Denní souhrn zpráv Zprávy

23-11-2005

Krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství

Krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství, které ztratili kvůli emigraci před komunistickým režimem. Počítá s tím senátní novela zákona o občanství bývalých československých občanů, kterou přes odpor komunistů a nesouhlas vlády schválila Poslanecká sněmovna. Senát navrhl v zákoně zrušit pětiletou lhůtu pro podání žádosti o obnovu občanství, která uplynula počátkem září. Důvodem bylo mimo jiné přesvědčení, že informace o možnosti požádat o obnovu českého občanství se ke krajanům ne vždy dostala - zejména krajané žijící v odlehlých oblastech se o ní možná nedověděli.

"Pokud těmto občanům říkáme: 'Vy tady nejste doma, vy tady nejste ve své vlasti, ale čekejte jako cizinci až 15 let na to, až vám udělíme občanství,' to opravdu není spravedlivé," prohlásila spoluautorka novely Jitka Seitlová. Poznamenala, že cizinci, kteří nikdy nebyli českými občany, získávají občanství daleko dříve, pokud žijí v Česku. Za přijetí novely se postavili exministr zahraničí Jan Kavan a předseda zahraničního výboru Vladimír Laštůvka. Podle něj jsou liché obavy z toho, že by krajané mohli po získání občanství vznášet majetkové požadavky. "Je to pseudoargument, který neobstojí," prohlásil Laštůvka. Zájemců o obnovu občanství podle Kavana není mnoho. "Nejde jim o žádné peníze, nejde jim o restituce, jde jim o to, aby mohli být uznáni jako občané České republiky, pro niž mnozí z nich obětavě pracovali," pravil Kavan.

Přijetí novely podpořilo 102 ze 179 přítomných členů dolní komory. Normu nyní musí ještě jednou projednat Senát. Novela vychází vstříc hlavně lidem, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátní návrh umožní obnovu občanství zejména krajanům, kteří o ně nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Rozpočet jde do třetího čtení, provázejí ho stovky změn

Do závěrečného čtení Poslanecká sněmovna postoupila vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Po více než čtyřhodinovém předčítání pozměňovacích návrhů je k rozpočtu podáno několik stovek změn. Sněmovna by o nich měla hlasovat v pátek 2. prosince. Rozpočet počítá s deficitem 74,4 miliardy korun, při příjmech 884,4 miliardy a výdajích 958,8 miliardy korun. Ve druhém čtení již poslanci nemohli měnit základní parametry rozpočtu, mohli ale navrhovat finanční přesuny mezi kapitolami a dotace regionálním projektům. Podmínkou ale je, že návrhy musejí být rozpočtově vyvážené.

Poslanci proto velmi často sahají do rozpočtové kapitoly s názvem vládní rozpočtová rezerva. Ta má sloužit i pro nepředvídatelné události, jakými jsou například povodně. V usnesení rozpočtového výboru jsou z peněz z vládní rezervy dotovány projekty, jako jsou třeba rekonstrukce zimního stadionu v Neratovicích, rekonstrukce atletického oválu v Prachaticích, výstavba sportovního areálu ve Znojmě, dostavba zimního stadionu v Hodoníně, výstavba bowlingového centra v Chýnově či přestavba objektu kabin TJ Sokol Boleradice.

Podkladem pro prosincové schvalování rozpočtu bude především usnesení sněmovního rozpočtového výboru, který minulý týden o finančních přesunech jednal. Výbor posuzoval téměř 1200 pozměňovacích návrhů za zhruba sedm miliard korun, a to od jednotlivých sněmovních výborů, poslanců a veřejnosti. Sněmovně následně doporučil přijmout skoro osm stovek návrhů zhruba za čtyři miliardy korun.

Návrhy doporučené rozpočtovým výborem mají poměrně velkou šanci na přijetí. Opačně je tomu ale u návrhů, které jednotliví poslanci předkládali na středeční schůzi. Například poslanec KSČM Svatomír Recman požaduje peníze na zastřešení zimních stadionů v Sedlčanech a Novém Bydžově, a to dohromady ve výši 46,2 milionu korun. Poslanec KDU-ČSL Vilém Holáň navrhl vyčlenit šest milionů korun na opravu rodného domku Sigmunda Freuda v Příboru. Poslanec ODS Tomáš Hasil požaduje příspěvek městu Liberec na rekonstrukci technického zázemí Divadla F. X. Šaldy ve výši 20 milionů korun. Zajímavý je i návrh poslance ODS Ivana Langra, který chce, aby se Občanské sdružení Luka, jemuž rozpočtový výbor přislíbil pět milionů korun, podělilo o své finance s Občanským sdružením Cannibals baseball Šumperk. Sdružení by mělo dostat dva miliony korun na první etapu stavby sociálního zařízení s tribunou.

