Denní souhrn zpráv Zprávy

28-10-2005

Česko si připomnělo 87. výročí vzniku Československa

Položením kytice k hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech zahájil v pátek ráno prezident Václav Klaus akce spojené s oslavami Dne vzniku samostatného československého státu. V samotném hlavním městě začaly oslavy 87. výročí vzniku Československé republiky položením věnců u Národního památníku na Vítkově. Při pietním aktu ústavní činitelé minutou ticha uctili památku hrdinů padlých za vlast. Prezident Václav Klaus a ministr obrany Karel Kühnl se pozdravili s nastoupenou jednotkou čestné stráže a Hradní stráže. Slavnostní nástup vojáků doplnilo přinesení historických praporů. Zazněla také státní hymna. Slavnostní ceremonii sledovalo několik desítek lidí, kteří si politiky také fotografovali. "Je to výročí založení republiky, státní svátek. Je to pro mě významný den," řekl ČTK Pražan Lukáš Bartek. Pietní akt se uskutečnil za účasti prezidenta, předsedy vlády Jiřího Paroubka, předsedy Senátu Přemysla Sobotky, šéfa sněmovny Lubomíra Zaorálka, pražského primátora Pavla Béma, ministra obrany Karla Kühnla, náčelníka generálního štábu Pavla Štefky a dalších představitelů české armády, Československé obce legionářské a Českého svazu bojovníků za svobodu. Všichni se zúčastnili položení věnců pod pomníkem Jana Žižky. Slavilo se i na dalších místech republiky.

Prezident Klaus na Pražském hradě vyznamenal více než 20 lidí

Prezident Václav Klaus v pátek večer u příležitosti 87. výročí vzniku samostatného státu na Pražském hradě vyznamenal více než 20 osobností. Mezi oceněnými jsou například válečný hrdina Rudolf Pernický, herec Josef Somr a průkopník česko-německého porozumění Franz Olbert. Prezident vyznamenal in memoriam také Michala Velíška, který byl nedávno zastřelen, když se zastal mladé ženy.

Nejvyšším českým státním vyznamenáním je Řád bílého lva. Toto vyznamenání se ještě hierarchicky dělí na tři třídy a dvě skupiny - občanskou a vojenskou. Řád bílého lva první třídy prezident propůjčil Rudolfu Pernickému, účastníkovi druhého zahraničního odboje ve Francii a Británii. Pernický pak v prosinci 1944 velel výsadkové skupině, která se účastnila i domácího odboje. V roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k 20 letům těžkého žaláře a strávil 11 let v uranových dolech.

Další Řád bílého lva první třídy prezident propůjčil in memoriam Josefu Buršíkovi, účastníkovi bojů v jednotce Ludvíka Svobody u Kyjeva. V listopadu 1949 byl tento muž zatčen a odsouzen na 14 let vězení. V roce 1950 se mu podařilo uprchnout z vojenské nemocnice. Poté žil s rodinou v Británii, kde aktivně vystoupil proti okupaci Československa v roce 1968 a na protest vrátil svá vysoká sovětská vyznamenání.

Druhým nejvyšším státním vyznamenáním je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Řád první třídy prezident propůjčil Josefu Herczovi, který za druhé světové války bojoval proti nacistům mimo jiné u Dunkerque. Stejné vyznamenání Klaus propůjčil Stanislavu Hlučkovi, který sloužil například jako pilot RAF. V rámci poúnorových represí byl odsouzen a rok vězněn v táboře nucených prací.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka třetí třídy prezident propůjčil páteru Martinu Františkovi Víchovi, který byl v 50. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen na deset let těžkého žaláře a pracoval v uranovém dole. Při závalu byl těžce zraněn, přesto dokázal zachránit život svému spoluvězni, evangelickému faráři.

Jediná medaile Za hrdinství, kterou prezident udělil, patří in memoriam Michalu Velíškovi. V parku na pražském Karlově náměstí se zastal napadené ženy. Útočník ženu ohrožoval střelnou zbraní, kterou pak obrátil proti Velíškovi a dvěma výstřely jej smrtelně zranil. Střihač televize Nova Velíšek po sobě zanechal manželku a téměř roční dcerku.

