Zprávy

Čeští turisté v Asii jsou většinou v pořádku, CK ale ruší zájezdy

Čeští turisté v jihovýchodní Asii, kterou v neděli postihlo ničivé zemětřesení, by podle vyjádření zástupců největších cestovních kanceláří měli být v pořádku. Nejvíce Čechů v regionu tráví dovolenou v Thajsku, cestovní kancelář ESO Travel hlásí jednu zraněnou osobu, podle českého velvyslance v Thajsku je jedna osoba pohřešována. Některé cestovní kanceláře již zrušily odlety například na Srí Lanku.

Společnost Čedok má podle mluvčího Tomáše Brejchy své klienty například na thajském ostrově Phuket v Indickém oceánu, kde jsou v současné době desítky českých turistů. Podle něj jsou všichni v pořádku. "Jsme v kontaktu s našimi delegáty. Našich klientů se to nedotklo, dostávají standardní služby," uvedl. Další klienty má firma u pobřeží Thajského zálivu, těch se však zemětřesení nedotklo.

Cestovní kancelář Eso Travel má v Thajsku 160 osob, zhruba 50 v zasažené oblasti. Společnost má v současné době v Thajsku pět delegátů, které stahuje do postižené oblasti. "Spojili jsme se prakticky se všemi, zatím máme jedno lehčí zranění," sdělil Českému rozhlasu - Radiožurnálu ředitel kanceláře Tomáš Cikán.

Na jihu Thajska je podle českého velvyslance Jiřího Šitlera asi 200 českých turistů, jeden z nich je mezi pohřešovanými další utrpěl zranění a je v nemocnici.

V pořádku by měly být i desítky klientů společnosti Fischer, kteří jsou v současné době na Srí Lance. "U všech víme kde jsou, starají se o ně naši delegáti. Některým na jihu Srí Lanky bylo poskytnuto nové ubytování," řekla ČTK mluvčí firmy Dita Stejskalová. Návrat klientů firma očekává v řádném termínu po Novém roce.

Některé cestovní společnosti již začaly rušit své plánované zájezdy. Například Čedok zrušil nedělní večerní odlet na Srí Lanku. Firma podle Brejchy svým klientům nabídne jako náhradu možnost vycestovat do jiné země.

České ministerstvo zahraničí nemá informace o případných ztrátách na životech mezi českými turisty, kteří jsou v postižených zemích. Ministerstvo zřídilo krizový štáb, který odpovídá na dotazy občanů, shromažďuje údaje a připravuje informaci pro média.

Žádné zprávy o obětech mezi českými turisty nemá české velvyslanectví v Indii, do jehož působnosti patří také Srí Lanka a Maledivy, ani české zastupitelské úřady v Indonésii a Malajsii. Maledivy, kam na jeden z atolů na Vánoce odletěl český zpěvák Karel Gott s přítelkyní a skupinou známých, jsou prozatím telefonicky nedostupné.

Desítky párů obnovily v chrámu Cyrila a Metoděje manželský slib

Desítky manželských párů obnovily v neděli dopoledne při slavnostní bohoslužbě v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně slib vzájemné věrnosti. Mši v chrámu zasvěceném učencům, kteří přinesli na Moravu křesťanství, sloužil tradičně kardinál Miloslav Vlk. Katolická církev totiž 26. prosince světí nejen památku prvního mučedníka za Kristovo učení Štěpána, ale také den Svaté rodiny, další z vánočních svátků. V tento den se čtou úryvky z Matoušova evangelia a listu apoštola Pavla Kolosanům. Matouš píše, že se po odchodu tří králů, kteří se přišli poklonit Ježíšovi, zjevil jeho pěstounovi Josefovi anděl a přikázal mu, aby vzal matku a dítě a odešel s nimi do Egypta. Tam měl zůstat až do smrti krále Heroda Velikého, který podle biblické tradice usiloval o jeho život. Po králově smrti se mu zjevil anděl opět, aby mu řekl, že "ti, kdo ukládali dítěti o život, zemřeli". Josef se potom vrátil do Nazaretu.

Apoštol Pavel v listě Kolosanům nabádá ženy, aby se chovaly jako křesťanky, muže, aby se nechovali k svým ženám mrzoutsky, děti, aby ctily své rodiče, a otce, aby nedráždili své děti. Ve stejném duchu hovořil k věřícím i kardinál. Důležité podle něj v rodině je žít pro druhé. Rodinu označil za "malou církev", ve které by se měla častěji číst Bible a hovořit o jejím obsahu. Možnost říci svůj názor by podle něj měly mít i děti.

Po čtení biblických textů a kázání přistoupily manželské páry ke kardinálovi a poté, co přečetl slib věrnosti, vyslovily souhlasné ano. Jako před lety při sňatku se pak manželé políbili.

