Zprávy

Vláda asi podpoří rozhovory o radaru, většina lidí ho nechce

Česká republika bude v odpovědi na americkou nótu k vybudování protiraketového radaru zřejmě souhlasit se zahájením jednání. "Já si nedovedu představit, že bychom odpověděli něco jiného," řekl v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) vicepremiér Alexandr Vondra. Předpokládá také, že český stát bude chtít do celého procesu víc zapojit NATO. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM, který ČT zveřejnila, odmítá radar 70 procent lidí, jeho umístění na českém území podporuje 30 procent oslovených. Z průzkumu také vyplynulo, že zájem lidí o toto téma se zvyšuje. Vondra uvedl, že odpověď na americkou nótu nevytváří právní závazek pro vybudování radarové stanice. Polsko, kde Američané chtějí vybudovat raketovou část základny, už na nótu odpovědělo. Rovněž souhlasilo s jednáním, řekl Vondra.

Americké záměry vybudovat ve střední Evropě část protiraketového systému vzbudily odmítavé reakce Ruska. Šéf ruských strategických sil generál Nikolaj Solovcov hovořil o možném namíření ruských raket na případné americké objekty ve střední Evropě. Američané tvrdí, že základna nemůže Rusko s jeho jaderným arzenálem ohrozit. Bývalý prezident Václav Havel v ČT ruské hrozby přesměrováním raket označil za skandální. Podle STEM většina lidí nepovažuje souhlas Ruska s radarem za podstatný. Pro 34 procent dotázaných to ale důležité je. Z výzkumu pro veřejnoprávní televizi rovněž vyplynulo, že pro nadpoloviční většinu lidí je důležité, zda se radar stane součástí obranného systému NATO. Graber uvedl, že bude se systémem Severoatlantické aliance slučitelný. Řekl, že radar ochrání nejen USA, ale i Evropu, a tedy i Českou republiku.

Česká politická scéna je v názoru na radar rozdělena. Zatímco ODS premiéra Mirka Topolánka je pro, například zelení váhají a chtějí víc zapojit NATO a EU. Místopředseda strany Ondřej Liška po nedávném návratu z USA prohlásil, že "není vůbec jasné", zda Senát amerického Kongresu schválí financování radaru a protiraketového zařízení v Evropě. Americký velvyslanec v Praze Richard Graber ale v ČT řekl, že finance pro projekt jsou k dispozici a Spojené státy do něj určitě půjdou, ať už budou u moci republikáni nebo demokraté. Liška se domnívá, že Česko by s rozhodnutím o radaru mělo vyčkat až na americké prezidentské volby v roce 2008. S odkladem souhlasili i předseda KSČM Vojtěch Filip a stínový ministr zahraničí z ČSSD Lubomír Zaorálek. ČSSD žádá, aby o radaru rozhodlo referendum. Většina sociálních demokratů základnu odmítá. "Radary jsou místem prvního úderu ... tím okamžikem se Česká republika stává první linií," prohlásil Zaorálek.

Velvyslanec USA: Radar na Kavkaze je jen teoretická úvaha

Americké úvahy o umístění protiraketového radaru na Kavkaze jsou podle velvyslance v ČR Richarda Grabera pouze teoretické. Spojené státy počítají s umístěním radaru a protiraketových střel ve střední Evropě, řekl v nedělním diskusním pořadu České televize. Ředitel americké Agentury pro protiraketovou obranu Henry Obering podle něho hovořil o možnosti postavit radar na Kavkaze jen teoreticky. "Teď plánujeme Českou republiku a Polsko, a to je všechno," prohlásil Graber.

Rusko se proti umístění prvků amerického protiraketového systému v těchto zemích ostře ohradilo. Na úvahy o vybudování radaru v některém z kavkazských států ale reagovalo klidně. Rusko zpochybňuje americké ujišťování, že úkolem tohoto systému je odvrátit útoky států, jako je Írán nebo Severní Korea. Spatřuje v něm ohrožování vlastní bezpečnosti. V souvislosti s vybudováním části systému v ČR a Polsku ruský ministr obrany Sergej Ivanov nedávno pohrozil jednostranným odstoupením Ruska od smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu z roku 1987.

