Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

18-12-2003

Velitel letectva už má připravené lidi pro výcvik na gripenech

Velitele českého vojenského letectva Ladislava Minaříka potěšilo středeční večerní rozhodnutí české vlády získat pro vojenské piloty moderní stíhačky Jas-39 Gripen ze Švédska. Minařík ve čtvrtek uvedl, že má už několik měsíců připravenu skupinu pilotů i lidí z pozemního personálu, kteří budou moci ihned po podepsání příslušných smluv začít s výcvikem zaměřeným právě na gripeny.

"Já jsem strašně rád. Povzbudí to sebevědomí našich pilotů," řekl Minařík. Vláda ve středu rozhodla, že ministr obrany Miroslav Kostelka má se švédskou vládou zahájit jednání o desetiletém pronájmu 12 jednomístných a dvou cvičných dvoumístných gripenů tak, aby prvních šest strojů mohlo v Čáslavi přistát v dubnu 2005 a zbytek do září. Nahradit mají dosluhující stíhačky MiG-21, kterým v témže roce definitivně končí životnost.

Opoziční poslance nepřekvapilo noční rozhodnutí vlády pronajmout pro českou armádu 14 stíhaček Jas-39 Gripen ze Švédska. ODS podle svého místopředsedy Petra Nečase tento krok čekala. Komunisté prohlásili, že země by měla mít jiné priority, než je pořizování stíhaček.

Nečas, který je stínovým ministrem obrany, řekl, že rozhodnutí vlády ho nepřekvapilo. "Strany této vládní koalice dlouhodobě směřovaly k nákupu nebo opatření letounů Gripen, takže v žádném případě nejsem tímto rozhodnutím překvapen. Očekával jsem to po dlouhé měsíce," řekl.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik soudí, že ČR má jistě jiné priority, než je nákup nadzvukových letadel, a to zejména v souvislosti s reformou veřejných financí. "Nicméně pokud by vláda měla učinit nějaké rozhodnutí, tak já osobně bych se spíše přimlouval za evropský výrobek s evropským programem než za zámořský výrobek," řekl.

Hraniční kontroly mezi státy Visegrádu zřejmě zůstanou i v EU

Hraniční kontroly mezi Českou republikou, Slovenskem, Polskem a Maďarskem zřejmě zůstanou i po vstupu těchto zemí do Evropské unie. Jejich zrušení brání podle ministra vnitra Stanislava Grosse současné znění schengenské smlouvy. Podle nejmenovaného zdroje z Evropské komise je však vytvoření "visgrádského Schengenu" v rámci EU teoreticky možné.

O možnosti zrušení vnitřních hranic Visegrádu se zmínil bývalý polský ministr obrany Janusz Onyszkiewicz v týdeníku Respekt.

Ministr Gross uvedl, že na nedávném setkání se ministři vnitra visegrádské skupiny dohodli, že se pokusí společně podat přihlášku do schengenského prostoru. "Ale, že by byly úplně odstraněny kontroly na hranicích mezi zeměmi visegrádské čtyřky, to rozhodnout nemůžeme. Můžeme ale usnadnit režim na společných hranicích, to už je věc mezivládních smluv," prohlásil. Případné zrušení hranic mezi čtyřmi středoevropskými státy EU by podle něj muselo být předem dohodnuto se zeměmi, které do Schengenu patří. Zatím se ale o tom neuvažuje, podotkl Gross.

Schengenské dohody slouží k ostraze vnějších hranic EU před kriminalitou a nelegální migrací. Termín přistoupení nových členů EU, ještě není stanoven. K dohodě se v zásadě připojily všechny současné země EU kromě Británie a Irska. Dánsko, Švédsko a Finsko sice podepsaly, ale zatím dohodu neuplatňují.

Sobotka: Po penzijní reformě půjdou lidé do důchodu později

Po penzijní reformě půjdou lidé do důchodu později, řekl ve čtvrtek vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka. Důchod však podle něj budou pobírat až o deset let déle, protože se zvýší průměrná délka dožití. V příštím roce by měli muži a bezdětné ženy odcházet do penze v 63 letech.