Děti z Beslanu končí karlovarský pobyt, v lednu mají přijet další

Dětem z Beslanu, které se po čtyři týdny zotavovaly po teroristickém útoku v karlovarské léčebně Mánes, končí ozdravný relaxační pobyt a v pondělí odcestují do Prahy. V hlavním městě zůstanou dva dny a po jeho prohlídce ve středu odletí zpět do Ruska. Do Karlových Varů má přijet již počátkem ledna další skupina z Beslanu, řekla ČTK ředitelka léčebny Svatava Lísková. Podle ní splnil ozdravný pobyt svůj účel a na psychický stav dětí měl viditelný vliv. "Před čtyřmi týdny děti přijely v dost špatném stavu. Pořád si hrály na válku, stavěly barikády nebo na sebe střílely. Vybíjely si tímto způsobem emoční napětí a možná chtěly nevědomky předvést, co vlastně viděly. Po týdnu najednou jako když utne, děti se uklidnily," uvedla Lísková.

Pro děti i rodiče připravila léčebna ve spolupráci s dalšími institucemi a četnými sponzory zajímavý program. Nechyběly v něm prohlídky historických památek v okolí, výlety do Krušných hor a návštěvy kulturních pořadů. Na Štědrý den prožili pod velikým stromkem pravé české Vánoce s dárky, smaženým kaprem a bramborovým salátem.

"Viděli jsme toho opravdu hodně. Mně se asi nejvíce ze všeho líbila návštěva plaveckého bazénu v Sokolově a hrad Loket. Na domov jsem si vzpomněl, ale zpátky se mi moc nechce," řekl ČTK jedenáctiletý David. Také o dva roky starší beslanská školačka Olesja si pobyt v Karlových Varech pochvalovala. Kromě plavání v bazénu jí ještě učarovaly horké prameny. "Několikrát jsem je také ochutnala, jsou zvláštní," uvedla.

V karlovarské dětské léčebně Mánes děti a rodiče z Beslanu pobývali od 2. prosince. Většina z nich v beslanské škole ztratila někoho ze svých blízkých. Náklady na cestu hradila ruská strana ze sponzorských příspěvků. České ministerstvo zahraničí poskytlo více než 1,8 milionu korun. Také další tři ozdravné pobyty mají být podle ministryně zdravotnictví Milady Emmerové v Karlových Varech.

Češi na Štědrý den poslali 52 mil. SMS, o 14. pct více než loni

Češi si letos na Štědrý den poslali opět rekordní počet krátkých textových zpráv SMS. Tuzemští operátoři odbavili celkem 52,2 milionu zpráv, o 6,4 milionu více než před rokem. Každý občan České republiky jich tak v průměru zaslal zhruba pět, nejvíce přání lidé posílali před obědem a v brzkém odpoledni. Zvýšený zájem byl letos o zasílání obrazových MMS, volání výrazné navýšení nezaznamenalo. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytli mobilní operátoři.

Nejvíce SMS zpráv o Štědrý den odbavila společnost T-Mobile, jejíž zákazníci jich poslali 20,7 milionu, což je o téměř pětinu více než loni. Počet volání zůstal na zhruba stejné úrovni jako minulý rok. "Největší hlasový provoz byl zaznamenán mezi 10:30 až 11:30. Nejvyšší počet hovorů v jednom okamžiku byl však tradičně po večerní nadílce - ve 20:15," uvedla Martina Kemrová z tiskového oddělení firmy.

K telefonování však zákazníci mobily nadprůměrně nevyužívali, množství spojených hovorů podle něj kopírovalo běžný víkendový provoz. "Z hlasového provozu a podle odesílaných SMS a MMS je zřejmé, že většina Čechů trávila čas u štědrovečerní večeře a u vánočního stromečku mezi půl pátou a 19:00 hodinou," doplnil.

Mobilní operátoři mají v České republice více než deset milionů registrovaných zákazníků. Největším operátorem je Eurotel se zhruba 4,4 miliony zákazníky ke konci září. T-Mobile měl ke Štědrému dni čtyři miliony zákazníků.

Šansoniér Rudolf Pellar četl u Čapkova hrobu jeho povídku Šlépěj

Šansoniér a herec Rudolf Pellar četl při sobotní pietní vzpomínce u hrobu literáta, dramatika a novináře Karla Čapka na vyšehradském hřbitově jeho povídku Šlépěj. Za zvuku zvonů chrámu svatých Petra a Pavla připomněl novinář a publicista Jiří Ješ, že povídka zazněla na vlnách Československého rozhlasu bezprostředně poté, co 26. prosince 1938 stanice oznámila, že Čapek předchozího dne zemřel.