Rusko se podle odborníků časopisu ATM zřejmě necítí být ohroženo deseti antiraketami v Polsku a jedním radarem v Česku, ale tím, že Američané by měli možnost relativně snadno získat jinak nedostupné informace o strategických zbraňových systémech. V dosahu radaru jsou totiž hlavní ruské kosmodromy, včetně Plesecku, kde Rusové testují své moderní a vysoce výkonné mezikontinentální balistické rakety Topol-M.

Václav Klaus zahajuje návštěvu USA

Prezident Václav Klaus zahajuje týdenní pracovní návštěvu Spojených států, jejímž vrcholem bude jednání ve Washingtonu příští pátek. Klaus se zde setká s viceprezidentem Dickem Cheneym a ministrem obrany Robertem Gatesem. Očekává se, že s nimi bude hovořit o záměru USA vybudovat v České republice protiraketovou základnu a také o americké vízové politice vůči ČR.

Návštěvu USA zahájí Klaus v texaském Houstonu, kde se setká s bývalým americkým prezidentem Georgem Bushem starším a také českými krajany. Český prezident se také podívá do New Orleans, největšího města státu Louisiana, které se dosud vzpamatovává z ničivého hurikánu Katrina ze srpna 2005. Klaus navštíví také města Birmingham a Montgomery ve státě Alabama.

Premiér Topolánek bude v Bruselu jednat v NATO, EK i s konzervativci

Český premiér Mirek Topolánek bude podle diplomatických zdrojů v pondělí jednat v Bruselu v Severoatlantické alianci o zamýšlené americké protiraketové základně a navrhne bývalého ministra obrany Jiřího Šedivého na funkci náměstka generálního tajemníka NATO. V Bruselu se Topolánek v pondělí sejde i s šéfem Evropské komise José Barrosem a představitelem Evropské unie pro zahraniční politiku Javierem Solanou. V úterý se pak zúčastní konference společného hnutí ODS a britské Konzervativní strany, které má být základem jejich společné frakce v Evropském parlamentu.

Mirek Topolánek bude s generálním tajemníkem NATO Jaapem de Hoop Schefferem hovořit o účasti českých vojáků na misích NATO v Afghánistánu a Kosovu a o amerických protiraketových základnách v ČR a Polsku. Podle diplomatických zdrojů také navrhne bývalého českého šéfa obranného rezortu Šedivého na funkci náměstka generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku. Z této funkce odejde v létě John Colston, řekly tyto zdroje ČTK. Topolánek stráví v Bruselu většinu příštího týdne. Po jednáních začátkem týdne se vrátí do Bruselu ve čtvrtek na dvoudenní summit EU.

Rakouský tisk: Gusenbauer je naštvaný na Topolánka kvůli Temelínu

Rakouský kancléř Alfred Gusenbauer je "velmi naštvaný" na českou vládu, že jej během jeho návštěvy v Praze neinformovala o nehodě v jaderné elektrárně Temelín. Premiéra cituje v nedělním vydání rakouský deník Österreich. "Byl to málo přátelský akt," řekl Gusenbauer listu. Svému českému protějšku Mirku Topolánkovi pak prý "ve velmi důrazném telefonátu řekl, že takhle by to nešlo". Topolánek mu údajně odpověděl, že sám se o nehodě nedozvěděl dříve. Podle kancléře bude mít věc "důsledky". "Necháme důkladně prověřit, zda nebyla porušena dohoda z Melku, a zda proti tomu můžeme podniknout kroky," dodal.

Gusenbauer je podle tohoto zdroje vnitropoliticky pod tlakem, aby vláda na Česko podala mezinárodní žalobu za údajné nedodržení dohody z Melku. V ní se česká vláda v roce 2000 zavázala znovu prověřit bezpečnost některých uzlů elektrárny před jejím spuštěním do řádného provozu, rakouský kabinet se zase zavázal zabránit blokádám hranice.

Aktivisté chtějí znovu otevřít otázku válečného odškodnění Romů

Deset známých romských představitelů chce znovu otevřít otázku odškodnění českých Romů, kteří byli za války z rasových důvodů pronásledováni a museli se ukrývat. Podle aktivistů stát dosud neodškodnil všechny, kteří by na to měli nárok. ČTK to řekl prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Své prohlášení zaslali Romové premiérovi, vicepremiérům, šéfům parlamentních stran a radě vlády pro záležitosti romské komunity.

