Denní souhrn zpráv Zprávy Radia Praha

11-12-2001

Vláda se rozhodla koupit stíhačky Jas-39 Gripen

Jednání o nových nadzvukových stíhacích letounech pro českou armádu v pondělí postoupilo do závěrečné fáze. Vláda se rozhodla zahájit jednání s britsko- švédským konsorciem BAe Systems-Saab o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen. Výrobce odhaduje, že první gripeny by mohli čeští piloti dostat koncem roku 2005. Nákup 24 nových nadzvukových letounů Jas-39 Gripen přijde státní pokladnu přibližně na 50 miliard korun. Dalších pět miliard bude stát vyzbrojení letounů. Po jednání vlády to novinářům řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Společně s ministrem financí Jiřím Rusnokem by měl do 9. ledna příštího roku vládě předložit návrh zákona o financování nákupu stíhaček. Nákup bude financován z úvěru, který bude muset schválit parlament. Rozhodnutí kabinetu nemá jednoznačnou politickou podporu. V podstatě s ním souhlasí pouze zástupci ČSSD a KSČM. Za neuvážený a příliš nákladný pro stát považují nákup stíhaček pravicoví politici i ekonomičtí analytici. Rozhodnutím sociálnědemokratických ministrů jsou potěšeni vojáci.

Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý označil rozhodnutí vlády za ukončení diskuse o tom, zda armáda bude stíhačky mít. Jde podle něj o první krok na dlouhé cestě k vyzbrojení českého letectva moderními nadzvukovými letadly. Nabídka konsorcia je podle něj velmi výhodná, neboť mluví o možnosti zahájení výcviku českých pilotů ve Velké Británii, nebo ve Švédsku.

Prezident Václav Havel, vrchní velitel ozbrojených sil, si myslí, že česká armáda by měla mít dříve nebo později vlastní stíhací letectvo takové, jako mají téměř všechny evropské státy. Řekl to novinářům po schůzce s ministrem vnitra Stanislavem Grossem.

Výrobce letadel je přesvědčen, že obě strany se nakonec na nákupu letadel dohodnou. "Předmětem úspěšného uzavření smluvních jednání, která okamžitě započnou, bude operační nasazení první Gripen letky českých vzdušných sil koncem roku 2005," sdělili ČTK zástupci společnosti BAe Systems-Saab.

Pokud by vláda musela vystavit pro nákup stíhaček finanční záruky, musela by rozhodnutí schválit podle zákona sněmovna, řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Místopředseda ODS a šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas se však domnívá, že vládní rozhodnutí je unáhlený krok, který nebyl učiněn na základě širší politické shody. Podle něj měl být nákup letounů odložen zhruba o tři roky. ODS podle Nečase při hlasování ve sněmovně nákup nepodpoří. Stejně se pravděpodobně zachová podle svého stínového ministra zahraničí Josefa Zieleniece čtyřkoalice.

Za příliš nákladný považuje tento krok hlavní ekonom Raiffeisenbank a exministr financí Pavel Mertlík. Velké jednorázové zadlužení českého státu bude podle něj jen obtížně ospravedlnitelné z hlediska fungování veřejných financí. Na značnou zadluženost státu a prohlubující se deficit veřejných rozpočtů poukázal i ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Britsko-švédské konsorcium zůstalo ve výběrovém řízení jako jediný ze čtyř účastníků. Soutěž opustily nejprve americké zbrojovky Boeing a Lockheed Martin s letouny F-18/A Hornet a F- 16. Následně odstoupily evropský EADS s Eurofighterem a francouzský Dassault Aviation s Mirage 2000-5. Vláda v říjnu konstatovala, že britsko-švédské konsorcium splnilo podmínky tendru. Jejich součástí byly i zpětné investice do české ekonomiky ve výši 150 procent zakázky. Jde o kompenzační offsetové projekty pro český průmysl, jejichž analýzu ekonomického přínosu měla vláda rovněž schválit. České republice mají přinést asi 76 miliard korun, především v podobě přímých zahraničních investic a podpory exportu. BAe již v Česku zahájilo 14 předoffsetových programů s konečnou hodnotou přes 56 miliard korun.

