Denní souhrn zpráv

Prezident Zeman se oslav výročí listopadu nezúčastní, uctí ho tichou vzpomínkou

Prezident Miloš Zeman se v neděli nezúčastní žádné akce připomínající události roku 1989. Řekl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pan prezident byl přímým účastníkem událostí listopadu 1989. Vystoupil na Letenské pláni se svým projevem, ale také se účastnil debat v pražských i mimopražských divadlech. Pan prezident proto 17. listopad věnuje tiché vzpomínce. Je to mnohem vzácnější než vzletná slova,“ konstatoval Ovčáček. Dodal, že na převrat zavzpomíná Miloš Zeman o den dříve v Bratislavě se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Společně položí květiny k pamětní desce u Univerzity Komenského v Bratislavě. Ve slovenské metropoli také otevře Český dům.

Většina českých politiků si 17. listopad připomene již tradičně na Národní třídě, kam k památníku položí květiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím neřekl, zda na Národní třídu dorazí. Vloni se tam objevil v noci, jeho květina ráno skončila v koši. Premiér plánuje oslavy v Národním muzeu a pořádá oběd pro politiky ze zahraničí v Kramářově vile. Odpoledne odletí slavit do Bratislavy.

Čistý zisk skupiny ČEZ vzrostl za letošních devět měsíců o polovinu

Energetické společnosti ČEZ vzrostl čistý zisk za prvních devět měsíců letoška meziročně přibližně o polovinu. Největší česká energetická firma tak vydělala třináct miliard a 600 milionů korun. Důvodem je hlavně růst velkoobchodních cen cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami. Po očištění o mimořádné vlivy byl zisk ČEZ dokonce 14 miliard a 700 milionů korun. Skupina chce za letošní rok vydělat po očištění 18 miliard. To je o zhruba o pět miliard víc než za loňský rok.

Podle portálu Porovnej24.cz utrátí průměrná domácnost za elektřinu skoro 33 tisíc korun, což je skoro o čtvrtinu víc než loni. Nejvíc si připlatí domácnosti, které elektřinu používají jak k osvětlení, tak i k ohřevu vody a vytápění.

ČEZ podal žalobu na bulharský antimonopolní úřad

Energetická společnost ČEZ a bulharská firma Eurohold podaly správní žaloby proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu. Nesouhlasí s tím, že úřad v říjnu zablokoval plánované převzetí tamních aktiv ČEZu Euroholdem. O správních žalobách informoval finanční ředitel energetické společnosti Martin Novák. Podle bulharského úřadu by dohoda mezi oběma firmami za víc než 8 a půl miliardy korun zvýšila podíl nové skupiny na trhu a ovlivnila pojišťovací a energetický trh. Každá z firem podala žalobu sama za sebe. Dožadují se, aby soud rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušil.

ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší českou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle názoru české firmy nedokázala ochránit její investice v bulharském energetickém sektoru. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení.

Bisnode: Každá pátá firma v Česku není aktivní

V Česku je pětina takzvaných spících firem. V obchodním rejstříků je podle analýzy poradenské společnosti Bisnode zhruba 100 tisíc společností, které nevyvíjejí žádné podnikatelské aktivity. Většina neaktivních firem má sídlo v Praze. Spící firmy nejčastěji podnikají v podpůrných činnostech pro podnikání, zprostředkování velkoobchodu, činnosti cestovních agentur a kanceláří a úklidu. V Česku je aktuálně registrováno 501.500 firem, z toho 475.030 společností s ručením omezených a 26.470 akciových společností. Podle interních odhadů Bisnode žádné podnikatelské aktivity nevyvíjí 99.430 firem, tedy zhruba 20 procent z celkového počtu firem v ČR. "Podle naší metodiky se počet spících firem meziročně snížil o 3483 subjektů, jejich podíl na podnikatelské základně klesl z 21,18 na 19,83 procenta," uvedl analytik Bisnode Milan Petrák. Největší počet neaktivních společností Bisnode eviduje u firem, které byly založeny v roce 2017 a 2018.

