Denní souhrn zpráv Zprávy

13-04-2006

Kuba vyhostila českého diplomata - Praha protestuje

České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Kuba vyhostila českého diplomata. Kubánské úřady totiž diplomatovi neprodloužily vízum, které vyprší tento pátek, a odmítly sdělit důvody tohoto postupu, sdělilo ministerstvo ČTK. První tajemník české mise v Havaně má podle ministerstva 72 hodin na opuštění Kuby. Čeští diplomaté chápou nedání víza jako akt vyhoštění, protestují proti tomu a okamžitě si předvolali k vysvětlení kubánskou chargé dúaffaires v Praze Aymeé Hernándezovou. "Kuba nepochybně reaguje na českou zahraniční politiku, která důsledně kritizuje porušování lidských práv na Kubě a podporuje kubánskou opozici," zdůraznilo ministerstvo. Česká diplomacie dává najevo, že se na oplátku chystá vyhostit někoho z kubánských diplomatů pracujících v Praze.

Ministr Svoboda: Není myslitelné, abych byl vyslýchán německými poslanci

Ministr zahraničí Cyril Svoboda nepojede do Německa před vyšetřovací výbor tamního parlamentu. Podle Svobody není myslitelné, aby ministr suverénního českého státu byl vyslýchán německými poslanci. Současně se ohradil proti tvrzení, že dostal informace o údajných vězních americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v ČR, věznicích nebo přeletech letadel CIA. Svoboda tak reagoval na návrh poslance FDP Maxe Stadlera, který ho chce pozvat před výbor právě kvůli přeletům CIA. Stadler ve středu navrhl, aby se výbor zeptal českého ministra jako zástupce české vlády, zda má poznatky o letadlech CIA s vězni na palubě, která údajně měla mezipřistání v různých zemích včetně ČR. Podle něj by ale Svoboda měl promluvit jen jako zástupce české vlády, který zemi reprezentuje navenek. "Vycházíme z vyjádření českého ministra vnitra (Františka Bublana) z listopadu 2005," vysvětlil Stadler. Bublan loni 2. listopadu řekl, že americká vláda sice žádala Prahu o umístění některých osob zadržovaných na základně Guantánamo, ale neuspěla. Mezi těmito osobami prý nebyli teroristé napojení na Al-Káidu. Podle Bublana USA v té době nevyhovělo ani dalších údajně deset oslovených zemí.

Senát podpořil uvolnění pěti miliard korun na záplavy

Senát souhlasí s uvolněním pěti miliard korun na krytí letošních povodňových škod. Návrh, který má uvolnění peněz umožnit, senátoři připojili k jiné předloze, kterou vracejí zpátky do sněmovny. Horní komora tak chce urychlit legislativní proces a umožnit, aby prostředky byly k dispozici co nejdříve. S návrhem jak získat pět miliard korun na odstranění povodňových škod přišla původně vláda. Kvůli jeho rychlému projednání šéf sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) minulý týden vyhlásil stav legislativní nouze. Návrh podpořil rozpočtový výbor sněmovny a poslanci o něm mají rozhodnout příští týden. Poté, co by vládní návrhy projednala sněmovna, by se kvůli nim ale musel na mimořádné schůzi sejít ještě Senát. Právě tomuto zdržení se senátoři rozhodli předejít.

Návrh počítá s tím, že stát peníze na odstranění povodňových škod získá z dividend firem ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu společnosti Osinek. Finanční prostředky budou použity například na protipovodňové zábrany, zlepšení regulace vodních toků, výstavbu nových nádrží, vybudování nových poldrů a neškodných rozlivů v krajině.

Průzkum: Favoritem voleb je podle lidí ODS

Jasným favoritem červnových voleb je podle lidí ODS - myslí si to 40 procent všech voličů, uvádí necelé dva měsíce před hlasováním průzkum společností Median a Ivan Gabal Analysis and Consulting. O vítězství ČSSD je přesvědčena čtvrtina lidí. V preferencích také ODS nadále vede, náskok před ČSSD je však podle průzkumu velmi těsný: ODS by volilo 21,1 procenta lidí, ČSSD 19,4 procenta dotazovaných. Třetí by podle průzkumu byli komunisté, jež by volilo zhruba deset procent lidí. Za nimi jsou zelení se sedmi procenty. Poslední stranou, která by se dostala do sněmovny, by byla KDU-ČSL. Bylo by to ale na hraně - volilo by je pět procent dotázaných, což je limit pro zisk poslaneckých křesel.