"Mladí lidé se musejí připravit na to, že budou odcházet do důchodu později než lidé, kteří se narodili například v roce 1950," řekl Sobotka. Vláda podle něj chce vytvořit atraktivnější systém, aby se zvýšil počet lidí, kteří si spoří na stáří. Nyní stát dává na důchodové připojištění až 1800 korun ročně. Na stavební spoření přitom lidé dostanou až 4500 Kč, od Nového roku to budou tři tisíce korun.

Cílem důchodové reformy je připravit zemi na období, kdy do penze odejdou silné populační ročníky 70. let. Reforma se téměř nedotkne lidí, kteří jsou dnes v penzi nebo kteří do důchodu půjdou v nejbližších letech. Zcela zřetelně se podle Sobotky dotkne těch, kteří se narodili na hranici let 1968 až 1970 nebo později.

Bez reformy by prý stát musel zvyšovat daně, což by zvýšilo počet lidí bez práce a zbrzdilo ekonomický růst. "Věk odchodu do důchodu také nelze prodlužovat donekonečna," řekl Sobotka. Nelze prý ani připustit, aby poměr mezi důchodem a mzdou klesl pod kritickou hranici.

Penzijní reforma bude v příštích letech pro státní rozpočet spíše přítěží. Státu zůstane povinnost postarat se o současné důchodce a lidi, kteří do penze odejdou v nejbližších letech. Takových důchodců je více než dva miliony a zde prý nelze hledat úspory. Reforma může státní pokladně pomoci až v dlouhém období, do roku 2030.

Na přelomu roku vznikne expertní komise, která Sobotkovi do pololetí předloží doporučení, jaké změny jsou v systému důchodového připojištění možné. Během roku 2005 by mohly vzniknout první zákony.

Sobotka nad penzijní reformou očekává seriozní diskusi, protože v reformě budou muset pokračovat i další vlády. Při projednávání prvního balíku reformních zákonů se prý opozice chovala populisticky a stranicky a často prý hlasovala v rozporu se svým volebním programem jen proto, že to byly vládní návrhy. Politici by se podle Sobotky měli co nejrychleji dohodnout. "Lidé by měli dostat signál, na jaké důchody se mají během své kariéry připravovat," řekl.

Vláda chce zavést takzvaný příspěvkově definovaný systém, známý ze Švédska. Ten spočívá ve vytvoření fiktivních individuálních účtů, které každému pracovníkovi umožní sledovat, kolika penězi na svůj důchod přispěl a jakou penzi v závislosti na odpracovaných letech bude pobírat.

Teprve další propočty podle Sobotky s definitivní platností ukážou, zda lze švédský model v českém prostředí uskutečnit. Kvalitně připravený systém by měl podle něj šanci přežít i případnou vládu pravicové strany nebo koalice. "Musí však být doplněný atraktivním systémem penzijního připojištění," zdůraznil.

Petr Mach propuštěn z vězení

Obvodní soud pro Prahu 4 vydal ve čtvrtek kolem 17:00 pracovníkům pankrácké věznice příkaz, aby propustili bývalého prezidenta fotbalového klubu Sparta Petra Macha na svobodu. Podle zástupce ředitele pankrácké věznice Miloslava Sekyrky totiž zhruba tak dlouho trvá, než věznice vyřídí potřebné formality, aby vězeň mohl odejít domů.

Soud Prahy 4 ve středu vyhověl Machově žádosti o prominutí poloviny pětiletého trestu. K tomu, aby mohl vydat příkaz k jeho propuštění z vězení, však potřeboval ještě vyjádření žalobce, že proti verdiktu nebude podávat stížnost k městskému soudu. Ráno je obdržel. "Dnes jsme napsali soudu, že jsme se vzdali práva stížnosti," informovala obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4 Blanka Valsamisová.

Za Macha se ve středu před soudem zaručili rodiče a manželka, kteří jednání v areálu pankrácké věznice přihlíželi. Soud konstatoval, že Mach splnil všechny tři podmínky, které jsou nutné k tomu, aby mohl být podmínečně propuštěn na svobodu. Má odpykanou polovinu trestu, ve věznici se dobře choval a rodina se za něj zaručila.

