Denní souhrn zpráv Zprávy

09-06-2008

Do stávky se zapojila více než polovina škol

Více než polovina mateřských, základních a středních škol se podle informací školských odborů zapojila do pondělní stávky. Protest podpořilo kolem 130.000 pracovníků ve zhruba 6000 školách z celkem více než 10.000 regionálních. Situace se lišila podle regionů. Zaměstnanci škol stávkovali kvůli svým platům. Podle odborů školským pracovníkům letos kvůli vysoké inflaci reálně poklesly mzdy. Odboráři proto požadovali pro letošní rok tři miliardy korun pro regionální školství navíc. Ministerstvu se podařilo prosadit pouze 0,5 miliardy, další čtyři má přislíbeno na příští rok. Odborům se také nelíbí, že si polepší pouze učitelé, nikoli ostatní zaměstnanci. Školské odbory sdružují přibližně 47.000 pracovníků. V prosinci stávkovalo asi 128.000 pracovníků v 5850 školách.

Před úřadem vlády se sešly tisíce odborářů, zejména ze škol

V obležení tisíců odborářů zejména ze škol se v pondělí odpoledne ocitla budova Strakovy akademie v Praze, v níž sídlí úřad vlády. Odboráři sem právě v den, kdy zde zasedají ministři, přišli stejně jako v uplynulých třech týdnech demonstrovat proti vládním reformám veřejných financí. Obviňují kabinet Mirka Topolánka (ODS), že při současném růstu inflace přijal opatření, jimiž se reálně snížily platy ve školství, zdravotnictví a veřejné sféře. Protest zaměřený proti situaci ve školství organizátoři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) uspořádali v den, na nějž pracovníci řady mateřských, základních a středních škol vyhlásili jednodenní stávku.

Při stávce se na hodinu zastaví vlaky, rozhodlo dnes OSŽ

Při stávce 24. června se v Česku na hodinu nejspíš zastaví i vlaky. Vedení Odborového sdružení železničářů (OSŽ) na svém mimořádném zasedání rozhodlo o tom, že se do protestu zapojí i pracovníci drah a přeruší práci. ČTK to řekl první místopředseda OSŽ Jaroslav Pejša. Železničářské odbory chtějí ale podle něj dál s vládou jednat o důchodové reformě. Pokud se s ministry do 23. června do 12:00 dohodnou, svou účast na stávce odvolají. Hodinovou stávku vyhlásila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na protest proti dopadu vládních reforem a proti dalším chystaným reformním krokům. OSŽ, které zastupuje asi 60.000 lidí, má největší výhrady ke změnám systému penzí. Předáci nesouhlasí hlavně s tím, aby lidé odcházeli do důchodu až v 65 letech. Požadují, aby pracovníci v náročných profesích mohli jít na odpočinek až o pět let dříve.

Armáda zasáhla proti Greenpeace na kótě v Brdech

Vojáci v pondělí odpoledne zasáhli proti aktivistům Greenpeace, kteří šest týdnů blokovali radarovou kótu 718 v Brdech, a protestovali tak proti záměru vybudovat zde americký radar, uvedl mluvčí vojenské policie Jan Čermák. Tři aktivisty vojáci odvezli a další dva s použitím lezecké techniky sundali z plošin na stromech. "Vzhledem k tomu, že s námi spolupracovali, tak to nebyl až tak velký problém," poznamenal Čermák s tím, že nikdo nebyl zraněn. Na kótě 718 tábořilo od 28. dubna bez povolení několik osob. Protože nereagovaly na opakované výzvy k opuštění prostoru, vojenská policie dnes zakročila. "Tyto osoby měly dostatek času opustit vojenský újezd dobrovolně," sdělil Čermák. Premiér Mirek Topolánek (ODS) byl o akci informován. "Armáda sjednala pořádek tam, kde byl porušován zákon," řekl po zasedání vlády.