Volebními preferencemi se zabýval i průzkum agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes (MfD). Podle něho lidovci v červnových volbách do Poslanecké sněmovny možná nepřekročí hranici pěti procent hlasů a po mnoha desítkách let nebudou mít zastoupení v parlamentu. Podle průzkumu by lidovce volila jen čtyři procenta lidí. Strana ale získá křesla ve sněmovně jen tehdy, když získá nejméně pět procent hlasů. Podle průzkumu by volby vyhrála ODS s 24 procenty hlasů před ČSSD, která by jich dostala 15 procent. Třetí by skončila KSČM s 11 procenty a čtvrtá Strana zelených s deseti procenty hlasů. Pouze tyto čtyři strany by tak získaly zastoupení ve sněmovně. Průzkumu agentury SC&C se zúčastnilo 3166 lidí, což je podle MfD výrazně větší vzorek, než je v průzkumech obvyklé.

Paroubek vyzval Topolánka na televizní souboj, šéf ODS to přijal

Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek vyzval předsedu ODS Mirka Topolánka k přímému souboji v sérii předvolebních televizních debat. Výzvu doručil předsedovi nejsilnější opoziční strany prostřednictvím poslů v kostýmech, kteří před sídlo ODS dorazili v kočáře taženého koňmi, s historickými meči a pistolemi. Paroubek tvrdí, že Topolánek se veřejným duelům s ním vyhýbá, což šéf ODS odmítl. "Přestože se vlamujete do otevřených dveří, tuto výzvu přijímám, jako jsem ji přijal už mnohokrát," reagoval Topolánek. Uvedl, že zatímco Paroubek určil zbraně, to znamená sílu slova, on volí místo a čas.

Čím více se budou blížit volby, tím častěji lze očekávat podobné "divadelní" akce, které upoutají pozornost médií, a tím i širší veřejnosti. "Politici používají různé svalnaté výroky, a tím se snaží strhnout na sebe pozornost," řekl ČTK politolog Tomáš Lebeda. I když strany nejvíce utratí za billboardy a další reklamní nosiče, podle odborníků mají větší váhu při rozhodování hlavně televizní vystoupení politiků či celkový "umělecký dojem" té které strany.

Senát neměl výhrady k novele, která umožní přijmout zákon do 72 hodin

V případě ohrožení státu nebo za válečného stavu bude moci sněmovna přijmout zákon do 72 hodin. V jednacím řádu bude také jmenovitě uvedeno, o kterých návrzích lze hlasovat v takzvaném zkráceném jednání. Senát proti tomuto poslaneckému návrhu neměl výhrady a vyjádřil vůli předlohou se nezabývat. V praxi to znamená, že novela čeká již jen na podpis prezidenta. Urychlené přijetí zákona umožňuje podle současných pravidel vyhlášení stavu legislativní nouze. Naposledy šéf sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) stav legislativní nouze vyhlásil minulý týden kvůli záplavám.

Ostatky německých vojáků armáda uloží ve svém areálu v Brdech

Ostatky zhruba 4000 vojáků německého wehrmachtu budou do roku 2008 uloženy ve výcvikovém prostoru Brdy, pak se předpokládá jejich převoz na německý hřbitov v Mariánských Lázních. Dohodli se na tom zástupci ministerstva obrany a Lidového spolku pro péči o německé válečné hroby. Za využití vojenských prostor bude německá strana platit pronájem. Přepravu ze skladiště v Ústí nad Labem, kde dosud ostatky leží, do vojenského výcvikového prostoru zajistí armáda.

