Denní souhrn zpráv Zprávy

11-10-2005

Seychelské ostrovy nevydají Krejčíře do České republiky

Seychelské ostrovy nevydají do České republiky uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Televizi Nova to v úterý telefonicky potvrdil mluvčí seychelského viceprezidenta Marc Narango. České úřady zatím toto rozhodnutí oficiálně neobdržely. Podle policie bude vyšetřování Krejčířových případů probíhat bez ohledu na vydání Krejčíře, uvedla Nova.

Koalice se shodla na komisi k Unipetrolu

Lídři vládní koalice se dohodli na zadání sněmovní vyšetřovací komise, která má objasnit kauzu Unipetrolu, a to od vzniku této společnosti v 90. letech až do její privatizace. Premiér Jiří Paroubek se s komunisty původně dohodl, že vyšetřovací komise by měla zkoumat proces privatizace celého petrochemického průmyslu. ODS spolu s lidovci neúspěšně prosazovala komisi jen k Unipetrolu, jehož prodej provázejí pochybnosti i nařčení z korupce, mířící k vysoce postaveným politikům. Výsledkem úterní koaliční schůzky je dohoda, podle níž by poslanci prošetřili privatizaci Unipetrolu od jejího vzniku, včetně prodeje společnosti Česká rafinérská. "Důležité bude, že se budeme zabývat celým procesem privatizace Unipetrolu včetně období vlád Václava Klause," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. "Myslím, že zadání pro komisi je zformulováno velmi dobře," poznamenal šéf lidovců Miroslav Kalousek. Na zřízení komise se v úterý večer dohodli i poslanci. Výsledek svého šetření by měla komise předložit do 31. ledna 2006. Právě kvůli komisi k Unipetrolu a zákoníku práce se v září vyhrotily vztahy ve vládní koalici. Paroubek vyčetl lidovcům, že spolu s ODS podpořili vznik komise, později dokonce začal mluvit o předčasných volbách. Lidovci zase obvinili ČSSD, že se čím dál více přiklání ke komunistům.

Koaliční lídři se nedohodli na zákoníku práce

Strany vládní koalice se v úterý ani po několika hodinách nedohodly na novém zákoníku práce, jehož návrh by mohly ve sněmovně prosadit společně. Lidovci navrhli, aby kabinet ještě před projednáváním ve sněmovně ze zákoníku vypustil kontroverzní pasáže o pravomocích odborů, které KDU-ČSL považuje za protiústavní. ČSSD ale takový postup odmítla, případné úpravy jsou podle ní možné až při dalším projednávání. Proti byl hlavně předkladatel zákona, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Podle něj není postup, který navrhli lidovci, legislativně možný. Navíc by to omezilo práva odborů a to sociální demokracie nemůže připustit. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek si ale myslí, že při dobré vůli by tento postup možný byl. "Ta vůle k tomu zjevně není, sociální demokracie zjevně nestojí o koaliční kompromis, vidí se blíže ke komunistům, je to její rozhodnutí," reagoval Kalousek. KDU-ČSL už podle něj dvakrát nabízela, že zákoník podpoří, pokud z něj vypadnou sporné pasáže o kontrolní a rozhodovací pravomoci odborů. Podmínkou ale zůstává, aby se to stalo z vůle vlády a poslanci schvalovali společný koaliční návrh. Pokud nakonec ČSSD s komunisty skutečně schválí původní návrh obsahující podle něj protiústavní paragrafy, lidová strana podá ústavní stížnost. Předseda poslanců ČSSD Michal Kraus nicméně stále věří, že naděje na koaliční kompromis existuje. "Budeme hledat takovou podobu zákona, aby bylo možné ji schválit koaliční většinou, ale za žádnou cenu nechceme oslabovat roli odborů," prohlásil.

