Zprávy

Doplňovací volby do Senátu: zvítězili Špaček a Příhoda

Náměstek ministryně zdravotnictví Milan Špaček (KDU-ČSL) byl opět zvolen senátorem za Znojemsko se ziskem více než 53 procent hlasů. Ve finále doplňovacích senátních voleb porazil podnikatele Jaroslava Paříka, kterého nominovala ODS. Volebního finále se zúčastnilo 14,01 procenta voličů, tedy o 4,5 procenta méně než před týdnem prvního kola voleb. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad. Špaček do Senátu nastoupí na čtyři roky. Nahradí nynějšího europoslance Vladimíra Železného, který mu před dvěma lety překazil obhajobu senátorského křesla. Špačkovi dalo hlas zhruba o 1750 lidí více než v prvním kole, a získal tak důvěru přibližně stejného počtu lidí, kteří ho vyslali do Senátu před osmi lety. Tehdy dostal jen o 12 hlasů víc. Před dvěma lety ho při duelu se Železným podpořilo o 640 lidé méně než nyní. Pařík, který první kolo s náskokem 166 hlasů na Špačka vyhrál, si ve finále polepšil jen o 721 hlasů.

Novým senátorem za Prahu 4 byl zvolen místní zastupitel ODS František Příhoda. Stejně jako v prvním kole porazil i ve finále doplňovacích senátních voleb v Praze 4 filozofa Erazima Koháka z ČSSD. Získal hlasy více než 60 procent voličů. Volebního finále se zúčastnilo 15,21 procenta voličů, téměř o pět procent méně než před týdnem. Příhoda do Senátu nastoupí na dva roky, které zbývají do konce mandátu po nynějším europoslanci Josefu Zieleniecovi, jehož do horní komory nominovala US-DEU v rámci někdejší Čtyřkoalice.

Politologa Tomáše Lebedu nízká účast ani výsledek voleb nepřekvapily vzhledem k tomu, že jim nepředcházela celostátní kampaň. Nebyly spojeny ani s jinými volbami, které by mohly účast zvýšit, řekl ČTK. ČSSD podle něj může považovat za úspěch, že se Kohák dostal v Praze do finále. Vítězstvím Špačka na Znojemsku lidovci podle Lebedy jen znovu obsadili již jednou dobyté pozice Doplňovací volby do Senátu poměr sil v této parlamentní komoře výrazně nezměnily. Vítězstvím Františka Příhody v Praze 4 posílí své postavení nejsilnější senátní frakce. Klub opoziční ODS bude mít 27 členů. Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá výsledek doplňovacích voleb za příslib pro listopadové volby, v nichž se bude obměňovat třetina Senátu a budou se vybírat zastupitelstva krajů.

Blokáda česko-rakouského hraničního přechodu trvala přes dvě a půl hodiny

Po více než dvou a půl hodinách skončila na česko-rakouském hraničním přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště blokáda, kterou uspořádali rakouští odpůrci temelínské elektrárny. Asi 150 lidí s dvaceti traktory a maringotkou uzavřeli přechod ve 12:20 SELČ a krátce po 15:00 SELČ jej podle plánu opět uvolnili. Protest mířil proti rozhodnutí českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jenž 11. října povolil Temelínu trvalý provoz. Podle Mathilde Hallaové z platformy Stop Temelin jihočeská jaderná elektrárna neodstranila všechny nedostatky v zařízení a porušila tak rakousko-českou dohodu z Melku. SÚJB prý proto neměl elektrárně povolovat přechod ze zkušebního do trvalého provozu, soudí aktivistka. Na dotaz novinářů, zda budou dříve časté hraniční blokády obnoveny, aktivistka odpověděla, že se nyní čeká na postoj rakouské a české vlády. "Potom se rozhodne," řekla Hallaová. Odpůrci Temelína provoz na hranici zablokovali v obou směrech a pro veškerou dopravu. Policisté přijíždějící automobily ještě před přechodem odkláněli na jiné přechody. Podle jedné z hlídek byly během blokády odkloněny stovky aut. Řidiči, kteří se k přechodu dostali, dávali najevo rozčilení. Podle nich aktivisté nemají nic na práci, když mohou blokovat hranice. Někteří raději automobily obraceli a vraceli se zpět. Prostitutky z okolí hlavního silničního tahu se uchýlily do restaurací, aby se ohřály, než se cesta od hranic uvolní. Blokáda vyvolala spor uvnitř pořádajícího sdružení Stop Temelin. Jeho dlouholetý vůdce Josef Neumüller se dnešní blokády zúčastnil jen jako divák. Podle něj je totiž špatné, když aktivisté brání v cestě i obyčejným turistům. "Jenom to zhoršuje vztahy, ti lidé za nic nemohou. Chtěl jsem, aby se uzavřely pruhy pro kamiony. Protože v otázce Temelína jde především o obchodní vztahy mezi ČR a Rakouskem," řekl ČTK Neumüller.

Od blokády se distancovaly české ekologické organizace i rakouské ministerstvo životního prostředí. Některé další rakouské organizace uzavření hranic označily jako zbytečnou akci.

