Denní souhrn zpráv

Ministerstva žádají od vlády víc peněz na zajištění předsednictví Česka v Radě EU

Ministerstvům se nelíbí úsporná opatření na zajištění českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022. Zjistil to server iRozhlas. Návrh Úřadu vlády počítá s výdaji asi jedné miliardy 200 miliónů korun, což je podstatně méně, než kolik investovaly jiné státy. Seškrtaný rozpočet například pokryje platy maximálně pro dvě stovky zaměstnanců. Jednotlivé úřady přitom požadovaly zhruba 600 lidí na zajištění konferencí a dalších akcí nebo administrativy spojených s předsednictvím v Radě EU.

Například ministerstvo životního prostředí v připomínkách uvádí, že pokud vláda neposkytne resortům dostatek peněz, měla by zvážit, že předsednictví nechá jiné zemi. Resort spravedlnosti tvrdí, že se předsednictví s omezeným rozpočtem nedá kvalitně zvládnout. Podobně to vidí i ministerstvo školství a takřka všechny dotčené úřady.

Petříček: Spor o rozpočet na předsednictví v EU vláda nevyřešila

Vláda stále nevyřešila spor o rozpočet na české předsednictví v Evropské unii, které se uskuteční ve druhé polovině roku 2022. Novinářům to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle kterého je částka 50 milionů eur (1,29 miliardy korun) navrhovaná premiérem Andrejem Babišem (ANO) příliš nízká. Petříček ale předpokládá, že i přes trvající rozpory bude kabinet příští týden o rozpočtu hlasovat, podle něj je třeba se posunout k přípravě vlastní náplně předsednictví. "Mohu porovnat, s jakým rozpočty pracovaly podobně velké země. Pohybujeme se v trochu větších částkách. Pan premiér navrhuje strop 50 milionů eur, řada zemí měla rozpočet kolem 70 milionů eur (1,8 miliardy korun)," řekl ministr. Za nedostatečný označil také navrhovaný počet zaměstnanců na českém stálém zastoupení v Bruselu. "Návrh, jak je předložen, počítá s nějakými 156 lidmi, kteří by měli pracovat po dobu českého předsednictví na stálém zastoupení. Státy jako Estonsko, Slovensko, Rakousko tam po tu dobu měly třeba 210 lidí," řekl Petříček. Podle něj se ale nepodařilo připomínky k navrženému rozpočtu vypořádat a materiál půjde na jednání vlády s rozpory. Petříček předpokládá, že se o rozpočtu rozhodne hlasováním kabinetu, připomněl přitom, že ANO má ve vládě deset členů a ČSSD pět.

Babiš letos v první polovině roku uvedl, že původní návrh rozpočtu na předsednictví počítal s výdaji 2,6 miliardy korun, sám požadoval maximálně polovinu této částky. S ohledem na návrhy na omezení rozpočtu ale zaznívaly kritické hlasy, že by Česko nemuselo předsednictví dobře zvládnout.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil schválit v prvním čtení návrh státního rozpočtu

Poslanci rozpočtového výboru schválili návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. A doporučili tak sněmovně, aby ho v prvním čtení přijala. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,6 bilionu korun. Příjmy by měly být o 40 miliard nižší. Se stejným schodkem vláda počítá i ve výhledu na rok 2021. Plánovaný deficit na jednání rozpočtového výboru ostře kritizovali zástupci ODS, TOP 09, STAN nebo Pirátů. Pro návrh naopak zvedli ruce členové vládních stran hnutí ANO a ČSSD i jeden komunista. Ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová plánuje tento týden vyjednávat s vedením KSČM, aby strana podpořila návrh rozpočtu v prvním čtení. Mluvit budou hlavně o financování zdravotnictví. Komunisté v září oznámili, že požadují úpravy úhradové vyhlášky mimo jiné podle požadavků takzavného krizového štábu českého zdravotnictví.