Ministr zahraničí Svoboda se snaží zorganizovat návštěvu Kuby

Ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho úřad se minimálně od letošního června snaží zorganizovat návštěvu šéfa české diplomacie na Kubě. Havana oficiálně na tento zájem nereagovala, neoficiálně má ale Svoboda informace o tom, že není na Kubě žádanou osobou. Svoboda to v úterý uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC. "Pokud jde o mě, mám kufr sbalený kdykoli. Já bych mohl odjet pozítří," řekl k termínu návštěvy. Kdyby na Kubu jel, setkal by se jak se zástupci vlády, tak demokratické opozice. "Je to test, jestli se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne," poznamenal. Podle Svobody bude Česko i příští rok pokračovat v úsilí prosadit v EU tvrdší postoj vůči Kubě. Ministr tomuto postoji neříká tvrdší, ale správný. Podle něj bude záležet na postoji Německa, Polska a dalších zemí a tamějších ministrů, kteří Svobodu v minulosti podpořili. Svoboda v této souvislosti nepřímo zpochybnil výsledky snah EU o měkčí přístup vůči Havaně.

Mytia chce po Šimonovském, aby zrušil vyloučení z tendru na mýtné

Sdružení Mytia podalo ministru dopravy Milanu Šimonovskému námitku proti výsledkům tendru na vybudování a provozování mýtného. Sdružení požaduje, aby se tendr vrátil o krok před vyloučením tří ze čtyř uchazečů a aby její nabídku s navrhovanou nejnižší cenou hodnotící komise posoudila. Důvody vyloučení firma považuje za nepodstatné a založené na domněnkách a účelové dezinterpretaci, řekl novinářům ředitel Damovo ČR Jiří Turek. Firma je jedním z členů Mytie. Podle mluvčí ministerstva Marcely Žižkové se proces vrátit nemůže, protože firma nesplnila zadávací podmínky stanovené výběrovou komisí, které byly stejné pro všechny uchazeče. Tendr vyhrála rakouská společnost Kapsch. Podpis smlouvy s vítězem soutěže na mýtné se kvůli námitkám může oddálit až o několik týdnů, podle Šimonovského by to ale nemělo ohrozit plánované spuštění mýtného v lednu 2007.

Šimonovský ve středu řekl, že pokud ministerstvo námitky proti výsledkům tendru zamítne a neúspěšní uchazeči o tuto zakázku se neobrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, musí ministerstvo do 30 dnů od vypořádání námitek s vítězem tendru podepsat smlouvu. Dodal, že při přípravě zavedení systému mýtného se počítalo s dostatečnou časovou rezervou. "Tudíž si myslím, že to zdržení se nepromítne do zahájení výběru (mýtného), které bude 1. ledna 2007. Je tam podle mého názoru rezerva," uvedl Šimonovský.

KSČM navrhla zrušení lustračních zákonů, premiér Paroubek je pro

KSČM navrhla zrušení lustračních zákonů, které zapovídají exponentům bývalého režimu možnost zastávat funkce ve státní správě. Premiér Jiří Paroubek návrh podpořil, pokládá lustrační zákony za nadbytečné. "Lustrační zákon splnil svoji roli a ochránil v prvních letech demokratického režimu, řekněme, státní správu, veřejné instituce před potenciálním vlivem agentů Státní bezpečnosti. A dneska je nadbytečný. Já osobně bych podpořil, pokud bych byl poslancem, jeho zrušení," řekl novinářům premiér, jemuž by v budoucnu vládní spolupráce s KSČM nevadila. V ČSSD se ale podle něj o tom bude muset ještě diskutovat.

