákonem o rozpočtovém určení daní, který upravuje financování krajů, a zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích.

Spor o církevní zákon se vede o právo zřizovat právnické osoby

Ministerstvo kultury a katolická církev zůstávají v ostrém sporu vyvolaném novým církevním zákonem, který v úterý i přes prezidentovo veto definitivně odsouhlasila sněmovna. Státní úředníci jsou názoru, že církve nemají zřizovat právnické osoby podle právního řádu. Tento názor vtělili do zákona. Církve naopak tvrdí, že mohou zřizovat právnické osoby podle vlastních norem, které stát při registraci uznal. Nový zákon toto jejich právo porušuje. Církvím jde zejména o charity a diakonie, které by se nyní měly nově registrovat u ministerstva vnitra. Odpůrci nového zákona tvrdí, že norma nutí charity, aby bez zjevného důvodu měnily právní postavení, a zeslabuje jejich vazbu na církev. Spor panuje i kolem připomínek církví během přípravy zákona. Podle ministerstva nevznesly církve mezi letošním květnem a zářím k zákonu žádné. Kardinál Miloslav Vlk nedávno řekl, že až při druhém čtení v parlamentu církve zjistily, že tam byl zákon představen bez slíbených změn. Také místopředseda Ekumenické rady církví Pavel Černý z Církve bratrské potvrzuje, že nikdo z církví neviděl výsledek v paragrafovaném znění. Místopředseda vlády Pavel Rychetský přitom podle Vlka církevním představitelům letos v dubnu slíbil, že jejich předchozí připomínky byly přijaty a kontroverzní otázka evidence jejich právnických osob vypuštěna.

Senát zamítl novelu, která měla za cíl likvidaci povrchových dolů

Senát zamítl novelu zákona horního zákona, podle níž by mělo ministerstvo životního prostředí zajistit likvidaci starých opuštěných povrchových dolů a lomů. Senátoři dospěli k názoru, že novela je nedokonalá a otevírala by prostor pro korupci. Se zamítavým stanoviskem ji proto poslali zpět do sněmovny. Novela podle senátorky ODA Jitky Seitlové neřešila například to, z čeho by ministerstvo vzalo peníze na likvidaci dolů. "Myšlenka je určitě správná, ale návrh nebyl dostatečně připraven. Fakticky nevíme, o jaké finanční zdroje se jedná," řekla. Senátorce se nelíbil ani způsob, jakým by se peníze na likvidaci dolů rozdělovaly. Rozhodovali by totiž o tom jen úředníci ministerstva bez zástupců obcí a krajů, což by mohlo vést k tomu, že se peníze dostanou jen k určitým vybraným skupinám.

Ministr Rusnok: Falkon zaplatil za část ruského dluhu 555 miliónů USD

Společnost Falkon poukázala do České republiky za odkoupení části české pohledávky za Ruskem 555 miliónů dolarů. Vyplývá to z rozhovoru ministra financí Jiřího Rusnoka pro dnešní Právo. Je to 555 miliónů dolarů, tak jak předpokládala smlouva, řekl Právu Rusnok. Celá transakce úhrady za část dosud nedobytného ruského dluhu by měla být ukončena počátkem ledna příštího roku, kdy se peníze, které v aktuálním přepočtu představují zhruba 20 miliard korun, stanou příjmem státního rozpočtu.

Peugeot a Toyota postaví továrnu za 1,5 mld. eur v Kolíně

Francouzský PSA Peugeot-Citroen a japonská Toyota si vybraly středočeský Kolín za místo pro budoucí společnou výrobu malých aut. Podle zjištění týdeníku Euro, který informaci zveřejnil na svém internetovém serveru, o tom obě automobilky vydají ve čtvrtek oficiální prohlášení. Peugeot s Toyotou chtějí produkovat v Kolíně lehké čtyřsedadlové vozy, vybavené moderními technologiemi. Celkové náklady na investici odhadují obě firmy na 1,5 miliardy eur (47,18 miliardy Kč). Závod má dát práci až třem tisícovkám lidí, roční produkce bude až 300 tisíc aut ročně. K rozhodnutí obou zahraničních investorů se zatím v tuzemsku nepodařilo získat žádné ohlasy. Místní zastoupení Peugeotu a Toyoty se k záležitosti vyjádří ve čtvrtek. Česká republika dostala ve finále výběru přednost před Maďarskem a Polskem. Původně ale soutěžilo mnohem více zemí. O Kolínu se vědělo, protože město svoji 360 hektarovou průmyslovou zónu nabízelo loni bavorskému BMW. Vedení automobilky se ale nakonec rozhodlo pro východoněmecké Lipsko. Kolín začal s přípravou zóny v únoru a nyní má podepsanou smlouvu se všemi ze tří stovek majitelů pozemků. Důvodem spojení Peugeotu a Toyoty je úspora nákladů.