Čínské velvyslanectví v ČR kritizuje vypovězení sesterské smlouvy s Pekingem

Čínské velvyslanectví v Praze vnímá plánované vypovězení sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem jako narušení důvěry. Ambasáda zaslala Českému rozhlasu vyjádření, kde uvádí, že jde poškození čínsko-českých vztahů. O vypovězení smlouvy rozhodli pražští radní v pondělí. Důvodem byla neochota čínské strany jednat o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny. Důvodem byla neochota čínské strany jednat s pražským vedením o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny. Ta se týká mimo jiné suverenity okupovaného Tibetu. Rozhodnutí ještě musí schválit zastupitelstvo.

Současné vedení Prahy vyzvalo Peking k jednání o vyškrtnutí sporné klauzule už letos v lednu. Podle koaličních politiků byl článek vnucený a ve smlouvě mezi dvěma městy je zbytečný.

Smlouvu s Pekingem schválila Praha v minulém volebním období za primátorky Adriany Krnáčové z hnutí ANO. Tehdejší vedení podpis obhajovalo i tím, že Peking článkem podmiňoval plánované zapůjčení pandy do pražské zoo.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD už dřív řekl, že vláda do smlouvy uzavřené mezi městy nemůže resort zasahovat. Česko ale podle něj politiku jedné Číny zastává už od sametové revoluce.

Unie státních zástupců kritizuje výroky ministryně Benešové

Unie státních zástupců v otevřeném dopise zkritizovala nedávné výroky ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) na adresu státních zástupců. Podle prezidenta unie Jana Laty je její hodnocení práce veřejných žalobců nepodložené a může oslabit důvěru veřejnosti v celý justiční systém. Ministryně v médiích mimo jiné uvedla, že řada trestních kauz skončila fiaskem a že státní zástupci chtějí jen moc, přičemž nevnímají své povinnosti. "Státní zastupitelství v České republice je aktuálně ve velmi dobré kondici a není důvod k plošnému zpochybňování jeho práce či k oslabování jeho postavení v systému veřejné moci," zdůraznil Lata. Apeloval na ministryni, aby státní zastupitelství jako celek hodnotila na základě prokazatelných faktů o jeho činnosti, nikoliv na základě "dojmů či zobecňování a zveličování jednotlivostí". Lata poukázal na výroční zprávu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž soudy pravomocně zprostily obžaloby 5,2 procenta lidí, přičemž toto číslo klesá od roku 2012. Lata ministryni opětovně vyčetl podobu novely zákona o státním zastupitelství. Ta podle unie vystavuje Česko nebezpečí, že o trestním stíhání lidí nebude rozhodováno podle zákona, ale na základě politického přesvědčení aktuálně úřadujícího ministra.

Expert: Česku chybí strategie boje s dezinformacemi

Českému státu chybí podle vedoucího Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra Benedikta Vangeliho koordinace a strategie boje s těmito hrozbami včetně šíření dezinformací. Nemá ani jednotnou komunikační politiku, což se ukázalo při kauze novičok. Vangeli to uvedl na semináři o informační válce, který se konal v sídle Senátu. Náprava by podle něj nebyla nijak nákladná, chybí prý ale dostatek vůle. "Nemáme stanovenu žádnou politiku v oblasti hybridních hrozeb," prohlásil Vangeli. Hybridními hrozbami jsou označovány metody, jejichž cílem je destabilizace společnosti, ať už formou dezinformací a propagandy na sociálních médiích, šířením falešných zpráv, zastrašováním, nebo kybernetickými útoky. Vangeli uvedl, že jeho úřad o 13 lidech se zabývá hrozbami jen z hlediska vnitřní bezpečnosti státu. Na ostatních zainteresovaných ministerstvech obdobné útvary nevznikly.

