Zprávy

Sněmovna je pro omezení imunity, o osudu normy rozhodne Senát

Sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Měla by se vztahovat pouze na dobu výkonu mandátu. Nyní je právní situace taková, že pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je toto v daném případě navždy vyloučeno. Novela znamená, že po skončení mandátu by žalobce mohl stíhání zahájit. Pouze na dobu trvání funkce by podle ní byla omezena rovněž imunita ústavních soudců.

Osud návrhu na omezení imunity má nyní v rukou Senát. Jde o ústavní změnu a k ní je nezbytně nutný i souhlas horní komory. Prezident ústavní novelu vetovat nemůže. Ve sněmovně pro ni dnes hlasovalo 125 ze 140 přítomných. Ke schválení bylo třeba nejméně 120 hlasů. V horní komoře by k úspěchu potřebovala hlasy tří pětin přítomných senátorů.

Návrhy na omezení imunity v parlamentu dosud nikdy neuspěly, ačkoli většina politiků vždy tvrdila, že proti omezení této výsady nic nemá. Nyní šlo o předlohu křesťanských demokratů. Předseda KDU-ČSL a jeden ze spoluautorů Miroslav Kalousek odmítl názory, podle nichž omezení imunity uspělo hlavně kvůli nadcházejícím volbám. KDU-ČSL se podle něj o omezení imunity snaží osm let. Předseda dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD) ale připustil, že dnešní rozhodování poslanců mohla předvolební atmosféra ovlivnit.

Sněmovna je pro přísnější tresty za vraždy

Sněmovna schválila návrh, podle kterého by se častěji udělovaly doživotní a další vysoké tresty. Osud novely je nyní v rukou Senátu a prezidenta.

Doživotí by mělo hrozit jako dosud za vraždu, vlastizradu, teror a genocidu, a nově i pachatelům znásilnění, pohlavního zneužívání, vydírání, ublížení na zdraví, loupeže, braní rukojmích a obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku, pokud při tom zemře člověk. Jiným trestem za tyto zločiny by mohlo být až pětadvacetileté vězení místo dosavadního patnáctiletého trestu odnětí svobody. Doživotí by až na výjimky hrozilo za opakované spáchání těchto činů.

Návrh KDU-ČSL ve sněmovně kromě křesťanských demokratů podpořila i většina přítomných poslanců ČSSD, ODS a tři unionisté. Většina komunistů byla proti.

První trest za zákrok proti Kateřině Jacques; další policisté se brání

Za prvomájový policejní zákrok proti kandidátce Strany zelených Kateřině Jacques již padl první kázeňský trest. Policista, který měl na starosti zadní část průvodu neonacistů, byl za nečinnost potrestán snížením platu o deset procent na jeden měsíc. Po schůzce s ministrem vnitra to řekl policejní prezident Vladislav Husák. Další případné postihy budou ještě projednány.

Policisté, kteří dohlíželi na prvomájovou demonstraci neonacistů nesouhlasí s tím, že by akce byla podceněna, špatně naplánována a špatně provedena, jak tvrdí policejní prezident, ministr vnitra a premiér. Zásah Tomáše Čermáka vůči kandidátce zelených Kateřině Jacques, která proti neonacistické akci protestovala, byl podle jeho kolegů jeho osobním selháním, nikoliv selháním velitelů a dalších policistů. "Vzal to moc osobně," řekl ČTK jeden z policistů, který se akce v blízkosti Čermáka účastnil. Nepřál si zveřejnit své jméno. Zajišťování neonacistické demonstrace podle něj probíhalo podle zcela stejných pravidel jako všechny podobné akce předtím. Stejný systém a způsob řízení dosud vždy fungoval. Policista nesouhlasí s tím, že by akce byla podceněna.

Kateřina Jacques šla podle policisty s transparentem za neonacistickým průvodem. Připustil, že šla poklidně a nijak neprovokovala. Čermák ji přesto po chvíli vyzval, aby odešla. Byla prý už příliš blízko konce neonacistického průvodu. "Bál se, že by se mohl některý z neonacistů odtrhnout a napadnout ji," uvedl nejmenovaný policista. Jacques měla podle něj Čermákovu výzvu uposlechnout a odejít. Pak si mohla třeba stěžovat. Jacques ale prý vykřikla: "Tak si mě klidně předveďte." Čermák v této chvíli situaci neustál a vrhl se na ni. "Nebylo to z jeho strany košer," připustil policista.