Mach byl před třemi roky odsouzen za to, že nepřihlásil k proclení svůj luxusní automobil BMW, a stát tím stát připravil o více než 1,3 milionu korun. Do vězení nastoupil v červnu 2001. Policisté ho zatkli na jeho farmě v Chotýšanech na Benešovsku, když soud nevyhověl jeho žádosti o odklad trestu ze zdravotních důvodů.

Inspekce BIS odložila případ sledování kolegů z civilní rozvědky

Inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS) odložila více než rok starý případ, kdy příslušníci civilní kontrarozvědky sledovali své kolegy z civilní rozvědky - nebyl podle ní spáchán žádný trestný čin. Státní zástupce Michal Zachystal si nyní vyžádal spis k prostudování.

Poslanci z komise pro kontrolu kontrarozvědky, kteří se případem zabývali v úterý, dospěli k závěru, že sledování vzešlo pravděpodobně z osobní iniciativy tehdejšího ředitele kontrarozvědky Jiřího Růžka. Státní zástupce nyní prověřuje, zda někdo nespáchal trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele.

Poslanci i ředitel rozvědky František Bublan v úterý potvrdili, že důvodem, proč příslušníci kontrarozvědky sledovali své kolegy z rozvědky, byly přechody lidí z kontrarozvědky do rozvědky. Někteří poslanci se ale s tímto vysvětlením nespokojili, a dali najevo, že jim nepřipadá příliš věrohodné. Přijali ale tvrzení šéfů rozvědky a kontrarozvědky Bublana a Jiřího Langa, že sledování se nedělo na politickou objednávku.

Růžek nařídil svým podřízeným, aby sledovali bývalé pracovníky civilní kontrarozvědky, tedy BIS, kteří přešli do civilní rozvědky, to znamená Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Pokyn ke sledování vydal, aniž o tom informoval svého tehdejšího náměstka a současného ředitele BIS Langa. Právě Lang ale měl jako náměstek pro operativu sledování na starosti.

Podle některých spekulací mělo sledování zabránit tomu, aby další lidé přecházeli z BIS do ÚZSI. Jiné neoficiální informace hovoří o tom, že ze strany BIS mohlo jít o zastrašování. Nikdo to ale oficiálně nepotvrdil. Zástupci tajných služeb a politici jen několikrát popřeli, že by v Česku začala válka tajných služeb.

Kvůli případu odešel počátkem listopadu ze služby šéf sledovacího útvaru BIS Marián Cingroš. Podle informací ze sněmovní komise ale nebude jediným, kdo službu kvůli kauze opustí. Případ bude mít zřejmě dohru také pro náměstka pro personalistiku Jiřího Simandla, potvrdil v úterním rozhovoru pro Český rozhlas předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS). Upřesnil, že Simandl je stále pracovníkem BIS, nezastává však již svou dosavadní funkci. "Otázka, jestli odejde ze služby, se řeší v současných dnech," dodal. Z vystupování Langa Klas vyvozuje, že Simandlův případný odchod s kauzou souvisí.

Na 2400 vojáků základní služby odešlo do zálohy

Ve čtvrtek odešlo z armády do zálohy na 2400 vojáků základní služby, kteří nastoupili letos v lednu. Dalších 135 vojáků ještě musí na vojně zůstat a nahrazovat dobu zameškané služby, sdělila Jana Růžičková z oddělení pro komunikaci generálního štábu.

Počátkem příštího roku nahradí podle ní tyto vojáky zhruba 1800 nováčků. Pátý leden 2004 bude předposledním termínem nástupu do základní vojenské služby. Ke konci roku 2004 tato povinnost pro mladé muže totiž končí a armáda se stane profesionální. Naposledy nováčci do základní služby nastoupí v dubnu příštího roku a na vojně už zůstanou pouze devět měsíců.

Reformu armády, jejíž součástí je i profesionalizace, schválila vláda v listopadu. České vojsko by mělo v budoucnu tvořit 35.000 profesionálů. Současně s koncem základní vojenské služby skončí civilní služba.

