Denní souhrn zpráv Zprávy

29-10-2011

Václav Klaus vyznamenal 21 lidí, Řád Bílého lva dostali od prezidenta tři váleční veteráni

Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil prezident Václav Klaus u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa třem veteránům druhé světové války. Řád obdrželi tankista Mikuláš Končický, Jan Velík a pilot Václav Djačuk. Všichni ocenění působili na východní frontě. Klaus je ocenil za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. Válečné veterány spojuje účast v bojích na východní frontě. Podobný měli osud i po nástupu socialismu. Končický byl v roce 1970 propuštěn z armády kvůli odmítavému postoji k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Velík a Djačuk byli propuštěni z armády už po nástupu socialismu. Velík po roce 1968 vrátil všechna sovětská vyznamenání.

Prezident vyznamenal 21 osobností. Mezi oceněnými jsou rovněž anglista a překladatel Martin Hilský, jenž převedl do češtiny Shakespearovo dílo, legenda skoku na lyžích Jiří Raška, kreslíř a karikaturista Vladimír Renčín, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec a klavírista a skladatel, jazzman Emil Viklický. Obdrželi Medaili za zásluhy. K dalším oceněným patří světově uznávaný kardiochirurg Jan Černý, podnikatel, zakladatel a ředitel firmy na inovativní nemocniční lůžka Zbyněk Frolík a manažer a vysokoškolský učitel Jan Kruliš-Randa, jenž v emigraci spolupracoval s protikomunistickým exilem. Medaili obdrželi rovněž americký klimatolog a geolog českého původu Jiří Kukla a kněz, vědec a politik, exministr školství Petr Piťha. Medaili za hrdinství Klaus udělil Davidu Sukačovi, mladíkovi, jenž loni pomohl kamarádovi tonoucímu v řece Ostravici v Ostravě-Habrůvce. Chlapec se zachránil, tehdy šestnáctiletého Sukače ale strhl vodní vír a sám utonul.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka Klaus propůjčil sedmi lidem za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Převzali je jedna ze zakladatelek Mezinárodního sdružení Terezínská iniciativa Dagmar Lieblová, předseda Svazu Pomocných technických praporů Vladimír Lopaťuk, protikomunističtí odbojáři Karel Páral, Ladislav Suchomel, František Suchý a Marie Škarecká a řádová sestra Anna Magdalena Schwarzová, jež zažila perzekuce za nacismu i za socialismu.

O vyslání speciálů do míst katastrof by měl rozhodovat ministr obrany

Organizace české humanitární pomoci v případě zahraniční katastrofy by měla být urychlena novými pravidly o využití armádní letky. Namísto vlády jako sboru by napříště měl o většině takových cest rozhodovat ministr obrany na základě žádosti ministra zahraničí. Zkrátí se tak dosud komplikovaný a zdlouhavý proces schvalování. Novela zákona o ozbrojených silách, kterou ve středu projedná vláda, upravuje také podmínky využití volné kapacity letectva pro nevládní humanitární organizace - tedy k přepravě jejich lidí a materiálu do postižených oblastí.

Lety by mělo hradit ministerstvo zahraničních věcí z peněz určených pro humanitární účely. Vracet by se jimi mohli vedle zraněných také obyvatelé Česka, kteří by se ne z vlastní viny nemohli z postižených zemí jinak dostat. Novela má také umožnit na náklady žadatele vypravit za podmínky volné kapacity letectva do postižených zemí diplomaty a další nezbytný personál a materiální vybavení tamních zastupitelských úřadů. Návrh také umožní dopravit armádním letounem do Česka občana cizího státu z důvodů zdravotních, humanitárních a sociálních. Ministrovi obrany dává novela kompetenci rozhodovat o letecké přepravě na události k propagaci ozbrojených sil. Až na výsledku zasedání vlády a také dobrozdání ministra financí by mělo záviset, zda armáda zajistí dopravu osob z humanitárních důvodů nebo převeze letadlem humanitární či leteckou pomoc, která nevyplývá ze zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci. Nerozhodne-li vláda jinak, let zaplatí ten, v jehož zájmu se cesta uskuteční. To má platit i pro případy, kdy armáda přepravuje skupiny sportovců nebo umělců reprezentujících v zahraničí. Ministerstvo kultury v této souvislosti podle materiálů zveřejněných na vládním webu upozornilo, že "tato skutečnost by mohla negativně ovlivnit reprezentaci Česka na poli kultury v zahraničí". Podle ministerstva obrany to nicméně odpovídá požadavku na hospodaření s veřejnými prostředky.