U hrobu velkého spisovatele se sešla stovka Pražanů, kteří tam každoročně přicházejí zapalovat svíčky. Na hrobě, v němž společně s Čapkem odpočívá jeho žena Olga Scheinpflugová, byly čerstvé růže. Hloučky lidí procházely hřbitovem už dlouho před 11:00, kdy vzpomínkové shromáždění, pořádané Společností bratří Čapků, začalo. Lidé se zastavovali také u hrobů jiných osobností českého společenského a kulturního života, které na hřbitově odpočívají.

Čapka i dnes vydávají nakladatelství celého světa. K nejkrásnějším patří jeho povídky. V té, kterou letos přečetl Pellar, dva muži přemýšlejí o osamocené šlépěji, kterou kdosi zanechal uprostřed zasněžené krajiny. Marně se snaží racionálně vysvětlit, jak se tam vzala, až nakonec hustě padající sníh osamělou šlépěj i ty jejich zakryje.

Husité a Židé společně přivítali Štědrý večer a sabat

Husité a Židé v pražské Španělské synagoze společně přivítali Štědrý den a sabat. Patriarcha Církve československé husitské Jan Schwarz a ředitel židovské společnosti Bejt Peter Gyori společně v pátek požehnali kalich vína a bílý chléb chalu, řekla ČTK asistentka patriarchy Jolana Hršelová. Pro křesťany jsou chléb a víno symboly těla a krve Ježíše Krista. Tato mystická proměna se odehrává během každé mše. Víno a chléb žehnají i Židé. "Je to takový spojující prvek, který hned každého nenapadne," uvedla Hršelová.

Kontakty mezi husitskou církví a Židy jsou podle ní už staršího data. Loni například patriarcha Schwarz pozval Gyoriho na bohoslužbu do Betlémské kaple, aby tam přečetl hebrejský starozákonní text. "Bylo to, myslím, vůbec poprvé v historii Betlémské kaple," uvedla. Husité i členové společnosti také spolupracují na přípravách pražských dnů židovské kultury. Při loňském Evropském dni židovské kultury husitská církev otevřela zájemcům řadu svých modliteben v bývalých synagogách, podotkla Hršelová.

Lidé z Vratěnína oslavili Štědrý den společným průvodem

Společným průvodem oslavili v noci na sobotu Štědrý den obyvatelé obce Vratěnín na Znojemsku. Podle staré tradice po večeři za zpívání koled prošli vesnicí a v kostele se zúčastnili mše. Akce se aktivně zúčastnila asi polovina z 300 obyvatel. Vratěnín leží na hranici s Rakouskem a za totality byl kvůli tomu určen k likvidaci. "Cílem akce je utužit sousedské vztahy a zároveň prožít alespoň pár vánočních chvil společně," řekl ČTK vratěnínský starosta Martin Kincl. Doplnil, že vánoční průvod se stává atrakcí, na kterou přijíždějí i příbuzní obyvatel vesnice.

I ve vesnici je jasně vidět, že Vratěnínští Vánoce prožívají. V ulicích je 15 vánočních stromků. Všechny jsou osvětleny a výzdoba neschází ani na keřích. Zdobení vesnice před Štědrým dnem trvá skupině nadšenců dva dny. Letošním překvapením pro děti se stal osmimetrový nafukovací Santa Klaus.

Společná oslava narození Krista byla již v minulosti nedílnou součástí Vánoc ve Vratěníně. V roce 1948 však komunistický režim akci zakázal a oslavy se podařilo obnovit před devíti lety.

Před listopadem 1989 byl Vratěnín vzhledem ke své poloze téměř nepřístupný a byl určen k úplné likvidaci. Měla tam zůstat jen kasárna pohraniční stráže. Až po politických změnách se obec začala rozvíjet. Vznikl česko-rakouský přechod Vratěnín- Drosendorf a obec v roce 1996 získala titul Vesnice roku.

Stovky lidí si poslechly koledy, které zazněly z plzeňské věže

Stovky lidí si na Štědrý den přišly před štědrovečerní večeří na náměstí Republiky v Plzni poslechnout koledy, které zazněly z ochozu věže kostela svatého Bartoloměje. Koledy již tradičně zahrál dechový orchestr Oty Hellera. Lidé si zazpívali písně společně s hudebníky a vystáli si frontu na betlémské světlo, které se rozdávalo v kostele.

"Hraní koled na věži se stalo již tradicí. Dokresluje to vánoční atmosféru. Každý rok se na náměstí pod věží schází víc a víc lidí. Přijdou, poslechnou si muziku, případně i zazpívají, korzují po náměstí, zajdou do kostela nebo i do mázhauzu radnice na výstavu vánočních stromků," řekla ČTK mluvčí magistrátu Zdenka Kubalová.

