Denní souhrn zpráv Zprávy

11-01-2007

Topolánek zaslal poslancům ČSSD žádost o podporu své vlády

Premiér Mirek Topolánek (ODS) už zaslal poslancům ČSSD dopis, v němž je žádá o podporu trojkoaliční vlády. Premiér v něm shrnuje důvody, proč není možné sestavit vládu ODS a ČSSD, proč byla ustavena vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených s reformními ambicemi a proč by ČSSD měla sehrát roli důstojné opozice. Podle mluvčího vlády Martina Schmarze byl dopis rozeslán poslancům sociální demokracie prostřednictvím mailu už ve středu večer, ve čtvrtek ráno pak v listinné podobě. Topolánek se na jednotlivé poslance ČSSD rozhodl obrátit poté, co ve středu předseda sociální demokracie Jiří Paroubek při jednání s lídry trojkoalice odmítl podpořit Topolánkův kabinet při hlasování o důvěře ve sněmovně, případně jej jen tolerovat. Stejný postoj má i KSČM. Bez podpory alespoň jednoho poslance z levicového tábora nemá trojkoaliční vláda šanci se plnohodnotně ujmout svého mandátu.

Premiér zatím nemá podporu od nikoho z ČSSD

Premiér Mirek Topolánek nemá žádné osobní ubezpečení od některého z poslanců opoziční ČSSD, že příští pátek umožní plnoprávnou existenci trojkoaliční vlády. Přesto si ale nemyslí, že všichni poslanci ČSSD budou hlasovat jednotně a odmítnou jeho vládu podpořit. Po sedmi měsících od voleb existuje "celá řada lidí, kteří si nemyslí, že ta situace se dá dále protahovat", míní premiér. Řekl to po čtvrtečním jednání klubu ODS, na který se přišli představit i ministři z KDU-ČSL a Strany zelených. Také předseda poslanců ODS Petr Tluchoř spoléhá na to, že druhá Topolánkova vláda důvěru dostane. "Dokonce si troufám tipnout, že v té poslední fázi se sociální demokracie rozhodne institucionálně tuto vládu tolerovat, tedy odchodem ze sálu," uvedl Tluchoř. Přinejmenším ale věří v to, že se mezi poslanci ČSSD najde "možná těch sedm statečných". Topolánkův poradce Marek Dalík na serveru Novinky.cz uvedl, že při hlasování o důvěře vládě ve sněmovně by pro kabinet mohlo zvednout ruku až sedm zákonodárců ČSSD. Jejich podporou si je prý jist na 70 procent. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek považuje Dalíkovy výroky za "fámy a psychologický boj".

Schůze sněmovny k důvěře vládě se uskuteční v pátek 19. ledna

Schůze Poslanecké sněmovny, na které trojkoaliční vláda Mirka Topolánka (ODS) požádá dolní komoru o důvěru, se uskuteční v pátek 19. ledna. Po čtvrtečním jednání sněmovního organizačního výboru řekl předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Hlasování o důvěře je prozatím jediným bodem jednání dolní komory. Prezident Václav Klaus jmenoval vládu v úterý. Topolánek hned po jmenování avizoval, že kabinet nevyužije celé třicetidenní lhůty a požádá sněmovnu o důvěru dříve. Druhá Topolánkova vláda se ale ve dvousetčlenné dolní komoře opírá jen o 100 poslanců, což k získání důvěry nestačí. Zbylých 100 hlasů patří ČSSD a KSČM, které vládu nepodpoří. Topolánek již dříve dal najevo, že pokud neuspěje ani napodruhé, nabídne svůj odchod z čela ODS.

