Zprávy Radia Praha
Kužvart má zájem o životní prostředí, vědu či vzdělávání
Zájem o působení v oblasti životního prostředí, popřípadě vědy a výzkumu či vzdělávání vyjádřil český kandidát na komisaře Evropské unie Miloš Kužvart v Bruselu při setkání s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Ale až ve středu se dozví, u kterého ze stávajících komisařů se bude po 1. květnu "zaučovat". "Předseda Prodi zdůraznil, že v žádném případě to, co bych dělal během šestiměsíčního období, neznamená, že bych ve stejné oblasti měl pokračovat i později," řekl Kužvart novinářům. Noví komisaři se sice budou od počátku na rozhodování komise plně podílet, ale nedostanou přidělený vlastní resort. V Prodiho týmu by měli sbírat zkušenosti, než případně přejdou do nové komise, která nastoupí 1. listopadu na pětileté období. Do Kužvartova programu se podařilo zařadit ještě schůzku s komisařem Günterem Verheugenem, od něhož očekává osobní tipy pro tým spolupracovníků. Kužvart dal najevo, že počítá s jedním českým spolupracovníkem a dvěma ostřílenými úředníky z komise, ale žádná jména neprozradil. Bruselskou cestu uzavře schůzka s místopředsedkyní komise Loyolou Palaciovou.
Špidla Pröllovi řekl, že ČR počítá s využitím jaderné energetiky
Česká republika do budoucna počítá s využíváním jaderné energetiky. Český premiér Vladimír Špidla to dnes řekl dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, s nímž poobědval v centru Prahy. Rakousko je obecně proti využívání jaderné energie; jablkem sváru byla donedávna jihočeská jaderná elektrárna Temelín. O dalším citlivém tématu, poválečném odsunu německých obyvatel na základě prezidentských dekretů, nehovořili. S předsedou Senátu Petrem Pithartem jednal Pröll o možnosti regionální spolupráce v rozšířené Evropské unii a omezení volného přístupu Čechů na rakouský pracovní trh. Hejtman podle Pitharta zdůrazňuje, že omezení má trvat nejprve jen dva roky, kdy bude vyhodnoceno, nikoli rovnou celých sedm let. Pröll vyzdvihl Pithartovy styky s rakouskými činiteli v době, kdy vzájemné klima "nebylo tak dobré". Na mysli měl období ochlazení vztahů kvůli spuštění Temelína a požadavkům na zrušení poválečných Benešových dekretů, které se týkaly odsunu sudetských Němců. Pithart na oplátku podtrhl, že součástí Pröllova programu v Praze bylo i setkání se Špidlou a prezidentem Václavem Klausem. "Jistě si pamatujete dobu, kdy zemští hejtmani nebyli hodni pozornosti premiéra," poznamenal Pithart. Na mysli měl bývalého ministerského předsedu Miloše Zemana.
Špidla rozladěn nizozemským postojem k práci, hrozí reciprocitou
Premiér Vladimír Špidla vyjádřil své rozladění nad náhlou změnou postoje Nizozemska k volnému přístupu Čechů na tamní pracovní trh a pohrozil recipročním opatřením. Uvedl to po setkání se svým nizozemským kolegou Janem Peterem Balkenendem. Původně Nizozemsko slibovalo, že Čechům umožní volně pracovat na svém území již po květnovém rozšíření EU, nyní se rozhodlo pro poměrně tvrdá omezení. Nesouhlas s rozhodnutím nizozemské vlády vyjádřil při schůzce s jejím předsedou Balkenendem rovněž prezident Václav Klaus. Balkenende odůvodnil postup svého kabinetu tím, že ekonomika v EU zpomaluje a že k podobným opatřením sahají téměř všechny země. Uvedl, že i přes restrikce bude v některých sektorech přístup lidí z nových členských zemí EU snadnější. Slíbil také, že za rok Nizozemsko svůj pohled na zaměstnávání přehodnotí. "Řekl jsem premiérovi Špidlovi, že situaci vyhodnotíme příští květen (v roce 2005) a uvidíme, jaké jsou možnosti," řekl novinářům nizozemský premiér. V pátek jeho vláda rozhodla, že tamní firmy budou moci po nějakou dobu zaměstnat lidi z nových zemí EU, jen pokud nebudou moci získat žádného Nizozemce. V oblastech s velkou nezaměstnaností to ale nemá být možné vůbec. Jedinými zeměmi, které se rozhodly volně zpřístupnit své pracovní trhy nováčkům ihned po 1. květnu, jsou nyní Británie a Irsko. Slibovalo jich to ale více, například Nizozemsko, Švédsko a Itálie. Nyní, necelé tři měsíce před rozšířením EU, ale z těchto pozic couvají. Někteří zahraniční politici upozorňují na to, že přechodná omezení byla i v minulých vlnách rozšíření, například je země EU zavedly pro Portugalsko.