Největší podíl spících firem je v Karlovarském kraji (25,99 procenta) a Praze (25,33 procenta). Naopak v Moravskoslezském, Pardubickém, Olomouckém, Královéhradeckém kraji a na Vysočině se podíl neaktivních firem na podnikatelské základně pohybuje kolem 11 procent.

Studenti VŠ protestují proti klimatickým změnám a za lepší ochranu životního prostředí

V budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začala v úterý studentská okupační stávka za klima. Vysokoškoláci tak po vzoru středoškoláků protestují proti klimatickým změnám a za lepší ochranu životního prostředí. Protest by měl vyvrcholit ve středu demonstrací na Palachově náměstí a pochodem k rektorátu UK. Zástupci iniciativy Univerzity za klima v úterý nejdříve před několika desítkami mladých lidí na Palachově náměstí přečetli své prohlášení, ve kterém upozornili, že stávkou nemíří proti vedení FF UK, ale chtějí vyzvat vládu k omezení emisí. Společnost podle nich potřebuje změnu ve svém přístupu k životnímu prostředí a lidé by v tomto ohledu měli být aktivnější. Současnou situaci přirovnali k době sametové revoluce před 30 lety. Následně se skupina vysokoškoláků vydala do budovy fakulty. Na filozofické fakultě se protest koná z toho důvodu, že z ní je vidět na sídlo vlády ve Strakově akademii a na sídlo prezidenta na Pražském hradě, vysvětlil mluvčí iniciativy Kryštof Říha. Hlavním požadavkem studentů podle něj je, aby vláda začala zavírat uhelné elektrárny. Stávky by se podle odhadu mluvčího iniciativy Kryštofa Říhy mohlo zúčastnit několik stovek studentů z různých vysokých škol.

Soud odročil projednávání případu údajné šikany a vyhrožování ze strany bývalé StB

Obvodní soud pro Prahu 1 znovu odročil hlavní líčení s bývalými příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na akci Asanace. Jeden z pěti obžalovaných mužů - Jaroslav Maryško - je totiž nemocný a nedal souhlas k tomu, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Kvůli dlouhodobé nemoci dalšího obžalovaného - Jiřího Šimáka - odročila soudkyně jednání už v září. Podle obžaloby nutila pětice mužů disidenty k emigraci pomocí výhrůžek, šikany a pronásledování. Všichni obžalovaní doteď vinu odmítali. Hlavní líčení soud odročil na leden.

Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky.

Grand Prix v Brně se příští rok pojede, potvrdili to organizátoři

Motocyklová Grand Prix České republiky v Brně se příští rok pojede. Jihomoravskému kraji to potvrdil promotér seriálu - španělská společnost Dorna Sports. Závod na Masarykově okruhu byl v ohrožení kvůli opožděním platbám ze strany organizátorů. Tím je Spolek pro GP, který tvoří hejtmanství a město Brno. Za licenci k závodu letos pořadatelé zaplatili přibližně 110 milionů korun. Přispěl na ni také stát. S jeho podporou počítá Spolek i v dalším roce.

Lidé mohou na Letné nahrát vzkaz Havlovi v jeho "revolučním" autě

Lidé mohou o tomto víkendu na Letenské pláni v Praze nahrát vzkaz prvnímu porevolučnímu prezidentovi Václavu Havlovi o tom, jak společnost v posledních třiceti letech naložila se svobodou slova. Příležitost k tomu budou mít v automobilu Volkswagen Golf, v němž tehdejší disident prožil přelomové události roku 1989 i první měsíce v prezidentské funkci. Václav Havel, který zemřel v roce 2011, v něm bude symbolicky přítomný na fotografii Bohdana Holomíčka, který ho zachytil za volantem vozu. Akci nazvanou Autodialog s Václavem Havlem připravili pořadatelé výstavy Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Nejzajímavější videa se stanou součástí připravovaného dokumentu, který se bude promítat 24. a 25. listopadu na velkoplošnou obrazovku symbolicky umístěnou na tribuně letenského stadionu, sdělili ČTK organizátoři. Právě odtud během revoluce promlouval Havel a další řečníci dvou masových demonstrací na Letné namířených proti totalitnímu režimu.