Všichni obdivují fyzickou zdatnost muzikantů, z nichž je většina v důchodovém věku. S nástroji vyšplhají 300 schodů na věž. Přesto si hudebníci nenechají ujít šanci, aby tóny jejich nástrojů přispěly k vánoční atmosféře ve městě.

Zvyk hrát koledy na Štědrý den se udržel dodnes i v obci Příchovice na jihu Plzeňska. Když se setmí, navštěvují tři trubači všechny domácnosti a před každým domem zatroubí koledu. Lidé potom vyjdou před dům a když muzikanti dohrají, dostanou novoročenku a vzájemně si popřejí. Trvá to zhruba tři minuty, aby trubači stihli obejít do večeře všech asi 200 domů.

V Jablonci na Štědrý den pohostili 112 seniorů a osamělých lidí

Jablonecká radnice a majitel restaurace Petřín pohostili během štědrodenního odpoledne 112 seniorů a osamělých lidí. Slavnostní tabuli, kulturní program i dopravu na Petřín měli senioři a osamělí lidé zadarmo. ČTK to řekla vedoucí kanceláře starosty Dana Kodýtková. Přítomným zahráli na několik nástrojů Lukáš Křenovský a Martina Drašarová. Zatančily jim dva páry z taneční školy manželů Jägrových. "Jeden pár tvořily osm let staré děti a druhý senioři. Tanečnici bylo 70 let a předvedla obdivuhodný výkon," dodala Kodýtková.

Senioři a osamělí lidé si pochutnali na rybí polévce, kaprovi s bramborovým salátem a dostali také jablečný závin a kávu. Město na slavnostní odpoledne přispělo zhruba 20.000 korun a stejnou částku věnoval hostitel Evžen Hejsek. O bezplatnou dopravu se účastníkům vánoční slavnosti postarala radnice a jablonecká společnost ČSAD.

Štědrodenní odpoledne se na Petříně uskutečnilo již popáté. "Zájem o sváteční oběd i tentokrát převýšil počet volných míst," uvedl starosta Jiří Čeřovský. Účastníky podle něj vybírají především členky Sboru pro občanské záležitosti, které mají o seniorech a osamělých lidech největší přehled. Přednost dostali například zájemci, kteří na Petříně na Štědrý den nikdy nebyli.

Za darů lidí si v Brně pochutnalo na filé 200 bezdomovců

Na filé s bramborovým salátem a na cukroví si na Štědrý den v Brně pochutnalo více než 200 bezdomovců v azylovém domě Armády spásy v Mlýnské ulici. Organizace pro ně oběd na Štědrý den nechala připravit za finanční dary, které za uplynulý měsíc vybrala v ulicích města od lidí. Letošní vánoční sbírka vynesla rekordních 202.000 korun. Kromě oběda budou tyto peníze použity i na další sociální projekty.

"Jedním z nich je i rekonstrukce sociálních zařízení a sprch v azylovém centru, které jsou dalším dárkem pro bezdomovce," řekl ČTK ředitel azylového domu Pavel Akrman. Zdůraznil, že celé sociální zařízení bylo před opravou v dezolátním stavu. Jeho oprava skončila minulý týden a vyžádala si 200.000 korun. Sbírka tak pomůže uhradit část nákladů na tento projekt.

Obědy pro bezdomovce se začaly vydávat hodinu před polednem. Jídelna azylového domu potřebovala kvůli velkému počtu strávníků výpomoc. Jídla bezdomovcům roznášeli až ke stolům jejich bývalí kolegové, kterým se podařilo vymanit se ze života na ulici.

Peníze ze sbírky také podpoří kontaktní centrum pro bezdomovce, které má humanitární organizace v Kernerově ulici. Lidé z ulice se v něm mohou ohřát, dostávají v něm najíst, mohou se vysprchovat a obdrží i čisté šaty. Ve středisku vzniká i dílna, v níž se budou scházet děti sociálně slabých občanů.

Lidé na severu Čech trávili svátky v kostele či pod obří televizí

Štědrý den v kostelech, na lyžích, pod obří televizí nebo u živého betléma trávili lidé na severu Čech. "Půlnoční" mše na venkově začaly už odpoledne, města připravila pro obyvatele večerní program. U slavnostního oběda v Českém červeném kříži v Ústí nad Labem se sešli lidé bez střechy nad hlavou.

Svou první mši v roli biskupa odsloužil o půlnoci v litoměřické katedrále sv. Štěpána Pavel Posád, biskup litoměřické diecéze. Trému necítil, těšil se na kostelní klid plný radosti. "O Vánocích přichází pro krásu, dobro a pravdu i lidé, kteří během roku do kostela nechodí, proto chci, aby byla mše mimořádná," řekl Posád ČTK. Někteří faráři už první "půlnoční" mše odsloužili dříve. Řada z nich totiž zajíždí do několika obcí, proto se první bohoslužby konaly už odpoledne.