Odbory svolávají demonstraci na podporu zákoníku práce

Odbory svolávají na 26. listopadu do Prahy demonstraci za přijetí nynějšího návrhu zákoníku práce a proti omezování zaměstnaneckých práv. Očekávají, že se akce zúčastní 25.000 lidí. Potvrdil to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Demonstraci připravuje ČMKOS spolu s Asociací samostatných odborů. Nový zákoník práce vláda schválila proti vůli lidovců. Odbory návrh pracovního kodexu podporují, představitelé zaměstnavatelů s ním nesouhlasí. Chybí jim v něm například možnost dát za určitých okolností výpověď bez udání důvodu s patřičným odstupným. Podle Štěcha není ke zmenšování práv zaměstnanců a odborů žádný důvod. Ohrozilo by to nejméně čtyři miliony občanů a jejich rodinné příslušníky. Šéf ASO Bohumír Dufek míní, že vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí být vyrovnaný. Pokud se kodex změní, jsou odbory připraveny změnit demonstraci na podporu v protest. Kdyby se schylovalo ke schválení normy s omezením zaměstnaneckých práv, Česká republika by podle Štěcha směřovala ke generální stávce. Pražské demonstraci budou předcházet mítinky v regionech. Na nich chtějí předáci účastníky s novým zákoníkem blíže seznámit. V Ostravě se setkání uskuteční 26. října. V Brně se bude konat 1. listopadu, v Plzni 8. a 15. v Ústí nad Labem. Termíny shromáždění v Českých Budějovicích a Hradci Králové ještě nejsou známy.

Poslanci začnou projednávat rozpočet, opozice jej nepodpoří

Poslanci opoziční ODS ani KSČM nebudou ve středu hlasovat v prvním čtení pro vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem přes 74 miliard korun. Koaliční kabinet Jiřího Paroubka se proto při schvalování klíčového zákona musí spolehnout na vlastní síly. Podle vyjádření zástupců poslaneckých klubů by ale vláda měla základní parametry rozpočtu prosadit. Pro schválení rozpočtu stačí prostá většina hlasů, koalice přitom ve dvousetčlenné sněmovně disponuje 101 hlasy. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus řekl, že nejsilnější frakce bude buď kompletní, nebo bude mít dost hlasů na to, aby rozpočet v prvním čtení prošel. I lidovci a unionisté potvrdili, že vládní představu o hospodaření státu ve středu podpoří a nemají signály, že by některý z jejich poslanců na středeční zasedání dolní komory nedorazil. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik uvedl, že KSČM rozpočet nepodpoří. Totéž již dříve oznámila ODS. Státní rozpočet počítá s tím, že stát bude v roce 2006 hospodařit se schodkem 74,4 miliardy korun. V prvém čtení sněmovna schvaluje jeho základní ukazatele - tedy celkové příjmy, výdaje a schodek. Po prvním čtení zamíří norma do jednotlivých výborů, které mohou několik týdnů navrhovat změny v příslušných kapitolách. O rozpočtu se rozhodne ve třetím čtení, kdy poslanci hlasují o pozměňovacích návrzích a nakonec i o celém návrhu státního rozpočtu. Závěrečné schvalování se očekává na konci listopadu nebo začátkem prosince. Kdyby sněmovna rozpočet do konce letošního roku neschválila, bude se stát řídit rozpočtovým provizoriem.

Prezident podepsal zákon, který zpřísňuje vydávání víz cizincům

Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o pobytu cizinců. Tento zákon zřejmě zpřísní vízový režim vůči některým zemím. Česko totiž bude moci požadovat, aby cizinci žádali o víza na zastupitelském úřadu ve státě, jehož jsou občany nebo tam mají trvalý či dlouhodobý pobyt, případně jim tento stát vydal pas. Novelu v září schválila sněmovna. Poslanci přitom přehlasovali Senát, který s novou úpravou nesouhlasil. Senátoři argumentovali i tím, že ne všichni lidé, kteří chtějí o vízum požádat, se mohou do země svého původu vrátit. Poslanci ale předpokládají, že opatření by Česká republika mohla uplatňovat v zájmu ochrany své bezpečnosti, udržení pořádku či ochrany veřejného zdraví. Cílem je podle nich omezit bezpečnostní rizika, mimo jiné v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu. Novinkou má být v zákoně také povinnost doložit zdravotní pojištění. Člověk, který někoho pozve do Česka, bude muset prokázat, že je zajištěna cizincova lékařská péče buď povinným pojištěním, nebo ekvivalentem v hodnotě 300.000 korun. Novela by měla vstoupit v platnost koncem tohoto nebo počátkem příštího roku.