Ostatky vojáků v Česku exhumovala pro německý spolek pražská firma Pargent. Na evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích mělo vzniknout jejich pohřebiště, projekt ale zkrachoval kvůli nedostatku peněz. Od počátku 90. let firma vyzvedla ostatky zhruba 22.000 německých vojáků, zřejmě další desetitisíce na exhumaci ještě čekají. Údajně ještě zhruba milion německých rodin neví, kde jsou pohřbeni jejich příbuzní z válečných let. O tom, že by ostatky nakonec mohly skončit v Německu, se neuvažovalo. Podle zvyklostí bývají vojáci pohřbeni v zemi, v níž padli. Hroby německých vojáků jsou například na území Sovětského svazu a v dalších zemích.

Armáda do konce roku postaví ambulanci pro krizové oblasti

Armáda hodlá do konce roku postavit speciální zdravotnické středisko, jehož úkolem bude péče o raněné v krizových oblastech. Takzvaná odsunová sběrna raněných poskytne veškerou nutnou pomoc poblíž letiště a vojsko pak pacienta přepraví na bezpečnější místo k doléčení či rehabilitaci. V mobilním zdravotnickém středisku má sloužit kolem 30 lidí a základnu bude mít v Hradci Králové. Odtud jej bude v případě potřeby armáda nasazovat do humanitárních misí a aliančních operací. Lékaři v zařízení ošetří až 200 pacientů denně. Současně se sběrnou raněných se do mise opět připravuje 7. polní nemocnice, která také sídlí v Hradci Králové.

Varšavská smlouva měla prakticky jen útočné plány

Varšavská smlouva, vojenské sdružení evropských komunistických zemí, vypracovávalo téměř až do konce své existence pouze útočné plány na obsazení západní Evropy a teprve v 80. letech se v jeho plánech objevily i některé obranné prvky. Vyplývá to z dokumentů paktu, které byly zveřejněny ve Varšavě. Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů, přechovávaných dosud ve varšavském archivu paktu rozpuštěného v roce 1991, měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN, odtud jeden proud na Nizozemsko a Belgii, druhý na Dánsko. Polsko mělo tehdy k dispozici 194 taktických jaderných střel krátkého doletu, s jejichž použitím se podle plánu z roku 1980 počítalo, informovala agentura AFP. Polská armáda měla do útoku nasadit 400.000 až 500.000 vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií; počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami. Odtajněné dokumenty převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu. Tehdejší československá armáda podle stejných plánů měla zaútočit na jih západního Německa a obsadit Bavorsko s hlavním městem Mnichovem, řekl České televizi polský historik Pawel Piotrowski.

Vnitro nepřiznalo československé občanství hraběti Hugo Salmovi

Ministerstvo vnitra nepřiznalo československé občanství hraběti Hugo Salmovi (1893-1946), jemuž byl po druhé světové válce zabaven na základě Benešových dekretů rozsáhlý majetek na Blanensku. ČTK to potvrdila jeho dcera Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová. Nepřiznání občanství pro potomky hraběte znamená, že nemají nárok na vrácení majetku. "Je to hanba. Nechápu, jak je možné, že ministerstvo nejednalo podle verdiktu Ústavního soudu, který se již k tomuto problému jednou vyjádřil," uvedla Salmová. V minulosti vnitro Salmovi československé občanství nepřiznalo. Loni v srpnu ale Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Ministerstvo proto muselo o záležitosti rozhodnout znovu. Zda se Salmovi potomci proti rozhodnutí ministerstva vnitra odvolají, není jasné. Další kroky chtějí konzultovat s právníky.

Vnitro rozhodovalo o Salmově občanství v roce 2002. Po půl století tehdy dokončilo správní řízení, v němž hraběti odepřelo československé občanství. Ústavní soud ale toto rozhodnutí loni zrušil. Poukázal na to, že nebyly posouzeny četné důkazy, upozornil, že bylo porušeno právo na spravedlivý proces. Soudci dokonce připomněli, že hrabě za okupace pomáhal spoluobčanům. Ústavní soud však podle jeho mluvčího Michala Spáčila nerozhodoval o tom, zda byl Salm československý občan. "Jen jsme poukázali na vzniklé chyby, rozhodnutí v kauze zrušili a spis vrátili k novému rozhodnutí," řekl mluvčí již dříve ČTK. Po verdiktu soudu vznikly dva naprosto protichůdné právní názory na spor. Původní majetek Salmů je a rozsáhlý; tvoří jej 7000 hektarů pozemků a zámek v Rájci. Ten také spadá mezi zemědělský majetek, protože byl sídlem velkostatku.