Pro chvilku klidu před štědrovečerní večeří přišli lidé na zámek Červený Hrádek na Chomutovsku. Společnost Přátelé Červeného Hrádku zde zahrála návštěvníkům živý betlém. Josefa si zahrál Josef Macík a Marii ztvárnila Gabriela Kaiserová. Jezulátka se v kolébce střídala dvě. "Miminka našich kamarádů by asi celou dobu v kolébce nevydržela," řekl organizátor akce Jaroslav Stejný. Malému Ježíškovi se přišli poklonit pastevci, muzikanti i Tři králové. Podkrušnohorský zoopark půjčil divadelníkům velblouda a další rekvizity. "Naštěstí jsme všechny uhlídali," uvedl Stejný. Slavnostní oběd zajistila pro lidi bez domova Nevena Černohorská z Českého červeného kříže v Ústí nad Labem. "Téměř nebylo, kam si sednout," řekla. Do posledního místa obsazené jsou o svátcích azylové domy v kraji.

Po večeři a rozbalování dárků se mohli lidé setkat s přáteli v centru Teplic nebo Ústí nad Labem. Města připravila pro své obyvatele kulturní program se zpíváním koled. Na Zámeckém náměstí v Teplicích magistrát na obří obrazovce pouštěl zdravice známých herců či zpěváků. Kromě primátora Jaroslava Kubery lidé uslyšeli pozdrav od Lucie Bílé, Moniky Absolonové, Květy Fialové či Zdeňka Trošky.

Živým betlémem začaly Vánoce v Třešti na Jihlavsku

Liturgický příběh o narození Ježíše Krista v podání místní katolické mládeže zhlédli na Štědrý den odpoledne lidé v Třešti na Jihlavsku. Na živém betlému na náměstí TGM se podílelo několik desítek lidí, jako každoročně je doplňovala živá zvířata. Ježíška v jesličkách zahříval dechem oslík a několik oveček.

Je už tradicí, že celé rodiny v Třešti se podívají nejdřív na živý betlém a potom odpoledne jdou na hřbitovy a zapalují svíčky na všech hrobech, řekla ČTK mluvčí třešťské radnice Alena Veliká. Dekorace a kostýmy protagonistům půjčuje místní kulturní středisko, na organizaci přispívá drobnou částkou radnice. Tradice živých betlémů vznikla v posledních sedmi letech. Účastní se jí stovky lidí.

Živý betlém je možné v Třešti vidět jen na Štědrý den. Od Božího hodu až do Hromnic (2. února) pak mohou lidé zavítat na takzvanou Betlémskou cestu do šestnácti třešťských domácností, které po několik generací staví betlémy. Někde je mají ve zvláštní místnosti ve stálých expozicích, jinde je staví každý rok znovu. V téměř každém unikátním díle přibyly nové figurky.

Příběh narození Ježíše Krista přenesla většina místních betlémářů na Českomoravskou vrchovinu. Odehrává se v krajině plné kopců, protkané potůčky a zamrzlými rybníky, kde nechybí pasoucí se ovečky, husopasky či koňské povozy. V některých však také na stráních rostou palmy. Darovníci připomínají známé postavičky z města z minulého století. V jeskyni pod andělem je umístěna svatá rodina a 6. ledna k darovníkům přibudou tři bibličtí králové.

Skauti rozdávali v Olomouci betlémské světlo, zájem byl velký

Přes 200 lidí si na Štědrý den odneslo z kaple v útrobách sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci betlémské světlo, které nabízeli místní skauti. Plamínky ochraňovaly zejména malé děti, které si je odnášely v lucernách či improvizovaných svítilnách. Betlémské světlo přivezla v polovině prosince česká skautská delegace z Vídně.

"Osobně mi to dává možnost setkat se s lidmi i na Štědrý den. Když vidím, jak si mnozí plamínky ochraňují, naplňuje mě to dobrým pocitem," řekl ČTK Petr Brabec z devátého skautského střediska Jana Boska v Olomouci, který betlémské světlo lidem nabízel. Část Štědrého takto tráví již osmým rokem. "Letos nám přeje počasí, nemrzne a nefouká. Třeba vloni se jedna paní musela pro světlo vrátit třináctkrát," řekl Brabec. Nejvíce podle něj do kaple přicházely rodiny s dětmi, ale nechyběli ani starší lidé či mládež.

"Pro světlo si chodíme každým rokem. Jen jsme letos zapomněli koupit lampičku. Vloni jsme tu starou rozbili, a tak musíme vystačit s lahví od zavařeniny. Hlavně, že máme světlo, syn je bude cestou opatrovat a doma si zapálíme svíčky," řekla Jana Procházková z Olomouce.