Scopes: Cena 24 stíhaček Gripen pro armádu bude pod 50 miliard Kč

Konsorcium BAE Systems-Saab nabídne České republice 24 nadzvukových stíhaček Gripen za částku o něco nižší než 50 miliard korun. "Tato částka udává hodnotu samotného kontraktu," řekl v pondělí na dotaz ČTK ředitel BAE pro Evropu Julian Scopes. Suma nezahrnuje úroky z úvěru poskytnutého na nákup stíhaček. Ten navíc musí schválit parlament.

Vyjednávání mezi vládou a konsorciem má být ukončeno v polovině dubna a kontrakt případně podepsán zhruba v polovině příštího roku. Poté ČR podle BAE získá pětiletý odklad splátek a zaplatí pouze několik procent uvedené sumy. Celou sumu splatí do 15 let od doby, kdy kontrakt vstoupí v účinnost. Úvěr má poskytnout z 85 procent konsorcium zahraničních bank v čele s německou Commerzbank. Dalšími členy konsorcia mají být HSBC a Bayerische Landesbank. Půjčku garantují vlády Švédska a Británie. Zbylých 15 procent mají financovat české banky pod vedením ČSOB. Dále se budou podílet Interbanka a Česká spořitelna.

Kabinet vyčlenil pro příští rok letoun Tu-154 pro potřeby NATO

Vláda vyčlenila i pro příští rok letoun Tu-154 s posádkou pro potřeby Severoatlantické aliance. Kabinet tak vyhoví žádosti NATO, které chce letoun využívat v souvislosti s akcemi proti mezinárodnímu terorismu opět od 7. ledna příštího roku, patrně s možností prodloužení lhůty do konce roku 2002. Vzhledem k tomu, že poskytnutí letounu na dobu delší než šedesát dní musí schválit parlament, pověřil kabinet premiéra Miloše Zemana, aby vládní rozhodnutí postoupil předsedům sněmovny Václavu Klausovi a Senátu Petru Pithartovi.

Ministři schválili smlouvu mezi státem a ČD o úhradě ztrát podniku a financování dvou koridorů

Vládní kabinet v pondělí schválil návrh smlouvy mezi státem a Českými drahami o úhradě prokazatelné ztráty Českých drah z osobní dopravy v letošním a příštím roce. "Jedná se zhruba o závazek státu ve výši pět až sedm miliard korun (ročně)," uvedl na tiskové konferenci během zasedání kabinetu ministr dopravy a spojů Jaromír Schling. Podle něj měly ČD do září ztrátu z osobní dopravy 4,6 miliardy Kč. Celková ztráta a tedy i závazek státu za letošní rok budou známy po uzavření hospodaření drah.

Týž den kabinet schválil návrh zákona o státní záruce za úvěr 46 miliónů EUR, tedy asi 1,5 miliardy Kč, pro České dráhy na dokončení I. železničního koridoru. Jde o částku na dofinancování projektu železničního koridoru z Děčína do Břeclavi, který je dlouhý 384 km. Původně měl tát 24,4 miliardy Kč, ale stavba se o 12,1 miliardy Kč prodražila kvůli změně technických norem a nezapočítané inflaci. Vláda rovněž schválila projekt výstavby IV. koridoru z Prahy do Českých Budějovic a dále do Rakouska. Stavba s rozpočtem 38,6 miliardy Kč by měla být financována dotacemi od státu, úvěry a z fondů EU.