Petici Zrušme komunisty podepsalo už víc než 50 000 signatářů

Už 53 tisíc lidí podepsalo petici Zrušme komunisty, která požaduje zákaz propagace nacismu, fašismu a komunismu. Archy s padesáti tisíci podpisy předali organizátoři petice v úterý předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi. Podle jednoho z organizátorů Josefa Boušky jsou signatáři petice připraveni uspořádat protestní shromáždění, pokud by se naplnila hrozba vládnutí ČSSD s podporou komunistů. Zatím pořádání takových demonstrací Bouška pokládá za předčasné. Podle Přemysla Sobotky by ale už nyní mohlo 50.000 lidí, kteří by přišli někam otevřeně protestovat, vyslat jasný signál k možnému vládnímu spojenectví ČSSD a KSČM. Podpisy s první "padesátitisícovkou" chtějí organizátoři předat i předsedovi sněmovny Lubomíru Zaorálkovi. Novela trestního zákona má výslovně zakázat propagaci komunismu a nacismu jako hnutí, která směřují k potlačení práv a svobod člověka, a to pod trestem až osmi let vězení. Minulý týden ji schválil Senát. Novelu trestního zákona, která by české komunistické strany přinejmenším přinutila ke změně názvů a dokumentů, podpořili hlavně pravicoví senátoři.

Rozpočet pro kulturu má být méně než půl procenta

Novému ministrovi kultury Vítězslavu Jandákovi se ani přes četné proklamace nepodařilo zastavit propad financí, které stát vynakládá na kulturu. Rozpočet ministerstva kultury se v příštím roce musí po odečtu nákladů na církve spokojit s pouhými 0,475 procenta celkového státního rozpočtu. Neblíží se tak jednomu procentu, k němuž se stát zavazuje ve své Kulturní politice, ale podíl je ještě nižší než letos. Otočit několik let klesající příspěvek státu na kulturu si přitom Jandák vytkl za jeden ze svých cílů a opakovaně o něm hovořil ihned po svém příchodu na ministerstvo. Podařilo se mu pouze prosadit malé navýšení rozpočtu ministerstva o 89 milionů korun oproti letošnímu roku. Sám sice říká, že navýšil rozpočet o 350 milionů korun, ale skutečná suma je nižší. Podíl kultury ve státním rozpočtu klesá od roku 1999, kdy mělo ministerstvo k dispozici 0,77 procenta. V roce 2002 do kultury šlo ještě 0,7 procenta z rozpočtu, v roce 2003 stát přidělil kultuře již jen 0,63 procenta, loni 0,56 procenta. Letos úřad hospodařil jen s 0,49 procenta po odečtení výdajů na církve. Kulturní pracovníci považují celý kulturní sektor za hluboce podfinancovaný. Za zvýšení podílu státních peněz do kulturní oblasti bojuje mimo jiné loni vzniklá Iniciativa pro kulturu. V Česku by podle ní mělo být na kulturu k dispozici asi 8,5 miliardy korun, ve skutečnosti je to však méně než šest miliard.