Skauti z Olomouckého kraje rozváželi po regionu betlémské světlo v minulých dnech i vlakem. Na nádraží si pro ně přišlo zhruba 260 lidí. "Zájem je o něco vyšší než před rokem. Tento trend trvá od roku 1993, kdy jsme světlo v Olomouci rozdávali poprvé," uvedl jeden z organizátorů akce Jan Pečínka.

Myšlenka betlémského světla vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského rozhlasu ORF v Linci. Světlo zapaluje podle novodobé tradice před Vánocemi dítě v jeskyni narození Páně v Izraeli. Plamínek se pak šíří do dalších zemí a mezi lidmi až do jednotlivých domácností. Tento nový vánoční zvyk, který je v tuzemsku znám až od roku 1989, má připomenout, že Vánoce nejsou jen o výměně dárků v rodině.

Primátor naléval polévku bezdomovcům i japonským turistům

Pražský primátor Pavel Bém ma Štědrý den od pravého poledne naléval rybí polévku tradičně pod vánočním stromem na Staroměstském náměstí bezdomovcům, Pražanům, ale i japonským turistům. Měl bílou kuchařskou čepici a zástěru s nápisem: "Dnes vaří primátor!". K ruce mu byli kuchtíci a nalévat polévku, které bylo na 800 porcí, mu pomáhal jeho náměstek a šéf pražské ODS Jan Bürgermeister. Občas se spolu posilňovali pálenkou. Zájem byl veliký a bylo třeba vystát dlouhou frontu. Některým polévka chutnala natolik, že se stavěli do řady i víckrát. Kdosi si přinesl vlastní objemnější misku. "To bude polévka pro celou rodinu," poznamenal primátor, který rozdával úsměvy a přání všeho dobrého do nového roku.

"Samozřejmě sem chodí kde kdo, od těch sociálně potřebných bezdomovců po japonské turisty, ale i maminky a tatínkové s dětmi," řekl ČTK Bém. "Kochají se krásou Staroměstského náměstí. Patří to k tradici, a myslím si, že to je tradice, která Praze sluší," dodal.

Bém ještě před příchodem na Staroměstské náměstí navštívil dvě nemocnice, útulek pro ohrožená zvířata a vývařovnu Armády spásy pro bezdomovce. "Bezdomovce nikdy nespočítáte, protože jejich počet závisí na kvalitě sociální politiky státu i na tom, jak se státu daří," řekl primátor. Jejich počet se v Praze podle odhadů pohybuje mezi 3000 a 5000, dodal.

Humanitární organizace Armáda spásy ale i Naděje připravily večeři pro stovky bezdomovců. Podávaly rybí polévku, smažené ryby, bramborový salát, ovoce i sladkosti a, protože je Štědrý den, také dárky. Jejich jídelny mají omezený počet míst, proto v nich lidé bez domova večeřeli na etapy.

První hodovali v Armádě spásy už v 11:00, v Naději v pravé poledne. Ředitelka pražské Naděje Petra Lakatošová ČTK řekla, že tato organizace připravila večeři a dárky pro 240 lidí. Pražská Armáda spásy hostila podle jejího pracovníka Petra Homolky na 300 bezdomovců. Dárky byly praktické: šály a čepice, ponožky, hygienické potřeby a trvanlivé potraviny. Naděje počítá podle Lakatošové s potravinovými balíčky a horkým čajem i pro ty, na které se místa u stolu nedostala. Přijít mohli i ráno na Boží hod.

Rozdávání polévky vyneslo v Boskovicích rekordních 26.700 korun

Rekordních 26.700 korun vynesla na Štědrý den sbírka nazvaná Polévka pro chudé i bohaté v Boskovicích na Blanensku. Akce se konala pod vánočním stromem na Masarykově náměstí. Příchozím byla rozdávána bramborová polévka, za niž mohl každý zaplatit podle svých možností. Zisk bude použit na některý z charitativních projektů. "Celkem bylo rozdáno 120 litrů polévky, což představuje bezmála 400 porcí. Letos jsme tuto akci pořádali již podesáté," řekl ČTK jeden z organizátorů akce Rudolf Burgr. Doplnil, že mnozí si polévku odnesli domů na svůj štědrovečerní stůl.

Polévka se začala rozdávat v 11:00. Do hodiny byly všechny porce pryč a na mnohé se nedostalo. Zájem veřejnosti organizátory překvapil. Pro příští ročník se pokusí zajistit více polévky. Patrně k tomu ale budou muset využít některou z větších kuchyní.

Pokladničku naplnily především stokoruny. Objevily se však i tisícikoruny. V minulosti byly za zisk se sbírky nakoupeny rehabilitační pomůcky pro postižené děti, peníze pomohly například důchodkyni, které vyhořel byt, nebo dvěma rodinám z Crhova, jejichž domovy zničila v roce 2002 povodeň. Kam poputuje letošní zisk se sbírky, není zatím rozhodnuto.