Schválen byl i návrh zákona o státní záruce za úvěr 930 miliónů korun na nákup elektrických příměstských jednotek, tzv. pantografů, pro České dráhy v příštím roce. Dráhy by měly v roce 2002 získat pět třívozových příměstských jednotek řady 471 z ČKD Vagonka ve Vítkovicích, uvedl na tiskové konferenci během zasedání vlády ministr dopravy Jaromír Schling.

Vládní kabinet rozhodl o organizaci práce se zvířaty a v lese

Ministři přijali nařízení o organizaci práce se zvířaty a v lese. Například zaměstnance, který pracuje v lese sám, má zaměstnavatel pravidelně kontrolovat. Druhé nařízení mimo jiné stanoví, jak má vypadat ustájení zvířat. Nařízení upravují i vybavení ochrannými pomůckami. Ještě letos by se měl kabinet zabývat bezpečností práce v dopravě.

Václav Havel se zajímá o uzbeckého disidenta a chce se s ním setkat

Prezident Václav Havel mluvil v pondělí s ministrem vnitra Stanislavem Grossem také o případu Muhammada Solicha. Toho na základě podnětu Interpolu zatkla v Praze policie. Prezident vyjádřil přání se s uzbeckým disidentem setkat a vyslovil naději, že bude brzy propuštěn. "Tou věcí se už asi dva dny intenzívně obírám a jakési kroky dělám a ještě budu dělat v rámci svých možností a kompetencí," řekl Havel po schůzce novinářům. Případ uzbeckého disidenta prý konzultuje s různými lidmi. "Možná bude či je v mých možnostech udělat i cosi víc, například se připojit k určitým zárukám," podotkl Havel. Prezident také věří, že Solich bude v brzké době propuštěn. Vyslovil naději, že administrativní "mašinérie", vedoucí k jeho propuštění, bude pracovat rychle. "Jsem připraven, bude-li to technicky možné, po jeho propuštění se s ním setkat," uvedl.

Helsinský výbor chválí Václava Havla za vetování zákona o církvích

Spolupředseda Helsinského výboru Spojených států Christopher H. Smith ve svém prohlášení, jež vydal v pondělí ve Washingtonu, pochválil českého prezidenta Václava Havla za jeho nedávné vetování zákona o církvích. "Veto tohoto zákona byla správná věc. Doufám, že čeští poslanci jej (prezidenta Havla) budou následovat," uvedl Smith ve svém prohlášení. "Prezident Havel je právem znepokojen možnými důsledky zákona na tradiční oblasti církevního života. Nezapomínejme však, že nynější požadavky ohledně registrace (církví) již pro některé menší náboženské skupiny činí obtížnou registraci v České republice. Navržený zákon by jejich situaci ještě ztížil," tvrdí Smith.

Prezident Havel 5.prosince vrátil poslancům zákon o církvích a náboženských společnostech, protože je podle něj v rozporu s Listinou základních práv a svobod a protože jim mimo jiné znemožňuje mít vlastní zdravotní a sociální zařízení. Pokud Poslanecká sněmovna i přes veto prezidenta Václava Havla nový církevní zákon odhlasuje, křesťanské církve jsou připraveny obrátit se na Ústavní soud.

Ministři Kavan a Molterer schválili plán realizace bruselské dohody

V souladu s bruselskou dohodou mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem o jaderné elektrárně Temelín schválili v pondělí ministr zahraničí ČR Jan Kavan a rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer časový plán realizace této dohody. Oznámilo to týž den rakouské ministerstvo. Ministr Molterer podle tohoto sdělení ocenil schválení časového plánu jako další důležitý krok a označil je za "startovní výstřel" ke zlepšování parametrů Temelína a k dosažení dohodnutých konkrétních bezpečnostních opatření. Zvolená cesta jednání se osvědčila, dodal Molterer, podle něhož byl dohodnutý plán okamžitě předán předsedům poslaneckých klubů všech čtyř rakouských parlamentních stran.