Trh s emisními povolenkami zprovozní ČR jako 13. země EU

Jen provozní problémy mezi Bruselem a Prahou, které řeší počítačoví experti, už dělí Česko od spuštění obchodu s emisními povolenkami. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka se stát napojí na online trh s povolenkami jako 13. země Evropské unie, což "není tak špatné". Z nových zemí Evropské unie se Češi napojí jako druzí za Estonci. Návrh rozdělení elektronických povolenek po jedné tuně oxidu uhličitého mezi jednotlivé znečišťovatele poslalo Česko Evropské komisi jako jedna z posledních zemí, a to kvůli sporům o celkové množství povolenek, které chtělo rozdat. Ministerstvo průmyslu prosazovalo co nejvyšší počet povolenek, Ambrozkův úřad trval na míře, která by motivovala podniky k úsporám. Brusel nakonec návrh Česka snížil a celkem 435 českých podniků dostane na léta 2005 až 2007 povolenky na 292,8 milionu tun oxidu uhličitého. Většina českých firem je nakonec s přiděleným množství povolenek spokojena, zejména firmy z chemického průmyslu a rafinerie. Zklamány byly firmy, které do ekologie již hodně investovaly. Zavedení obchodů s emisemi má motivovat podniky k redukci vypouštění škodlivin. Pokud vypustí do ovzduší méně škodlivin, než na které mají povolenky, budou moci přebytky prodat. V opačném případě budou nárůst emisí financovat nákupem nových povolenek. Cena jedné povolenky se nyní pohybuje kolem 23 eur, tedy 700 korun.

Výnos mýtného by měl činit až devět miliard

Roční výnos elektronického mýtného by při návrhu výše sazeb, kterou předložilo ministerstvo dopravy, měl činit osm až devět miliard korun. Na diskusním fóru o mýtném to řekl náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek. Sazby definitivně určí svým usnesením vláda. Ministerstvo navrhuje průměrnou sazbu 4,05 koruny na kilometr. Výnos mýtného nahradí peníze, které stát získává z prodeje dálničních známek pro kamiony. V současnosti jich prodá pro vozidla nad 12 tun za 900 milionů korun ročně. Podle Kubínka se budou sazby lišit pro silnice první třídy a dálnice tak, aby cena motivovala řidiče hlavně k využívání dálnic. Ceny jsou jiné také pro den a noc. Sazba kolem čtyř korun za kilometr je zhruba na úrovni Německa, kde se platí v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny, a nižší než v Rakousku, kde se sazby pohybují od 4,16 do 8,74 koruny za kilometr. Sazbu kolem čtyř korun očekávali také dopravci a je pro ně v podstatě přijatelná, řekl již dříve mluvčí Česmadu Bohemia Martin Felix. Tendru na elektronické mýtné se zúčastnila čtyři konsorcia. Nejnižší nabídku podalo sdružení Ascom Fela s Damovem a ABD Group, které nabídlo 15 miliard korun. Autostrade je ochotna systém vybudovat a provozovat za 17,5 miliardy, Kapsch za 22 miliard korun. Nejvyšší cenu 33,7 miliardy navrhlo konsorcium A-Way a AŽD. Mýtné by se v ČR od kamionů mělo začít vybírat od roku 2007 nejdříve na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací, později i na vybraných silnicích první třídy.

Do Pákistánu poletí český speciál s lékaři a humanitární pomocí

Do Pákistánu se vypraví letecký speciál s českou humanitární pomocí. V úterý o tom rozhodl krizový štáb na ministerstvu zahraničí. Na palubě letounu Tu-154 bude patnáctičlenný zdravotnický tým, který mají tvořit civilní i vojenští lékaři, a také skupina hasičů. Speciál poveze i 12 tun pomoci v podobě chirurgických nástrojů, dezinfekčních prostředků, léků, tablet na úpravu vody, spacích pytlů a drůbežích konzerv. Lékařský tým by měl podle mluvčího ministerstva zahraničí Víta Koláře v Pákistánu působit zatím krátkodobě. Zvažuje se také možnost, že by se přičlenil k některé z polních nemocnic, které už v zemi pracují. Do Pákistánu se chystá speciální operační tým lékařů a sester z Úrazové nemocnice v Brně. Vedoucí skupiny Petr Nestrojil uvedl, že vycestovat má zhruba šest až osm lidí. Do odletu je podle něj nutné zajistit doočkování všech členů týmu a připravit potřebné léky, obvazový materiál a nástroje. Úkolem zřejmě devítičlenného hasičského týmu bude postarat se lékařům o jídlo a ubytování. Se zapojením hasičů do záchranných prací se zatím nepočítá, ale v případě nutnosti jsou prý připraveni pomoci. Česká asistence bude zaplacena z 25 milionů korun, které na humanitární pomoc vyčlenila vláda. Ta bude o pomoci jednat ještě ve středu na svém pravidelném zasedání.