Šéf sněmovny chce rezignovat, nová volba by mohla být příští středu

Poslanecký klub ČSSD požádal o svolání mimořádné schůze sněmovny, na které by měl být odvolán a znovu zvolen předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Termín schůze zatím organizační výbor nestanovil. Předseda poslanců ČSSD Michal Hašek řekl, že by tato schůze mohla být už příští středu, tedy 17. ledna, dva dny před hlasováním o důvěře vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Předseda Strany zelených Martin Bursík uvedl, že "převolování" předsedy sněmovny by bylo komickým a nesmyslným činem. Volba šéfa sněmovny před hlasováním o důvěře by podle něj politickou krizi prohloubila, nikoli napravila. Jako o pojistce proti ústavní krizi mluvil o tomto návrhu ČSSD prezident Václav Klaus. ČSSD předpokládá, že premiér Mirek Topolánek (ODS) se svým kabinetem občanských demokratů, lidovců a zelených důvěru sněmovny nezíská. Nabízí tedy ODS a KDU-ČSL dohodu o vládě při třetím pokusu. Premiéra by v případě dohody těchto tří stran vybírali občanští demokraté, přičemž prezidentovi by ho navrhl znovu zvolený šéf sněmovny Vlček. Pokud ovšem strany tento návrh nepřijmou, je ČSSD připravena sestavit menšinovou vládu a ucházet se s ní o důvěru poslanců.

Filip vyzval Topolánka, aby rozhodl o rozšíření Temelína

Předseda KSČM Vojtěch Filip vyzval premiéra Mirka Topolánka, aby jeho vláda rozhodla o výstavbě třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Premiér podle Filipa sám připouští, že Česko v horizontu pěti let bude muset elektrickou energii dovážet. V této situaci by podle šéfa komunistů bylo nezodpovědné rozšíření Temelína blokovat. "Třetí a čtvrtý blok nelze do roku 2012 postavit, pokud se nezahájí v letošním roce práce na projektové dokumentaci a stavebním řízení," řekl Filip. Topolánkovo rozhodnutí o výstavbě dalších bloků Temelína prý očekává nejpozději při projednávání prohlášení trojkoaliční vlády. Topolánkova vláda se zavázala, že nebude zahajovat výstavbu dalších jaderných zdrojů, současně se ale chce jadernou energetikou a jejími perspektivami zabývat. K atomové energetice jsou skeptičtí především zelení.

Odbory kritizovaly dohodu koalice, obsahuje prý protichůdné kroky

Odboráři kritizovali koaliční dohodu ODS, KDU-ČSL a zelených. Označili ji za nesourodý dokument plný neprovázaných a protichůdných kroků. Zamýšlené snížení daní podle nich nejde příliš dohromady s plánovaným snižováním schodku veřejných financí, ve státní pokladně by naopak chyběly desítky miliard korun na zdravotnictví či důchody. Vyplývá to z odborářské analýzy, jejíž výsledky představil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch. Odboráři tvrdí, že po uvedení trojkoaličních záměrů do praxe si pohorší 80 procent zaměstnanců. Podle odborářských propočtů by kvůli navrhovanému snížení daní z příjmu a zrušení daně z dividend a kapitálových výnosů rozpočet přišel až o 80 miliard korun. "Nevoláme po zvýšení daní, ale varujeme před jejich neuvážených rychlým snížením," řekl Štěch. Snížení sociálních výdajů z 56 procent hrubého domácího produktu pod 50 procent - tedy asi o 60 miliard - by podle odborů znamenalo mnohem větší škrty než jen rušení příspěvku pro prvňáky či pohřebného. Bylo by tak nutné zavést poplatky ve školství či zdravotnictví. Důchodovou reformu považují odbory za potřebnou. Jsou ale proti možnosti vyvázat se z placení odvodů a jejich část převést do spoření. Podle Štěcha slovenské zkušenosti ukazují, že pak chybějí peníze na penze současných důchodců.

Klaus zahájil návštěvu Slovenska setkáním s Gašparovičem

Setkáním se svým protějškem Ivanem Gašparovičem zahájil ve čtvrtek v Bratislavě český prezident Václav Klaus třídenní pracovní návštěvu Slovenska. První den čekala českého prezidenta i schůzka s předsedou slovenského parlamentu Pavlem Paškou, večeře s premiérem Robertem Ficem, setkání s představiteli slovenského průmyslu a autogramiáda jeho knih Ekonomie a ekonomika a Rok třetí. Prezident, kterého doprovází manželka Livia, navštíví v pátek a v sobotu Žilinský kraj. V Liptovském Mikuláši se sejde s předsedou kraje Jurajem Blanárem a navštíví také místní střední školu, kde ho čeká beseda se studenty. Závěrečná část cesty prezidentského páru má mít soukromý charakter. Václav Klaus s manželkou možná navštíví obec Bobrovec, odkud pochází matka prezidentovy ženy.