Místní oddělení policie Nové Město nyní podle tiskového mluvčího pražské policie Tomáše Hulana shromažďuje písemné podklady k události. Po jejich vyhodnocení rozhodne, zda oznámí obvodnímu úřadu podezření, že se Jacques dopustila přestupku - neuposlechnutí výzvy policie.

Inspekce ministra vnitra hodlá státnímu zástupci navrhnout, aby Čermáka obvinil za zneužití pravomoci veřejného činitele, zváží také návrh na stíhání pro ublížení na zdraví. Premiér Jiří Paroubek prohlásil, že očekává stíhání i dalších policistů z místa a personální zásahy.

Policistům z akce se zásahy premiéra Paroubka nelíbí. "Vypadá to jako stíhání na politickou objednávku," komentoval to jeden z nich. Upozornil také na to, že vyšetřování probíhá nezvykle rychle. Podle něj ale nejde o skutečné vyšetření celé události, ale spíš o rychlé nalezení nějakých obětí.

Údajné oběti policejního násilí požadují změnu vyšetřování útoků

Oběti údajného policejního násilí podávají k Ústavnímu soudu stížnost, v níž požadují zrušení současného způsobu vyšetřování hrubého a násilného chování policistů. Není prý v souladu s rozhodováním Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ústavní stížnost zprostředkovala nezisková organizace Liga lidských práv.

Policisty v České republice vyšetřuje buď Inspekce ministra vnitra, nebo vnitřní kontrolní odbory policie. "Alespoň jeden z těchto policejních orgánů tvoří součást šetření ve všech případech porušení zákona ze strany policistů. Evropský soud pro lidská práva však požaduje, aby vyšetřování případů nelidského nebo ponižujícího zacházení prováděl od samého počátku nestranný a nezávislý orgán," řekl ČTK Jiří Kopal z brněnské pobočky Ligy lidských práv. Ústavní soud by podle ligy měl zrušit ta ustanovení trestního řádu a policejního zákona, která vyšetřování policistů upravují. Pokud to neučiní, chtějí se obrátit ke štrasburskému soudu. "Byli bychom ale raději, kdyby věc rozhodnul Ústavní soud," řekl Kopal s tím, že Evropský soud pro lidská práva rozhoduje spory několik let.

Prostřednictvím ligy podává stížnost jednak Martin Petrusek, kterého prý bili policisté, a jednak Ondřej Holous s Pavlem Kuchařem, jimž policisté při zásahu na technoparty CzechTek hodili do auta dvě dýmovnice. Petruska prý policisté bili na stanici, kam byl předveden, protože u sebe neměl občanský průkaz. V obou případech Liga lidských práv, která poskytuje bezplatnou právní pomoc, vyčerpala všechny zákonné cesty k potrestání policistů. Podala trestní oznámení, které bylo odloženo, a poté stížnost státnímu zástupci. Proto se oběti obracejí na Ústavní soud.

Den Evropy: Havlovi na Hradě chybí vlajka Evropské unie

Bývalý prezident Václav Havel u příležitosti oslav Dne Evropy znovu prohlásil, že by na Pražském hradě měla trvale vlát vlajka Evropské unie. Řekl to v úterý v kavárně Slavia v rámci projektu Café d'Europe, kdy se v jeden den v 27 kavárnách ve 27 evropských hlavních městech sešli přední evropští spisovatelé, aby společně přečetli své "Evropské příběhy". Současný prezident Václav Klaus se již dříve vyjádřil, že nevidí jediný důvod, proč by na Hradě měla vlát vlajka EU permanentně.

"Navštívil jsem mnoho sídel hlav států v Evropě a vždy tam vlála. Tak nevím, proč by u nás nemohla," řekl Havel. Vlajku EU se na Hradě pokusili v minulém roce v rámci protestního happeningu vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž. To, že vlajka na Hradě nevisí trvale, Havel tehdy označil téměř za skandální.