Strany se neshodly na tom, od kterého roku se půjde v 65 letech do penze

Představitelé parlamentních stran se neshodli na tom, odkdy by lidé měli odcházet do penze v 65 letech. Zatímco podle koaličních stran a ODS by to mělo být od roku 2031, podle komunistů od roku 2036. Ministerstvo práce má nyní připravit kompromisní text dohody o důchodovém zabezpečení, kterou se politici pokusí podepsat znovu začátkem prosince. Novinářům to po jednání stran řekl premiér Jiří Paroubek. "Teď záleží už jen na komunistické straně, jestli se připojí, nebo nepřipojí," uvedl Paroubek.

Věk odchodu do penze se prodlužuje již nyní. Od roku 2012 by lidé měli chodit do důchodu v 63 letech. Koaliční strany a ODS by věk postupně dál prodlužovaly na hranici 65 let do roku 2031. Komunisté by věk naopak zvýšili k tomuto limitu až mezi lety 2031 až 2036. "Já si myslím, že ten návrh komunistů není dobrý, protože oni předpokládají to navýšení věku velmi rychle," řekl premiér. Podle něj by se na zásadách penzijního zajištění měly shodnout všechny parlamentní strany.

Kromě věku dohoda počítá s tím, že by hlavní část penze měl i v budoucnu lidem platit stát. Dál by odváděli sociální pojištění. Vzniknout má také finanční rezerva, do níž by putovaly přebytky z pojistného a výnosy z privatizací. Platila by se z ní reforma i penze v době, kdy by do důchodu šly silné populační ročníky. Stát by měl podporovat také penzijní připojištění a životní pojištění například odpisy z daní či příspěvky. Důchodový systém zůstane bez dluhů asi 20 let. Společnost ale stárne a výdaje na penze porostou. Reforma je podle odborníků nutná. Změny doporučuje Česku i Mezinárodní měnový fond.

Sněmovna schválila zavedení pasů s digitálními otisky prstů

Občané České republiky brzy budou mít cestovní pasy s digitální fotografií a digitálním otiskem prstu. Sněmovna schválila zákon, který se zavedením takzvaných biometrických prvků počítá. Cílem zákona je zvýšit bezpečnostní standardy cestovních dokladů. Digitální fotografie by se měla v pasech objevit během roku 2006, otisky prstů zřejmě do poloviny roku 2008. Nařízení se týká pouze nově vydávaných dokladů. Staré pasy zůstanou v platnosti po dobu, která je v nich uvedena. Nadále by bylo možné žádat o cestovní pas platný maximálně jeden rok, který úřady vydávají ve zkrácené lhůtě. Takový doklad digitální fotografii a otisky prstů obsahovat nebude.

Poslanci neuspěli se změnou pravidel uzavírání kolektivních smluv

Poslanci ČSSD a KSČM ve sněmovně neuspěli s návrhem zákona, který měl změnit pravidla uzavírání kolektivních smluv. Novela počítala s tím, že by nejsilnější odborové organizace v podniku měly mít rozhodující slovo při uzavírání kolektivní smlouvy v situaci, kdy je odborových organizací v jedné firmě více a nejsou schopny se dohodnout. Návrh předpokládal, že pokud nastane spor mezi odborovými organizacemi, mohla by kolektivní smlouvu uzavřít ta, případně ty z odborových organizací, které dohromady sdružují nejméně 75 procent, případně čtyři pětiny všech odborářů v podniku. Zklamání nad osudem novely vyjádřil Odborový svaz železničářů, který je nejsilnější odborářskou organizací na dráze. "Zkomplikuje to kolektivní vyjednávání, především na Českých drahách, možná i u dalších firem. Kdyby taková zásada, že musí všichni hlasovat jednoznačně, platila v Poslanecké sněmovně, neodhlasují žádný zákon," řekl ČTK její místopředseda Jaroslav Pejša. Dodal, že se s verdiktem poslanců budou muset vypořádat.

Levice odmítla usnadnění podmínek pro zaměstnávání studentů

Podmínky pro zaměstnávání studentů se nezlepší. Levice ve sněmovně při závěrečném schvalování na třetí pokus odmítla zákon o studentských brigádách, který navrhla opoziční ODS. Norma měla změnou zákona o daních z příjmů a zákoníku práce odstranit znevýhodnění studentů, kteří si přivydělávají k řádnému studiu. Zhoršení podmínek loni přinesl zákon o zaměstnanosti. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý označil výsledek hlasování za "naprosto zbytečnou arogantní demonstraci pozic sociální demokracie a komunistů v této sněmovně". Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik poznamenal, že "návrh nemyslel na ty nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, které za minimální mzdu živí rodiny". Komunisté to prý chtěli napravit návrhy, které Kováčik neupřesnil, a schvalování normy kvůli tomu pozastavit, což jim ale sněmovna neumožnila. Proto normu odmítli.