Víza do USA by mohla být zrušena do dvou let

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se domnívá, že Spojené státy by mohly zrušit vízovou povinnost pro cesty českých občanů do USA do dvou let. Uvedl to po jednání s náměstkem americké ministryně zahraničí Danielem Friedem. Ten se během čtvrtka sešel v Praze také s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS), vicepremiérem pro Evropu Alexandrem Vondrou (ODS) a šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem. Podle Schwarzenberga bude zrušení víz záležet na politických vyjednáváních a postoji amerického Kongresu. O uvolnění vízového režimu žádají Češi Američany už několik let. Americký prezident George Bush loni v listopadu ujistil během summitu NATO v lotyšské Rize prezidenta Václava Klause, že zrušení vízové povinnosti pro ČR a další nové členské země EU se podaří prosadit. Hlavními tématy schůzky s Friedem byla podle Schwarzenberga i situace v Afghánistánu, zapojení členských zemí NATO při stabilizaci v této zemi a statut Kosova. Fried také informoval českou stranu o vývoji při rozhodování o případném umístění části amerického protiraketového systému v Česku. Toto rozhodnutí by mělo padnout počátkem letošního roku. Kandidáty na vybudování základny ve střední Evropě jsou vedle Čechů také Poláci. Spojené státy by mohly podle jednoho návrhu protiraketovou základnu umístit v Polsku a její radarovou část v Česku.

Prezident ČLK chce podat ústavní stížnost na vyhlášky ministra zdravotnictví

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek podá ústavní stížnost na vyhlášky ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) o rámcových smlouvách a úhradách péče. Podle analýz komorových právníků jsou neústavní, řekl Kubek. Kubkovi se nelíbí, že Julínkova vyhláška o rámcové smlouvě znemožnila lékařům, aby uzavírali s pojišťovnou trvalý smluvní vztah. Mohou dostat smlouvu nanejvýš na osm let. ČLK trvá na tom, že lékaři, kteří o trvalý smluvní vztah před platností vyhlášky požádali, na něj mají nárok. Předseda lékařské komory požádal ministra o jednání, na němž chce probrat, jak zmírnit nepříznivé dopady obou norem. Na stejné téma chce jednat i se zdravotními pojišťovnami.

Češi z mnohonárodního praporu NATO se představili v Liberci

Čeští příslušníci 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany, který patří do sil okamžité reakce NATO, se tento čtvrtek představili na slavnostním nástupu v kasárnách liberecké 31. brigády. Vojáci z 31. brigády tvoří asi dvě třetiny mezinárodní jednotky, do níž celkem patří více než 600 mužů a žen. Podle velitele brigády Jiřího Gajdoše hrají Češi v praporu vedoucí roli. "Velitelkou v jedné z nejdůležitějších rot mnohonárodního praporu je žena - kapitánka z naší brigády," uvedl s tím, že v praporu slouží zhruba 40 žen. Se svými kolegy jsou připraveny v příštím půl roce k okamžitým zásahům proti zbraním hromadného ničení a průmyslovým katastrofám kdekoliv na světě. V praporu působí také Američané, Britové, Španělé, Portugalci, Rumuni, Slovinci, Maďaři, Poláci a Bulhaři. Češi postavili kromě jiného rotu radiační, chemické a biologické ochrany, logistickou jednotku nebo biodetekční odřad. Pracují také v chemické či radiologické laboratoři. Liberečtí chemici se v uplynulých letech účastnili misí při válce v Perském zálivu. V roce 2004 chránili před teroristickými útoky letní paralympijské hry v Aténách nebo summit NATO v Istanbulu. Summit NATO zabezpečovali také loni na podzim v lotyšské Rize.

Česká republika má v Belfastu honorární konzulát

Česká republika ve čtvrtek otevřela honorární konzulát v severoirském Belfastu. Honorárním konzulem se stal tamní podnikatel Milan Mládek, jehož rodiče se v Severním Irsku usadili v 50. letech. V říjnu otevřela honorární konzulát ve velšském hlavním městě Cardiffu. Ve skotském Edinburghu funguje honorární konzulát už několik let. Jediný plnohodnotný konzulát v Británii, který poskytuje veškeré konzulární služby, má Česká republika v Londýně v budově velvyslanectví. Poté, co Británie jako jedna z mála členských zemí Evropské unie plně otevřela svůj pracovní trh i pro české občany, konzulární agenda se výrazně rozšířila. Počet českých občanů nebo Britů českého původu se obtížně odhaduje, ale po vstupu do unie se zde registrovalo k práci přes 20.000 lidí. Další jsou zde na studiích nebo vykonávají činnosti, pro které není registrace nutná (au-pairs či samostatní podnikatelé). Honorární konzulové, kteří za svou práci nejsou placeni, poskytují jen omezené služby pro české občany a jsou pro ně hlavně prvním bodem kontaktu. Jejich hlavní role spočívá v tom, že reprezentují zájmy ČR v daném regionu.