Rakouská ministryně učinila v EU prohlášení k Temelínu

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová učinila na zasedání ministrů zahraničí EU prohlášení, v němž připomněla usnesení rakouského parlamentu k Temelínu. "Upozornila jsem, že si vyhrazujeme právo znovu se ke kapitole energetika v přístupových rozhovorech vrátit, a to ve světle dohody mezi Rakouskem a Českem z 29. listopadu. Konkrétně to znamená, že nepovažujeme kapitolu za definitivně uzavřenou, dokud nebude k dispozici konečné urovnání," uvedla ministryně v tiskovém prohlášení s odvoláním na princip, že "žádná kapitola není definitivě uzavřena, dokud nejsou definitivně uzavřeny všechny". Ministryně v prohlášení pro tisk dále uvedla, že Rakousko bude bedlivě sledovat, jak Česko Temelín vylepšuje, a dbát na to, aby probíhaly expertní kontroly EU (tzv. peer review). Připomněla, že ČR má nyní povinnost pozvednout Temelín na "vysoký evropský bezpečnostní standard" a odstranit podstatné nedostatky dřív, než bude zahájeno komerční využití elektrárny. Jakékoli porušení závazků z české strany se promítne do jednání o energetice, protože kapitola bude jen "odložena stranou".

Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie v pondělí potvrdili harmonogram jejího rozšiřování, jak byl naposledy vyjádřen v usnesení červnového summitu v Göteborgu. Konec jednání s připravenými kandidáty má být v závěru roku 2002 a přistoupení do června 2004. Zopakovali také, že rozšíření unie má historický význam, je nezvratné a členské státy je považují za politickou prioritu. Na druhé straně nepřevzali do textu usnesení stanovisko Evropské komise, že tento časový rozvrh může splnit až 10 kandidátských zemí. Strategický dokument komise ovšem přivítali, což se v diplomaticko-politickém žargonu unie rovná souhlasu.

Ramiro Cibrian: Česká republika je normální kandidátská země

Velvyslanec Evropské unie v ČR Ramiro Cibrian je příjemně překvapen postojem České republiky ke vstupu do EU. Podle výsledků šetření, které ve spolupráci s Evropskou komisí uskutečnil Gallupův institut, se nepotvrdily předpoklady, že Češi zaujímají k evropské integraci skeptický postoj. Česko ve srovnání s ostatními třinácti kandidátskými zeměmi vyjadřuje svému vstupu do unie průměrnou podporu, pro by v referendu hlasovalo 54 procent lidí. Podle Cibriana se by však Češi měli polepšit zejména ve znalostech o jednotlivých evropských institucí. Jak vyplývá z výsledků šetření, dobrou informovanost o Evropském parlamentu prokázalo pouze 68 procent respondentů. To je o čtyři procenta méně, než činí průměr ve všech kandidátských zemích.

Česká republika zaujala vzhledem k ostatním kandidátským zemím ve všech zjišťovaných bodech středové postavení. Při případném referendu by pro vstup hlasovalo 54 procent lidí, proti 18 procent. Přibližně 15 procent dotázaných by nešlo volit a 13 procent dosud neví, jak se zachovat. Největší podporu vstupu vyjádřilo Rumunsko a Bulharsko, nejmenší Malta a Estonsko. Česká republika se na pomyslném žebříčku podpory vstupu do EU vzhledem k ostatním kandidátským zemím umístila na deváté pozici.

ČR, SR a další kandidáti EU představili v Bruselu svou kulturu

V Bruselu se v pondělí večer uskutečnil první kulturní projekt v rámci Regionálního partnerství střední Evropy iniciovaného Rakouskem, "Kultura pro rozšíření", při kterém si vzájemně představily svou kulturu za účasti představitelů Belgie a Evropské komise Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko a Rakousko. V rámci Regionálního partnerství se již uskutečnila dvě politická setkání a nyní jde o to představit kultury regionu, který je v této rovině "skutečnou supervelmocí", prohlásil slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan, který se večera v divadle Place des Martyrs zúčastnil. Při první konferenci Regionálního partnerství v červnu 2001 se ministři zahraničí šesti středoevropských zemí dohodli na projektech, které seznámí ostatní Evropany s kulturou těchto zemí a posílí tuto kulturu a její umělce v kontextu evropské integrace. Tyto projekty mají ukázat, že rozšiřování není jen o politice a ekonomice, ale také o kulturních tradicích a o kulturním prostoru.