Dalším státním vyznamenáním je medaile Za zásluhy. Těch prezident Klaus rozdělil nejvíc. Medaili prvního stupně in memoriam udělil Jiřímu Šlitrovi, který svou tvorbou zásadně ovlivnil moderní českou hudbu, divadlo i film. Jeho jméno je spojeno hlavně s divadlem Semafor. Medaili Za zásluhy druhého stupně pak udělil prezident například bývalé předsedkyni Akademie věd Heleně Illnerové, kreslíři Vladimíru Jiránkovi, herci Josefu Somrovi, známému mykologovi Miroslavu Smotlachovi. Medaili dostali také Blažena a Lubomír Rosnerovi, kteří tvoří pěstounskou rodinu. Nyní mají v péči osm dětí, všechny fyzicky či mentálně postižené. Prezident udělil tuto medaili také Franzi Olbertovi, bývalému generálnímu tajemníkovi katolické sekce Ackermannovy obce. Olbert svou prací přispěl k rozvíjení česko-německých vztahů. Medaili Za zásluhy druhého stupně od Klause získali rovněž akademická sochařka Jaroslava Brychtová, sochař Stanislav Kolíbal, in memoriam vědec Jaroslav Koutecký, vědec a honorární konzul České republiky pro Skotsko Paul Millar, vědec Mojmír Petráň, evangelický teolog Petr Pokorný, bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý, vědec Vladimír Vonka, psychiatr Petr Zvolský a také Zdeněk Sternberg, jehož rodina byla za okupace pronásledována, protože otevřeně odmítla říšské občanství. Sternberg osobně pomohl mnoha nuceně nasazeným lidem. Po roce 1948 byl perzekvován komunistickým režimem, nyní se věnuje správě rodového majetku.

Záleží výhradně na prezidentovi, koho se rozhodne ocenit. Své návrhy mu posílají sněmovna, Senát i vláda. Například Senát letos zopakoval svůj loňský návrh, aby prezident vyznamenal šest členů protikomunistické odbojové skupiny, kterou před 50 lety vedli bratři Ctirad a Josef Mašínové. Jejich odbojová činnost nemá dodnes jednoznačný ohlas. Zatímco jedni je považují za hrdiny, druzí je obviňují z toho, že zavraždili nevinné lidi.

Klaus proti omezování svobody, varoval před vývojem v ČR i Evropě

Prezident Václav Klaus varoval před omezováním lidské svobody státní mocí a byrokracií a dal najevo, že tendence k takovému vývoji vidí v České republice i v Evropě. "Za prospěšný proto nemohu považovat soudobý domácí i evropský trend směřující k stále většímu dirigismu, regulacím, příkazům a zákazům," řekl na Pražském hradě.

Ve svém projevu Klaus připomněl jarní vládní krizi a výměnu ve funkci předsedy kabinetu, kterou po Stanislavu Grossovi převzal Jiří Paroubek. Prezident soudí, že nastal dílčí politický posun. "Projevilo se to výměnou na postu předsedy vlády, několika novými tvářemi ministrů, i jistou proměnou politického stylu vládnutí," dodal. Uvedl také, že z titulu své funkce se krizové momenty pokoušel tlumit a snažil se podílet na hledání jejich standardního řešení "v rámci mandátu, který rozdali voliči v minulých parlamentních volbách". "Jsem přesvědčen, že se to v podstatě podařilo," prohlásil. Prezidentovi kritici zejména z řad ČSSD naopak tvrdí, že Klaus se nechová nadstranicky a snaží se nahrávat ODS, tedy straně, kterou dlouhá léta řídil.

Prezident také řekl, že nechce hodnotit "velká témata", která letos rozdělovala veřejnost, několik jich ale vyjmenoval. "Ať už jde o dosud neuzavřený problém nárůstu policejních odposlechů, o spory o evropskou ústavu, o různé interpretace postupu policie při srpnové technoparty v západních Čechách, o problémy kolem privatizace Unipetrolu, o nedořešenou koncepci našeho zdravotnictví, o vysoce konfliktní názory na formu legalizace vztahů partnerů stejného pohlaví, o problémy, které plynou ze zvyšující se imigrace, o dopady mezinárodního terorismu na osobní svobodu občanů či o další podobné věci," řekl. Například zásah proti technoparty CzechTek prezident v minulých měsících kritizoval, premiér Paroubek naopak postup policie hájil.