Škromach podepsal memorandum o sociálním začleňování do EU

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach podepsal ve čtvrtek v Bruselu memorandum o sociálním začleňování, které požaduje slaďování sociálních podmínek kandidátských zemích s EU. Podpisy pod dokument připojili i resortní kolegové z ostatních přistupujících států.

"Je to takový vánoční dárek lidem," řekla komisařka Anna Diamantopulusová, než pozvala českého ministra, aby díky abecednímu pořádku jako první dokument podepsal. Jak uvedla, cílem je vybavit se společným nástrojem spolupráce, aby bylo možné pomoci lidem v obtížné sociální situaci čelit novým výzvám a zvýšit úroveň prosperity v celé rozšířené unii.

Na základě memoranda bude v příštím roce zpracován český Národní akční plán sociálního začleňování, který Česko stejně jako další nové členské státy předloží do září Evropské komisi. Tento materiál má přesně určit úkoly, jejich finanční náročnost a termíny plnění v sociální oblasti. Plán se nyní připravuje, vládě by měl být předložen v polovině příštího roku. "Je to takový základní krok pro ČR při přistoupení k EU v důležitých oblastech zaměstnanosti a sociálních práv. Jsme na poměrně dobré úrovni, i když potřebujeme ještě dotáhnout některé detaily do konce," řekl Škromach.

Rezervy se vyskytují ještě ve sféře sociálních služeb a rovných příležitostí, penzijní reformě a reformě systému sociálních dávek. Celkově podle ministra "jdeme správným směrem" a "motor EU žene vývoj kupředu".

Škromach nepředpokládá velké potíže s přijetím antidiskriminačního zákona; problém by spíše mohl být při jeho prosazování v praxi, i když se třeba chystají programy na podporu zaměstnání postižených. Spíš ho mrzí, že Senát vrátil zákoník práce kvůli paragrafům o sexuálním obtěžování, "protože to není dobrý signál, ani směrem ven, ani směrem dovnitř".

Za významný krok v přibližování k EU považuje podpis i slovenský ministr Ľudovít Kaník. "Provedli jsme už mnoho změn a začínají být cítit i pozitivní výsledky," řekl s připomínkou snížení nezaměstnanosti z 18 na méně než 14 procent, zvýšení zaměstnanosti o dvě procenta či pokles počtu občanů odkázaných na sociální dávky o 12 procent proti loňsku.

Pithart: Senát by měl pomoci analyzovat český postoj k záměrům EU

Senát by měl podle svého předsedy Petra Pitharta s ohledem na členství Česka v Evropské unii pořádat veřejné diskuse s experty i laiky k záměrům evropského společenství. "Na základě takových diskusí bychom připravovali zprávy analyzující české zájmy a zobrazující stav českého mínění o daných záměrech," uvedl Pithart při čtvrtečním setkání k sedmému výročí ustavující schůze horní komory.

Četnější pořádání takových veřejných slyšení Pithart předřadil před možnost vytvořit s Poslaneckou sněmovnou společný evropský výbor, který by byl partnerem vládě pro její další rozhodování, nebo jen souhlasit s převodem evropských norem do českých zákonů bez možnosti ovlivnit jejich obsah.

Pořádání debat je podle Pitharta šancí nahradit chybějící vazbu na vládu užší vazbou na občanskou společnost. "Získali bychom tak prestiž jako aktér přispívající k překlenutí vzdálenosti mezi Bruselem a občany tím, že bychom jim umožnili aktivně se účastnit evropského rozhodovacího procesu a zároveň bychom poskytovali vládě i evropským institucím obraz o situaci v zemi," uvedl předseda Senátu.

Vytvoření společného evropského výboru, který by formuloval postoje celého parlamentu, by mohl umožnit chybějící zákon o vztazích obou komor, řekl předseda senátní komise pro ústavu Jiří Stodůlka. Připomněl, že se na této normě poslanci a senátoři pokoušejí dohodnout už léta. Sněmovna a Senát tak budou mít zřejmě separátní evropské výbory.

Slavností shromáždění k výročí faktického vzniku Senátu se konalo tradičně za účasti nynějších i bývalých senátorů. Z nich se na "místo činu" vrátili například bývalý šéf lidoveckých senátorů Jiří Šenkýř, soudce Jiří Vyvadil či někdejší bankéř Richard Salzmann. Jaroslava Moserová jako doyen sboru uvedla, že od ustavení jednaosmdesátičlenného Senátu se jeho členy stalo celkem 140 lidí.