V kavárně Slavia se v úterý sešly osobnosti z politické i kulturní sféry, aby si poslechly Havlovo vystoupení. Nechyběli mezi nimi ani premiér Jiří Paroubek, ministr zahraničí Cyril Svoboda, eurokomisař Vladimír Špidla či šéf českého PEN klubu Jiří Dědeček. Podle Havla by se EU měla znovu zamyslet nad svým postavením v globalizovaném světě. "Evropa by neměla myslet pouze na okamžitý prospěch, ale i na zájem budoucích generací", uvedl. Zdůraznil také, že Evropa by měla ukázat, že mnoho jejích národů může spolupracovat, aniž by se tím cokoli ztrácelo z jejich samostatnosti. Exprezident rovněž vyzval Evropany, aby šetrněji zacházeli s vlastní planetou.

Den Evropy 9. května každoročně slaví všechny členské státy unie jako vzpomínku na vyhlášení takzvané Schumanovy deklarace z roku 1950, kterou tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman zahájil evropský integrační proces.

Svoboda: Vztahy ČR a Slovenska jsou nadále pevné

Navzdory předvolebním výrokům některých politiků v Praze a Bratislavě jsou česko-slovenské vztahy pevné, prohlásili po úterním setkání ministři zahraničí obou zemí Cyril Svoboda a Eduard Kukan. Pravicový politik Kukan, který je v Praze na jednodenní návštěvě, však zároveň naznačil, že původně plánovanou oficiální cestu do Česka změnil na pracovní, aby se nemusel setkat s českým premiérem Jiřím Paroubkem.

Paroubek na dubnové konferenci slovenské levicové strany Směr-sociální demokracie ostře kritizoval reformy pravicové koalice premiéra Mikuláše Dzurindy a označil je za "experimenty na lidech, ve společnosti a v ekonomice". Zdůraznil, že Češi mají vyšší mzdy a nižší ceny než Slováci. Když podobné výroky opakoval, ze Slovenska se ozvaly výhrady.

"Volby se konají v prostředí Evropské unie. Podpora politických stran navzájem je normální napříč unií. Jde ale o to, aby se to dělalo s určitou mírou, hlavně tak, aby to nenarušilo vzájemné vztahy," řekl dnes v Praze novinářům Kukan. Paroubek má podle něj výhrady hlavně proti straně SDKÚ-DS, jejímž je Kukan členem. Parlamentní volby se budou v Česku i na Slovensku konat v červnu.

Svoboda uvedl, že výroky poznamenala předvolební atmosféra, a je podle něj třeba se nad ně povznést. Česká vláda nechce zasahovat do vnitřních záležitostí Slovenska, ubezpečil.

Slovenský ministr financí Ivan Mikloš ve Slovenském rozhlase označil Paroubkovy výroky za očerňování sousední země, za neadekvátní a nekorektní.

Slovní přestřelky neodradily politiky z obou břehů řeky Moravy od předvolebních návštěv. Slovenský premiér Dzurinda (SDKÚ-DS) před časem osobně podpořil ODS na jejím setkání v Olomouci. Komunisté na Slovensku zase očekávají předáka české KSČM Vojtěcha Filipa, ten by měl podle poslance za KSS Karla Ondriaše přijet na stranický mítink dva dny před volbami 15. června.

Sněmovna odmítla majetková přiznání podle návrhu KSČM

Sněmovna odmítla zavést plošná majetková přiznání pro lidi s majetkem nad deset milionů korun. K přijetí návrhu poslanců KSČM chyběly hlasy ČSSD, která chce po nadcházejících sněmovních volbách prosazovat vlastní verzi zákona. Zástupci pravicových stran předlohu odmítají. Pro zákon hlasovalo jen 38 ze 107 přítomných poslanců.

NSS: Poplatky za použití kreditní karty nejsou diskriminační

Podnikatelé mohou požadovat zvláštní poplatky od zákazníků, kteří služby či zboží hradí prostřednictvím platební karty. Podle v úterý zveřejněného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) nejde o diskriminaci, kterou zakazuje zákon o ochraně spotřebitele.