SungWoo díky Hyundai zdvojnásobí investice v Ostravě

Společnost SungWoo Hitech počítá s tím, že po nastartování výroby nošovické automobilky Hyundai zdvojnásobí své investice v Ostravě a vytvoří o polovinu více pracovních příležitostí, než dosud uváděla. Korejský výrobce autoplechů tak na severu Moravy utratí celkem 200 milionů dolarů (přibližně 4,7 miliardy korun) a zaměstná 1500 lidí. Po podpisu smlouvy na odkoupení pozemků v průmyslové zóně v Ostravě-Hrabové to novinářům řekl prezident firmy Lee Keun Myung. SungWoo v Ostravě buduje lisovnu karosérií od loňského září, výrobu chce zahájit v létě. "Vstup Hyundai do Nošovic byl jedním z důvodů, které pomohly naší investici do Ostravy. Tato okolnost vedla k tomu, že musíme zvýšit objem investic. Zpočátku jsme uvažovali, že investici realizujeme na Slovensku, v blízkosti žilinského závodu KIA Motors, pro které bude směřovat celá naše počáteční výroba. Ale na Slovensku už působí řada korejských firem a ty nejsou spokojeny s tamním podnikatelským prostředím," doplnil Myung.

Primátor Aleš Zedník (ČSSD) označil vstup korejské firmy do Ostravy za novou etapu v životě města. "Ostrava, zapomeňte na uhlí, myslete na auta," žertoval Zedník, který šéfovi firmy daroval český křišťál se symbolem ostravské radnice. Město Ostrava zase dostalo od Korejců darem šek na pět milionů korun. SungWoo, která zpočátku počítá s výrobou 300.000 dílů na karosérie ročně, koupila od Ostravy 15,9 hektaru pozemků za symbolickou jednu korunu. Zkušební provoz závodu by měla spustit v červenci a výrobu zahájit v říjnu.

Bulharsko podepsalo návrh smlouvy o prodeji elektrárny firmě ČEZ

Bulharsko podepsalo návrh smlouvy o prodeji tepelné elektrárny ve Varně české společnosti ČEZ za 346 milionů eur (téměř deset miliard Kč) v hotovosti a investicích. Obě strany se na smlouvě dohodly minulý měsíc poté, co firma ČEZ zvýšila svou nabídku. Návrh smlouvy nyní musí schválit dozorčí rada bulharské privatizační agentury. Elektrárna ve Varně je druhým největším výrobcem elektřiny svého druhu v Bulharsku.

Masarykova univerzita spustila největší solární elektrárnu v ČR

Největší sluneční elektrárna v Česku zahájila řádný provoz. Brněnská pedagogická fakulta ve svém areálu instalovala 337 metrů čtverečních solárních panelů, které ročně vyrobí 40.000 kilowatthodin elektřiny. To by stačilo na pokrytí spotřeby stovky domácností, řekl ČTK tajemník katedry Petr Sládek. Systém za 19 milionů ročně ušetří 500.000 korun a bude sloužit i výukovým potřebám katedry fyziky. Dosud největší solární elektrárna byla v Dukovanech, její výkon je maximálně deset kilowatthodin, brněnský systém je čtyřikrát výkonnější. V Česku využívají sluneční energii i vysoké školy v Ostravě, Praze, Liberci a Plzni.

CzechInvest: Stát již investoval do průmyslových zón 5,6 mld. Kč

Stát od roku 1998 investoval do přípravy 92 průmyslových zón více než 5,6 miliardy korun, přičemž investoři v zónách podle údajů agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest dosud vytvořili přes 50.000 nových pracovních míst. Společnosti se zavázaly, že v Česku investují více než 146 miliard korun a do konce příštího roku zaměstnají až 72.000 lidí. Generální ředitel CzechInvestu Tomáš Hruda uvedl, že na každý hektar podpořeného území průmyslových zón tak připadá 23 již vytvořených pracovních míst. Na každou státem vynaloženou korunu přicházející podniky podle Hrudy investují jeden dolar. Stát v uplynulých letech nepodporoval pouze výstavbu průmyslových zón na zelené louce, ale také obnovu starých průmyslových areálů.