Stát zaplatí Nomuře za prohranou arbitráž 3,65 miliardy korun

Stát zaplatí japonské Nomuře za prohranou arbitráž kvůli zkrachovalé IPB přibližně 3,65 miliardy korun. Ministr financí Miroslav Kalousek to oznámil vlády s tím, že jde o poměrně solidní výsledek. Česko bylo v arbitráži o 40 miliard korun kvůli zkrachovalé IPB označeno již v březnu 2006 viníkem a hrozilo mu, že zaplatí až sedm miliard korun. Spor mezi Nomurou a státem tak definitivně končí. Rozhodnutí tribunálu je podle mluvčího Nomury v ČR Jiřího Hrabovského posledním a konečným krokem v řešení sporů mezi oběma stranami. "Nomura se nyní, téměř po osmi letech, těší na obnovení spolupráce s českým státem a na rozvoj svých obchodních aktivit v ČR ve standardních podmínkách," dodal.

Dosud nejvíce Česká republika po prohrané arbitráži zaplatila společnosti CME, která financovala rozjezd televize Nova. Firma Ronalda Laudera za znehodnocení své investice získala přes deset miliard korun. Částka, kterou Česko musí zaplatit Nomuře, je tak dosud druhou nejvyšší náhradou vyplývající z prohrané arbitráže.

Vláda nechce v kauze Vesecká vstupovat do občanskoprávního sporu

S případnou diskusí o odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké počká vláda do chvíle, kdy se stane pravomocným rozsudek pražského krajského soudu o zasahování justičních funkcionářů do kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Část kabinetu přitom kauzu občanskoprávního charakteru odmítá řešit vůbec, uvedl po zasedání vlády premiér Mirek Topolánek (ODS). O odvolání Vesecké a poměrech na jejím úřadu chtěli jednat zelení potom, co byl rozsudek ve čtvrtek vynesen. Topolánek (ODS) se za nejvyšší žalobkyni ihned postavil. Na pondělním zasedání podle Topolánka žádný z ministrů odvolání nejvyšší žalobkyně nepožadoval. Kauza začala tak, že stínová ministryně spravedlnosti ČSSD a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová Veseckou a několik dalších justičních funkcionářů nazvala justiční mafií. Soudce Vojtěch Cepl minulý týden rozhodl, že se Benešová nemusí Vesecké ani dalším vysokým justičním funkcionářům za tyto výroky omlouvat. V odůvodnění konstatoval, že justiční představitelé neoprávněně zasahovali do vyšetřování Čunkovy a dalších trestních kauz.

Vláda schválila úpravy porozvodového uspořádání péče o děti

Pro případy složitých konfliktů mezi rodiči po rozvodu zřejmě v budoucnu bude k dispozici seznam takzvaných vhodných prostředí pro ohrožené děti. Umístění dítěte mimo rodinu by tak mělo být využíváno jen jako krajní řešení v případě bezprostředního ohrožení dítěte. Podnět Rady vlády pro lidská práva o porozvodovém uspořádání péče o děti v modifikovaném usnesení schválila vláda. O sestavení sítě organizací, které by poskytly odbornou pomoc dětem rozvedených rodičů, kteří se dlouhodobě přou o alimenty a styk s dítětem, se začalo mluvit loni. Zájem vyvolal případ tehdy desetileté Terezy, o kterou se léta přou její rodiče. Aby nemohli děvče ovlivňovat, umístil ho soud loni v červnu na psychiatrii. Odborníci tehdy protestovali proti tomu, aby zdravé dítě bylo v nemocnici.

Vláda schválila opatření ve vězeňství

Vláda schválila usnesení, které se týká systémových opatření v oblasti vězeňství. Podle zprávy, kterou kabinetu přeložil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, potřebuje vězeňská služba více lidí a peněz. Mezi vězni totiž údajně přibývá nebezpečných zločinců odsouzených k dlouholetým trestům a do vězeňských cel také začal prorůstat organizovaný zločin. Ministerstvo spravedlnosti chce, aby celkový počet pracovníků vězeňské služby v roce 2009 stoupl o 337 na 11.144 lidí. Ministerstvo tvrdí, že nastoupený trend snižování pracovníků ve státní správě se "diametrálně rozchází s potřebami vězeňské služby".