Podle průzkumu vidí 90 procent Hornorakušanů v Temelínu hrozbu

Devadesát procent obyvatel Horních Rakous vidí v jihočeské jaderné elektrárně Temelín hrozbu a dvě třetiny z nich požadují, aby elektrárna byla odstavena. Vyplývá to z průzkumu institutu Market, který v úterý v Linci zveřejnily hornorakouské protiatomové iniciativy spolu se zemským protiatomovým pověřencem Radkem Pavlovcem. Podle 83 procent dotázaných Temelín neodpovídá západním bezpečnostním normám. Dvě třetiny se domnívají, že záchranné plány Horních Rakous pro případ nehody reaktoru v Temelíně nejsou dostatečné na to, aby obyvatelstvo ochránily. Dvě třetiny obyvatel také odmítají Melkský proces. Touto mezivládní dohodou z roku 2001 se Česko zavázalo prověřit bezpečnost několika uzlů elektrárny, poskytovat neprodleně veškeré informace o provozu a umožnit monitorování okolí elektrárny. Rakousko naopak slíbilo, že přestane blokovat uzavření kapitoly energetika ve vstupním jednání ČR do EU a zabrání dalším blokádám hraničních přechodů. Podle výzkumu EU, který se zabýval úrovní znalostí, jaké mají obyvatelé jednotlivých členských zemí o jaderné problematice, se Češi umístili šestí, těsně za Švédy, Belgičany, Slovinci, Finy a Nizozemci. Rakušané však obsadili opačný konec tabulky. Menší znalosti měli z 25 zemí EU jen Kypřané, Malťané, Portugalci a Litevci. Pověřenec hornorakouské vlády pro jaderná zařízení Radko Pavlovec však podle listu výsledky průzkumu EU odmítl. Označil je za "další pokus jaderné lobby proti kritikům jaderné energetiky". Podle něj mají Rakušané mnohem lepší znalosti o souvislostech jaderné energetiky než Češi.

Soud poslal do vězení dva Němce kvůli pornosnímkům

Dvojice Němců si musí odpykat 22 a 12 měsíců vězení kvůli natáčení tvrdé pornografie. V září o tom v odvolacím jednání rozhodl pražský městský soud a rozsudek je už pravomocný. Padesátiletý Alois Eglseder a šestačtyřicetiletý Thiemo Horst Hampel natáčeli videonahrávky, na kterých ženy i mladistvé dívky provozovaly drsné sexuální praktiky. Odsouzení prý dívkám platili 500 až 2500 korun za jednu nahrávku. Prostřednictvím internetu pak videokazety prodávali po celé Evropě, ale i v USA a v Austrálii. Dvojice Němců se tak dopustila ohrožování mravnosti a také mravní výchovy mládeže. Policie oba Němce zadržela loni v září na Žižkově. V jejich bytě pak kriminalisté našli velké množství videokazet, fotografií, diapozitivů a také filmovou techniku. Policisté navíc zajistili plynovou pistoli, paralyzér a větší množství peněz v různých měnách. Pachatelé si vedli o dívkách podrobnou dokumentaci. Obsahovala písemné smlouvy se ženami a dívkami, v nichž byly uvedeny jejich veškeré osobní údaje, ale také upřesněny sexuální praktiky, které by byly ochotné před kamerou předvést. V dokumentaci měli pachatelé téměř 50 žen a dívek, 15 z nich nebylo ještě 18 let. Obvodní soud pro Prahu 3 jim nejprve vyměřil tři a 1,5 roku vězení. Odvolací senát však tento verdikt v září zrušil, v některých bodech obžaloby oba Němce zprostil a tresty jim zmírnil.