Novela o zpřísnění dovozu odpadů se vrací do sněmovny

Nová pravidla pro nakládání s odpady, která mají mimo jiné zvýšit pokuty za jejich nelegální dovoz z deseti milionů korun na pětinásobek, bude muset znovu projednat sněmovna. Senátoři v příslušné novele navrhli upravit využívání druhotného odpadu. Chtějí například usnadnit podmínky pro provozování malých kompostáren a zařízení, která ročně zpracují nejvýše 150 tun biologicky rozložitelného odpadu. Senátoři také rozšířili povinnost výrobců vozidel, kteří musí zpětně odebírat autovraky - uložili jim více se zapojit do informační kampaně v této oblasti.

Senát odmítl návrh, aby dlužné alimenty vyplácel stát

Senát odmítl návrh, aby alimenty za neplatící rodiče vyplácel neúplným rodinám ze sociálně slabších vrstev stát. Senátoři poukazovali na to, že jde o novou sociální dávku, která by znamenala stamilionové nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Návrh poslanců ČSSD podle většiny senátorů neřeší vymáhání náhradního výživného od neplatičů, jeho přijetí by znamenalo rezignaci na uplatňování platných zákonů. Normu ale dostane k novému posouzení sněmovna, kde levice může veto Senátu přehlasovat.

Rodičům dětí, jimž jejich bývalý partner či partnerka výživné neplatí, by měl podle návrhu zákona stát od příštího roku dávat 1760 až 2860 korun měsíčně podle věku dítěte. Nárok na výplatu by měli jen sociálně slabší živitelé dítěte - příspěvek je vázán na maximální příjem ve výši trojnásobku životního minima. O náhradní výživné by mohli požádat v případě, že by dva měsíce po sobě nedostali soudem určené výživné.

Rodina, která má ve sklepě nebezpečný odpad, u soudu neuspěla

Okresní soud v Opavě zamítl žalobu Michala Žídka, který se domáhá odstranění téměř 150 sudů s nebezpečnými odpady. Jsou zabetonovány v základech přístavby jejich domu. Rodina vilku koupila, aniž byla o tomto "dědictví" informována. Dům patřil dnes už neexistující armaturce Merkanta a Žídkovi jej prodal správce konkurzní podstaty společnosti Jaroslav Horký. Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že odpad do základů nechalo uložit vedení armaturky. "Určitě se odvoláme. Odstranění jedů by stálo téměř čtyři miliony korun. To si nemůžeme dovolit. Nechceme připustit, že bychom to museli likvidovat sami. Nedali jsme si to tam," řekl ČTK majitel. Dodal, že odstranění sudů požadovali po správci konkurzní podstaty. Podle odborníků jsou ve sklepě vilky uschovány takzvané kyselé kaly, které vznikají při elektrolytickém čištění nerezových ocelí. Armaturka odpad původně ukládala do jednoho z vojenských bunkrů v okolí Opavy. Skládku ale na přelomu let 1989 a 1990 zakázal okresní hygienik. Sudy s nebezpečnými chemikáliemi nakonec skončily v základech stavby. Jsou uloženy ve třech vrstvách a zality betonovou směsí.

O vydání Koženého do USA se na Bahamách rozhodne 5. května

Rozhodnutí o vydání či nevydání irského finančníka českého původu Viktora Koženého z Baham do Spojených států vynese bahamská soudkyně 5. května. ČTK to řekl prokurátor Francis Cumberbatch. Upozornil zároveň, že verdikt nemusí být konečný, protože Kožený i státní žalobce se mohou odvolat k vyšší instanci. O vydání podnikatele, který je přes půl roku na Bahamách ve vazbě, žádají Spojené státy kvůli jeho obvinění z rozsáhlé korupce, praní špinavých peněz a spiknutí při snaze o ovládnutí ázerbájdžánského ropného průmyslu. Kožený od začátku opakovaně prohlašuje, že se těchto činů nedopustil a že je absolutně nevinen. O vydání svého bývalého občana usiluje rovněž Česká republika, kde je stíhán jako uprchlý pro majetkové podvody se škodou 13,6 miliardy korun. Vydávací řízení do ČR na Bahamách zatím nezačalo.