Od května bude v Kosovu sloužit o sto českých vojáků méně
O stovku se od 1. května sníží počet českých vojáků v mezinárodní misi KFOR v jihosrbské provincii Kosovo. Novinářům to na základně společného česko-slovenského praporu v kosovském Šajkovaci řekl náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. V současnosti má prapor čtyři sta českých a sto slovenských příslušníků. Štefka v pondělí v Prištině jednal s velitelem mise KFOR, německým generálem Hogarem Kammerhoffem. "On měl jen jeden požadavek: abychom počty našich vojsk už dále nesnižovali," řekl po jednání Štefka. V jihosrbském Kosovu však neubude jen českých vojáků. Zmenšuje se celé KFOR. Při zahájení mise v roce 1999 bylo v Kosovu asi 50.000 vojáků mírových sil, v současnosti má KFOR přibližně 17.000 vojáků, ale od 1. května to bude pouhých 7500. Snížení počtu vojáků v kosovské misi vyhovuje českému ministerstvu obrany. Je totiž jednou z podmínek, které si nejsilnější opoziční strana ODS klade pro svou podporu vyslání více než stovky českých elitních průzkumníků do Afghánistánu.
Českém průmyslu se daří, výroba v loňském roce vzrostla o 5,8 pct
Průmyslová výroba v loňském roce pokračovala v růstu a navázala na úspěšný vývoj z předchozích let. Průmyslu se podle analytiků daří, daní za jeho úspěch je však rozsáhlé propouštění. Meziročně byla průmyslová produkce v roce 2003 vyšší o 5,8 procenta. Kromě automobilových součástek se dařilo i výrobě oceli a kovových výrobků a zpracovatelskému průmyslu. Údaje dnes oznámil Český statistický úřad. V samotném prosinci přitom růst výroby zrychlil na 8,9 procenta, což ekonomy příjemně překvapilo, protože se mylně obávali, že kvůli vánočnímu volnu přeruší hodně podniků výrobu. Na loňském růstu se podílely mimo jiné vstup zahraničních investorů a slabá koruna. Výrazně vzrostl objem výroby určené na vývoz a pokračovalo oživení v hutním a strojírenském průmyslu. České firmy již také dokáží lépe konkurovat společnostem v rukou zahraničních vlastníků. Zatímco v roce 2002 rostly tržby podniků pod zahraničním kapitálem třikrát rychleji než tržby celého průmyslu, v roce 2003 to bylo již jen o třetinu, upozornil ekonom Volksbank Vladimír Pikora.
Nejvyšší růst vykázala výroba pryžových a plastových výrobků, automobilů, koksu a rafinérské zpracování ropy. Produktivita práce se zvýšila o 8,9 procenta a rostla rychleji než průměrná mzda, která stoupla meziročně o 5,7 procenta na 16.308 korun.
Známý herec a moderátor Miloslav Šimek podlehl leukemii
Ve věku nedožitých čtyřiašedesáti let zemřel dnes v pět hodin ráno známý herec a moderátor Miloslav Šimek. "Podlehl leukemii v jedné z pražských nemocnic," řekl ředitel Divadla Jiřího Grossmanna Petr Tyc.
Šimek byl v roce 1990 spoluzakladatelem této pražské scény. Nazval ji jménem svého dlouholetého spolupracovníka, s nímž psal skeče, scénky, divadelní texty a povídky. Také Grossmann podlehl koncem roku 1971 leukemii, bylo mu tehdy pouhých třicet let. Oba kamarádi svým smyslem pro intelektuální humor a improvizaci na přelomu 60. a 70. let výrazně ovlivnili uměleckou podobu pražského Divadla Semafor, jehož byli členy. "Při jménu Miloslav Šimek se mi vybaví nádherné okamžiky v Divadle Sluníčko, kde jsem ponejprv pro sebe objevil tuto autorskou dvojici," komentoval dnes Šimkovo úmrtí semaforský šéf Jiří Suchý. "Grossmann se Šimkem mě okouzlili tak, že jsem je angažoval do svého souboru, kde působili dlouhý čas, než se naše cesty opět rozešly. Tenkrát byl jejich humor mému srdci velice blízký. Připomínal mi moje vlastní začátky v Redutě a v pražském Divadle Na zábradlí," dodal Suchý. "Spolupracovali jsme 15 let, napsali spoustu her pro Semafor, dva pořady pro televizi, které režíroval Ján Roháč pod názvem Ze Soboty na Šimka a Zajíc v pytli. Společně vznikla i knížka Jak vyrobit bumerang," řekl další ze Šimkových partnerů Luděk Sobota. Jeho kolega nepil, nekouřil a sportoval - hráli spolu často tenis. "Byl skvělý v tom, že na rozdíl ode mě, který se v organizování nevyzná, byl právě v tom dokonalý. Skvěle mi organizoval život. Když jsme spolu psali, já vymýšlel fóry a on k nim pointy, určil přesně, od kdy do kdy se bude pracovat a kdy půjdeme pinkat. Jako bývalý učitel mě vlastně vedl. Budu na něj vzpomínat v tom nejlepším. Už proto, že byl nesmírně pracovitý," uvedl Sobota, který o Šimkově nemoci nevěděl. Šimek, který by 7. března oslavil čtyřiašedesátiny, byl původním vzděláním učitel, byl až do roku 1990 sedmadvacet sezon členem pražského Divadla Semafor. Autorsky spolupracoval s Jiřím Grossmannem, s nímž vytvořil populární a osobitou dvojici. Po jeho předčasném úmrtí spolupracoval s Luďkem Sobotou, Petrem Nárožným, Jiřím Krampolem a naposledy se Zuzanou Bubílkovou.