Nejvyšší správní soud se problémem zabýval na podnět provozovatelů hotelu na Teplicku, jimž ústecká pobočka České obchodní inspekce vyměřila pokutu 7000 korun. Hoteliéři se měli provinit proti zákonu o ochraně spotřebitele tím, že po zákaznících platících kartou vyžadovali tříprocentní přirážku. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl městský soud, Nejvyšší správní soud však hotelu vyhověl a věc vrátil k dalšímu řízení.

V českém právu není zakotvena povinnost obchodníka přijímat platební karty. Proto podle Nejvyššího správního soudu není poplatek za tento typ úhrady diskriminační, nejde totiž o transakci srovnatelnou s hotovostní platbou. "Diskriminací ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele je třeba rozumět obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými," stojí v rozhodnutí soudu.

Hotel se hájil tím, že si účtoval pouze zvýšené náklady spojené s bankovním převodem. Provozovatelé hotelu prý také nechtěli plošně zvýšit ceny na úroveň, kterou vyžadují platby kartou.

Náklady na transformaci v letech 1991 až 2005 byly 546 mld.

Náklady na transformaci hospodářství v letech 1991 až 2005 vyčíslilo ministerstvo financí na 546 miliard korun. Dalších zhruba 130 miliard Kč připadá na úroky, náklady spojené se správou a vymáháním pohledávek, výdaje související s privatizací a provozní a správní výdaje. Ministerstvo to uvedlo v podkladech pro středeční jednání vlády.

Analýzu transformačních nákladů ministerstvo vypracovalo na základě údajů ČNB, České konsolidační agentury, Fondu národního majetku a Pozemkového fondu, tedy institucí, které se na transformaci přímo podílely. Údaje o transformačních nákladech hrazených přímo ze státního rozpočtu poskytly jednotlivé odbory ministerstva.

Ministerstvo žádá vládu o 450 milionů na podporu zaměstnanosti

Ministerstvo práce žádá vládu o dalších 450 milionů korun na aktivní politiku zaměstnanosti, jinak podle jeho zástupců hrozí zvýšení počtu lidí bez práce. Kabinet by měl o částce rozhodovat ve středu. Loni se na aktivní politiku zaměstnanosti vydaly zhruba tři miliardy korun, letos má ministerstvo k dispozici asi 2,7 miliardy. Také loni požadovalo zvýšení sumy, a to o 700 milionů. Kabinet schválil 200 milionů korun.

Úřady práce evidovaly koncem března 479.984 lidí, kteří hledali místo. Míra nezaměstnanosti činila 8,8 procenta. V dubnu podle odhadu analytiků klesla na 8,3 procenta, a to díky sezónním pracím. Oficiální údaje zveřejní ministerstvo práce ve středu.

Podle zprávy ministerstva snížení částky proti loňsku zhruba o 335 milionů korun omezuje možnost úřadů práce aktivně snižovat nezaměstnanost a plnit i smluvní závazky. "Obzvlášť kritická je situace v oblasti veřejně prospěšných prací," dodávají autoři zprávy. Připomínají, že veřejně prospěšné práce mohou významně pomoci při odstraňování následků povodní. Ministerstvo navrhuje buď vzít celých 450 milionů korun z peněz na dávky sociální péče, nebo takto získat aspoň 250 milionů. Zbývajících 200 milionů by putovalo z prostředků na odstraňování letošních povodňových škod a na protipovodňová opatření.

ČKA v kontaktu se Skořepou, potvrdil převzetí půl miliardy korun

Česká konsolidační agentura (ČKA) je v kontaktu s Milošem Skořepou, který je jedním z prostředníků podezřelé transakce, při které bylo vyvedeno 500 milionů korun z dceřiné společnosti ČKA Galileo Real. Skořepa potvrdil, že částku prostřednictvím své firmy převzal, a nabídl ČKA spolupráci při zajištění a navrácení peněz. ČTK to v tiskové správě sdělil mluvčí ČKA Jan Pekárek.