Děti v Českém Krumlově oslavily Vánoce společně s medvědy

Šestimetrové stromy ověšené pamlsky a pod nimi spousta "jedlých" dárků, tak takovým způsobem oslavili Vánoce medvědi z českokrumlovského zámeckého příkopu. Již pošestnácté jim přišla popřát hezké Vánoce spousta dětí i dospělých. Jako první děti pozdravil falešný medvěd - medvědář Jan Černý v medvědí kůži. Pak už začali v příkopu hodovat medvědi Káťa, Vok a Marie Terezie. "Stromy jsou ozdobené cukrovím, koláčky, koblížky, jablky a dalšími dobrotami. Jako dárky medvědi dostali například kompoty, med a pečivo," řekl Černý. Dodal, že nejoblíbenějším jídlem medvědů je ale med.

Něco dobrého na zub dostali i ti, kteří se dnes přišli na medvědy podívat. Medvědář a jeho pomocníci rozdávali dětem drobné dárečky, koláčky, cukroví a čaj. Dospělí mohli ochutnat tajný medvědí mls, kterého medvědář přesně podle tajné receptury navařil 160 litrů. Nechybělo ani hudební vystoupení se zpěvem koled.

Českokrumlovští medvědi Káťa a Vok jsou rodiči známých večerníčkových medvědích trojčat Vojty, Kuby a Matěje a medvídků Elišky a Honzíka, kteří se narodili v roce 2002. Právě s Eliškou a Honzíkem se mohou děti vídat již od soboty, kdy začne Česká televize vysílat další sérii večerníčků o krumlovských medvíďatech Václava Chaloupka.

Děčínským recesistům pomohl s utopením vánočního kapra vodník

Na vodníka se museli děčínští recesisté letos spolehnout při tradičním rituálu topení vánočního kapra. Otužilec, který měl 2,5kilogramového šupináče snést pod vodu, totiž usoudil, že je venku příliš velké teplo, a v rybníku by se mohl zpotit. "Proto jsme požádali o pomoc místního vodníka, naštěstí měl zrovna čas," řekl ČTK mluvčí pořádajícího Vánočního výboru dobré vánoční vůle Jiří Urban. Šupináč z jihu Čech nebyl podle Urbana příliš zvyklý na severočeské kyselé vody, proto neměl vodník téměř žádnou potíž s jeho topením. Na znamení dokonané práce na stovku přihlížejících lidí hlasitě zakřičel. Recesisté poté kapříka prohlásili za utopeného.

Organizátoři akce považují topení kapra za mnohem humánnější způsob usmrcení než například klasické klepnutí paličkou. K podobnému činu proto vyzvali pořadatelé vánočně naladěné lidi a především děti, které se shromáždily kolem Zámeckého rybníka.

Nařčení z týrání zvířete recesisté předem odmítli. Podle Urbana totiž dávají kaprovi alespoň malou šanci k přežití. "I když rozdíl jižních a severních vod je opravdu velký, takže přežít by byl zázrak," uvedl Urban. "Ale o Vánocích se zázraky stávají," dodal.

Sedmý ročník topení kapra skončil u grogu a punče, což si pochvalovali především pánové s dětmi či vnoučky. "Vlastně největším smyslem tohoto nesmyslu je odpoutat se od shonu a stresu a opravdu si užít klidu," řekl Urban.

Zámek v Lysicích lákal k návštěvám svojí vánoční výzdobou

Vánoční výzdobou lákal v sobotu k prohlídkám renesanční zámek v Lysicích na Blanensku. Památka přilákala několik zájezdů z Velké Británie a Japonska. "Českých turistů přišlo méně," řekla ČTK lysická kastelánka Martina Medková-Rudolfová.

Cílem svátečních prohlídek, které mají mnohaletou tradici, je ukázat, jak kdysi původní majitelé zámku oslavovali Vánoce. Na nádvoří vítal příchozí obří adventní věnec, zámecké komnaty zdobila četná aranžmá z jehličí, v památce neschází ani velký vánoční strom a zajímavostí je vánočně vyzdobený dětský pokoj. "Předpokládáme, že prohlídky v poslední den roku budou ještě úspěšnější. Již nyní máme zamluveno 200 vstupenek," doplnila kastelánka. Zajímavostí letošních prohlídek měl být opravený historický betlém, který loni památkáři našli v zámku. Betlém ale nakonec vystaven nebyl. Zatím se totiž nenašly peníze na opravu.