O azyl v ČR loni požádalo více než tři tisíce cizinců

O azyl v Česku loni požádalo 3016 cizinců. Je to nejnižší počet od roku 1998. Vyplývá to ze statistik odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Od roku 1990 do konce roku 2006 hledalo v ČR útočiště 84.367 lidí ze zahraničí, azyl dostalo 3085 z nich. Nejčastěji si o azyl žádali lidé z Ukrajiny. Od roku 1990 jich o něj usilovalo 12.870. Mezinárodní ochranu v ČR hledalo i zhruba 9300 osob z Ruska, přes 6000 z Rumunska, více než 4500 z Vietnamu či 2100 z Iráku. Usilovalo o ni i 4500 občanů Moldavska a přes 4000 občanů Indie. O azyl v Česku stálo také 3922 Slováků. Nejčastěji od roku 1990 azyl získali lidé z Rumunska, Ruska, bývalých zemí Sovětského svazu, Afghánistánu a Vietnamu. Z přidělených zhruba tří tisícovek azylů jich nyní platí 1887. České úřady totiž 209 lidem ochranu odňaly, 123 lidí ji pak z různých důvodů pozbylo. Azyl 756 cizincům zanikl poté, co získali české občanství. Pětaosmdesát osob se azylu vzdalo. Dalších 25 azylantů zemřelo, nebo bylo prohlášeno za mrtvého.

Stavebnictví v listopadu zrychlilo růst na 7,9 procenta

Stavební výroba v listopadu vzrostla meziročně ve stálých cenách o 7,9 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Proti předchozímu měsíci stavební produkce stoupla o 1,4 procenta. Stavební úřady vydaly 11.730 stavebních povolení, což představovalo meziroční pokles o 2,6 procenta. "Na příznivý výsledek měly silný vliv mimořádně příznivé klimatické podmínky, které umožnily stavbařům pracovat v plném rozsahu," uvedla analytička Komerční banky Eva Zamrazilová. Podle ní vlivem neobvykle příznivého počasí budou moci stavební práce bez problémů pokračovat i v prosinci. "Stavebním firmám se daří a napomáhá jim v tom silná poptávka po stavebních pracích stimulovaná nízkými úrokovými sazbami, silným hospodářským růstem, přílivem veřejných a evropských peněz do infrastruktury a samozřejmě i zájem o nové bydlení," komentoval výsledky analytik ČSOB Petr Dufek. Stavební úřady povolily výstavbu 3647 bytů, což představovalo meziroční nárůst o 25,2 procenta. Z toho novou výstavbou vznikne 3100 bytů a změnou dokončených staveb 547 bytů. Orientační hodnota nově povolených bytů v bytových domech byla osm miliard korun.

ČKD Vagonka dodá do Litvy dva vlaky za půl miliardy korun

Ostravská společnost ČKD Vagonka ze skupiny ŠKODA HOLDING dodá do Litvy dvě dvoupatrové vlakové elektrické jednotky za necelých 490 milionů korun. Vlakové soupravy firma vyrobí a dodá v roce 2008. Potvrdil to generální ředitel ČKD Vagonka Tomáš Krsek. Firma věří, že se jí díky zakázce podaří proniknout na perspektivní litevský trh. Dvoupatrové jednotky vyrábí ČKD Vagonka od roku 2000, v tuzemsku je provozují České dráhy pod názvem City Elephant. Firma dosud dodala drahám 25 souprav. Dráhy již u Vagonky objednaly dalších 30 jednotek za šest miliard korun.