Podle generálního ředitele ČKA Zdeňka Čápa agentura tento posun v záležitosti vítá, nicméně nechce přeceňovat jeho význam. "Jednání s panem Skořepou sice přinesla určitý posun a je rozhodně pozitivní, že k nim došlo, ale dokud nebudou prostředky zpátky na účtech společnosti Galileo, nemůžeme hovořit o úspěchu. Proto paralelně postupujeme i dalšími cestami tak, abychom minimalizovali potenciální ztráty," uvedl Čáp. ČKA zároveň podniká další kroky prostřednictvím českých a mezinárodních poradců.

Server Aktuálně.cz minulý týden přinesl informaci, že jménem Skořepy byl podepsaný jediný písemný dokument k transakci, který hovoří o příslibu zhodnocení agenturních peněz. Prostředníkem byl podle ředitele společnosti IMOB Jana Šika blíže nejmenovaný Savov. Peníze z účtu dceřiné firmy ČKA Galileo Real, kterou spravuje společnost IMOB, poslal do Švýcarska bez vědomí orgánů šéf společnosti IMOB Jan Šik. Společnost Galileo Real je součástí struktur, které ČKA vlastní jako pozůstatek zkrachovalé IPB. Její majetek tvoří pohledávky v nominální ceně 2,3 miliardy Kč, které ČKA nyní prodává. IMOB je statutárním orgánem komplementáře komanditní společnosti Galileo Real.

Rada vlády: ČR má rezervy v boji proti tabáku a alkoholu

Česká republika má v boji proti drogám rezervy zejména v ochraně před závislostí na tabáku a alkoholu, řekl dnes ČTK ředitel sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Ivo Kačaba. Zprávu o plnění Národní strategie protidrogové politiky v roce 2005, kterou rada vypracovala, má ve středu projednat vláda. Zpráva uvádí, že se úkoly pro loňský rok podařilo splnit zhruba z 85 procent.

Podle odborných studií přibývá mladých kuřáků, pravidelně si cigarety dopřává asi 11 procent třináctiletých a dvě procenta jedenáctiletých Čechů. Stoupá mezi nimi také množství vykouřených cigaret a zvyšuje se i počet pravidelně kouřících dívek. U mladistvých roste údajně i spotřeba alkoholu.

Za největší úspěchy zpráva pokládá schválení zákona o ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, který vymezuje zodpovědnost krajů a obcí. Kraje musí například zaměstnávat protidrogového koordinátora a vytvářet plány boje proti drogám. Zákon také definuje základní typy služeb pro závislé. "Do té doby v žádném zákoně takto vydefinovány nebyly," uvedl Kačaba. Podle kritiků je však, co se týče alkoholu a tabáku, stále příliš liberální.

V Česku působí kolem stovky kontaktních a terénních center a výměnných programů. Nejčastěji využívanou službou byla výměna stříkaček, předloni jich pracovníci těchto center vyměnili 2,4 milionu. Čísla za loňský rok ještě nejsou k dispozici. V posledních třech letech rozdělila vládní rada mezi neziskové organizace pokaždé 105 milionů korun.

Stát chce kvůli Hyundai investovat do dopravy 10,4 mld. Kč

Stát chce kvůli stavbě továrny jihokorejské automobilky Hyundai v Nošovicích v Moravskoslezském kraji investovat do stavby či modernizace tamní dopravní sítě 10,4 miliardy korun, aby vyhověl požadavkům Hyundai na kvalitu dopravního spojení se slovenským závodem dceřiné firmy Kia a moravskými dodavateli Hyundai. Společnost Hyundai může také počítat se státní dotací v celkové výši až 4,9 miliardy korun na výstavbu závodu a investiční pobídky pro nošovickou továrnu a zhruba 15 jejích dodavatelů. Vyplývá to z návrhu investiční smlouvy s Hyundai a materiálu o zabezpečení přípravy strategických průmyslových zón, který ve středu projedná vláda. Smlouvu o investici Hyundai minulý týden odsouhlasilo zastupitelstvo moravskoslezského kraje a po české vládě ji musí ještě schválit také představenstvo společnosti Hyundai. Smlouvu s Hyundai by pak měl v polovině května v jihokorejském Soulu podepsat ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