Dětská opera míří do Vídně
Dětská opera Praha uvede svou inscenaci opery Brundibár od Hanse Krásy ve Vídni a na přelomu letošního a příštího roku zřejmě i v USA. Dílo hrané za druhé světové války dětmi v terezínské ghettu proslulo jako hudební symbol doby holokaustu. Soubor v sobotu pokřtí jeho záznam na DVD. "Myšlenku vítězství dobra nad zlem bychom neměli přestat předávat," řekla na ředitelka Dětské opery Praha Jiřina Marková-Krystlíková o Krásově díle. Brundibára považuje navíc za "nádherný most" k tomu, jak dětem otevřít svět hudby. Společnost, která DVD (doplněné mimo jiné dokumentem o Terezínu a vzpomínkami pamětníků) vydala, počítá až se třiceti dvěma jazykovými verzemi a s celosvětovou distribucí titulu v řádu desetitisíců kusů. Starosta Terezína Jan Horníček si proto od prodeje DVD slibuje také vzbuzení dalšího zájmu o památkově chráněné, postupně v budoucnu rekonstruované město, jehož devastaci dokonala předloňská povodeň. Na Terezín, jímž za války prošlo na 180.000 tisíc lidí, z nichž 35.000 zemřelo, se podle jeho slov právě z těchto důvodů svět dívá jiným pohledem než sami Češi. Hans Krása (1899 až 1944) napsal dětskou operu Brundibár na text Adolfa Hoffmeistra na konci třicátých let. V Terezíně ji pak upravil pro mnohem menší orchestr a děti ji tam hrály více než padesátkrát. Dětská opera Praha uvádí Brundibára v původní pražské verzi, jejíž partitura se našla až v roce 1972.
Muzeum malíře Salvadora Dalího možná bude na Strahově
Místo, na němž by měla v Praze v stát moderní budova muzea malíře Salvadora Dalího, není stále zveřejněno. Spekuluje se o tom, že by mohlo být na Strahově. Tamní premonstráti to po návštěvě světoznámého architekta Daniela Libeskinda ve Strahovském klášteře nevyvrátili, ale ani nepotvrdili. Nic bližšího nevěděli ani pražští památkáři. Rovněž duchovní otec projektu galerista Miro Smoláka, který architekta oslovil, opakoval, že lokalitu zatím neprozradí. Smolák dnes řekl, že s vybraným místem seznámí veřejnost až v květnu, kdy představí Libeskindův model a studii stavby pražskému magistrátu. Teprve potom chce také požádat úřady o potřebná povolení. Muzeum má podle Smoláka vyrůst na soukromém pozemku v první městské části. Mlčeliví byli i zástupci města, s nimiž se Libeskind sešel. Podle primátorova náměstka Jana Bürgermeistra (ODS) je parcela ve velmi cenné a atraktivní části památkové rezervace. Podle Smoláka by mělo být muzeum exkluzivní a extravagantní. "Chci splnit sen Salvadora Dalího. Chtěl, aby okno, které namaloval, třikrát pět metrů, bylo realizováno v jeho muzeu. On ho namaloval, zemřel, a oni mu to okno neudělali. Tak mu ho budou realizovat čeští skláři," řekl. Libeskinda prý projekt velmi zaujal. "Takové se dělají v Praze jednou za sto let," podotkl Smolák. "Je to krásná myšlenka," dodal architekt.
Sport
Poměrně nečekaně nominoval trenér fotbalové reprezentace Karel Brückner pro středeční přípravný zápas s Itálií dva mladé stopery. Zatímco příjezd brankáře Antonína Kinského se při absenci Petra Čecha dal očekávat, nominací Václava Drobného a Davida Rozehnala kouč překvapil. Tytéž pocity mají i oba mladí stopeři, ale nechtějí zůstat pouze u nich. Mistři Evropy do 21 let hodlají případnou premiéru využít k častějším nominacím.
V noci má být polojasno až skoro jasno, místy zataženo nízkou oblačností, Teploty -1 až -5 stupňů.
V úterý čekáme polojasno, ojediněle mlhy. Teploty 4 až 8 stupňů, na horách kolem +1 st.C.