Klaus v projevu několikrát připomněl rok 1918, kdy vznikl samostatný československý stát, a vyjádřil názor, že suverenitu země je třeba dál hájit. "Dějiny však v roce 1918 neskončily a úsilí o naši samostatnost a suverenitu zůstalo dominantním tématem po celé dvacáté století. Bylo by iluzí předpokládat, že tomu bude jinak ve století dvacátém prvním," soudí. Odkaz zakladatelů státu a lidí, kteří za Československo položili život, podle něj zavazuje, "abychom se samostatnosti státu lehkomyslně nevzdávali". "Budoucí generace by nám něco takového neodpustily," řekl Klaus, který je znám jako odpůrce příliš těsné integrace EU a představ o federální Evropě.

Prezident v minulosti opakovaně kritizoval některé nevládní organizace, které podle něj chtějí mluvit do života lidí, aniž k tomu měly mandát z voleb. Toto téma otevřel Klaus i v pítečním projevu. "Naše republika musí být svobodným prostorem pro důsledné uplatňování občanského principu, v němž demokracie nedegeneruje v postdemokracii a v němž se republika svobodných občanů nerozkládá pod náporem různých účelových seskupení, usilujících - pod maskou vznešených frází a bez demokratické legitimace - o politickou moc," řekl. V centru pozornosti musí podle něj zůstat i obrana svobody slova a svobodného šíření názorů médii.

Prezident věří, že čeští občané jsou ve své podstatě sebevědomí, samostatní, tvůrčí, pracovití, poctiví, tolerantní a že svobodu přejí i svým spoluobčanům. Přál by si, aby občanské povědomí sílilo, a to bez ohledu na rozložení politických sil. "Připomínejme si 28. říjen roku 1918 s hrdostí. Nenechme si zastřít jeho obraz malichernostmi, krátkodechým politikařením či nedůstojným poklonkováním. Starejme se o naši krásnou zemi s veškerou péčí. Měl by to být jeden z hlavních cílů našich životů," uvedl.

Na Hradě poprvé přísahali čeští profesionální vojáci

Pražský hrad byl v pátek svědkem vůbec první přísahy českých profesionálních vojáků. Slavnostní slib věrnosti při příležitosti oslav 87. výročí založení samostatného Československa složilo 280 studentů prvního ročníku Univerzity obrany, z toho 20 procent dívek, většinou studentek medicíny a ekonomie.

"Byla mi sice hrozná zima, ale jsem strašně ráda, je to pro nás velká pocta. Těšila jsem se na tento okamžik dlouho a užila si ho. Když hraje hymna, tak je to úžasný pocit," řekla ČTK krátce po přísaze devatenáctiletá Vendulka Čapková, která se v armádě chystá na kariéru vojenské lékařky. "Je to hrozně zajímavá práce, mnohem víc než v civilu. Láká mě i zkušenost dostat se do zahraničí na nějakou misi. Navíc je zde finanční zajištění a jistota zaměstnání až do 40 let," dodala. "Je to pocta zejména v těchto prostorách Hradu a jsme na dceru hrdí. Je určitým způsobem nástupcem mužů v naší rodině, kteří byli vojáky z povolání. Byl to její vlastní zájem, chce být lékařkou," uvedl Josef Panáček, který se přišel i s manželkou podívat na přísahu jejich sedmadvacetileté dcery. "Když na tomto místě v květnu 2004 skládali přísahu poslední vojáci základní služby, řekl jsem jim, že jejich přísaha je výjimečná. Dnes po téměř půldruhém roce to mohu říci znovu," řekl v proslovu k vojákům prezident Václav Klaus. Doplnil, že páteční akt je naplněním první etapy profesionalizace české armády, která se stala profesionální 1. ledna letošního roku. Slavnostní přísaha se bude konat vždy dvakrát ročně: u příležitosti oslav založení republiky a také 8. května, kdy si svět připomíná konec druhé světové války. Text přísahy se i přes profesionalizaci armády nezměnil a zůstává stejný od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika.