Václav Klaus se obává možné politické destabilizace po volbách

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus se obává možné politické destabilizace země po parlamentních a prezidentských volbách. V pondělním projevu na Žofínském fóru v Praze o vstupu ČR do Evropské unie varoval před "zvláštní koalicí lidí", která odmítá respektovat volby či demokratické hlasování, pokud není spokojena s jejich výsledky.

Již v minulosti Klaus ostře kritizoval politické síly a občanské iniciativy, které podle něj nechtěly uznat pro ně nevýhodné výsledky demokratického rozhodnutí. Za tímto fenoménem "okamžitého procesu občanské neposlušnosti", která se nesmiřuje se základními principy parlamentní demokracie, stojí "velmi zvláštní koalice lidí, ... která není přesně dělitelná podle jednotlivých politických stran", řekl šéf ODS.

Česká ekonomika vzrostla za 3. čtvrtletí měřeno HDP o 3,2 pct

Hrubý domácí produkt České republiky se za letošní třetí čtvrtletí meziročně reálně zvýšil o 3,2 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo z 3,9 procenta v předchozím čtvrtletí. Výsledek zůstal mírně za očekáváním ekonomů, kteří odhadovali hospodářský růst v průměru 3,3 procenta. V běžných cenách vytvořila česká ekonomika ve 3. čtvrtletí HDP za 554,221 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 9,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí vzrostl HDP po očištění o sezónní vlivy o 0,8 procenta. Tempo růstu průmyslové produkce v říjnu zrychlilo, když se průmyslová výroba meziročně zvýšila o 4,1 procenta po zářijovém růstu o 1,1 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů, kterých bylo v říjnu 2001 o jeden více než v říjnu 2000, byla vyšší o 2,1 procenta. Předběžné údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Exekutorky sedm hodin sepisovaly majetek v galerii Zlatá husa

Více než sedm hodin sepisovaly v pondělí dvě soudní exekutorky majetek v pražské galerii Zlatá husa v Dlouhé ulici. Galerie spravuje někdejší sbírku generálního ředitele soukromé televize Nova Vladimíra Železného. Proti postupu soudních vykonavatelů protestují zástupci společnosti Anser Aurues, která objekt vlastní, a Nadačního fondu Galerie. Také Železného právní zástupce Zdeněk Milík prohlídku galerie označil za nezákonnou. Železný je od minulého pátku na služební cestě v zahraničí.

Prohlídka galerie se týká sporu CME s Železným. Na základě arbitrážního řízení má Železný společnosti CME zaplatit přes 27,1 miliónu dolarů, tedy asi miliardu korun. Železný však uplatňuje u soudu pohledávku za CME ve výši 28,8 miliónu dolarů. Firma CME vlastní bývalou servisní organizaci Novy, společnost ČNTS.

Ze sportu

Novým trenérem fotbalistů Slavie Praha se stane Miroslav Beránek, který v úterý podepíše s vedením klubu smlouvu na dva a půl roku. U týmu nahradí Josefa Pešiceho, s nímž se zástupci Slavie v sobotu dohodli na ukončení spolupráce k 31. prosinci.

Počasí:

Většinou zataženo, později od severu sněžení a ojedinělé mlhy. Teploty vystoupí na Moravě a v jižních Čechách jen na -5 až -2 stupně, na ostatním území a na horách budou teploty od - mínus 2 až +1 stupeň Celsia.

11-12-2001