Česmad: V ČR je ročně potřeba 19.500 nových řidičů kamionů

Dopravní firmy v České republice každoročně potřebují 19.500 nových řidičů kamionů. Celkový počet řidičů nákladních vozů se v tuzemsku pohybuje kolem 300.000 a jejich potřeba každoročně narůstá o 6,5 procenta kvůli růstu objemu přepravovaného zboží i odchodům řidičů do důchodu, či k jiné profesi. Uvedl to ředitel školícího a poradenského střediska sdružení Česmad Bohemia Zdeněk Pikous. Více než 90 procent dopravních firem přitom považuje za problém nové řidiče na trhu sehnat. "Jsou firmy, kterým auta stojí na dvoře a nemá je kdo řídit," dodal Pikous. Mezi důvody, proč řidiči chybí, patří profesionalizace armády, která dosud řidiče v rámci základní vojenské služby na trh dodávala. Zároveň neexistuje systém výuky učňů a po vstupu do EU část kvalitních řidičů odešla za prací do zahraničí.

Rok 2006 byl podle mínění lidí nejlepší od roku 1994

Rok 2006 byl podle mínění lidí nejlepší od roku 1994. V průzkumu agentury Factum Invenio ho pozitivně hodnotily asi dvě třetiny lidí, necelá třetina ho vidí spíše záporně. Loňský rok se tak stal navzdory vlekoucí se politické krizi vůbec nejlépe hodnoceným rokem za celé sledované období. Spokojenost s uplynulým rokem roste v závislosti na růstu hrubého příjmu domácnosti, a to ze 44 procent (do 10.000 korun) až na 79 procent (40.000 korun). Spokojenější jsou také lidé s vyšším dosaženým vzděláním. Lidé ve věku nad 60 let jsou s uplynulým rokem méně spokojeni než ostatní.

V ČR bylo provedeno 776 transplantací jater

V České republice bylo dosud provedeno celkem 776 transplantací jater, z toho 506 se uskutečnilo od roku 1995 pražském Transplantcentru Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Ostatní provedli lékaři brněnského centra, kde byl transplantační program zahájen o deset let dříve. Loni bylo provedeno v Praze 67 transplantací jater a v Brně 31. Uvedl to ředitel IKEM Štefan Vítko. Podle něj by se mohlo v Česku podrobit transplantaci jater ještě více lidí. Z některých krajů je však doporučováno méně pacientů. "Odráží to přístup jednotlivých hepatologů v jednotlivých oblastech," řekl Vítko a dodal, že IKEM se dlouhodobě snaží tuto situaci změnit a pořádá semináře, na nichž vysvětluje, pro které pacienty je operace vhodná. Podle Vítka je dostupnost transplantace jater v ČR stejná jako ve vyspělých zemích a srovnatelné jsou i výsledky těchto zákroků. Transplantace se provádí většinou při chronických nemocech, které nakonec vedou k selhání tohoto orgánu, zejména u pacientů s metabolickým onemocněním, kteří mají největší šanci na dlouhodobé přežití. Pět procent transplantací se uskuteční při akutním selhání jater, tento výkon je podstatně složitější.

Turistům v ČR nejvíce vadí špína a nepořádek

Domácím i zahraničním turistům v České republice nejvíce vadí nízká úroveň péče o veřejnou čistotu a pořádek. Spokojeno bylo pouhých 20 procent z nich. Vyplývá to z průzkumu státní agentury CzechTourism, kterého se v Praze a jednotlivých regionech zúčastnilo téměř 27.000 turistů. Naopak nejvíce lidí vyjádřilo spokojenost s úrovní veřejného stravování a cenou služeb, shodně 75 procent. Dalším problémem, který turisty nejvíce trápí, je špatná dopravní infrastruktura a nedostatečná nabídka služeb pro motoristy. Turistům vadí i malá nabídka programů pro volný čas nebo nepoctiví prodejci suvenýrů. Průzkum na druhé straně vyvrací některá nelichotivá klišé o Češích. Podle něj již například neplatí tradiční představa o nedůvěře místních lidí vůči návštěvníkům. Nejvíce turistů, celých 80 procent, si totiž pochvalovalo přátelskost a vstřícnost domorodců. Výjimkou je v tomto směru pouze Praha. Kladně lidé hodnotili také turistické značení (78 procent) a péči o památky (76 procent). Mezi nejlépe hodnocené ve všech kategoriích patří Jižní Čechy, kde turisté oceňovali služby pro cykloturisty, péči o čistotu a také přírodní bohatství regionu a množství historických památek. Překvapivě nejlepší ve službách motoristům je podle výzkumu Šumava. Nejhůře se naopak umístilo Plzeňsko a také Severní Morava a Slezsko. Zde návštěvníci nejsou spokojeni s rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit nebo s péčí o bezpečnost návštěvníků.