Kühnl Rumsfeldovi: ČR může obnovit jednotku pro Afghánistán

Česká armáda je připravena znovu vyslat do Afghánistánu skupinu 120 vojáků k plnění zvláštních úkolů. Jde o stejnou jednotku, která v Afghánistánu operovala už před dvěma lety. Po jejím personálním a technickém obnovení by ji bylo možné vyslat v příštím roce, řekl ve Washingtonu český ministr obrany Karel Kühnl svému americkému protějšku Donaldu Rumsfeldovi. Kühnl zdůraznil, že jde zatím o návrh, který hodlá předložit vládě. Vojáci by mohli do Afghánistánu odletět až po schválení parlamentem, řekl českým novinářům.

Česká republika má v Afghánistánu 55 vojáků v misi NATO. Patnáctičlenný tým pracuje na letišti v Kábulu a čtyřicetičlenná skupina je rozmístěna na severovýchodě země. V Iráku působí stovka vojenských policistů, kteří tam cvičí místní bezpečnostní sbor. Do zahraničích misí vysílá česká armáda osm až devět procent svých pozemních sil, což, jak řekl Kühnl, splňuje kritéria NATO. "Americká strana si je vědoma, že další velké zvyšování není v silách české armády, jakkoli bych neřekl, že jsme na limitu našich možností," prohlásil ministr.

Rumsfeld před novináři na schodech Pentagonu ocenil podíl České republiky na budování demokratického Iráku a Afghánistánu. "Hluboce si toho vážíme," řekl. Zdůraznil také, že v obou zemích je viditelný pokrok. Zmínil zejména úspěšné irácké referendum o ústavě, jehož se zúčastnilo přes deset milionů Iráčanů. Rumsfeld uvedl, že při jednání s Kühnlem poděkoval České republice rovněž za solidaritu při zvládání následků hurikánu Katrina, který koncem srpna zasáhl jih USA.

Americká strana podle Kühnla přislíbila pomoc České republice při prodeji pasivního radiolokátoru Věra spojeneckým armádám, zejména z nových členských zemí. Jednu sadu tohoto ojedinělého zařízení, které sleduje vzdušné cíle bez vysílání radarových vln, koupily před časem Spojené státy, které je nyní zkoušejí. "Testování je téměř u konce," řekl Kühnl. Se svým americkým partnerem se také shodl, že se tato technika nesmí dostat do rukou, které by ji mohly zneužít proti zájmům zemí NATO. Kromě USA si zatím Věru nikdo koupit nemohl.

Kühnl Rumsfelda informoval o problematice amerických víz pro české občany, i když si je vědom, že to není věc ministerstva obrany. Rumsfelda podle něho ale tato otázka zajímá. "Myslím, že v dalších diskusích a jednáních uvnitř americké administrativy nás bude ministerstvo obrany podporovat," domnívá se Kühnl. O vízové problematice hovořil Kühnl také s náměstkem ministryně zahraničí Robertem Zoellickem. Americká diplomacie, uvedl, podporuje vůči ČR otevřenější vízovou politiku a rychlejší postup až k bezvízovému režimu. Upozornil ale, že v USA o vízech rozhoduje Kongres. "Bude potřeba, abychom nyní zahájili práci i s kongresmany," dodal. Američané si jsou podle Kühnla vědomi, že kritérium, jímž je pro bezvízový status počet odmítnutých žádostí o víza, nemůže česká strana ovlivnit. "Zeptal jsem se, co my můžeme udělat," řekl. Zoellick doporučil, aby byla česká veřejnost lépe informována o podmínkách pro udělení víz i například o tom, jak se chovat na amerických konzulátech, řekl ministr.

Prezident Klaus povýšil do generálských hodností pět důstojníků

Prezident Václav Klaus na Pražském hradě povýšil čtyři stávající generály do vyšších hodností a nově také jmenoval generálem jednoho plukovníka. Mezi povýšenými vojáky byl mimo jiné nyní již generálporučík Jaroslav Kolkus, první zástupce náčelníka generálního štábu Pavla Štefky. Kolkus přišel na Pražský hrad ještě jako generálmajor, odcházel již jako generálporučík. Tuto hodnost mají v České republice jen tři vojáci, mezi nimi také Štefka.