ODS chce změny v Bruselské misi včetně postu vedoucího

Pokud se favorit červnových voleb ODS ujme v létě vlády, čekají zřejmě změny českou misi při Evropské komisi. České "mini-ministerstvo" v Bruselu podle stínového ministra zahraničí nejsilnější opoziční strany a europoslance Jana Zahradila nemá jasně definované kompetence ani zdroje financování, což chce ODS změnit. Přehodnotit chce Zahradil i personální obsazení úřadu, který zaměstnává stovku lidí, včetně obsazení funkce vedoucího mise. Nyní stálou misi vede sociální demokrat Jan Kohout.

"Svým významem je funkce srovnatelná s funkcí ministra, proto by mělo být její obsazení součástí koaliční smlouvy," řekl v úterý Zahradil novinářům. Počítá, že evropskou agendu bude spravovat úřad vlády. Ministerstvo zahraničí by mělo podle něj ve vztahu k Bruselu řešit pouze společnou zahraniční politiku a rozšíření EU. Bruselská mise by pak měla svou činnost koordinovat s pracovištěm na úřadu vlády.

Nově by chtěl Zahradil ustavit funkci vládního zmocněnce pro období, kdy bude Česká republika předsedat unii. Zřejmě se tak stane na začátku roku 2009, Zahradil tvrdí, že Česko je s přípravami ve skluzu a je třeba co nejdříve definovat priority vedení. Mezi nimi by pole ODS měla být diskuse o nové smlouvě Evropské unie. Euroústavu, kterou loni odmítli Francouzi a Nizozemci, nechce strana euroskeptiků znovu křísit.

Ujasnit a sjednotit pravidla chce Zahradil v oblasti propagace a prezentace České republiky v zahraničí a humanitární pomoci.

Policie navrhla další obžalobu pro europoslance Železného

Policie navrhla žalobci, aby europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného postavil před soud i v poslední z jeho tří trestních kauz. S pěti dalšími muži v ní již přes tři roky čelí obvinění z mnohamilionového krácení daní při převodu obchodního podílu v CET 21.

Návrh na podání obžaloby byl doručen v úterý. ČTK to řekl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka. Protikorupční policie žádá v této kauze obžalobu již podruhé, první návrh vrátil státní zástupce předloni v únoru k došetření. Vyšetřování však nemohlo delší dobu pokračovat, protože Železný byl zvolen do Evropského parlamentu a policie musela počkat na verdikt ohledně zbavení imunity. V únoru 2003 obvinila policie bývalého šéfa Novy, jeho někdejšího právníka Aleše Rozehnala a akcionáře CET 21 Fedora Gála, Josefa Alana, Vlastimila Venclíka a Petra Hunčíka z toho, že v souvislosti s převodem obchodního podílu ve společnosti CET 21 ošidili stát o víc než 53,5 milionu korun. Podle informací ČTK byla později škoda snížena na zhruba 38 milionů, neboť Hunčík neměl jako slovenský občan v Česku daňovou povinnost, a stát tak o peníze nepřipravil. Proto je stíhán za pomoc k trestnému činu. Stejně jako Rozehnal.

Podle policie se Železný se společníky dohodl, že na něj převedou 43,31 procenta obchodního podílu v CET 21, s. r. o. asi za pět milionů dolarů. Přestože jim Železný zaplatil, podle policie následnými transakcemi předstírali, že se vyrovnali akciemi za tímto účelem založené akciové společnosti CET 21. V daňových přiznáních za rok 1996 podle policie neuvedli pravdu. Obviněným hrozí pět až 12 let vězení.

Železný se nyní u pražského městského soudu zpovídá z daňových úniků za 6,8 milionu korun kvůli dovozu obrazů z ciziny. V této věci je stíhán zároveň s Čechoameričanem Georgem Novotným. Hlavní líčení, v němž jde o jedno z prvních obvinění Železného z dubna 2001, má pokračovat v létě.

Jiný senát městského soudu má na stole i další obžalobu na Železného, v níž jde o poškozování věřitele, společnosti Central European Media Enterprises (CME). Zároveň s europoslancem jsou stíháni i jeho bývalí právníci. Soudkyně obžalobu studuje.