Laureát Nušlovy ceny Sehnal přednášel o družicích Země

Astronom Ladislav Sehnal, kterému v úterý v sídle Akademie věd představitelé České astronomické společnosti slavnostně předali prestižní Cenu Františka Nušla, přednášel o umělých družicích Země a českých kosmických projektech. Řekl, že si uznání, kterého se mu dostalo, váží a že ho považuje nejen za ocenění své práce v oboru, ale i v Astronomickém ústavu, kde pracoval po celou dobu jeho existence pouze s malými přestávkami, kdy pobýval v zahraničí. Sehnal připomněl i své astronomické začátky. Zájem o obor u něj na univerzitě vzbudil profesor Wáclav Wladimír Heinrich svými přednáškami o nebeské mechanice. Ve vesmíru je "gravitace jediná reálná síla, vše ostatní je chimérické", citoval svého profesora, jehož obraz si přinesl do sálu spolu s akcelerometry, které vymyslel a které putovaly do vesmíru v umělých družicích. Sehnal (nar. 1931) byl od roku 1996 hlavním řešitelem projektu Mimosa, který se zabýval vývojem a výrobou unikátního mikroakcelerometru Macek s vysokou citlivostí. Do vesmíru putoval na samostatné družici. Dvakrát byl úspěšně vyzkoušen na palubě ruské družice a na americkém raketoplánu. Dosud přes pokročilý věk pracuje v Astronomickém ústavu na částečný úvazek.

Psací stroj Jiřího Voskovce podědil Jiří Suchý

Jiří Suchý je čerstvým majitelem psacího stroje značky Olympia s klávesami vybavenými háčky a čárkami, na který psal své dopisy z Ameriky Jiří Voskovec. Z USA mu ho přivezl Voskovcův kamarád Jiří Planner a zakladatel Semaforu ho v úterý převzal na křtu dvou nových nahrávek vydavatelství Lotos, věnovaných Janu Werichovi. První album nazvané Jan Werich - Vyznání obsahuje monolog Václava Vosky, který byl v polovině 60. let průvodcem pravidelného televizního magazínu o divadle. Hovoří nejprve o Werichovi a pak i s ním. Třetí část alba, tentokrát ze soukromého archivu, označil teatrolog Vladimír Just za dokumentární perlu. Vznikla koncem 50. let a představuje méně známou, spíše hořkou a unavenou tvář populárního komika. "A to krátce po jeho marném boji s byrokratickou hydrou komunistických úřadů, v němž nešlo o nic menšího, než o další existenci Divadla ABC jako scény svobodného klaunského smíchu a nezávislé politické satiry, hodné tradice Osvobozeného divadla," napsal Just na přebalu. Druhé album vydavatelství Lotos je záznamem představení hry Voskovce a Wericha Těžká Barbora, jak byla v Divadle ABC uvedena v roce 1960. Stala se epilogem pětileté Werichovy spolupráce s Miroslavem Horníčkem. Nahrávka byla převzata z České televize.