Paroubek dává přednost smíru s církví před soudy o sv. Víta

Premiér Jiří Paroubek dává přednost smíru s katolickou církví před dlouhými soudními spory o vlastnictví Svatovítské katedrály, kterou soud tento týden přiřkl církvi. Paroubek to řekl ČTK a Právu po setkání s kardinálem Miloslavem Vlkem. "Věci by se daly řešit určitou rozumnou dohodou než vést nějaké dlouhé soudní spory," řekl.

S katolickým primasem jednal ministerský předseda v jeho rezidenci na Hradčanském náměstí poprvé. Ocenil nádheru reprezentačních sálů Arcibiskupského paláce, které mu prý připomněly nejhezčí místnosti Elysejského paláce, v němž sídlí francouzský prezident. Paroubek si nechá ke katedrále udělat právní rozbor, chce ale hledat "smírné, rozumné, kompromisní řešení". V tomto smyslu bude informovat prezidenta Václava Klause.

"Myslím, že by si to zasloužil jak stát, tak katolická církev, tak zejména český lid, aby ty věci byly, jak by být měly - aby katedrála byla veřejně přístupná, aby bylo respektováno určité postavení chrámu, že je to na jednu stranu hlavní chrám katolické církve v zemi, na druhou stranu je to symbol státnosti českého národa," řekl premiér. "Je to náš společný chrám, věřím, že v podstatě, jestliže nabude právní moci rozsudek, se nic zvláštního nezmění," řekl kardinál Vlk. Církev se podle něj bude snažit zvýšit kulturu prohlídky chrámových prostor. "Rádi bychom, aby průvodcovská služba byla spíše v našich rukou, aby místo bylo prezentováno turistům tak, jak to odpovídá jeho posvátnosti," řekl.

Paroubek uvedl, že pokud by se smírné řešení nenašlo, je velmi pravděpodobné odvolání proti soudnímu verdiktu. Umí si ale představit, že by katolická církev prohlásila například, že chrám je majetkem českého národa. "Naopak my bychom mohli přiznat významný podíl na správě katedrály právě církvi," dodal. Katedrálu považuje Vlk nejen za chrám křesťanů, ale také za symbol české státnosti a národa, protože v ní vedle sebe jsou císařové, biskupové a světci. "To se nedá nikterak změnit, tak to je, tak to vyrostlo a tak to musí také být," prohlásil Vlk.

Anonymní hrozba bombou vyklidila sídlo RFE/RL, nic se nenašlo

Neznámý pachatel v pátek krátce před 15:00 oznámil na telefonickou tísňovou linku uložení výbušniny v sídle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v blízkosti Národního muzea v Praze. Budova bývalého Federálního shromáždění, kde rádio sídlí, byla vyklizena, policie ji prohledala, žádnou bombu nenašla, řekla ČTK pražská policejní mluvčí Eva Miklíková. Do budovy začali policisté pouštět veřejnost krátce po 17:00. Do té doby rádio přerušilo vysílání.

"Museli jsme kvůli evakuaci budovy vysílání přerušit, zhruba po dvou hodinách bylo obnoveno. Chci poděkovat policii za rychlou reakci a vynikající spolupráci. Oceňuji, jak rychle vše proběhlo," řekla ČTK mluvčí RFE/RL Hana Rausová krátce poté, kdy se již vrátila na své pracoviště. Doplnila, že přerušení vysílání a taková opatření zažilo RFE/RL v Praze poprvé za posledních šest let. Prohlídky budovy rádia se zúčastnilo několik desítek policistů včetně pyrotechnika a psovoda se služebním psem. Další policisté hlídali její okolí a nikoho nepouštěli do blízkosti.

Svaz pacientů napsal Paroubkovi, Rath prý chce omezit péči

Péče o pacienty je ohrožena, první náměstek ministerstva zdravotnictví David Rath chce omezit péči, upozornil v dopise Svaz pacientů premiéra Jiřího Paroubka a úřadujícího ministra zdravotnictví Zdeňka Škromacha. Rath tento týden řekl, že ke snížení jedenáctimiliardového propadu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) přispěje, když lékaři omezí nadbytečnou péči. Česko je s 15 návštěvami pacienta u lékaře za rok na čele žebříčku, průměr EU je poloviční.