Zástupci českých obětí nacismu ocenili předsedu německé nadace

Ocenění od českých zástupců obětí nacismu převzal v Praze Michael Jansen, předseda německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Jejím prostřednictvím se vyplácí odškodnění lidem, kteří byli za druhé světové války nasazeni na nucené práce nebo posláni do koncentračních táborů. Slavnostního aktu na německém velvyslanectví, při němž třiašedesátiletý Jansen obdržel od zástupců Svazu nuceně nasazených pamětní plaketu, se v pátek podle agentury DPA zúčastnili německý prezident Horst Köhler, exprezident Václav Havel a bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. V jeho úřadu kdysi Jansen pracoval, nyní je od 1. července vedoucím úřadu spolkového prezidenta, uvedla agentura. Köhler byl v Praze v pátek na oficiální návštěvě. Svaz nuceně nasazených po 14 letech existence skončil k letošnímu 30. červnu svou činnost. Jedním z jeho hlavních cílů bylo zaevidovat co nejvíce občanů České republiky, kteří byli postiženi nucenou prací v Německu. Odškodnění za nucené nasazení a otrocké práce za druhé světové války v Rakousku a Německu už bylo v České republice vyplaceno naprosté většině oprávněných žadatelů. Vyplývá to ze zářijových údajů Česko-německého fondu budoucnosti a rakouského Fondu pro smíření, mír a spolupráci. Rakouská strana vyřídila kladně více než 11.000 žádostí, německá zhruba 76.000. Částka pro jednoho nuceně nasazeného činila zhruba 2500 eur (asi 77.500 korun), pro vězně koncentračních táborů a židovských ghett kolem 7500 eur (asi 232.500 korun).

Zchátralý kostel Nejsvětější Trojice v Děčíně má šanci na obnovu

Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1747 v děčínské části Dolní Žleb má šanci na záchranu. Na zdevastovaný svatostánek se prý nemohli dívat místní občané, a tak se rozhodli, že na jeho opravu uspořádají finanční sbírku. "Rekonstrukce má stát přes osm milionů korun," řekl ČTK předseda občanského sdružení Dolní Žleb Vladimír Puchýř. Tříletou sbírku už povolil ústecký krajský úřad. "Nyní čekáme, až rozhodnutí nabude právní moci a pak začneme peníze vybírat," vysvětlil Puchýř. Dodal, že by to mělo být po 20. říjnu. Sdružení bude prý prvním dárcem, na obnovu kostela se rozhodlo poskytnout 20.000 korun. Stavební technik litoměřického biskupství Ivo Fidler ČTK řekl, že biskupství již nechalo na rekonstrukci dolnožlebského kostela vypracovat projekt. Vydáno bylo podle něj i stavební povolení. Zatím se za státní peníze podařilo opravit malou část střechy, poničených krovů a měděného opláštění. Pokud vše dobře půjde a podaří se shromáždit dostatek peněz, měly by se celkové opravy dočkat i kostelní varhany a zvon, který je státem chráněnou památkou, poznamenal Puchýř.

Rybáři vylovili Peklo

Nejen tradiční kapři, ale také obří sumci a candáti uvízli v sítích rybářů při dnešním výlovu rybníku Peklo v Polné na Jihlavsku. Po 21 letech ho vypouštěli dva týdny, aby se jeho dno mohlo odbahnit. Velkou událost provázel kulturní program, ale také déšť. Desítky diváků však pookřály právě pohledem na metrové candáty či sumce dosahující dvojnásobné délky. Výlov zpestřily výstupy divadelního souboru Jiří Poděbradský a Klubu za historickou Polnou. Návštěvníci se na břehu mohli setkat s drábem, rychtářem, ale také s čerty a hastrmanem, jenž se bude muset na dva roky odstěhovat. Po několika letech plánování se Peklo konečně dočká odbahnění. V některých místech je podle starosty Jindřicha Skočdopole až metrová vrstva sedimentů. Donedávna do něj směřovala kanalizace z přilehlých domů, k zanesení přispěly i povodně. Součástí prací bude také oprava hráze a výpustí, trvat by měly do dubna 2006. Náklady dosáhnou téměř 30 milionů korun. Polná má už potvrzenu státní dotaci od ministerstva zemědělství, která pokryje více než 22 milionů korun. "Budeme ještě žádat o navýšení, aby podíl města byl co nejmenší," dodal Skočdopole. Výlov provázela také výstava v nedalekém areálu Muzea Vysočiny přibližující historii rybníka. "Vybudovat jej nechal nejspíše Viktorin z Kunštátu v roce 1479 v rámci opevňování hradu v bažinatém terénu," řekla ČTK ředitelka polenské pobočky muzea Marta Vomelová. Až do roku 1926 rybník vlastnili majitelé polenského panství. V tomto roce jej koupilo město spolu s dalšími čtyřmi rybníky za 140.000 korun. Nesloužil jen k chovu ryb: od roku 1883 byla na jeho břehu postavena plovárna, později půjčovna loděk. Využíval jej také bruslařský spolek. V zimě se v něm těžil led pro Kateřinský a Měšťanský pivovar. Posledních 15 let jej má ve správě Moravský rybářský svaz.

Sport

260. fotbalové derby mezi Spartou a Slavií rozhodl na Letné dvěma brankami obránce Jiří Homola a Sparta svého pražského rivala porazila 2:0. Hrdina zápasu Homola pak sice zavinil faulem na Kuku penaltu, ale Piták z ní přestřelil branku. Sparta díky cenné výhře vede první ligu před zbylými zápasy devátého kola o sedm bodů před druhými Teplicemi, Slavia na ní ztrácí už jedenáct bodů. Fotbalové derby pražských klubů Sparty a Slavie na Letné podle policie provázely jen drobné výtržnosti. Ještě před začátkem utkání jeden muž hodil na policejní auto dlažební kostku a ve druhé polovině zápasu někdo hodil na hřiště hořlavou látku, řekla ČTK policejní mluvčí. Policie při derby pražských "S" již tradičně posiluje bezpečnostní opatření. V minulosti se totiž fanoušci opakovaně dopouštěli výtržností.

Počasí

Noc bude zatažená s deštěm. Teploty klesnou na 3 stupně až nulu. I neděle přinese přeháňky, na hřebenech hor sněhové. Teploty 8 až 12 stupňů C.