Baxa: V Česku panuje legislativní posedlost

Jedním ze základních problémů českého právního řádu je neustálé vytváření nových, často zbytečných zákonů. Na konferenci na pražském Žofíně se na tom shodli zástupci téměř všech profesních sdružení, která se v justici pohybují. Šlo o historicky první společné setkání vedení České advokátní komory, Exekutorské komory, Unie státních zástupců, Soudcovské unie a Notářské komory. Zřejmě nejostřeji, ale i nejvtipněji kritizoval přebujelost současného českého právního systému předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. Neustálou snahu zákonodárců o tvorbu nových právních předpisů označil za "legislativní posedlost". "Panuje tu představa, že čím více je zákonů, tím je také větší spravedlnost," řekl Baxa. V současnosti podle něj platí v Česku přibližně 10.000 právních předpisů, z toho je asi čtvrtina zákonů, které mají téměř 100.000 paragrafů. Zákony jsou také neustále novelizovány. Například živnostenský zákon prošel podle Baxy novelizací již pětaosmdesátkrát, občanský soudní řád sedmasedmdesátkrát a kompetenční zákon sedmdesátkrát.

Advokát Kubíček dostal za vydírání svědka definitivně podmínku

Známý pražský advokát Kolja Kubíček dostal za vydírání svědka definitivně dvouletý podmínečný trest. Podle verdiktu pražského městského soudu se právník provinil tím, že v roce 1995 vydíral poškozeného Patrika Řeháka, který v jiné kauze usvědčoval dva Kubíčkovy klienty z loupeže. Sám Řehák později jakékoli vydírání ze strany Kubíčka popřel, vše si prý vymyslel. Soud ale uvěřil jeho dřívější výpovědi, podle níž Kubíček vyhrožoval, že pokud Řehák nestáhne trestní oznámení, náhodně jej srazí auto nebo bude usvědčen z prodeje drog. Poškozený při závěrečných řečech přiznal, že s ním Kubíček v minulosti telefonicky hovořil, ale prý se jen ptal, co se Řehákovi stalo a co mu bylo odcizeno. "Měl jsem velkou fantazii, a tak jsem si vymyslel, že mě pan Kubíček vydírá. Nic nebyla pravda," řekl soudu Řehák. Jeho opětovnou výpověď však odvolací senát jako důkaz nepřipustil.

Advokátovi nyní hrozí, že skončí jeho úspěšná právnická kariéra. Kubíček se dostal do povědomí veřejnosti především dřívější obhajobou doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, ale i zastupováním někdejších komunistických funkcionářů Jozefa Lenárta, Karla Hoffmanna a Miloše Jakeše.

Ministerstvo váhá s uvolněním prodeje léků

Ministerstvo zdravotnictví zatím váhá s tím, zda umožní prodávat léky, které nejsou na předpis, například i v supermarketech, drogeriích či u benzinových pump. Vyplynulo to z vyjádření ministra zdravotnictví Davida Ratha. "Mně to připadá jako věc, která je pro občany dobrá, ale samozřejmě pečlivě sbíráme i argumenty proti," uvedl. S volným prodejem léků například v samoobsluze nesouhlasí Česká lékárnická komora. Podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby by tento krok mohl vést i k tomu, že by lidé začali přípravky nakupovat ve velkém a do zásoby, a to hlavně pod vlivem reklamy. Podle průzkumu Grémia majitelů lékáren lidé ročně vrátí do lékáren nepoužité léky za víc než dvě miliardy korun. V loňském roce z provozoven po celé republice firmy na likvidaci nebezpečného odpadu svezly 517 tun medikamentů.