Pospíšil chce v prosinci předložit vládě nový občanský zákoník

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce v prosinci předložit vládě návrh nového občanského zákoníku. Zákon, který obsahuje téměř tři tisíce paragrafů, připravovali právníci celkem osm let. Podle ministra hlavní předností nové úpravy je logické a přehledné sjednocení soukromého práva do jednoho kodexu. Pokud Česko přijme nový zákoník, bude podle Pospíšila na špici mezi postkomunistickými zeměmi v rámci změn v oblasti soukromého práva. Současný kodex platí od roku 1964. Filozofií nového návrhu bylo podle Pospíšila vrátit se k tradičnímu civilnímu právu, které zde platilo před rokem 1948, a doplnit jej o moderní instituty.

Komise k Temelínu skončila

Rakouští a čeští poslanci se neshodli na dalším osudu takzvaného melkského procesu, který měl řešit spory kolem bezpečnosti české jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z prohlášení předsedů česko-rakouské parlamentní komise k Temelínu, která ukončila svou činnost právě v dolnorakouském městečku Melk. Podle závěrečného dokumentu komise byla vyřešena většina otázek, s výjimkou sporu kolem vysokotlakého potrubí a těsnosti tlakové nádoby s reaktorem. Spolupředsedové komise Albrecht Konecny (SPÖ) a Jan Kasal (KDU-ČSL) v Melku oznámili, že se podařilo uzavřít většinu otázek, ale shodli se také, že možnosti komise na politické úrovni byly vyčerpány. Návrhy Rakušanů, aby posouzení sporných bodů bylo předloženo mezinárodní rozhodčí instanci nebo expertům třetích zemí, česká strana odmítla. ČR má podle Kasala zájem na tom, aby melkský proces byl nahrazen standardní spoluprací na základě dohody o výměně informací souvisejících s jadernou elektrárnou. Kasal výslovně uvedl, že "informační dohoda brzy nahradí, pokud již nenahradila, ujednání z Melku". Konecny ale namítl, že platí jak informační dohoda, tak ujednání z Melku, protože prý mají různé funkce.

USA zřejmě potvrdí závazek rozšířit bezvízový program ještě letos

USA mají v úmyslu rozšířit svůj bezvízový program o další země Evropské unie ještě letos. Vyplývá to z návrhu komuniké ze summitu EU-USA, který se v úterý koná ve slovinském Brdu. Jedním ze států, o něž se bezvízový program rozšíří, zřejmě bude i Česko. "Spojené státy dál zůstávají zavázány rozšířit co nejdříve svůj bezvízový program na všechny členské země EU," píše se návrhu prohlášení, jehož část má ČTK k dispozici. Vízové otázce je věnován jeden odstavec. Nezmiňuje se v něm, které konkrétní země by měly být do programu nově zahrnuty, ani kolik jich bude.

ÚOHS uvažuje o řízení kvůli přerušení dodávek mléka

Antimonopolní úřad zvažuje, zda zahájí správní řízení s tuzemskými dodavateli mléka, kteří se rozhodli omezit dodávky mlékárnám. Snížením dodávek o deset procent chtěli podpořit německé zemědělce v protestu proti nízkým výkupním cenám. Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se ale mohli dopustit kartelové dohody. O případném zahájení řízení rozhodne úřad asi do dvou týdnů, řekl ČTK jeho mluvčí Kristián Chalupa. Komora je přesvědčena, že členové zákon neporušili, řekl ČTK její prezident Jan Veleba.