Pokud VZP k těmto omezením přistoupí, povede to podle prezidenta Svazu pacientů Luboše Olejára "k porušení práva na rovný přístup ke zdravotní péči a k následnému přechodu pojištěnců VZP k jiným pojišťovnám". Olejár to uvedl v dopise, který obdržela ČTK. Propad největší pojišťovny podle něj vznikl přispěním Parlamentu a jeho podstatná část jsou peníze, které se podle Olejára nespravedlivě dostaly do fondů zaměstnaneckých pojišťoven. Rychlou nápravu vidí v tom, že se spojí nynějších devět pojišťoven v jedinou, protože si stejně v současných podmínkách nemohou účelně konkurovat.

Podle průzkumu společnosti Dema však dvě třetiny lidí odmítají nápad, aby v Česku existovala jen jediná zdravotní pojišťovna místo nynějších devíti. Tento záměr obsahovala koncepce exministryně Marie Součkové a souhlasil s ním i Paroubek. Rath jako ideální vidí, aby v Česku bylo zhruba pět pojišťoven, tedy polovina současného stavu. Olejárovi vadí, že dál nepokračují již schválená opatření k narovnání zdravotnických financí. Jako příklad uvádí omezení výdajů na léky tím, že by se změnila obchodní přirážka. Zpochybňuje Rathův záměr zvýšit ceny lékařské práce v seznamu výkonů, podle něhož jsou lékaři placeni. "To by ohrozilo dostupnost zdravotní péče. Za peníze, které má pojišťovna k dispozici, by totiž lékaři podle smlouvy ošetřili podstatně menší počet pacientů," varuje v dopise Olejár.

Demonstrace neonacistů před velvyslanectvím se obešla bez násilí

Asi 70 neonacistů a přibližně 150 jejich odpůrců se v pátek sešlo v Praze před německým velvyslanectvím. Neonacisté přišli podpořit německého vězně Ernsta Zündela, který popírá holokaust. Shromáždění se obešlo bez násilí. Obě skupiny od sebe odděloval policejní kordon.

"Nic než lži. Naučte se číst," skandovali během projevů neonacistů aktivisté před ambasádou. Nesouhlas s demonstrací pravicových extremistů přišlo vyjádřit i několik politiků, mezi nimi například senátor Jaromír Štětina. ČTK řekl, že podle něho by policie měla zasáhnout a odkázal na paragraf trestního řádu o popírání zločinů nacismu a komunismu. Krátce před polednem neonacisté demonstraci ukončili a rozešli se.

Šestašedesátiletý Zündel byl obviněn, že prostřednictvím internetu šířil nenávist vůči Židům a tvrdil, že se holokaust nikdy nestal. Popírání holokaustu je v Německu trestný čin, za který bude Zündel postaven 8. listopadu v Mannheimu před zemský soud. Rozsudek by pak měl být vynesen 24. listopadu. Do Německa byl Zündel vydán na jaře z Kanady, odkud byl vypovězen kvůli antisemitismu.

Na demonstraci se do Ostravy sjelo sto ultrapravicových radikálů

Přibližně stovka mladých ultrapravicových radikálů se v pátek odpoledne sjela do Ostravy. Demonstraci u příležitosti oslav vzniku samostatného československého státu v centru města pořádala organizace Národní odpor Slezsko. Ve městě se zformovala asi čtyřicetičlenná skupina antifašistů a obě skupinky na sebe pokřikovaly. Policisté zadrželi dva agresivní účastníky.

Organizátory akce přijeli podpořit příznivci z Národního odporu Slovensko a skini z Brna. Po krátkém proslovu u památníku PTP se ultrapravicoví radikálové vydali na pochod ulicemi města k Husově sadu. Doprovázely je desítky policistů a těžkooděnců. "Nic než národ, ulice jsou naše, teď je pochod, večer bude boj," skandovali zakuklení radikálové. V Husově sadu položili věnec s nápisem Národní odpor Slezsko u památníků československých legionářů. Od něj pak pokračovali v pochodu na Jiráskovo náměstí, kde už na ně čekali členové organizace Antifa. Policisté k sobě obě skupiny napustili.

Kontrolní test potvrdil BSE u uhynulé krávy na Příbramsku

V Česku se potvrdil 22. případ takzvané nemoci šílených krav (BSE). Kontrolní test potvrdil BSE u uhynulé krávy ze ZD Krásná Hora na Příbramsku. Podle předběžných odhadů bude v družstvu utraceno asi 300 kusů zvířat, z toho 34 býků. ČTK to oznámil předseda družstva v Krásné Hoře Jiří Zelenka.