Poslanci chtějí v kalendáři dny vzdělanosti, Lidic a rodin

Do kalendáře státních svátků a takzvaných významných dnů zřejmě přibudou další tři položky, a to 7. duben jako Den vzdělanosti, 10. červen, který by připomínal vyhlazení Lidic, a ještě 15. květen jako Den rodin. Sněmovna ve středu schválila novelu zákona o státních svátcích, která tyto tři nové významné dny zavádí. O významných dnech se normálně pracuje, volnými dny jsou státní svátky. Předlohu nyní posoudí Senát. Den vzdělanosti, 7. duben, má odkazovat na rok 1348, kdy Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity, první vysoké školy tohoto druhu ve střední Evropě. Později listinu potvrdil i z titulu římskoněmeckého císaře. Další významný den, 10. červen, by připomínal vyhlazení Lidic. Po atentátu na protektora Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští výsadkáři na konci května 1942, bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Vrcholem teroru se 10. června stalo právě vyhlazení obce Lidice, kterou nacisté vymazali na několik let z mapy.

Europoslanec Cabrnoch chce od Ratha omluvu, jinak podá žalobu

Českému ministrovi zdravotnictví Davidu Rathovi hrozí již šestá žaloba. Chce ji podat europoslanec Milan Cabrnoch, pokud se mu Rath do pondělí veřejně neomluví za výroky o systému internetových zdravotnických knížek IZIP. Na jejich vzniku se Cabrnoch podílel společně s kolegou, místopředsedou Evropského parlamentu Miroslavem Ouzkým. Ten již Rathovi pohrozil žalobou dříve.

Na příkladu internetových zdravotnických knížek Rath nedávno dokládal údajné propojení ODS a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Projekt za stovky milionů korun prý VZP zadala bez výběrového řízení společnosti IZIP. Internetovou zdravotní dokumentaci má nyní podle zástupců IZIP téměř 800.000 pacientů. Knížka obsahuje údaje o vyšetřeních, obtížích i lécích pacienta. Neúčelné opakování léčby a předepisování prášků by mělo díky přehledu odpadnout. Výdaje by tak měly klesnout.

Česko dostane z Ruska posledních šest vrtulníků Mi-171

Česká armáda dostane ve čtvrtek a příští týden z Ruska posledních šest nových transportních vrtulníků Mi-171Š. Celkový počet vylepšených helikoptér, které postupně nahrazují starší Mi-17, tak u českého letectva dosáhne konečného počtu 16 kusů. Rozebrané vrtulníky přepraví ruský velkokapacitní letoun do Pardubic, kde je ruští technici smontují, a stroje pak odlétnou k armádní inspekci do pražských Kbel. Sloužit budou společně s Mi-17 na základně v Přerově. Vrtulníky, vyrobené v továrně v Ulan Ude na Dálném východě, Moskva dodá v rámci splácení svého dluhu vůči Praze. Stejným způsobem Rusové již dodali 10 strojů stejného typu a také sedm bitevních Mi-35. Poslední "pětatřicítky" armáda dostane na počátku příštího roku. Cena dodávky všech vrtulníků se pohybuje kolem 185 milionů dolarů (zhruba 4,6 miliardy korun).