Členové ČSNS natřeli kříž německých obětí v Dobroníně na růžovo

Desítka členů České strany národně sociální (ČSNS) natřela v pátek na růžovo železný kříž připomínající poválečné německé oběti u Dobronína na Jihlavsku. Od května stojí v místě, kde byly nalezeny pozůstatky 13 zabitých Němců. Podle mínění ČSNS šlo o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto zároveň umístili 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. ČTK to oznámil místopředseda ČSNS Michal Klusáček. Policie zjišťuje, jaká škoda byla spáchána. Podle serveru iDnes.cz se chystá trestní oznámení podat autor kříže na památku místních Němců a obyvatel Dobronína Milan Litavský. "Určitě podám trestní oznámení, protože škoda na kříži a jeho restaurování do původní podoby přesáhne deset tisíc korun," řekl Litavský. ČSNS na letáku v místě upozorňuje, že aktéři chtěli akcí vyjádřit politování na tím, "že se u nás smějí stavět pomníky nacistům a že se překrucují dějiny. Konkrétně v tomto případě je na místě uvést, že dotyční mrtví byli členové NSDAP a že pocházeli z nedaleké vesnice Kamenná, která se jako jediná v celé třetí říši pyšnila přízviskem vzorová obec SS." Starosta Jiří Vlach /KSČM/ s akcí ČSNS souhlasí, podobných sdělení, kde mu lidé píšou o zvěrstvech Němců, má prý na stole desítky.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky Němců údajně zavražděných na konci války z masového hrobu vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy. Nálezy ostatků, a opakované označení místa křížem, vzbudily v Dobroníně velké emoce. Česká televize v září uvedla, že německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle ČT to tvrdí publicista Václav Vlk. Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům, uvedla ČT.

Protest proti snížení trestu Romovi v Ústí příliš nelákal

Zhruba dvacítka lidí v Ústí nad Labem demonstrovala proti snížení trestu, který dostal nezletilý Rom za znásilnění a zbití dvanáctiletého chlapce. Ústecký soud případ překvalifikoval na pokus o rasistickou vraždu a nařídil desetiletý trest, který pak ale odvolací soud snížil na polovinu. To se nelíbí skupince aktivistů, kteří případ interpretují jako další případ nerovného přístupu justice k oběma etnikům. Skupinka lidí s megafonem ale v sychravém dopoledni příliš nelákala a počet demonstrantů nepřekročil dvacítku. "Je to trochu zklamání, ale musíme proti tomu příkoří bojovat dál," prohlásil jeden z organizátorů. Případ srovnal se žhářským útokem na romskou rodinu v severomoravském Vítkově, za nějž padaly dvacetileté tresty. "Proti tomu je tohle výsměch," dodal.

V Rotavě bylo na akci DSSS asi 400 lidí, skončila bez incidentů

V Rotavě se sešlo asi 400 lidí na demonstraci, kterou svolala krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) prý kvůli napětí mezi místními Romy a ostatními. Shromáždění i následný pochod městem se obešly bez incidentů. Policie ale zadržela dva lidi, podezřívá je z propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod. Zřejmě nejkritičtější moment nastal, když pravicoví radikálové procházeli kolem desítek Romů shromážděných na trase pochodu. Obě skupiny ale oddělovali policejní těžkooděnci. Když příznivci DSSS a další účastníci pochodu Romy míjeli, navzájem na sebe pokřikovali a pískali, násilné střety se ale neodehrály. K tomu, aby se přítomní fyzických konfliktů zdrželi, vyzývali jak lidé z průvodu DSSS, tak Romové. Do města podle policie přijelo asi 300 radikálů včetně zhruba 70 lidí z Německa, k nim se pak v Rotavě přidaly ještě desítky místních obyvatel. Rotava má 3400 obyvatel, bez práce je jich tam 17,5 procenta, zatímco v kraji je to 9,6 procenta. Do města se sestěhovávají Romové. Protože naprostá většina z nich práci nemá, tráví čas na ulici. Město proto už přijalo kontroverzní vyhlášku, která zakazuje postávání na ulicích nebo umisťování laviček na veřejné prostranství.