Knížák: volný vstup přivede nové diváky, ale také kultivuje vkus

Ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák je přesvědčen o tom, že by lidé měli chodit do stálých expozic této instituce zadarmo. Volný vstup by podle něj zcela změnil přístup veřejnosti ke galerii a lidé by se naučili chodit tam častěji. Ředitel odhaduje, že nárůst počtu návštěvníků by mohl být dvousetprocentní. Především by si ale od otevření expozic sliboval kultivaci obecného vkusu. Zatím však naráží na odpor ministerstva kultury - odpuštění vstupného návštěvníkům by si podle něj vyžádalo přidání deseti milionů korun k současné dotaci od státu, jež činí kolem 210 milionů korun. Ministerstvo ale říká, že nemůže zvýšit rozpočet jen jedné ze svých příspěvkových organizací, neboť by to bylo nespravedlivé pro ty ostatní. Celkem jich má 33, z toho galerie jsou dvě.

Návštěvnost elektrárny Dlouhé Stráně loni předčila hrady

Přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně, která se nachází v oblasti Jeseníků, si přišlo loni prohlédnout téměř 61.000 zájemců. To byla větší návštěvnost, než jakou mají například hrady Kost, Rožmberk nebo Bezděz. Zájem o seznámení s provozem vodních a jaderných elektráren loni projevilo rekordních více než 140.000 lidí. Nejvyšší návštěvnost za dobu provozu hlásilo informační středisko v Temelíně s počtem 24.402 zájemců. Oznámila to energetická skupina ČEZ. Vedle jesenické elektrárny jsou veřejnosti přístupné Štěchovice, Dalešice, Lipno a Vydra na Šumavě s blízkou Čeňkovou Pilou.

Tenista Štěpánek na exhibici v Melbourne porazil Gonzaleze

Tenista Radek Štěpánek porazil na exhibičním turnaji v Melbourne Chilana Fernanda Gonzaleze a v pátek se utká o konečné páté místo s Ivanem Ljubičičem. Osmadvacetiletý Čech den po těsné třísetové porážce se světovou jedničkou Rogerem Federerem neztratil set a nad desátým hráčem světa vyhrál 6:4 a 7:6.

Vaidišová a Berdych vypadli na turnaji v Sydney

České tenisové jedničky Nicole Vaidišová a Tomáš Berdych ve čtvrtek vypadli z turnaje v Sydney, jenž pro ně byl generálkou na blížící se Australian Open. Sedmnáctiletá Vaidišová nestačila v semifinále na Srbku Jelenu Jankovičovou, s níž ve vyrovnaném zápase prohrála 4:6, 6:4 a 4:6. Berdych ve čtvrtfinále nečekaně podlehl 2:6 a 4:6 Rakušanovi Jürgenu Melzerovi. Česká jednička Vaidišová se na profesionálním okruhu s Jankovičovou utkala pošesté, nynější porážka v generálce na Australian Open byla její druhou po loňském osmifinále US Open. Na Srbku ve finále čeká bývalá světová jednička Kim Clijstersová z Belgie.

Prvním kolem kvalifikace na Australian Open prošlo šest Čechů

Šestice českých reprezentantů prošla úvodním kolem kvalifikace na grandslamový turnaj Australian Open. Šanci na účast v hlavní soutěži si dnes v Melbourne udrželi dva muži a čtyři ženy, naopak naděje skončily pro sedm hráčů a hráček. První z potřebných tří vítězství získali Robin Vik s Tomášem Zíbem a mezi ženami Klára Zakopalová, Renata Voráčová, Barbora Záhlavová-Strýcová a Sandra Záhlavová. Druhé kolo je na programu v pátek a díky losu se bude hrát i český duel mezi Zakopalovou a Záhlavovou-Strýcovou.

Počasí:

Během pátku čekáme proměnlivou oblačnost, místy přeháňky, ve vyšších polohách sněhové. Teploty vystoupí na 5 až 9, na horách jen na 1 stupeň. Nárazový vítr bude přechodně slábnout.

11-01-2007