V letech 1918 až 1989 bylo v Československu popraveno 1217 lidí

V letech 1918 až 1989 bylo v Československu popraveno 1217 lidí. Nový seznam rozsudků smrti vynesených řádnými soudy zveřejnil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ve své nejnovější publikaci. Seznam zahrnuje období první a druhé republiky, poválečné období let 1945 až 1948, dobu politických procesů i rozsudky vynesené za kriminální činy. Do seznamu nejsou zahrnuty popravy za německé okupace, kdy byly v pražské pankrácké věznici popraveny gilotinou stovky dalších lidí.

Podle autorů knihy bylo například za 17 let, kdy byl československým prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk, popraveno 16 lidí, z toho čtyři za vojenské trestné činy. Během pěti let za Klementa Gottwalda to bylo 237 rozsudků smrti, z toho téměř 190 za politické trestné činy. Gottwald přitom udělil 18 milostí. Jednu za spáchanou vraždu a 17 za tehdejší protistátní činnost.

Nejvyšší počet absolutních trestů ale soudy vynesly v poválečných letech. Šlo o takzvané retribuční trestné činy (z latinského retributio - vrácení, odplata). Na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů do konce roku 1948 vynesly lidové soudy 730 rozsudků smrti.

Za prezidenta Antonína Zápotockého bylo popraveno 94 a Antonína Novotného 87 lidí. Od roku 1975 do roku 1989, kdy byl hlavou státu Gustáv Husák, bylo k smrti odsouzeno 38 osob.

Z celkového počtu 1217 popravených bylo 21 procent rozsudků vyneseno za politické trestné činy, 61 procent na základě retribučního soudnictví a 18 za "normální" kriminalitu.

Posledním popraveným v bývalém Československu byl 8. června 1989 Štefan Svitek odsouzený za trojnásobnou brutální vraždu. Federální shromáždění bývalého Československa zrušilo trest smrti 2. května 1990. Novela trestního zákona ho nahradila výjimečným trestem, odnětím svobody na 15 až 25 let a doživotním vězením.

ÚDV oficiálně publikaci představí ve středu večer v knihkupectví Academia. Stejně jako další knihy obdrží i tu nejnovější zdarma všechny knihovny, archivy i školy.

Ministr zdravotnictví zveřejnil žebříček kvality péče

Nejlepší péči poskytuje Nemocnice Na Homolce, nejhorší Fakultní nemocnice Bulovka. Vyplývá to z žebříčku kvality péče v 16 zařízeních, jež ministerstvo přímo řídí. V úterý žebříček zveřejnil ministr zdravotnictví David Rath. Uvedl, že šéfové nemocnic z druhé poloviny žebříčku již své umístění pocítili na odměnách.

Ministr upozornil, že žebříček je pracovní, ministerští pracovníci přímo v jednotlivých zařízeních ověří, zda nemocnice má špatné výsledky proto, že nevykazovala správně, nebo opravdu jsou v systému péče závažné chyby. Platné porovnání budou mít občané až v příštím roce. Nemocnice daly hodnocení na své weby, ministerstvo je zatím na webu nemá, prý až v příštím roce, až bude systém doladěn. "Zatím tyto výsledky musíme brát s určitou benevolencí, sledování se teprve zavádějí," řekl Rath novinářům. Rathův žebříček ředitelé už při lednovém zveřejnění komentovali, že nelze srovnávat Úrazovou nemocnici v Brně, kde jsou lidé s komplikovanými poraněními, s Ústavem péče o matku a dítě, který se specializuje na porody.

O poslanecká křesla usiluje přes 5000 kandidátů, méně než minule

O 200 poslaneckých křesel letos usiluje přes 5000 kandidátů. Je to o tisícovku méně než při volbách před čtyřmi lety, kdy místo nynějších 26 kandidovalo 28 volebních uskupení. Na jedno místo ve sněmovně letos připadá zhruba 25 zájemců, v roce 2002 to bylo více než 30. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl mluvčí předsedy Českého statistického úřadu Roman Prorok.

