Zprávy pátek, 21. listopadu 1997

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Eva Petrzilkova. Na uvod jsou pripraveny zpravy.

A nyni podrobne:

Zdravotni stav prezidenta republiky

Vyvoj zdravotniho stavu prezidenta Vaclava Havla jako priznivy zhodnotilo ve ctvrtek lekarske konzilium. To souhlasilo take s tim, aby se Vaclav Havel jeste ve ctvrtek presunul k dalsi rekonvalescenci do Lan. Jak uvedl sef konzilia Miroslav Cerbak, po dvoutydennim leceni zapalu plic v nemocnici prodelava nyni prezident normalni proces rekonvalescence. Dodal, ze v Lanech, kde zustane asi dva tydny, bude mit zajistenu potrebnou rehabilitacni peci. Tato doba bude podle nej pri priznivem prubehu znamenat uz pozvolny prechod k umirnenemu pracovnimu rezimu prezidenta.

Prezident podepsal serii socialnich zakonu

Prezident Vaclav Havel podepsal ve stredu serii zakonu se socialnim zamerenim. Jde o zakon o duchodovem pojistenim, zakon o zamestnanosti, zakon o zivotnim minimu a zakon o pusobnosti statnich organu v socialnim zabezpeceni.

Predseda madarskeho parlamentu na navsteve Ceske republiky

Radost z vysledku madarskeho referenda o vstupu do NATO vyjadrili ve ctvrtek v Praze premier Vaclav Klaus a predseda madarskeho parlamentu Zoltan Gal. Oba politici konstatovali, ze Ceska republika i Madarsko maji spolecne zahranicne-politicke cile a zajmy. Diskutovali take o vstupu svych zemi do Evropske unie, ktera pocita s obema staty v prvni vlne rozsirovani. Madarsko spolu s Ceskou republikou a Polskem jsou tri byvale komunisticke zeme, ktere NATO rozhodlo prijmout do svych rad v prvni vlne do roku 1999.

Madarsky host jednal take s predsedou Senatu Petrem Pithartem. Ten uvedl, ze Madarsko je vice aktivnejsi pri prosazovani zameru vstoupit do Severoatlanticke aliance nez Ceska republika. Pote hovoril Zoltan Gal s predsedou Poslanecke snemovny Milosem Zemanem. Oba predstavitele se shodli na tom, ze priprava vstupu do Evropske unie a NATO je ted nejdulezitejsim spolecnym cilem Madarska a Ceske republiky.

General Ralston je spokojen s reformami ceske armady

Ministr obrany Miloslav Vyborny jednal ve ctvrtek v Praze s americkym generalem Josepfem Ralstonem. Ten uvedl, ze je spokojen s reformami uvnitr ceske armady. Pripomnel dale dobre zkusenosti s ceskymi vojaky ze spolecneho pusobeni v Bosne. Druhy nejvyssi vojensky predstavitel USA behem sve tridenni navstevy navstivil take velitelstvi vzdusnych sil ceske armady ve Stare Boleslavi. Zduraznil zde, ze je suverenni otazkou ceske vlady, zda vybavi sve vojenske letectvo modernimi nadzvukovymi letouny.

CR si zasluhuje byt v prvni skupine kandidatu EU a NATO

Ceska republika, Madarsko a Polsko dosahly obdivuhodnych politickych a ekonomickych uspechu a plne si zasluhuji byt v cele cekaci listiny zemi, ktere si preji vstoupit do Evropske unie a do NATO. Uvedl to ve ctvrtek v Londyne britsky ministr zahranici Robin Cook, ktery navstivi pristi ctvrtek Ceskou republiku. "Moje navsteva v Madarsku, Ceske republice a Polsku je zasadni pripravou na rozhovory o rozsirovani EU, ktere zacnou za britskeho predsednictvi v prvni polovine roku 1998," uvedl sef britske diplomacie v oficialnim prohlaseni.