Asistentka pěti amerických prezidentů pokřtila knihu vzpomínek

Vzhled politika a jeho chování ukazují, jak ctí a hodnotí lidi, s nimiž jedná nebo je zastupuje, soudí Eliška Hašková-Coolidge. Žena, která po roce 1948 odešla do USA, kde pracovala pro pět amerických prezidentů, v úterý v Praze pokřtila svoji knihu vzpomínek. V knize nazvané Pět amerických prezidentů, česká babička a já popisuje svůj odchod z Prahy, studium a práci v Bílém domě, ale i návrat zpět do České republiky. Americká a česká politická kultura jsou podle Haškové- Coolidge nesrovnatelné. Některým českým politikům podle ní chybí hlavně umění klidně přesvědčit. "Strašně si vážím, když politik umí v názorové neshodě klidně diskutovat," řekla. Češi jsou podle Haškové-Coolidge velice vzdělaný národ, nedokáží však svoji osobnost dostatečně prezentovat. "V chování, společenských dovednostech, v umění se oblékat, stolovat, konverzovat leží klíč k úspěchu člověka, který se posunuje po profesním žebříčku," píše ve své knize. Pražská rodačka Eliška Hašková-Coolidge emigrovala do USA v roce 1948, vystudovala na prestižní Georgetownské univerzitě a pracovala 18 let v Bílém domě pro americké prezidenty od Kennedyho až po Cartera. Devět let také působila na ministerstvu zahraničních věcí Spojených států. Nyní žije střídavě v Čechách a za oceánem a prostřednictvím své agentury poskytuje poradenství v otázkách protokolu, etikety a personalistiky.

Mladá vína pod značkou Svatomartinské dodá na trh asi 40 vinařů

Předběžně zhruba 40 domácích producentů dodá letos na český trh mladá vína pod jednotnou známkou Svatomartinské. Jejím držitelem se stal v srpnu Vinařský fond, který nabízí její využití pro označení mladých vín všem vinařům. Podmínkou je splnění daných kritérií. Svatomartinské smí být poprvé veřejnosti otevíráno 11. listopadu v 11:00, uvedl ředitel fondu Jaroslav Machovec. Podle Machovce byla určitou inspirací celé záležitosti velmi úspěšná tradice francouzského Beaujolais. Akce má pomoci propagaci domácího vína i jeho odbytu. V letošním roce vinaři hovoří o krizi, kdy prodej domácí produkce vázne pod tlakem rostoucích levných dovozů. Pod značkou Svatomartinské se bude moci prodávat bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené ranné; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; červené víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na svátek Sv. Martina poprvé novým, jiskrným mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli novým mladým vínem. Samozřejmě nechyběla Svatomartinská husa a další pochoutky.

Česká jednadvacítka zvítězila nad Finskem 3:1

Čeští fotbaloví reprezentanti do jednadvaceti let zvítězili v závěrečném utkání evropské kvalifikace ve Finsku 3:1. Zajistili si tak postup do listopadové baráže, jméno soupeře se dozvědí ve čtvrtek. České vedení dnes přesnými trefami zajistili Knakal se Svěrkošem, Mäkelä v 65. minutě snížil z penalty, ale osm minut před koncem zpečetil výhru střídající Pudil.

Tenistka Vaidišová je osmnáctá na světovém žebříčku

Šestnáctiletá česká tenistka Nicole Vaidišová se po úspěších na turnajích v Soulu a v Tokiu probojovala do první dvacítky ženského tenisu. Na světovém žebříčku je nyní osmnáctá. "To je super. Nečekala jsem to, jsem moc spokojená, ale snad to půjde ještě výš," řekla v telefonickém rozhovoru z Bangkoku, kde tento týden ukončí svoji asijské turné. Tenisový rok završí v americké Philadelphii. Vaidišová patří k největším světovým talentům ženského tenisu a na svém kontě má už čtyři tituly. Ze čtyř turnajových vítězství v kariéře vyhrála tři v Asii, vedle Soulu a Tokia ještě loni v Taškentu. Letos už vyhrála čtyřicet zápasů, posledních deset ale v řadě za sebou. Minulý rok vyhrála ve Vancouveru a v Taškentu a dostala se v žebříčku do stovky. Ve světové dvacítce pořadí je česká tenistka poprvé po třech letech. V roce 2002 byla šestnáctkou Daniela Bedáňová, ale výkonnost si neudržela a dnes je na konci třetí stovky.

A jaké nás čeká počasí?

V noci má být skoro jasno, k ránu ojediněle mlhy. Teploty 7 až 3 stupně, místy přízemní mrazíky.

Zítra má být skoro jasno až polojasno, ráno ojediněle mlhy. Teploty 14 až 18 stupňů, na horách 13.

11-10-2005