Deset známých romských aktivistů se sešlo v sobotu v Karlových Varech. Ve společném prohlášení uvádějí i to, že vláda nečiní potřebné kroky k integraci Romů či že se Romové chtějí podílet na přípravě programů ke zlepšení situace romské menšiny. Text podepsali kromě Růžičky například Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě, Ladislav Bílý z Grémia romských regionálních představitelů či Ondřej Giňa, který zastupuje české Romy v Evropském fóru Romů a travellerů.

Aktivisté zmiňují v prohlášení vepřín v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního sběrného tábora pro Romy. Podle historických pramenů jím prošlo 1308 Romů, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Podobný tábor stával i v Hodoníně u Kunštátu, kde je nyní rekreační areál. V táboře protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo. Do Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů. "Ve společnosti a bohužel i ve státních a vládních institucích není vnímán romský holokaust náležitě a v důsledku toho nebyly vykonány konkrétní kroky v nápravě křivd," stojí v prohlášení.

Ministr Julínek: Všechny poplatky by ročně neměly překročit asi 5000 Kč

Poplatky za návštěvu lékaře, recept či pobyt v nemocnici by dohromady s doplatky za léky nejspíš neměly ročně překročit 5000 korun. V nedělním diskusním pořadu televize Prima to řekl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Podle něj se nyní strop, přes který by se roční spoluúčast pacientů neměla přehoupnout, přesně propočítává. Ministr již dříve řekl, že za doplatky na léky by lidé neměli vydat víc než 3000 korun ročně. Zavedení poplatků 20 korun za recept a po padesátikoruně za návštěvu lékaře, den pobytu v nemocnici a ošetření na pohotovosti plánuje ministr od ledna 2008. Platit by je měli i důchodci a děti. Seniorům by náklady srovnal sociální systém. Součástí reformy je i převedení zdravotních pojišťoven na akciové společnosti.

Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD David Rath v sobotu řekl, že sociální demokraté poplatky pro děti a seniory nepodpoří. O zavedení poplatků jsou ochotni jednat jen tehdy, pokud bude existovat síť neziskových nemocnic a pojišťovny se nezmění na akciové společnosti. Podle Ratha by tak mohla být péče pro některé nedostupná. Podle Julínka je to ale strašení pacientů.

Právník Čunka: Podezření z ovlivňování svědkyně je absurdní

Podezření policie, že se tři muži pokusili ovlivnit výpověď bývalé asistentky vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka, je podle jeho advokáta absurdní. Čunkův právník Eduard Bruna ČTK řekl, že svědkyně vypovídá od počátku stejně a při změně výpovědi by jí hrozilo stíhání kvůli křivé výpovědi. Policisté odmítali k případu trojice podezřelých mužů cokoliv říct s odvoláním na zákaz přerovského okresního státního zastupitelství. Není tedy jasné, zda byli zadržení muži obviněni.

Policie trojici podezírá z toho, že se pokusili ovlivnit výpověď Marcely Urbanové a nabízeli jí peníze výměnou za pomoc pro vicepremiéra. Urbanová ale vše ohlásila policii, která aktéry příběhu v sobotu zadržela. Jeden z nich byl podle serveru Aktuálně.cz propuštěn, u dalších dvou se rozhodovalo o obvinění. Čunek je stíhán za přijetí úplatku. Podle obvinění v únoru 2002 dostal jako vsetínský starosta zhruba půlmilionový úplatek od realitní společnosti H&B Real za prodej většinového podílu města ve společnosti Vsetínské byty. Čunek i firma obvinění odmítají.