Filip se omluvil za PS i Vymětala, který chtěl omezit novináře

Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) se omluvil za vedení sněmovny i za komunistického poslance Karla Vymětala, který chtěl omezit pohyb novinářů v kuloárech sněmovny. "To, že se nenašla patřičná míra konsensu, za to se omlouvám a teď nejen za klub KSČM, ale i za vedení sněmovny," řekl na tiskové konferenci KSČM.

Výbor koncem listopadu po mnoha letech opět oživil plán, jak novinářům zabránit ve vstupu do foyer sněmovny, tedy před její jednací sál, a tam přímo oslovovat poslance, ministry a další politiky. "Je nevhodné, aby se takovýmto nedůstojným způsobem pohybovali po foyer před jednacím sálem sněmovny. Není to v žádném parlamentu," argumentoval Vymětal. Novináři by podle něj měli být soustředěni v presscentru, kam by za nimi politikové přicházeli, pokud by ovšem sami chtěli. Podle informací zpravodajů ale taková omezení ve světě neexistují.

V kuloárech sněmovny se kromě novinářů běžně pohybují i ministerští a parlamentní úředníci, pracovníci poslaneckých klubů, lobbisté, pracovníci PR agentur, někdy i rodinní příslušníci poslanců a další hosté, jejichž práce s parlamentem nesouvisí. O omezení jejich pohybu Vymětal nehovořil.

Úvahy o možném omezení pohybu novinářů po sněmovně se objevily krátce poté, co poslanci vyhradili pouze pro sebe parlamentní prostory proti jednacímu sálu, kde je bufet, tři místnosti a venkovní vyhlídka. Opatření odůvodnili novými bezpečnostními směrnicemi a tím, že chtějí mít klid na svá jednání. Podle kuloárových informací je prý pravým důvodem snaha zabránit novinářům v tom, aby viděli, co poslanci v těchto prostorách dělají a s kým se stýkají.

Návrh ODS odškodnit oběti okupace z roku 1968 přežil první čtení

Občanům poškozeným v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy svitla větší naděje na odškodnění. Prvním čtením v Poslanecké sněmovně prošla předloha ODS, která navrhuje finančně odškodnit nejbližší příbuzné zabitých lidí a těch, kteří byli při okupaci zraněni, nebo znásilněni. Návrh počítá s odškodněním ve statisícových a milionových částkách. Podrobně ho teď posoudí sněmovní výbory.

ODS chce odškodnit všechny oběti okupace z řad občanů ČR z doby od srpna 1968 do června 1991, kdy ze země odešli poslední sovětští vojáci. Příbuzní zabitých by podle ODS měli dostat jeden milion korun, zranění a znásilnění lidé s trvalými následky půl milionu korun a ostatní zranění občané 100.000 korun.

Čtvrteční první čtení ukázalo, že projednávání předlohy ve sněmovních výborech se zaměří hlavně na dvě věci. První bude výše odškodného. Někteří poslanci poukázali na to, že odškodnění, které navrhla ODS, se podstatně liší od odškodnění, jehož se dočkali například oběti komunismu či bojovníci proti fašismu. ODS se debatě o výši odškodného nebrání.

Například lidé, kteří za druhé světové války bojovali proti nacismu více než rok v zahraničních armádách, dostali po 120.000 korunách. Za každý další měsíc nad jeden odsloužený rok jim připadlo po 1000 korunách.

Předmětem diskusí bude i vymezení okruhu lidí, kteří by na odškodnění měli nárok. Někteří poslanci varovali před tím, že někdo by mohl zákon zneužít. Sociální demokrat Stanislav Křeček, který předlohu ODS podpořil, se zmínil o případu nevidomého podvodníka z počátku 70. let. O zrak přišel tím, že si při svém 27. trestu ve vězení naškrábal pod víčka tuhu z inkoustové tužky, aby se dostal do nemocnice. "Tento člověk v roce 1969 vybíral peníze u pomníku svatého Václava a tvrdil, že o zrak přišel v důsledku zásahu sovětských vojáků 21. srpna na Václavském náměstí," poznamenal Křeček.