Ministri skolstvi EU a kandidatu jednali o spolecnych programech

O naplni programu Sokrates, Leonardo da Vinci a Mladez pro Evropu, ktere Evropska unie otevrela dosud Ceske republice, Madarsku a Rumunsku, jednali ve ctvrtek v Bruselu ministri skolstvi "patnactky" se svymi protejsky z 10 pridruzenych zemi stredni a vychodni Evropy. Podle ceskeho ministra Jiriho Grusi prisuzuje nase republika sve ucasti v techto programech "eminentni vyznam". Svedci o tom i jeji rozhodnuti uvolnit nezbytne prostredky na sve zapojeni navzdory rozpoctovym tlakum zpusobenym letnimi zaplavami.

Ministryne spravedlnosti napadla rozhodnuti Vrchniho soudu

Ministryne spravedlnosti Vlasta Parkanova podepsala stiznost pro poruseni zakona v pripadu vlastizrady byvalych komunistickych prominentu Milose Jakese a Jozefa Lenarta. Ministryne tak napadla rozhodnuti Vrchniho soudu v Praze, ktery v zari stihani obou muzu zastavil.

Stat vyda pristi rok na vyzkum a vyvoj 940 milionu korun

Asi 940 milionu korun uvolni v pristim roce stat na podporu prumysloveho vyzkumu. Nove schvalena koncepce proexportni politiky pocita zhruba se 600 miliony Kc pro "velky" prumyslovy rozvoj a zbyla cast pripadne pro male a stredni podniky. Rekl to ve ctvrtek ministr prumyslu a obchodu Karel Kuhnl s tim, ze "novinkou" teto koncepce je moznost uplneho odpisu nedobytnych pohledavek za zahranicnimi dluzniky vzniklymi do konce roku 1990 podle novely dane z prijmu. Ta vstoupi v platnost pocatkem pristiho roku. Podle ministra Kuhnla by tak melo dojit ke stabilizaci financni situace podniku a zlepseni jejich konkurencni moznosti na cizich trzich.

Senatori jsou pro zruseni 14.platu ustavnich cinitelu

Senat ve ctvrtek jednomyslne schvalil koalicni poslaneckou novelu zakona, kterou se rusi letosni ctrnacte platy ustavnich cinitelu a soudcu. Senatori tak o jeden plat pripravili sami sebe i kolegy z Poslanecke snemovny. Zakladni hruby mesicni plat poslance a senatora cini 33.700 korun.

Milos Zeman se vyslovil proti placeni u lekare a proti skolnemu

Predseda opozicni socialni demokracie a Poslanecke snemovny Milos Zeman se ve ctvrtek vyslovil proti navrhum zakonu, ktere ve stredu projednala vlada a podle nichz by obcane meli platit za vsechny druhy zdravotnickych luzek 50 korun za den a studenti vysokych skol skolne. V rozhovoru s novinari Milos Zeman take pripustil, ze CSSD prijeti obou predloh nepodpori. Dodal, ze socialni demokrate odsuzuji zvysovani financni spoluucasti pacienta. V teto souvislosti CSSD predlozila svuj navrh projektu uspor ve zdravotnictvi zahrnujici redukci zdravotnich pojistoven a regulaci cen leku. Pokud jde o skolne, predseda snemovny zduraznil, ze socialni demokrate jsou pro vysoke poplatky napriklad za opakovani rocniku. Upozornil vsak soucasne na to, ze socialni demokrate jsou zasadne proti skolnemu, protoze by podle nich diskriminovalo zejmena deti ze socialne slabsich rodin.

KDU-CSL k platbam u odbornych lekaru a skolnemu

Se zavedenim minimalniho skolneho na vysokych skolach ve vysi 3.000 korun souhlasi KDU-CSL. Potvrdil to na ctvrtecni tiskove konferenci predseda strany Josef Lux. Vyjadril vsak nazor, ze maximalni skolne by melo byt pouze dvojnasobkem, a nikoli trojnasobkem minima, jak uvadi vladni navrh vysokoskolskeho zakona. Lidovci maji vyhrady take k tomu, ze zakon nedava prostor rektorum vysokych skol odpustit ci snizit skolne.