Hrad a církev mají jednat o předání katedrály

Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula by měly v úterý jednat o termínu a podmínkách předání katedrály sv. Víta státu. Zatímco ale kardinál Miloslav Vlk ČTK řekl, že toto datum není termínem předání chrámu, mluvčí prezidenta Petr Hájek očekává, že v úterý kapitula katedrálu předá. "Tak je dohodnuto, že úterý je dnem, kdy máme tu věc uzavírat, protože tam není o čem moc jednat," uvedl Hájek. Nevidí proto důvod, proč něco odkládat, pokud tedy někdo například neonemocní. Katedrála podle něj může být předána téměř okamžitě. Vlk však informace tisku, podle nichž se Správa Pražského hradu v pátek dohodla s kapitulou na předání katedrály sv. Víta a přilehlých budov státu, označil za nepravdivé. "Bude to (v úterý) jednání o termínu, který dosud nebyl stanoven," řekl ČTK.

Soudní spory o vlastnictví katedrály a přilehlých nemovitostí trvají již přes 13 let. Nejvyšší soud minulý měsíc zrušil předchozí rozsudky, podle nichž chrám patří církvi, a vrátil případ Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Ve věku nedožitých 77 let zemřela novinářka Soňa Čechová

Ve věku nedožitých 77 let zemřela v neděli vydavatelka a dlouholetá šéfredaktorka česko-slovenského týdeníku Mosty Soňa Čechová. ČTK to řekla její dcera Marta Šimečková. Čechová vystudovala lingvistiku a věnovala se překládání beletrie. V letech normalizace, kdy nesměla publikovat ani jinak působit v oblasti kultury, pracovala na bratislavské onkologické klinice jako knihovnice. Od roku 1990 byla redaktorkou týdeníku Kulturný život. V roce 1992 se stala šéfredaktorkou, později vydavatelkou česko-slovenského týdeníku Mosty, který je zaměřený na upevňování česko-slovenské vzájemnosti. Po rozdělení Československa v roce 1993 iniciovala vznik uskupení Duchovní česko-slovenské Mosty. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 převzala vyznamenání za zásluhy o Českou republiku. Je rovněž držitelkou prestižní novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2003.

Mistrovství v debatování vyhráli studenti Univerzity Karlovy

Akademické mistrovství České a Slovenské republiky v debatování vyhráli v sedmém ročníku zástupci pořádajícího Debatního klubu studentů a přátel Univerzity Karlovy. Ve finále se utkali se třemi dalšími týmy a stali se jako jasní favorité nejlepšími mluvčími turnaje, držiteli putovního poháru. "V dubnu uspořádáme mezinárodní turnaj za účasti studentů ze střední Evropy a z Británie," řekl ČTK předseda pražského univerzitního debatního klubu Richard Gracla.

Akademické debatování, které do Čech přišlo ze Západu, je podle něj zajímavé i zábavné a pro zúčastněné přínosné. Debatní klání se konají v takzvaném britském parlamentním stylu - stojí proti sobě vždy dva dvoučlenné týmy, "vláda" a "opozice", jejichž výkony hodnotí rozhodčí. "Letošními tématy byla například společná učebnice dějepisu v Evropské unii, nová palestinská vláda, myšlenka, zda je důležitější mír, nebo spravedlnost, či teze, že by bývalí příslušníci Státní bezpečnosti neměli zastávat veřejné funkce," uvedl Gracla. Ve finále se podle něj debatovalo o tom, že by politici neměli "kázat vodu a pít přitom víno".

Nová kniha představuje dílo barokního architekta Martinelliho

Život a dílo italského barokního architekta Domenica Martinelliho (1650-1718) mapuje nová kniha, která byla v neděli pokřtěna v Brně na koncertu amerického basisty a loutnisty Joela Frederiksena. Publikace Domenico Martinelli - génius barokní architektury klade důkaz zejména na jeho stavby vytvořené na Moravě. Je to první publikace svého druhu v Česku, řekla ČTK spolutvůrkyně Projektu Martinelli Dagmar Dvořáková, jehož cílem je představit slavného architekta.

Odborníci považují Martinelliho za osobnost, která přinesla do střední Evropy vrcholné baroko. Objekty z jeho projektů se pyšní nejen Itálie nebo Vídeň, ale i Čechy, Morava, Polsko nebo Nizozemsko. Mnoho staveb vytvořil architekt především na Moravě. Martinelli je autorem návrhů mnoha paláců, k nimž patří například Šternberský palác v Praze, ale i kostelů. Mezi těmi vyniká chrám v Rousínově na Vyškovsku. Jeho stavby lze najít v Uherském Brodě nebo Valticích. Martinelli dokázal zajímavě tvořit nejen honosné budovy, ale i běžná hospodářská stavení.