Sama ODS přiznává, že počet obětí okupace není dodnes přesně znám. Z oficiálních pramenů je podle ní zřejmé, že jen od začátku okupace 21. srpna 1968 do 9. září téhož roku zabili okupanti 72 lidí, těžce zranili 266 a lehce zranili 436.

Výhrady k předloze měla vláda, někteří sociální demokraté a komunisté. Vláda soudí, že odškodnění už vyřešila smlouva mezi bývalým Sovětským svazem a socialistickým Československem z konce roku 1968. Některým sociálním demokratům zase vadilo, že by oběti okupace měla odškodňovat ČR, a ne okupační země.

Komunisté s myšlenkou odškodnění souhlasili, ale přiklonili se k argumentaci vlády. Navíc předloha podle nich obsahovala nedostatky, a proto ji nechtěli podpořit.

Výstava v Karolinu připomene 100 let trvání Hlávkovy nadace

V pátek bude v pražském Karolinu zahájena výstava 100 let činnosti nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Organizace podporující nadané a sociálně slabé studenty a mladé vědce byla jedinou, která přežila rušení nadací počátkem 50. let, řekl novinářům její předseda Václav Pavlíček. Výstava potrvá do 10. února příštího roku.

Její součástí jsou nejen historické dokumenty dokládající stoletou činnost nadace, ale také výkresy jejího zakladatele a významného architekta Josefa Hlávky a obrazy a fotografie staveb, které vytvořil. V expozici tak například stojí i původní vrata Zemské porodnice, kterou navrhl a která je dnes známá jako Gynekologicko-porodnická klinika u Apolináře, nebo část pracovny ze zámku v Lužanech u Přeštic.

Architekt a stavitel Hlávka vyprojektoval a postavil řadu významných budov nejen na území Čech a Moravy. K jeho nejznámějším dílům patří například i vídeňská Státní opera nebo církevní areál v Černovcích na Ukrajině. Z jeho stavebních počinů také pramenila největší část financí, které posléze daroval nadaci, uvedl jeden ze spoluautorů výstavy Karel Ksandr.

Jako mecenáš Hlávka podporoval nadané chudé vysokoškolské studenty. Nechal pro ně také vybudovat kolej, nesoucí i dnes jeho jméno. Nadaci Nadání založil v roce 1904, čtyři roky před svou smrtí.

Nadace prošla podle Pavlíčka těžkým obdobím v 50. letech, kdy Nadání zůstalo díky předsedovi akademikovi Bohumilu Němcovi jedinou fungující nadací v tehdejším Československu. Jeho činnost i finanční zdroje byly však značně okleštěny. Druhá krize přišla v roce 1987, kdy byla nadace opět téměř zrušena. "Nové pojetí nadace přineslo až období po listopadu 1989," uvedl Pavlíček.

Se změnou poměrů se organizace začala soustřeďovat na postgraduální studenty a mladé vědce do 33 let. Ubytovává je na Hlávkově koleji a hradí za ně podstatnou část kolejného. Nadaným studentům rovněž přispívá na cestovní náklady spojené s jejich vědeckou činností. V letošním roce vyplatila nadace příspěvky ve výši 4,8 milionu korun.

Roman Polanski natočí na Barrandově adaptaci Olivera Twista

Roman Polanski, nositel Oscara za režii filmu Pianista, bude od června na pražském Barrandově natáčet adaptaci Dickensova románu Oliver Twist. Autorem scénáře je další držitel Oscara za Pianistu Ronald Harwood, rozpočet snímku dosáhne 60 milionů dolarů. Ve čtvrtek to v Praze novinářům oznámil předseda představenstva společnosti AB Barrandov Radomír Dočekal.

Nepůjde podle něj o prvního "barrandovského" Olivera Twista, neboť už v roce 1999 tu vznikal britský televizní seriál stejného názvu. V témže roce natáčel Polanski v barrandovském studiu Smečky hudbu ke svému filmu Devátá brána.