Obětí srpnové okupace je zřejmě více

Od 21. srpna 1968, kdy na území tehdejšího Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy, do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 lidí. To je o 14 více, než uváděly dosavadní průzkumy. Informaci ČTK sdělil Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). K číslu 108 mrtvých došli historici po dlouhém zkoumání dokumentů tehdejší veřejné bezpečnosti (VB), prokuratury, zdravotníků i vojenských orgánů. Starší a nižší číslo vycházelo ze souhrnné zprávy předložené v prosinci 1968 vedení KSČ. Tu vypracovala jak VB, která se podle Bárty snažila v mezích možností incidenty řešit, tak vojenská prokuratura, jejíž práce již tak dobrá nebyla. Trestnou činnost okupačních vojáků měl po podpisu smlouvy o jejich dočasném pobytu na starosti zvlášť určený vládní zmocněnec. Jejich vyšetřování, včetně dopravních nehod, pak převzala vojenská prokuratura. Starší číslo obsažené ve zprávě také zahrnovalo pouze období končící 17. prosincem. Další mrtví tak pocházejí ze dnů po tomto datu a z incidentů, kdy byli někteří čeští občané evidovaní "jen" jako těžce zranění, ale později na následky svých zranění zemřeli.

Za poslední rok přišlo do ČR za prací 65.000 cizinců

Za poslední rok přišlo do Česka víc než 65.000 pracovníků ze zahraničí. Zatímco na konci loňského května v ČR mělo zaměstnání 202.704 cizinců, letos jich bylo 267.972. Jen za letošek práci v zemi našlo zhruba 27.500 lidí z ciziny. Za stejnou dobu loni to bylo přibližně o 10.000 osob méně. Nejrychleji přibylo zaměstnanců z Vietnamu. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo práce. Nejvíc zahraničních pracovníků pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Polska. Slováci ale začínají o místo v ČR pomalu ztrácet zájem. Zatímco za prvních pět loňských měsíců jich přišly víc než 3000, letos to bylo ani ne 500 lidí. Poláků pak letos ubylo o více než 600. O místo v ČR ale stojí Ukrajinci. Na konci května jich podniky v zemi zaměstnávaly téměř 70.600. Za letošek jich tak přišlo kolem 9000. Za stejnou dobu loni to byla zhruba polovina.

Slovák obviněný z vraždy Jakuba si vyhlížel více chlapců

Třiačtyřicetiletý Slovák, kterého policie obvinila ze znásilnění a vraždy devítiletého Jakuba Šimánka z Havlíčkova Brodu, si před činem vyhlížel další chlapce mladší 15 let. S Jakubem navázal náhodně kontakt na dětském hřišti v Havlíčkově Brodě. Z něj si chlapce odvedl na ubytovnu, později jej znásilnil a zavraždil. Novinářům to řekli členové vyšetřovacího týmu. Okresní soud v Hradci Králové poslal obviněného muže do vazby. Hrozí mu až doživotní trest.

Podle policistů muž nalákal Jakuba na počítačové hry, které měl malý chlapec rád. Policisté také zjistili, že obviněný kontaktoval v Havlíčkově Brodě před únosem Jakuba další chlapce, se kterými se snažil domluvit schůzku, žádný z nich však na setkání nepřišel. Některé chlapce si obviněný také fotografoval. Obviněný muž byl podle policie na Slovensku za pohlavní zneužívání odsouzen k ochranné ústavní léčbě, která mu později byla podle vyšetřovatele Luboše Němce změněna na ambulantní. Muž pobýval v České republice nelegálně, slovenští policisté po místě jeho pobytu pátrali kvůli majetkové trestné činnosti, kvůli které je na Slovensku stíhán. Muž při svém pobytu v České republice měnil svou identitu a u zaměstnavatelů hlásil různá rodná čísla.

Počasí

V úterý bude polojasno, odpoledne přechodně oblačno, jen ojediněle přeháňky nebo bouřky. Teploty přes den vystoupí na 24 až 28 stupňů Celsia.

09-06-2008