Obraz Zrzavého se prodal za 1,5 milionu, Fillův za 1,2 milionu

Obraz Jana Zrzavého z roku 1940 s názvem Korálový ostrov se na sobotní aukci v Praze prodal za 1,5 milionu korun. Zátiší s lahví rumu Emila Filly získal nový majitel za 1,2 milionu korun. ČTK to během dražby řekla ředitelka české pobočky pořádající aukční sítě Dorotheum Mária Gálová. Do programu aukce bylo zařazeno přes 550 obrazů, plastik, šperků, nábytku a dalších starožitností za vyvolávací cenu celkem 17 milionů korun. Zrzavého obraz začínal v dražbě na 800.000 korun. Podle Gálové se jeho cena zvýšila o 88 procent. Odhadovaná cena, kterou zveřejnila aukční síň na svých stránkách, činila ale 2,2 milionu korun. Podle odborníků je obraz pozoruhodný tím, že fantaskní vegetaci převzal malíř ze svých raných děl ze začátku 20. století. Obraz vystavila Alšova síň Umělecké besedy v roce 1941.

Českého lva za nejlepší film dostal Menzelův "anglický král"

Film Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále se stal nejúspěšnějším českým filmem roku 2006. Během sobotního vyhlašování cen České filmová a televizní akademie (ČFTA) jeho tvůrci převzali čtyři křišťálové sošky Českého lva. Snímek podle předlohy Bohumila Hrabala získal mimo jiné ocenění za nejlepší film a Jiří Menzel za nejlepší režii. Film Kráska v nesnázích obdržel tři sošky, snímek Grandhotel dva. Hned v úvodu převzal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu režisér a scenárista Ivan Passer. Režisér žijící od roku 1969 v USA, má na svém kontě jediný český film - Intimní osvětlení.

Menzelův film, který už v únoru získal na prestižním berlínském filmovém festivalu Berlinale cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI), je adaptací stejnojmenné prózy Bohumila Hrabala. Další České lvy dostal snímek v kategorii mužský herecký výkon ve vedlejší roli a nejlepší kamera. V prvním případě si sošku odnesl herec Martin Huba, v druhém kameraman Jaromír Šofr. Film měl 11 nominací v deseti kategoriích.

Kráska v nesnázích, kterou natočil Jan Hřebejk, si z osmi nominací odnesla tři České lvy, všechny za herecké výkony. Majiteli křišťálové sošky se stali za nejlepší ztvárnění hlavní role Anna Geislerová a Jiří Schmitzer. Ve vedlejší úloze byla oceněna Jana Brejchová, herečka, která natočila desítky filmů a především v 60. letech byla zářivou hvězdou českého filmu.

Se dvěma Českými lvy z Lucerny odešli tvůrci filmu Grandhotel Davida Ondříčka. Ocenění za nejlepší zvuk dostali Pavel Rejholec a Jakub Čech, za hudbu Jan P. Muchow. Nejlepší scénář podle akademiků vytvořil Robert Sedláček k filmu Pravidla lži. Český lev za nejlepší střih patří od dnešního večera Jiřímu Brožkovi za snímek Hezké chvilky bez záruky. Výtvarnou stránkou nejvíce zaujalo Fimfárum 2. Cenu převzala čtveřice Jan Balej, Pavel Koutský, Petr Poš a Martin Velíšek.

Návštěvníci Lán vzpomínali na prezidenta Masaryka

Prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a jeho vztah k železnici připomíná nová výstava v Muzeu T.G. Masaryka v Lánech. Otevřena bude do 15. dubna, řekl ČTK ředitel muzea František Povolný. Výstava přibližuje Masarykovy cesty po železnici, po níž procestoval kus světa. Vlakem jezdil jako vysokoškolský profesor s rodinou na letní byt, jako bojovník za samostatný československý stát i jako prezident. I jeho poslední cesta vedla po železnici. Bylo to 21. září 1937, kdy katafalk s jeho rakví převezl vlak z Prahy do Lán. Trať tehdy lemovaly tisíce lidí. Dokumentují to i fotografie ve výstavní síni.