V Japonsku identifikován Čech, který zahynul při sestupu z Fudži

V Japonsku byl identifikován mladý muž z České republiky, který zahynul v pondělí při sestupu ze sopky Fudži. ČTK to sdělil vedoucí konzulárního úseku na českém velvyslanectví v Tokiu Jan Juchelka. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že policie o úmrtí již informovala rodinu. Podle informací ČTK pochází mrtvý mladík z Ostravy. Jeho společník je v pořádku a v bezpečí a po přepravě do Tokia chce odletět do ČR. Podle dostupných informací se oba do hor vydali ve špatném počasí. Čech údajně zakopl a uklouzl a zřítil se dolů při sestupu ze zasněženého vrcholu sopky vysoké 3776 metrů. Policii zalarmoval jeho kamarád. Výstup na Fudži zahájili v pondělí ráno místního času od jezera Kawaguči. To leží v prefektuře Jamanaši asi 110 kilometrů západně od Tokia. Vrcholu dosáhli okolo poledne. Mladý Čech byl pohřešován od pondělka. V úterý byl nalezen v 16:30 místního času (9:30 SEČ) ve výšce asi 2500 metrů. Japonsko do záchranné akce nasadilo vrtulník i pozemní skupinu. Kvůli špatnému počasí byly záchranné práce přerušeny, ale pozemní tým mrtvého našel náhodou při sestupu z hory.

Rada dala Primě pokutu 13,5 a Nově 13 milionů Kč za reality show

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila televizi Prima pokutu v celkové výši 13,5 milionu korun a TV Nova pokutu 13 milionů korun kvůli jejich reality show. Podle rady televize porušily zákon tím, že mezi 06:00 a 22:00 odvysílaly v reality show nevhodné záběry, které ohrozily mravní, psychický a fyzický vývoj dětí a mladistvých. ČTK to řekl předseda rady Petr Pospíchal.

Policista dostal za záchranu života ocenění Gentleman silnic

Ocenění Gentleman silnic za pomoc při dopravní nehodě převzal pětadvacetiletý policista Robin Menšík z Uherského Hradiště. Letos koncem února zachránil život mladé ženě, které po nehodě u Ostrožské Nové Vsi poskytl první pomoc a poté zorganizoval příjezd rychlé záchranné služby. "Vážím si toho zejména proto, že reagoval na situaci, která se stala za ním a viděl ji ve zpětném zrcátku," řekl novinářům ředitel cizinecké policie v Brně František Štěpánek. Havárie se stala časně ráno na silnici se sněhovými jazyky. Škodovka, kterou řídila zdravotní sestra z uherskohradišťské nemocnice, dostala smyk a narazila do stromu. Řidička zůstala v bezvědomí a nedýchala. "Vyčistil jsem jí ústní dutinu a obnovil tak dýchání," popsal Menšík. Podle informací lékařů tím mladé ženě, která utrpěla navíc dvě zlomeniny, zachránil život.

Celník z ruzyňského letiště byl obviněn z braní úplatku

Šestatřicetiletý celník z pražského ruzyňského letiště je podezřelý, že vzal úplatek za rychlejší a méně důkladné proclení zboží. Policie ho zadržela v úterý odpoledne a ve středu ho obvinila z přijímání úplatku a zneužití pravomoci veřejného činitele. ČTK to řekla mluvčí pražské policie Iva Knolová. Obviněnému hrozí až pět let vězení. O případu informoval mluvčí pražských celníků Zdeněk Málek, podle kterého na možnou korupci přišly inspekční orgány celního ředitelství. "Zadržený celník proclíval zboží takovým způsobem, který je protiprávní, neodpovídá předpisům a daným postupům," uvedl. Policejní mluvčí upřesnila, že obviněný převzal obálku s penězi a následně urychlil celní prohlídku. Jeho činnost však zaznamenali inspektoři celní správy, kteří věc předali policii. V jeho oděvu a osobních věcech totiž našli větší finanční obnos a nyní společně s policií vyšetřují, odkud ho celník vzal.

V Sokolově jako první v zemi voperovali pacientovi měkkou čočku

Lékaři v Sokolově jako první v republice voperovali pacientovi s vadou zraku takzvanou měkkou čočku, která může trvale zlepšit jeho vidění. Zákrok představuje alternativu k laserové úpravě zakřivení rohovky, oproti ní má některé výhody. Měkké čočky mohou například úspěšně korigovat větší rozsah vad, řekl novinářům primář očního oddělení Nemocnice Sokolov Pavel Studený. Pacient krátce po zákroku odešel z nemocnice a místo původních 14 dioptrií měl nula.

Praha počtem kongresových turistů předstihla Budapešť i Vídeň

Hlavní město České republiky se podle počtu účastníků kongresových akcí loni opět umístilo na šestém místě na světě. Praha tak předstihla například konkurenční Budapešť i Vídeň, která dosud ve středoevropském regionu dominovala. Vyplývá to ze studie Mezinárodní kongresové asociace ICCA. Před Prahou se umístila velkoměsta, jako jsou Paříž, Londýn či Barcelona. Naopak za českou metropolí zůstaly mimo jiné Řím, New York, Washington, Montreal či Tokio.