KDU-CSL take nesouhlasi s platbami u odbornych lekaru od ledna 1999, s nimiz ve stredu vyslovila vlada souhlas. Podle Josefa Luxe je vybirani penez od pacientu v dobe, kdy neni jasne stanoveno, co pokryva zdravotni pojisteni, v rozporu s Listinou zakladnich prav a svobod, kterou obsahuje ustava.

O cenach pece bude muset rozhodnout arbitr jmenovany parlamentem

Lekari a zdravotni pojistovny se ve ctvrtek neshodli na hodnote bodu a cene zdravotni pece v prvnim ctvrtleti pristiho roku. Bude tedy muset za ne rozhodnout vlada, respektive parlament. Ten take stanovi arbitra. Uvedl to prezident Ceske lekarske komory Bohuslav Svoboda s tim, ze v patek se setka s ministrem zdravotnictvi Janem Straskym, aby ho o nastale situaci informoval.

Milos Zeman k volbe prezidenta

Volba prezidenta republiky, ktera by se podle nekterych dosavadnich uvah mohla uskutecnit 20. ledna pristiho roku, se pravdepodobne uskutecni na prazskem Zofine. Slavnostni akt, v jehoz ramci by nove zvoleny prezident slozil ustavou predepsany slib, by se pak mohl konat ve Vladislavskem sale Prazskeho hradu. Informoval o tom ve ctvrtek novinare predseda Poslanecke snemovny Milos Zeman.

Miroslav Macek odpovidal na otazky Ceskeho rozhlasu

Premier Vaclav Klaus vyuziva nyni casu, kdy nema konkurenta na premierskou funkci, aby ziskal zpet ztracenou popularitu. V rozhovoru pro Cesky rozhlas to rekl ve ctvrtek mistopredseda ODS Miroslav Macek. Vaclav Klaus podle nej sice ztratil na popularite v zebriccich oblibenosti politiku, ale lide si paradoxne jeste nedovedou predstavit na jeho premierskem miste nikoho jineho, ani sefa lidovcu Josefa Luxe, ani predsedu socialnich demokratu Milose Zemana. "Myslim, ze to je velka prilezitost pro Vaclava Klause, " rekl Miroslav Macek.

Ve stejnem poradu Miroslav Macek pripustil, ze nektere doklady o sponzorskych darech na konto strany zmizely. Podle jeho slov se nejspise ztratily dva pruvodni dopisy z roku 1995 oznamujici pripsani 7,5 milionu korun na ucet ODS, a proto bude obtizne zjistit totoznost darcu. Pravy puvod sponzoru ma zjistit nove vytvorena komise strany pro financni zalezitosti. Pokud se ji to nepodari, hodla ODS venovat tyto penize na humanitarni ucely.

Clenove prave frakce ODA odmitli ukonceni sve cinnosti

Signatari prave frakce uvnitr ODA se na uterni prazske schuzce vyslovili jednoznacne proti ukonceni cinnosti frakce. Rekl to ve ctvrtek jeden z hlavnich iniciatoru vzniku frakce Ivan Masek. Podle nej byla hlavnim duvodem setkani informace o prubehu oblastnich konferenci ODA, na nichz byli o vikendu mimo jine zvoleni i delegati celostatni konference. Odstupujici predseda ODA Michael Zantovsky i zatim jediny kandidat na jeho misto Jiri Skalicky povazuji existenci frakce za jednu z hlavnich pricin soucasne krize uvnitr ODA. Oba shodne vyzvali k ukonceni jeji cinnosti.