Zástupci dvou ostravských firem prolomili systém EET

Zástupci dvou ostravských firem, které provozují obchodní celostátní řetězec, podle policie prolomili systém EET. Uvedl to náměstek moravskoslezského policejního ředitele Radim Wita. Kriminalisté obvinili pět lidí a tři firmy, všem hrozí trest až deset let vězení. Obvinění měli softwarově upravit svůj pokladní systém tak, aby finanční správě odesílali zkrácené tržby. Státu údajně nepřiznali zhruba 45 milionů korun a na daních ho tak mohli poškodit o 14 milionů korun.

Národní muzeum ve Všetatech otevřelo Palachův památník

Národní muzeum ve středu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí. Cílem památníku je nejen připomenutí Palachova osudu, zároveň má návštěvníky motivovat k zamyšlení nad klíčovými událostmi naší historie, řekl při slavnostním otevření ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach se upálil v roce 1969 na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Rodný dům byl předělán, prochází jím takzvaná hrana zla, která se symbolicky zastavuje o stůl, jenž je poctou Palachově rodině. Hranu tvoří velký kovový hranol. Okna budovy jsou zatemněná, ven lze nahlédnout jen malými špehýrkami, symbolizují oddělení rodiny od společnosti. V druhé, nově postavěné části památníku, jsou autentické předměty, které měl s sebou Jan Palach 16. ledna na Václavském náměstí v Praze ve chvíli, kdy se zapálil. Jsou zde i multimediální obrazovky s historickými fakty a souvislostmi. V expozici je také posmrtná maska Jana Palacha vytvořená sochařem Olbramem Zoubkem a jím vytvořená socha zvaná Jan. Každý návštěvník také projde pod vlajkou, kterou bylo tělo Jana Palacha po smrti přikryté.

Policie i záchranáři jsou připraveni na loučení s Gottem

Pražské policisty, záchranáře i dispečery pražského dorpavního podniku čeká náročný víkend. Do Prahy se totiž chystají desítky tisíc lidí na poslední rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, ktetré se uskuteční v pátek v paláci Žofín. Lidé proto musí počítat s dopravními omezeními i změnami v provozu městské hromadné dopravy. Záchranáři v Praze počítají během pátečního rozloučení s posilou. Kromě plně obsazeného provozu navíc nasadí tři záchranářská auta. Dva zdravotníci budou připravení poskytnout první pomoc přímo v paláci Žofín.

Karel Gott zemřel v 1. října před půlnocí ve věku 80 let. Léčil se s akutní leukémií.

Historik: Pohřby srovnatelné s Gottovým byly v 19. století

Jako mimořádnou a unikátní záležitost vnímá přípravu pohřbu zpěváka Karla Gotta historik Jaroslav Šebek. Specialista na dějiny českých zemí 20. století a církevní dějiny ČTK řekl, že srovnatelnou událost nelze najít v minulém století vzhledem k tomu, že v moderní době se velké pohřby odehrály téměř vždy pouze v souvislosti s úmrtími politiků a státníků. "Tato akce je připravena pro člověka z popkultury, v tomto směru můžeme hledat protějšek pouze až v 19. století, kdy se velké národní pohřby dělaly kulturním a vědeckým velikánům," uvedl s tím, že ozvěnami 19. století pak byly ještě velké pohřby například spisovatele Aloise Jiráska v roce 1930 nebo historika Josefa Pekaře v roce 1937. I v tomto případě ale šlo o pohřby lidí v politice angažovaných.

Z pohledu historika podle Šebka chystaná akce dokumentuje nynější českou společnost. "V současné době jako bychom dozrávali do situace, kdy se snaží společnost vyrovnávat s řadou historických událostí a samozřejmě to vyrovnávání jde přes symboly," uvedl. Dalšími ukázkami mohou podle něj být spory o návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí v Praze či o přesun sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6.

Počasí na čtvrtek

Proměnlivá oblačnost, místy přeháňky, na horách četnější, ojediněle i bouřka. K večeru ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 10 až 14 °C, na horách kolem 6 stupňů Celsia.