Zájem o majoritu v Telecomu projevilo 25 firem

Celkem 25 uchazečů o získání majority v Českém Telecomu vyjádřilo svůj zájem účastnit se privatizace u poradenské firmy J.P. Morgan. Společnosti by nyní měly získat informační memorandum a předložit nezávazné nabídky do 9. ledna. Memorandum bylo již rozesláno 17 firmám. Vláda v polovině listopadu rozhodla, že výběrového řízení se mohou účastnit strategičtí telekomunikační operátoři nebo konsorcia těchto operátorů a finančních investorů. Stát by měl prodávat nejméně 51,1procentní podíl Telecomu.

Společnost Falkon zaplatila za deblokaci ruského dluhu

Společnost Falkon na zvláštní účet u pražské pobočky Deutsche Bank zaplatila za odkoupení české pohledávky za Ruskem. Mluvčí ministerstva financí Jana Vargová však neuvedla, kolik Falkon uhradil. Dodala pouze, že informace tisku o tom, že příjem z odkupu ruského dluhu bude o čtvrtinu menší, jsou nepravdivé. Státní rozpočet na příští rok počítá z úhrady ruského dluhu s 20 miliardami korun. "Celá transakce by měla být ukončena počátkem ledna příštího roku," uvedla mluvčí s tím, že s penězi bude naloženo tak, aby jejich příjem neovlivnil kurs české měny.

O víkendu si lidé budou moci odnést domů betlémské světlo

V sobotu si budou moci lidé na mnoha místech České republiky připálit a odnést do svých domovů betlémské světlo, které symbolizuje lidskou sounáležitost v době Vánoc. Plamen, který každý rok zažehne dítě v jeskyni Narození Páně v Betlémě, přivezli 15. prosince skauti z Vídně do Brna. Jako první v Česku mohli světlo získat lidé, kteří 16. prosince přišli před brněnskou katedrálu svatého Petra a Pavla. O víkendu si budou moci lidé připálit světlo na hlavních nádražích v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové, Ústí nad Labem a na nádražích ve Zlíně, České Třebové, Liberci, Břeclavi, Havlíčkově Brodě, Chebu, Českých Budějovicích, Mostě, Táboře, Veselí nad Moravou, Přerově a Plzni. V těchto stanicích budou vylepeny plakáty s časovým údajem, kdy si mohou lidé přijít připálit svíčku s betlémským světlem. Předávání betlémského světla v evropských zemích iniciovali v roce 1986 pracovníci rakouského rozhlasu a televize. V Česku se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989.

Direktoriát Baltiky potvrdil výhru českých hokejistů nad Švédy

Úterní vítězství českých hokejistů nad Švédy na moskevském turnaji o Pohár Baltiky losem mincí potvrdil oficiálně až na svém zasedání direktoriát turnaje. Utkání skončilo nerozhodně 3:3, ale do tabulky se českému týmu zapíší dva body za výhru 4:3, zatímco Švédům jen jeden. Při hlasování byl přijat v poměru tři ku dvěma návrh ponechat původní řešení. Ke švédské žádosti, aby se výsledek samostatných nájezdů ze zápasu Rusko - Finsko anuloval a všem čtyřem účastníkům turnaje se započetl jen bod za remízu po prodloužení, se přidali pouze Finové. Při zamítavém postoji české a ruské strany rozhodl hlas ředitele turnaje Jurije Koroljeva. Ten se za fatální chybu rozhodčích, kteří nerespektovali pravidla Euro Hockey Tour a nenechali rozhodnout o výsledku na ledě samostatnými nájezdy, jménem vedení turnaje omluvil. Direktoriát zasedal na popud Švédů, kteří se nechtěli smířit s tím, že zápas prohráli losem. Argumentovali ideály fair-play a ztrátou kreditu turnaje.

Sport

České stolní tenistky prohrály v Hodoníně v utkání Evropské ligy s Francií 1:3, ve skupině skončily jedenácté a sestoupily ze superdivize. Zároveň český tým přišel o nasazení pro mistrovství Evropy, které hostí v příštím roce Záhřeb.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Většinou oblačno a místy sněžení nebo sněhové přeháňky. Denní teploty -5 až -1 stupeň Celsia.

20-12-2001