Právě v těchto dnech se v barrandovském studiu uzavírá největší letošní projekt, který tu pod názvem Bratři Grimmové natáčel Terry Gilliam. "Teď se všechno vyklízí, neboť tento snímek u nás vznikal osm měsíců. Také proto dosáhlo vytížení ateliérů snové hranice 96 procent," řekl Dočekal. Připomněl, že hlavní role ztvárnili Matt Damon a Heath Ledger, který v Praze už v roce 2000 hrál v Příběhu rytíře.

"Stabilní situace barrandovského studia se letos potvrdila. Poprvé vzniklo více komedií," uvedl Dočekal. Dokonalost, cena, rychlost a kvalita filmových staveb jsou podle něj hlavním důvodem, proč se do Česka zahraniční štáby vracejí. Zatím se prý neprojevilo, že by Barrandovským přetáhly zakázky například některá místa v Rumunsku. "Velké projekty se tu budou točit dál, pokud neuděláme nějakou chybu. Vznikají u nás projekty, o nichž se nám před lety ani nesnilo. I proto musíme co nejdříve postavit další ateliéry, neboť filmaři chtějí stále větší a větší plochy a stavby," dodal. Barrandov by se v budoucnu měl podílet i na rekonstrukci starých českých filmů.

Podle předsedy dozorčí rady společnosti AB Barrandov Tomáše Chrenka patří mezi další plány založení nadačního fondu pro absolventy filmové fakulty. Má existovat v součinnosti s ministerstvem kultury a částkami řádově ve statisících pomáhat při dokončování scénářů.

Barrandov Studio se podílelo na třech českých filmech, které měly letos premiéru - Vávrově pohádce Čert ví proč, komedii Davida Ondříčka Jedna ruka netleská a Trojanových Želarech. V současnosti koprodukuje snímek Mistři režiséra Marka Najbrta, jehož premiéra bude 1. dubna. Plánovaným projektem je snímek Šílení Jana Švankmajera, s nímž studio spolupracovalo i při Otesánkovi.

Počasí:

Noc bude místy zatažená nízkou oblačností, objevit se mohou mrznoucí mlhy nebo mrznoucí mrholení. Jinde má být skoro jasno. Teploty +1 až -3, při vyjasnění na sněhové pokrývce kolem -7 stupňů. Foukat má jen slabý proměnlivý vítr.

V pátek čekáme převážně zataženo nízkou oblačností, místy mrznoucí mlhy, ojediněle mrholení, které může ráno namrzat. Na horách bude skoro jasno. Teploty -1 až +3, při malé oblačnosti až plus 5 stupňů. Slabý jižní vítr nepřekročí rychlost 15 km za hodinu.

Sport:

Česká lyžařka Kateřina Neumannová by měla dostat stříbrnou medaili z olympijských her v Salt Lake City i za běžeckou kombinaci. Mezinárodní sportovní soud (CAS) v Lausanne totiž kvůli dopingu odebral zlato původní vítězce Olze Danilovové z Ruska. Rozhodnutí bylo zveřejněno na internetové stránce CAS. Vítězkou kombinace je podle tohoto rozhodnutí Kanaďanka Beckie Scottová. Neumannové pomohl v Salt Lake City doping ruské soupeřky Larisy Lazutinové už dříve ke stříbru ze závodu na 15 kilometrů s hromadným startem a k bronzu v kombinaci. Teď by se v této disciplíně měla posunout ještě o jedno místo výš.

První vytrvalostní závod v nové sezoně Světového poháru biatlonistce Kateřině Holubcové ideálně nevyšel. Na trati, která jí přinesla v březnu na Sibiři titul mistryně světa, skončila ve čtvrtek slovinském Osrblie se třemi chybami při střelbě vstoje na posledním bodovaném, třicátém místě.

Jednačtyřicetiletý kouč ve čtvrtek podepsal kontrakt do 30. června 2006, na jehož podmínkách se s klubem dohodl již dříve. Do Slavie si ze svého předchozího působiště v Liberci přivedl i dva asistenty Martina Hřídela a trenéra brankářů Milana Veselého, třetím asistentem bude dosavadní trenér slávistického B-týmu Luděk Klusáček.

18-12-2003