Washingtonská výstava přibližuje rok 1918 a dějiny krajanů v USA

Text Pittsburské dohody o společné vůli Čechů a Slováků k vytvoření společného státu a řadu dalších dokumentů z tohoto období přibližuje výstava Češi v Americe, která byla v rámci oslav státního svátku, 87. výročí vzniku Československa, otevřena ve čtvrtek v sále českého velvyslanectví ve Washingtonu. Expozice upozorňuje na významný podíl Spojených států a tamějších krajanů na vzniku Československa. Vedle historických okamžiků roku 1918 zachycuje i předcházející úsilí zahraničního odboje o vybudování samostatného státu, pomoc krajanů v době první světové války či jejich účast v československých legiích.

Výstava široce popisuje příchod Čechů na americký kontinent. Připomíná prvního známého krajana Joachyma Ganse, který v roce 1585 zkoumal ve Virginii a Severní Karolíně horniny s cílem nalézt drahé kovy. Jeho archeology objevená dílna byla patrně první vědeckou laboratoří v Severní Americe. Prvním doloženým trvale usazeným Čechem pak byl Augustin Heřman, který v roce 1633 vyjednával za holandskou Západoindickou společnost s indiány o odkoupení území a později byl členem nejvyšší rady guvernéra Nového Amsterodamu, dnešního New Yorku, Petra Stuyvesanta.

Výstava připomíná i nedávná desetiletí. Řada krajanů po odchodu z komunistické země pomáhala v boji za lidská a občanská práva v Československu. Na zvůli tehdejšího režimu upozorňovali například vydáváním nálepek s československou vlajkou za ostnatým drátem nebo s portrétem komunisty popravené političky Milady Horákové.

Lidé mohli navštívit Kramářovu vilu a sídla Parlamentu

Rezidence premiéra v pražské Kramářově vile a budovy obou komor Parlamentu byly v pátek otevřeny zájemcům o jejich prohlídku. Zpřístupněny byly při příležitosti státního svátku. Zájem byl hlavně o prohlídku Kramářovy vily, do níž měli v posledních letech přístup hlavně účastníci politických jednání s premiérem. Úřad vlády dosud o státním svátku zpřístupňoval hlavně své sídlo - nedalekou Strakovu akademii. Součástí prohlídky vily u Chotkových sadů byl odborný výklad o její historii i o jejím prvním majiteli Karlu Kramářovi. První československý premiér ji na staré baště nechal vybudovat na začátku minulého století. Za První republiky se vile nedaleko Pražského hradu říkalo vzdorohrad - kvůli napjatým vztahům Kramáře a prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zájemci o prohlídku parlamentních paláců si mohli tradičně projít sídla Poslanecké sněmovny a Senátu. I zde průvodci návštěvníky seznámili s historií a architektonickými zajímavostmi těchto budov.

Autor české vlajky Jaroslav Kursa má pamětní desku v Blovicích

Autor československé a nyní české vlajky Jaroslav Kursa má od pátku na svém rodném domě v Blovicích na Plzeňsku pamětní desku. Vlajce je letos 85 let a je všeobecně známá, podobu jejího tvůrce ale veřejnost dlouho neznala. Odhalení bronzové plakety přihlížely v Blovicích stovky lidí. Deska znázorňuje vlajku a podobu jejího tvůrce. "Podklady pro Kursův portrét se těžko hledaly. Neměl totiž děti, a proto se zachovaly asi jenom dvě jeho fotografie," uvedl starosta Blovic Jan Poduška.

Po podobě Kursy pátral desítky let ředitel knihovny v Ústí nad Labem Aleš Brožek. Rodinnou fotografii získal až letos. Studiem okolností vzniku vlajky se Brožek zabývá již 40 let. V dobovém tisku a archivech se mu podařilo najít řadu návrhů vlajky z let 1918 až 1920, dozvěděl se mnoho podrobností o Kursovi. V březnu se na internetu objevila zpráva k výročí vlajky s informací o pátrání ústeckého vědce. Teprve pak získal kontakt na Kursovu praneteř, která měla rodinnou fotografii.