Těžký bagr se vynořil z Labe, loď se ale bude muset rozřezat

Z Labe v Ústí technici po deseti dnech vytáhli těžký bagr. Potopil se 19. října nad střekovskými zdymadly i s nákladním člunem, který ho převážel. Naopak vyprošťování člunu už majitel vzdal; dostupnou technikou by zřejmě nešla ze sedmimetrové hloubky vylovit. ČTK to potvrdil Jindřich Zídek z Povodí Labe. Třicetitunový bagr se při potápění zaklesl do druhého člunu, takže nebyl v takové hloubce, ale i tak měl přivolaný lodní jeřáb s jeho vyprošťováním co dělat. Nadřeli se i potápěči, kteří si stěžovali na špatnou viditelnost v řece. O rozřezání lodi na díly uvažoval majitel několik dnů a dnes se k němu definitivně rozhodl. Člun o výtlaku až 500 tun sestává ze 110 tun železa, což při dnešních cenách šrotu znamená minimálně 500.000 korun.

Souprava tlačného remorkéru a dvou nákladních člunů o výtlaku 500 a 1000 tun čistila břehy od nánosů z předloňské povodně, při cestě do přístavu se ale 19. října odpoledne dostala do potíží a kapitán už nestihl dostat lodě na břeh. Při incidentu nebyl nikdo zraněn, do řeky ale uniklo menší množství paliva a oleje.

V Teplicích se zřejmě zřítila část střechy zimního stadionu

Od letoška nepoužívaný zimní stadion v Teplicích přišel o část střechy. Jak se to stalo, nikdo určit nedokáže, podle svědků se ale zřítila v pátek kolem poledne a nevypadalo to, že by šlo o plánovanou akci. Provozovatel stadionu Jiří Prokůpek ČTK potvrdil, že likvidace stadionu už v podstatě začala, i když se s hlavními pracemi čeká až na vydání demoličního výměru. Kdysi opěvovaný stadion prožívá smutný konec. Vyrostl v polovině 70. let v části Na Stínadlech, hned vedle svého fotbalového protějšku. Oba stadiony spojovala progresivní konstrukce s monolytickými tribunami; v tehdejších médiích se o obou hovořilo jako o nejmodernějších v zemi. Jejich osudy se ale zcela liší. Zatímco fotbalový stadion se dočkal série rekonstrukcí, k naprosté špičce pořád patří a hraje se na něm nejvyšší soutěž, hokejový stadion od své stavby chátral a první tým Teplic nikdy nepřekročil úroveň třetí nejvyšší soutěže. I tak na stadionu vyrostla řada velmi solidních hokejistů, mimo jiné olympijský vítěz Robert Lang.

MfD: Tendr na sociální karty vyhrála Česká spořitelna

Tendr na dodání takzvané sociální karty vyhrála Česká spořitelna. Píše to Mladá fronta Dnes. O tom, jestli zakázku opravdu získá, rozhodne až antimonopolní úřad, na který se obrátila ČSSD. Dokud úřad neukončí správní řízení, nemůže ministerstvo práce a sociálních věcí s vítězem uzavřít smlouvu. Česká spořitelna prý vyhrála s velkým náskokem před ČSOB hlavně kvůli počtu bankomatů a jejich rozmístění. Se zavedením sociálních karet počítá reforma ministra Jaromíra Drábka (TOP 09), která ale ještě není schválená. Karty by měly od ledna sloužit jako průkazky pro příjemce peněz od státu, měly by se na ně vyplácet veškeré podpory, dávky a příspěvky. Do nich by podle rozpočtu ministerstva na příští rok mohlo putovat asi 86 miliard Kč. Na nákladech na provozování systému a vyplácení by resort ročně mohl ušetřit asi miliardu.