Halík: současná podoba katolické církve se v Evropě rozpadne

Katolický kněz a známý intelektuál Tomáš Halík se domnívá, že klasický systém územních farností se během jedné generace prakticky úplně rozpadne. Katolickému týdeníku řekl, že rozpad současné podoby církve půjde dokonce ještě mnohem dál a že jiného stavu půjde dosáhnout pouze cestou spirituální a intelektuální obnovy - ani demokratizací, ani zásahem "shora", ale jen "z hloubky". "Přinejmenším v Evropě nynější institucionální podoba církve vypadá jako koráb, který už neopravitelně klesá ke dnu - avšak stále veze mnoho pokladů, které je třeba uchovat pro nějakou další podobu církve, která se jednou vynoří třeba jako fénix z popele," uvedl Halík. Domnívá se, že církve v Česku se chovají spíše jako "líné firmy". Na rozdíl například od církví v Americe jsou totiž doposud finančně podporovány státem a nic je nenutí v situaci radikální plurality a konkurence "sebou mrskat" a nabízet mnoho různých specializovaných aktivit.

Zemřela zakladatelka zvonařského rodu Laetitie Dytrychová

Ve středu večer zemřela po náhlém srdečním selhání sedmaosmdesátiletá zakladatelka zvonařské tradice na Moravě Laetitie Dytrychová z Brodku u Přerova. Jako jediná žena v Evropě i ve světě začala odlévat zvony již od roku 1950. Za svůj život vytvořila zhruba 2000 zvonů. V rodinné tradici pokračuje nyní její dcera Marie Tomášková - Dytrychová. Zvonařka byla svým uměním proslavená po celém světě. Zvonařská dílna byla založena v roce 1950, kdy Laetitie Dytrychová odlila společně se svým manželem první osmdesátikilový zvon pro Brodek u Přerova. Dosud brodecká zvonařská dílna vytvořila přes 7000 zvonů, které jsou umístěny po celém světě. Jejich tóny mohou slyšet lidé v Japonsku, USA, JAR, Austrálii, Itálii a řadě evropských zemí. Z dílny pochází také jedna z největších zvonkoher ve střední Evropě s dvaadvaceti uměleckými zvony, jež zdobí náměstí v Brodku u Přerova.

Výstava architektů Šlapetových doputovala z Olomouce do USA

Až do USA doputovala výstava architektonického díla Lubomíra a Čestmíra Šlapetových, kterou před třemi lety připravili odborníci z olomouckého Muzea umění. Poté, co si díla předních osobností české moderní architektury mohli prohlédnout lidé v Brně, Olomouci, Praze, Ostravě, polské Vroclavi či maďarské Pésci, ukončí expozice své turné v newyorské Walach Art Gallery na Columbijské Univerzitě. Uskuteční se tam od 18. dubna do počátku června. "Bratři Šlapetové patřili k nejtalentovanějším příslušníkům takzvané druhé generace českých funkcionalistů. Naše výstava byla prvním pokusem o retrospektivu dvojice tvůrců, která zásadním způsobem ovlivnila tvář meziválečné architektury na severní a střední Moravě. Dřívějšímu publikování jejich díla bránily ideologické důvody. Jejich jména měla být před rokem 1989 odsouzena k zapomnění," sdělil ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal. Do dějin české architektury se zapsali především řadou vynikajících vil na střední a severní Moravě, například v Ostravě, Opavě a Olomouci.

Muzeum vystavuje vzácný pohřební oděv ze 17. století

Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze vystavuje pohřební oděv Markéty Františky Dietrichsteinové (1597 až 1617) zapůjčený z Regionálního muzea v Mikulově. Oděvy ze 17. století se v Evropě zachovaly velmi vzácně, ženské oděvy se přitom vyskytují zcela mimořádně. Vystavené šaty jsou podle pořadatelů unikátní nejen tím, že se dochovaly jako komplet skládající se ze šatů, pláště a doplňků, ale i svým výjimečně dobrým stavem. Tyto skutečnosti oděv řadí na jedno z předních míst mezi evropskými památkami oděvního umění minulých staletí. Ve stálé expozici Uměleckoprůmyslového muzea bude vystaven půl roku. Dcera moravského podkomořího Zikmunda II. hraběte Dietrichsteina a Joanny ze Scalligera z veronské šlechtické rodiny patřila ke třetí generaci mikulovských Dietrichsteinů.

Počasí

Bude oblačno až skoro zataženo, ojediněle s přeháňkami. Teploty 8 až 12 stupňů Celsia.

13-04-2006