Z celkového počtu 5007 kandidátů je 1391 žen, což představuje 27,8 procenta. Před čtyřmi lety na kandidátkách figurovalo o půldruhého procenta žen méně. Průměrný věk kandidáta letos činí 46 let. Kandidáti tak jsou v průměru o rok starší než v roce 2002. Desítkám nejmladších kandidátů bude ke dni voleb 21 let, což je minimální věková hranice pro vstup do sněmovny. Nejstaršímu kandidátovi je 87 let, dodal mluvčí bez bližších podrobností.

ČSÚ provozuje oficiální webový server www.volby.cz, kde kromě výsledků hlasování v jednotlivých volbách nabízí i přehledy kandidátů a kandidátních listin.

Odvolací soud vrátil případ takzvané rumové aféry k došetření

Krajský soud v Hradci Králové se musí znovu zabývat 13 let starým případem krácení daní v takzvané rumové aféře. Rozhodl o tom v úterý pražský vrchní soud, který v odvolacím jednání zrušil loňský rozsudek prvoinstančního soudu a kauzu mu vrátil k novému projednání.

Podle obžaloby sedm lidí počátkem 90. let ošidilo při fingovaném prodeji alkoholu do ciziny stát o 17 milionů korun. Krajský soud však loni vyměřil podmíněný trest jen jedné z obžalovaných. Šest obviněných osvobodil s tím, že nebyli povinni z alkoholu odvést daň z obratu. Státu ji prý měli zaplatit prodejci, kteří alkohol od obžalovaných koupili. Odvolací soud teď nařídil přezkoumat obžalobu znovu. Obviněným hrozí až 12 let vězení.

Ve zbirožském zámku našli falešné dno studně

Dělníci při vyklízení 163 metrů hluboké studny v zámku ve Zbiroze na Rokycansku narazili na falešné dno. Zatím ale nevědí, co se pod přepážkou v hloubce 105 metrů ukrývá. Než tajemství odhalí, potrvá to možná týdny. ČTK to řekl kastelán zámku Martin Drhovský. Podle deníku Právo by se měla pode dnem nacházet nejméně jedna boční tajná středověká chodba, kam ukryli nacisté nakradené cennosti. Za druhé světové války měli nacisté v zámku štáb. Drhovský ale domněnky o pokladu považuje za pouhé spekulace. Podle něj není vyloučeno, že pod falešným dnem není kromě vody nic zvláštního.

Studna z 12. století je vytesaná do tvrdého buližníku. Léta byla zaházená různými věcmi. Dělníci ji více než rok vyklízeli. Loni našli nacistické válečné dokumenty a zbraně. Předměty skončily v archivech ministerstva vnitra. Majitel zámku počítá s tím, že od příští sezony se studna stane součástí prohlídky objektu.

Za druhé světové války sídlila v zámku německá armáda. Od 15. března 1948, kdy z něj byli vyhnáni majitelé Colloredo-Mansfeldové, patřil československé a později české armádě. Byl zde umístěn radiolokátor Tamara. Stát vrátil zámek v roce 2004 v havarijním stavu městu Zbiroh, které ho ale kvůli nedostatku peněz na opravy prodalo společnosti Gastro Žofín. Majitelé již obnovili velký sál, jižní křídlo a kapli.

V zámku je výstava, která spojuje dobové exponáty i zajímavé repliky s hudbou a filmem. Dva salonky jsou věnovány Alfonsi Muchovi, který na zámku léta žil. Jeden představuje jeho působení jako velmistra zednářské lóže a druhý jako malíře. Ve velkém sále, kde namaloval desítky obrazů, je umístěna zrestaurovaná opona. Mucha ji namaloval pro místní sokolovnu. Druhá polovina zámecké instalace předvádí život šlechty v různých historických epochách.

Počasí

V noci jasno nebo skoro jasno, místy doznívání přeháněk. Teploty 9 až 5 stupňů a slabý proměnlivý vítr.

Stejný charakter počasí má převládat i ve středu, kdy teploty vystoupí na 17 až 21 stupňů, na horách kolem 13. Ojediněle se mohou vyskytnout přeháňky, na Moravě i bouřky.