Sociální demokraté projekt od počátku kritizují. Vadí jim třeba to, že ministerstvo zakázku vyhlásilo v době, kdy příslušný reformní zákon nebyl schválený. Drábkův úřad podle opoziční strany nepostupoval při vyhlášení obchodní soutěže podle zákona o veřejných zakázkách.

Výnosy nemocnic převýšily v pololetí o půl miliardy náklady

O více než půl miliardy korun převýšily v letošním prvním pololetí výnosy nemocnic jejich náklady. Celkové hospodaření nemocnic tak skončilo s kladným hospodářským výsledkem, ztrátu mělo 43 procent nemocnic, z nich téměř polovina do minus pěti milionů korun. Uvádějí to statistici na svém webu. Zdravotnictví za rok spotřebuje 280 miliard korun. Významnou složkou nákladů byly náklady na léčiva a zdravotnické prostředky. Meziročně stouply náklady na léčiva o tři procenta, tvořily v pololetí 12,5 procenta celkových nákladů nemocnic. Náklady na zdravotnické prostředky ve srovnání s prvním pololetím loňska naopak klesly, o čtyři procenta, jejich podíl na celkových nákladech klesl na 13,4 procenta.

MfD: Plzeňský kraj chce pustit na železnici i soukromé dopravce

Plzeňský kraj připravuje průlom v regionální dopravě. Od prosince příštího roku chce do železniční dopravy v kraji pustit kromě zatím dominantních Českých drah (ČD) i soukromé dopravce. Úmysl vyhlásit soutěž na čtvrtinu regionálních tratí nedávno zveřejnil hejtman a stínový ministr dopravy Milan Chovanec (ČSSD), píše Mladá fronta Dnes v příloze pro Plzeňský kraj. Tendr na provozování budějovické trati Plzeň - Horažďovice a chebské trati Plzeň - Planá se uskuteční příští rok. V listopadu kraj svůj úmysl oznámí Českým drahám. Nyní kraj platí drahám kolem 386 milionů a v rámci memoranda dostává od státu na dofinancování dalších zhruba 140 milionů korun. Příští rok ale chce vláda dotaci snížit. Kraje s tím nesouhlasí.

Muzeum Techmania v Plzni za 600 milionů zvětší výstavní plochy

Na začátku příštího roku by mělo plzeňské muzeum Techmania Science Center, zaměřené na popularizaci vědy, zahájit rozsáhlou rekonstrukci a výrazné rozšíření výstavních ploch. Do roku 2014 se expoziční plocha v interiérech zvětší ze současných 3000 metrů čtverečních na čtyřnásobek. Už na podzim 2013 bude otevřeno nové supermoderní planetárium, řekl ČTK ředitel muzea Vlastimil Volák. Na dokončení projektu má muzeum dostat 600 milionů korun z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Techmania funguje tři roky a její roční návštěvnost je přes 70.000 lidí.

Před 40 lety bylo ustaveno kulturní sdružení Jazzová sekce

Necenzurovanou literaturu, bulletin o umění či katalogy výtvarníků, kteří nemohli vystavovat, vydávala Jazzová sekce, jež byla ustavena před 40 lety, 30. října 1971. Toto kulturní sdružení pořádalo též výstavy, přednášky a koncerty, z nichž nejznámější byly Pražské jazzové dny. V 80. letech však státní orgány Jazzovou sekci zrušily a někteří její členové, včetně vůdčí osobnosti Karla Srpa, skončili ve vězení. Srp se z vězení vrátil v lednu 1988 a v polovině roku 1989 úřady povolily činnost jím založeného Artfóra. Unijazz i Artfórum-Jazzová sekce působí na české kulturní scéně dodnes. Unijazz stojí například za slavných festivalem v Boskovicích na Blanensku, Artfórum mimo jiné organizuje v Praze čtenářský maratón.