Zámek v Lysicích vznikl v 16. století na místě středověké vodní tvrze. Po mnoha přestavbách se jeho součástí stala i věž s hodinami a sloupová kolonáda v zámecké zahradě. Zámek patřil mnoha šlechtickým rodům. Poslední z nich byl rod Dubských z Třebomyslic, který zde sídlil do roku 1945.

Češi dříve slavili i svátek povražděných Mláďátek betlémských

Češi dříve slavili i svátek povražděných Mláďátek betlémských. Příkaz k tomu dal král Herodes Veliký, mocný a Židy nenáviděný spojenec Říma, který krutě potlačoval i domnělé vzpoury. Podle biblické tradice dal vyvraždit betlémské chlapce mladší dvou let v naději, že mezi nimi bude i Kristus, kterého se obával jako budoucího židovského krále. V 15. století byl tento svátek, připadající na 28. prosince, příležitostí k bujnému veselí žáků darebáků, kteří rok co rok svou nevázaností obtěžovali klášter v pražském Břevnově, píše Čeněk Zíbrt v knize Veselé chvíle v životě lidu českého. Na tyto "bláznovské slavnosti" z mládí podle něj vzpomíná i mistr Jan Hus. Pravděpodobně zanikly kvůli odporu církve ještě v témže století, soudí Zíbrt.

Až do minulého století se zachoval v Čechách zvyk budit ráno děti a ptát se jich: "Kolik bylo mláďátek?" Které nevědělo, dostalo metlou a připomnělo se mu, že jich bylo "čtyři tisíce čtyři sta čtyřicet čtyři".

Izraelité podle proroctví očekávali narození spasitele, kterého mu slíbil Hospodin. Někteří pravověrní Židé čekají na jeho příchod dosud. Duchovní vůdci vykládali slib jako příchod nového krále. Na to, že se právě narodil, Heroda upozornili podle Zlaté legendy dominikánského mnicha Jakuba de Voragine tři králové či mudrci. Přijeli prý do Jeruzaléma a pilně se na jeho narození vyptávali. Když se to Herodes doslechl, dostal strach, že se narodil potomek pravých králů, který by ho mohl vyhnat jako uchvatitele moci dosazeného Římem. Požádal mudrce, aby mu oznámili, až ho naleznou, a předstíral, že by se mu chtěl také poklonit. Mudrci se na příkaz anděla vrátili z Betléma domů jinudy. Herodes dal proto povraždit pro jistotu všechny mladé chlapce.

Křesťanská tradice zná i jeho syna Heroda Antipase, který dal stít Kristova předchůdce Jana Křtitele. Při oslavě svých narozenin za účasti předních Židů z Galileje prý slíbil, že splní své neteři Salome jakékoli přání, když mu zatančí. Matka ji navedla, aby si přála Janovu hlavu. Herodes předstíral, že musí, ač nerad, splnit královské slovo. Ve skutečnosti to pro něj byla vítaná příležitost, jak se zbavit proroka, který mu neustále vytýkal rozmařilý život, uvádějí staré legendy.

Čeští hokejisté zahájili juniorské MS výhrou nad Běloruskem 7:2

Čeští hokejisté vstoupili do mistrovství světa hráčů do dvaceti let výhrou nad nováčkem elitní skupiny z Běloruska 7:2. V závěrečné třetině se týmu Aloise Hadamczika povedl pozoruhodný kousek, když vstřelil dvě branky při jednom oslabení. Další zápas v základní skupině A čeká český tým v pondělí v 23:00 SEČ proti favorizovanému Rusku.

Trenér české dvacítky Alois Hadamczik si oddychl, že jeho svěřenci na úvod bez potíží porazili outsidera skupiny. "Máme vítězství, to je důležité. Splnili jsme roli favorita. Můžeme být spokojeni s výsledkem i s výkonem. Příště na to musíme navázat. Splnili jsme povinnost, z hráčů spadne napětí," řekl. Pochvaloval si důležitost úvodního vítězství i hru při nestejném počtu hráčů na ledě. Český tým využil dvě přesilové hry a v třetí třetině dokonce dvakrát udeřil při trestu Romana Poláka. "Soupeře jsme viděli v přípravě se Slovenskem. Všimli jsme si, že hraje dost nečistě, proto jsme počítali s větším počtem přesilovek. Ty budou rozhodovat během celého mistrovství," dodal Hadamczik. Soupeř sice dlouho vzdoroval, ale nakonec dostal sedmibrankový příděl. "Takový průběh jsem předpokládal. Z naší strany tam bylo trošku čekání, navíc Bělorusové měli v první třetině síly, které jim později odcházely," řekl sparťanský útočník Rostislav Olesz.

Počasí:

V pondělí čekají meteorologové zataženo s občasným deštěm, postupně i se sněžením. Teploty 1 až 4 stupně Celsia, na východě 4 až 7, na horách kolem mínus 2. Foukat bude mírný vítr.