Koruna prekvapive oslabila

Koruna, ktera zacinala ve ctvrtek obchodovani na urovni 19,10 Kc za marku, pozde odpoledne prudce oslabila a pred koncem obchodovani cinil jeji kurs 19,18 Kc/DEM. Informoval o tom dealer CSOB Petr Korous s tim, ze oslabeni koruny bylo prekvapive a ze nema k tomu racionalni vysvetleni.

Dopravni legislativa CR se priblizila EU

Legislativa CR v oblasti dopravy dosahla vysoke miry slucitelnosti s normami Evropske unie, pricemz harmonizace prava je jednou ze zakladnich podminek pridruzeni CR k Evropske unii. Na ctvrtecnim legislativnim foru na ministerstvu dopravy a spoju o tom informoval namestek ministra dopravy a spoju Michal Tosovsky. Reditelka legislativniho odboru ministerstva dopravy Daniela Kovalcikova doplnila, ze pravni upravy dopravy v CR stejne jako v EU vytvari nediskriminacni podminky pro pristup dopravcu na dopravni trh a stanovuji pravidla provozu daneho druhu dopravy s durazem na bezpecnost.

Hospodarsky vybor navrhuje 200 milionu pro dalnici pres Ostravu

Vycleneni castky 200 milionu korun na zahajeni vystavby dalnice D47 na uzemi Ostravy v ramci statniho rozpoctu na pristi rok schvalil ve ctvrtek Hospodarsky vybor Poslanecke snemovny. Penize na dalnici musi jeste schvalit rozpoctovy vybor snemovny a predevsim jeji plenum. Na nezbytnost propojeni dalnicni site CR i se severni Moravou a Slezskem upozornuji s ohledem na dalsi rozvoj regionu zastupci koalicnich i opozicnich stran.

Skoda Plzen ma moznost ziskat zvyhodnene vladni uvery

Projekty, ktere exportuje Skoda Plzen ve forme dodavky velkych investicnich celku, patri do kategorie projektu, na ktere bude vlada Ceske republiky poskytovat zvyhodnene vladni uvery. Jejich vyse bude zaviset vsak i na moznostech statniho rozpoctu. Uvedl to ministr prumyslu a obchodu Karel Kuhnl u prilezitosti ctvrtecni navstevy Skody Plzen. Podle jeho slov ma jeho ministerstvo spolu s ministerstvem financi a dalsimi ministerstvy za ukol pripravit do kvetna pristiho roku definitivni a detailni podminky pro poskytovani zvyhodnenych vladnich uveru.

Ekologicke oznaceni obdrzelo dalsich devet vyrobku

Ministr zivotniho prostredi Jiri Skalicky ve ctvrtek ocenil znamkou Ekologicky setrny vyrobek 9 produktu, ktere splnuji ekologicka kriteria pri vyrobe i pouziti. Znamku ziskaly vodou reditelne barvy firmy Dufa Praha, plynove infrazarice francouzske vyroby pro vytapeni velkych prostor, ktere v Ceske republice prodava firma Adrian CZ, teplovodne plynove kotle slovenskeho vyrobce Modratherm, plynove infrazarice firmy Kaspo a plynove teplovodni kotle a centraly nemeckeho vyrobce Stiebel Eltron. Zakaznici poznaji v obchodech takove vyrobky podle znacky, kterou tvori velke E s lipovym listem. Tato znamka svedci o tom, ze vyrobek podstatne mene zatezuje zivotni prostredi ve srovnani s ostatnimi vyrobky stejnych uzitnych vlastnosti.

Sport

Hokejiste Opavy prohrali v predehravanem utkani 25.kola Staropramen extraligy s Pardubicemi 1:5.

Predpoved pocasi na dnesni den

Polojasno, postupne od jihozapadu pribyvani oblacnosti, od rannich hodin v jihozapadni polovine uzemi postupne misty mrznouci dest, nebo dest se snehem. Nejvyssi denni minus 3 az plus 1 stupen, na horach v 1000 metrech kolem nuly. Slaby promenlivy vitr.

Tolik zpravy Radia Praha.