Výstavu připravilo muzeum ve spolupráci s Klubem železničních turistů Lokálka z Ústí nad Labem. Její zahájení bylo součástí nedělního pátého Dne T.G. Masaryka, na němž se podílel také Klub českých turistů. Zvláštním parním vlakem z Prahy přijely do Lán desítky lidí. Ve vlakové soupravě nechyběl ani salonní vůz, jímž prezident jezdil. Cestující si nenechali ujít příležitost prohlédnout si ho.

Shakira v pražské Sazka Areně předvedla zpěv i břišní tanec

Zpěvačka Shakira vystoupila v sobotu večer v pražské Sazka Areně. Třicetiletá poprocková hvězda kolumbijského původu během svého prvního koncertu v České republice zaujala zhruba 12.000 diváků nejen zpěvem, ale také břišním tancem. V roli předkapely se představil producent hiphopové scény Cut Chemist, který zahrál skladby ze svého prvního sólového alba The Audienceús Listening. Shakira navštívila Prahu v rámci evropského turné Oral Fixation k nahrávkám Fijacion Oral Volumen 1 a Oral Fixation Volume 2. Během necelých dvou hodin představila většinu svých hitů. Zpívala v angličtině i ve své rodné španělštině.

Ze sportu:

Roman Šebrle se stal potřetí za sebou halovým mistrem Evropy v sedmiboji. Ke zlaté medaili se v Birminghamu posunul v závěrečném běhu na 1000 metrů. Ve dvoudenní soutěži nasbíral letošní světové maximum 6196 bodů a porazil o 69 bodů druhého Rusa Alexandra Pogorelova. Třetí skončil Bělorus Andrej Kraučanka. Druhý český reprezentant Josef Karas, kterého v průběhu sedmiboje trápily zdravotní potíže, uzavřel na dvanáctém místě výsledkovou listinu.

Hokejisté Českých Budějovic porazili ve druhém zápase čtvrtfinále extraligy pražskou Slavii 5:1 po třetinách 3:0, 1:1 a 1:0. Jihočeši vedou 2:0 na zápasy, třetí utkání série hrané na čtyři vítězství se uskuteční ve středu v pražské Sazka Areně.

Český běžec na lyžích Lukáš Bauer skončil na závěr mistrovství světa v Sapporu pátý na klasické padesátce. Závod s hromadným startem vyhrál Nor Odd-Björn Hjelmeset před krajanem Frodem Estilem a Němcem Jensem Filbrichem. Bauer ztratil šanci na medaili až v závěru, za bronzovým Filbrichem zaostal o necelých devět sekund.

Starosta Sappora Fumio Ueda předal na závěr slavnostního aktu pořadatelskou vlajku prezidentovi FIS Kasperovi. Z jeho rukou ji poté převzal předseda organizačního výboru příštího šampionátu v Liberci Roman Kumpošt. "Chtěl bych, aby příští mistrovství světa v Liberci bylo stejně krásné jako letošní šampionát v Sapporu," řekl ve svém projevu Kumpošt.

Medailové hodnocení zemí na mistrovství světa v klasickém lyžování v Sapporu vyhráli Norové. Česká výprava v Sapporu získala tři medaile a skončila pátá. O zlato a stříbro se postarala Kateřina Neumannová, bronz vybojovali ve sprintu dvojic Milan Šperl s Dušanem Kožíškem. Cenné kovy získali v Sapporu zástupci čtrnácti zemí.

Česká fotbalová reprezentace do 20 let zná soupeře pro letošní mistrovství světa v Kanadě. Na losování v Torontu byly k národnímu týmu do skupiny E přiřazeny celky KLDR, Panamy a Argentiny. Týmy jsou rozděleny do šesti čtyřčlenných skupin, do osmifinále postoupí vždy dva a k nim se přidají čtyři mužstva z třetích míst s nejlepší bilancí. Turnaj začne 30. června a vítěz bude korunován na novém stadionu v Torontu 22. července.

Krátce o pondělním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, občas déšť. Teploty 8 až 12 stupňů Celsia.