Desítky lidí protestovaly proti malé státní podpoře kultury

Několik desítek lidí ve středu přišlo v centru Prahy vyjádřit svůj nesouhlas s tím, jakou částku plánuje stát v příštím roce vložit do podpory kultury. Pořadatelé akci uspořádali záměrně v době, kdy sněmovna schvaluje státní rozpočet. Ten pro příští rok počítá s méně než půl procentem na rozpočet ministerstva kultury. Pokud by byl rozpočet definitivně schválen, znovu by tak nebylo naplněno prohlášení vlády, že na kulturu věnuje jedno procento ze státního rozpočtu.

Soutěž na podobu Václavského náměstí vyhrál ateliér Cigler Marani

Architektonickou soutěž na budoucí podobu Václavského náměstí v Praze vyhrál návrh ateliéru Cigler Marani Architects. Odborná porota vyzdvihla na studii to, že vychází z historie náměstí, je přitom současná a velmi citlivá. Porota o vítězství ateliéru Cigler Marani rozhodla jednomyslně, řekl novinářům její předseda Filip Dvořák. Návrh přidává na náměstí druhé řady stromořadí, přitom prostředek plochy zůstává volný pro pěší promenádu, nebo tramvajovou trať. Rozšiřují se chodníky, parkující automobily by podle návrhu z náměstí zmizely. Studie také omezuje počet stánků. Prostoru nepřestává dominovat socha svatého Václava a budova Národního muzea.

Studie ateliéru Cigler Marani podle historika architektury a člena poroty Zdeňka Lukeše zaujala velkou úctou k prostoru. "Bylo jasné, že architekti si pečlivě prostudovali celou historii náměstí," řekl Lukeš. Osobně se mu líbilo, že neřešil detaily, například jak má vypadat lavička nebo telefonní budka, ale zaměřil se komplexně na celý prostor. Návrh ateliéru Cigler Marani Architects zvítězil v konkurenci 29 studií, z nich do finále postoupily čtyři. Porotci uváděli, že všechny byly na úrovni. Kvalitu vítězného návrhu, jehož autoři získají milion korun, vyzdvihli tím, že neudělili druhé místo. Třetí v pořadí skončily tři návrhy, které obdrží odměnu 250.000 korun. Porota dále udělila šest odměn po 40.000 korunách.

Potápěč dosáhl v hranické propasti v Česku rekordních 170 metrů

S umělohmotným bločkem připevněným k ruce a tužkami a ověnčen tlakovými lahvemi se během středečního mrazivého dne ponořil do útrob hranické propasti sedmatřicetiletý potápěč Pavel Říha. Při bádání v propasti, která je nejhlubší ve střední Evropě, dosáhl českého rekordu 170 metrů hloubky. A ještě přitom stihl mapovat podzemní prostory propasti, jejichž dno dosud odborníci nedokázali odhalit.

České vlaštovky už jsou v zimovištích, jedna doletěla až do Konga

Vlaštovky, které v Čechách a na Moravě prožily léto, už dorazily do zimovišť. Jedna z nich přitom urazila víc než 7000 kilometrů a doletěla až do Konga, což je u tohoto druhu unikátní. "Vlaštovku označenou loni kroužkem v hnízdě na Ostravsku odchytil 9. listopadu ornitolog na zimovišti v Africe v provincii Katanga na hranicích Konga a Zambie ve vzdálenosti 7031 kilometrů," řekl ČTK Jaroslav Cepák z kroužkovací stanice Národního muzea. Vlaštovky z Česka odlétají v první polovině září a ze zimovišť ve střední a jižní Africe se vracejí v dubnu. V období jarního tahu, který je rychlejší než podzimní, jsou schopny překonat za den až 300 kilometrů.

Počasí

Čtvrtek bude podle předpovědi meteorologů oblačný až zatažený, přechodně se místy může i vyjasnit. Během dne na jihovýchodě a východě Moravy a Slezska místy sněžení. Nejvyšší teploty -4 stupně až nula, na horách -6 stupňů.

23-11-2005