Rožmberský rok ještě nabídne výstavy, divadla a happening

Rožmberský rok pořádaný k 400. výročí vymření jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů se chýlí ke konci. Na listopad ještě Národní památkový ústav chystá dvě výstavy, a to na zámcích v Českém Krumlově a v Třeboni. V předvečer smrti Petra Voka 5. listopadu se bude konat happening v Českém Krumlově a o den později církev pořádá rekviem ve vyšebrodském klášteře a v děkanském kostele v Třeboni. Projekt zhodnotí v prosinci konference v Jindřichově Hradci, řekl ČTK ředitel českobudějovického památkového ústavu Petr Pavelec. Výstava na zámku v Třeboni, kde Petr Vok zemřel, bude otevřena 4. listopadu. "Bude komorní, ale velmi autentická. Odehraje se v Erbovním sále zámku, tedy v místnosti, kde Petr Vok pobýval v posledních svých dnech," upozornil Pavelec. Snad vůbec poprvé si budou moci návštěvníci prohlédnout závěť Petra Voka a také pasáž z kroniky Václava Březana, jež se týká pohřebního průvodu. Budou tam vystaveny i pohřební prapory a nedávno objevený renesanční kabinet (sekretář), který je vyzdoben erby Petra Voka a jeho dvořanů, kteří s ním sdíleli poslední roky na Třeboni.

Sport

Tenistka Petra Kvitová postoupila na Turnaji mistryň v Istanbulu do finále. Česká hráčka porazila Australanku Samanthu Stosurovou 5:7, 6:3, 6:3 za dvě hodiny a pět minut. V neděli nastoupí proti Bělorusce Viktorii Azarenkové, která v druhém semifinále zdolala Rusku Věrou Zvonarevovou 6:2 a 6:3. "Bylo to fantastické a je to nádherné být ve finále," řekla Kvitová v rozhovoru na dvorci a poděkovala divákům za podporu. "Bylo to moc těžké, protože Samantha výborně podávala a bylo těžké ji brejknout. V závěru nebylo snadné zápas ukončit, musela jsem se hodně soustředit, ale nakonec jsem to dokázala," dodala. Jedna výhra dělí Kvitovou od titulu z Turnaje mistryň, který získaly z českých rodaček pouze Jana Novotná a bývalá světová jednička Martina Navrátilová. Poslední českou finalistkou byla před 14 lety Novotná, jež turnaj v roce 1997 také vyhrála.

Tenistka Květa Peschkeová si potřetí zahraje o deblový titul na Turnaji mistryň. Česká hráčka si účast ve finále v Istanbulu zajistila společně se Slovinkou Katarinou Srebotnikovou výhrou nad Jaroslavou Švedovovou z Kazachstánu a Vaniou Kingovou z USA 6:3 a 6:4. "Pokud se nám podaří vyhrát i finále, tak by to bylo fantastické," řekla Pesckeová, která smečí využila po hodině a 24 minutách první mečbol. "Od začátku jsme se do toho dostaly, nechybovaly jsme a jsme rády, že si můžeme zahrát finále," radovala se. Srebotniková i Peschkeová usilují o premiérový titul na Masters. Letošní wimbledonské vítězky už v minulosti dvakrát ve finále neuspěly.

Čeští volejbalisté se v kvalifikaci mistrovství Evropy 2013 utkají s Rakouskem, Makedonií a vítězem předkola Švýcarsko - Chorvatsko. Ženy budou mít ve skupině Bulharsko, Maďarsko a lepšího z dvojice Lotyšsko - Kypr. Na šampionát postoupí přímo jen vítězové skupin, celky z druhých míst čeká baráž. Oba české výběry byly zásluhou umístění na letošním ME, kde muži skončili desátí a ženy osmé, nasazeny při losování v Lucemburku do prvního koše a vyhnuly se tak největším favoritům.

Počasí v Česku:

Bude zataženo nízkou oblačností, místy mlhy nebo mrholení. Vyjasní se jen ojediněle. Přes den bude 7 až 11, při malé oblačnosti až 14 stupňů Celsia.

29-10-2011