Kursa nebyl jediným člověkem, kterému se v minulosti připisovalo autorství české vlajky. Za autora byl jednu dobu považován například akademický malíř Jaroslav Jareš, někteří lidé hovořili i o Čechoameričanovi Josefu Knedlhansovi. Odborníci se ale nakonec přiklonili k názoru, že autorem je Kursa. Vlajku schválilo Národní shromáždění 30. března 1920. Kursa, pracovník archivu ministerstva vnitra, původně namaloval několik návrhů vlajky obsahující slovanské barvy - červenou, bílou a modrou. Nakonec uspěl návrh s modrým klínem. Vlajka vydržela s výjimkou válečných let až do rozdělení Československa. V roce 1992 ji poslanci České národní rady schválili i jako vlajku České republiky.

V Chomutově odhalili pomník poražené lípě, přišlo na 400 lidí

Na 400 lidí se v pátek v Chomutově zúčastnilo vzpomínky na téměř stoletou lípu, kterou před dvěma lety porazil neznámý vandal před supermarketem Lidl. Setkání vyvrcholilo odhalením pomníku poraženému stromu nedaleko od místa, kde lípa rostla. Dvoumetrová pískovcová socha, kterou vytvořil Josef Šporgy, představuje pahýl stromu s množstvím kořenů.

Autor sochy nazvané Kořeny se vzdal nároku na honorář. Chomutovští zastupitelé vyčlenili 200.000 korun na nákup kamene. Nový pomník se obyvatelům líbil. Oceňovali i postoj radnice, která jeho instalaci v centru města podpořila. Někteří si opět vzpomněli na to, co pro ně poražená lípa znamenala. Vyprávěli, že se pod ní učili chodit, že jim voněla do kanceláře, že krásně šuměla, prostě prý žila s nimi.

Vítěz dýmkařské soutěže kouřil tři gramy tabáku téměř dvě hodiny

Emil Navrátil z brněnského Pipe Clubu dokázal v Třebíči ve své dýmce kouřit tři gramy tabáku po dobu jedné hodiny, 47 minut a 19 sekund. Stal se tak vítězem jubilejního desátého ročníku soutěže v pomalém kouření dýmky Třebíčské kouření. Soutěž přilákala rekordní počet 94 soutěžících z Česka a Slovenska. Bylo mezi nimi i šest žen, což je také nejvíc v historii soutěže.

Světový rekordman v této soutěži dokázal tři gramy tabáku kouřit tři hodiny a 14 minut. "Výkony je složité porovnávat, hodně záleží na druhu tabáku," řekl ČTK organizátor soutěže a ředitel třebíčského muzea Jaroslav Martínek. Třebíčský rekord z roku 2002 má hodnotu dvě hodiny a 20 minut. Jeho držitelem je František Neckář z dýmkařského klubu Špilberk Brno.

Jubilejní desátý ročník Třebíčského kouření si dýmkaři okořenili po skončení soutěže odbornou přednáškou světového dýmkařského odborníka Rainera Barbieho z Německa. Přednáška byla zaměřena na speciální metody plnění dýmky tabákem. O soutěž byl velký zájem mezi diváky. Byl mezi nimi také ministr vnitra František Bublan. "Ministr se letos aktivně nezúčastnil, ale jednu dýmku si koupil, a není vyloučena jeho účast na příštím ročníku," uvedl Martínek.

Český ultralehký letoun překonal světový rekord v rychlosti

Český ultralehký letoun VL3 pilotovaný Jiřím Unzeitigem a Věrou Vavřínovou překonal v polovině října světový rekord v rychlosti na přímé trati. Na 17,4 kilometru dlouhé trase z Berouna nad hrad Žebrák dosáhl průměrné rychlosti 274,78 km v hodině a dosavadní světový rekord Němců Johannese Kesslera a Margarete Krawiecové na francouzském stroji Dynaero MCR 01 UL tak vylepšil o téměř deset kilometrů v hodině, řekl ČTK ředitel Letecké amatérské asociace (LAA) Jiří Koubík.

Počasí

Meteorologové předpovídají, že v sobotu bude slunečno s teplotami od 12 do 16 stupňů.

28-10-2005