Multimediální výstava Komunikace 89 návštěvníkům ukazuje, jak se šířily informace o revolučních událostech roku 1989, kdy neexistovaly mobilní telefony, internet ani sociální sítě. Audiovizuální expozice návštěvníkům přibližuje fungování médií a šíření necenzurovaných informací v době normalizace. Smyslem projektu je podle organizátorů také zhodnotit, jak společnost za 30 let naložila se svobodou slova, a zároveň odpovědět na otázku, jak se lidé v době internetu orientují v nepřeberném množství informací. Pavilon bude na Letné přístupný do konce listopadu.

Průzkum: Hrdost Čechů na to, že jsou občany ČR, je nejvyšší za 14 let

Hrdost Čechů na to, že jsou občany České republiky, je nejvyšší za posledních 14 let. Hrdých na státní příslušnost k Česku je 53 procent lidí, vyplývá z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Nad 50 procent se naposledy dostal podíl lidí hrdých na české občanství v roce 2005. Od té doby se na řadu let propadl pod 50 procent. Nejníže byl v roce 2013, kdy činil 39 procent. Stud za to, že jsou občany Česka, pociťuje velmi malá část Čechů. V letošním průzkumu vyjádřilo stud šest procent lidí a nejmenší byl podíl stydících se lidí v roce 2001, kdy činil čtyři procenta. Nejvyšší byl naopak v roce 2012, kdy se za české občanství stydělo 18 procent dotázaných. Hrdost na to, že jsou občany České republiky, vyjadřovali častěji důchodci a lidé s vysokoškolským vzděláním. Z příznivců politických stran byl větší podíl lidí vyjadřujících hrdost mezi voliči hnutí ANO. Ačkoli hrdost na české občanství vyjadřovala v minulých letech často méně než polovina lidí, naprostá většina Čechů by podle dosavadních průzkumů CVVM nechtěla žít nikde jinde než v Česku. Letos tak dpovědělo 77 procent Čechů. V jiné zemi by chtělo žít pouze 16 procent Čechů.

Průzkum provádělo CVVM v období od 5. do 20. října. Zúčastnilo se ho 1021 obyvatel České republiky starších 15 let.

Titul Nejkrásnější nádraží letos získala stanice Rozsochy na Vysočině

Titul Nejkrásnější nádraží letos získala stanice Rozsochy v kraji Vysočina. Podle pořadatelů jsou Rozsochy ležící na trati ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova představitelem typického vesnického nádraží v malebné krajině. Na druhém místě se umístily Čelákovice ve Středočeském kraji, na třetím místě je nádraží ve Slezských Rudolticích v Moravskoslezském kraji. Výsledky třináctého ročníku soutěže v úterý v Senátu vyhlásili pořadatelé ankety z Asociace Entente Florale CZ - Souznění. Loni se nejkrásnějším nádraží staly Blíževedly na Českolipsku. Letos lidé navrhli na titul Nejkrásnější nádraží 67 stanic. Do finále postoupily Božejovice, Čeladná, Čelákovice, Frýdlant nad Ostravicí, Harrachov, Kouty nad Desnou, Kynšperk nad Ohří, Rozsochy, Slezské Rudoltice a Železná Ruda-Alžbětín. O oceněných rozhodlo 11.457 platných hlasů. Rozsochy vyhrály se ziskem 2578 hlasů.

Počasí na středu

Převážně zataženo. Zpočátku místy, postupně ve východní polovině na většině území s deštěm. V Čechách i déšť se sněhem, nad 400 metrů sněžení. V závěru období postupné ubývání srážek. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C, na Moravě a ve Slezsku 5 až 9 °C, na východě až 13 °C, na horách kolem 0 °C, v Jeseníkách a Beskydech kolem 7 stupňů Celsia.