Denní souhrn zpráv

Lidé si ve Staré Boleslavi připomněli svatého Václava

Tisíce lidí dorazily na Národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, kde byl před 1084 lety zavražděn kníže Václav. Odkaz světce a patrona země si připomněly davy poutníků při tradiční poutní mši. Bohoslužbu poznamenalo deštivé počasí. Hlavním celebrantem a kazatelem byl apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvo, který zavítal do Staré Boleslavi poprvé. Při kázání označil svatého Václava za vzor statečnosti, zbožnosti a živé víry. Balvo i kardinál Dominik Duka také připomněli deset let od návštěvy tehdejšího papeže Benedikta XVI. ve Staré Boleslavi. Na událost nově upozorňuje Benediktova busta na náměstí svatého Václava.

Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003. Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.

Cestu občanů NDR přes Prahu za svobodou připomíná pamětní deska

Cestu někdejších východoněmeckých občanů za svobodou připomíná ode dneška pamětní deska na nádraží v Praze Libni, odkud se před 30 lety dostalo zvláštními vlaky do tehdejšího západního Německa na 13.000 lidí. Ti předtím museli strávit až týdny v areálu západoněmeckého velvyslanectví, než jim komunistická vláda bývalé Německé demokratické republiky povolila vycestovat. Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt. Ten v rámci vzpomínek na tehdejší události připomenul napětí a nejistotu, která mezi uprchlíky panovala. Atmosféru přiblížil přítomným i německý vlak s dobovými vagóny, který přijel do Prahy z Drážďan podobně jako před 30 lety.

Německá ambasáda v rámci festivalu Cesta za svobodou, který přilákal stovky lidí, uspořádala i sérii debat, koncerty a videoprojekce. Pamětníci z řad uprchlíků a pracovníků ambasády vzpomínali především na to, jak bylo sídlo velvyslanectví zaplněno uprchlíky do posledního místa včetně schodišť, půdy a kotelny, stejně jako zahrada velvyslanectví, v níž vzniklo stanové městečko.

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany. Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng. Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15.000 lidí.

Sčítání lidu by mělo začít 27. března 2021, návrh projedná vláda

Příští sčítání lidu, domů a bytů v Česku by mělo začít 27. března 2021. Od tohoto dne by lidé mohli vyplňovat formuláře elektronicky. Zadávat by měli mnohem méně údajů než při posledním sčítání před osmi lety. Část potřebných dat totiž statistici získají z registrů. Papírové tiskopisy sčítací komisaři doručí nově jen těm lidem, kteří informace přes počítač neodešlou. Vyplývá to z návrhu zákona o sčítání, který by měla v pondělí projednávat vláda.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Poslední bylo před osmi lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry totiž všechna potřebná data neobsahují.

Předsedou Trikolóry se stal v Brně jediný kandidát Klaus ml.

Delegáti brněnského volebního sněmu zvolili předsedou politického hnutí Trikolóra jediného kandidáta a zakladatele Václava Klause mladšího. Vznik hnutí byl oznámen 10. června poté, co ODS vyloučila Klause ze strany za jeho projev ve Sněmovně, kdy využil přirovnání se židovskými transporty za druhé světové války. Zatím není zřejmé, zda hnutí půjde již do krajských voleb v příštím roce, nebo až do sněmovních voleb o rok později. K dnešnímu dni eviduje podle tiskové mluvčí Ivany Kerlesové 10.000 registrovaných příznivců.

Klaus mladší v projevu zdůraznil tři pilíře, na nichž hnutí stojí. Jsou jimi Česká republika a rozhodování si o ní, dále podpora pracujících a poslední je obrana normálního světa, což je dle Klause obrana před agresivními ideologiemi, na jejichž konci čeká chudoba, zastrašování, diktatura a fanatismus. V projevu dále nazval například studenty stávkující během pátků za zmírnění klimatické změny svazáky a naopak konstatoval, že kdo z mladých chce být rebelem, má podporovat Trikolóru. Zmínil, že stát nemá lidi buzerovat, že hloupí a líní studují pavědecké obory, místo aby pracovali. V národních parcích se pak podle něj pěstuje kůrovec, který se šíří republikou.

Mokrosuky odhalily pomník slavnému rodákovi, neurologovi Vojtovi

Vesnička Mokrosuky u Sušice odhalila pomník svému nejslavnějšímu rodákovi - světoznámému dětskému neurologovi Václavu Vojtovi, který objevil reflexní metodu diagnostiky a léčby dětské mozkové obrny. Díky ní mohou lékaři zavčas odhalit hybné poruchy a určit nejúčelnější terapii. Vojta se v Mokrosukách, kde žije asi 130 obyvatel, narodil 12. července 1917. V obci, která slaví 600 let existence, prožil dětství a vždy se tam velmi rád vracel, řekl ČTK starosta Zdeněk Němec.

Lékař přednášel po celém světě a vychoval řadu následovníků. Na odhalení pomníku přijeli z Německa, kde Vojta od své emigrace v roce 1968 žil a pracoval, jeho dva synové Václav a Štěpán a a dcera Veronika. Pokračují v práci svého otce a v propagaci jeho metody. Devětapadesátiletý syn Štěpán, dětský lékař, ČTK řekl, že se ho stále na tatínka někdo ptá. Z ČR i Německa za ním stále jezdí lidi, aby viděl, jak se díky Vojtově metodě uzdravili.

Klatovský sochař Václav Fiala pojal pomník jako poděkování. Ve více než dvoumetrové žulové desce je proříznutá silueta Vojtova profilu a dětská kresba. Fiala vybral obrázek od devítileté holčičky, která se narodila s obrnou a se kterou její maminka Vojtovu metodu cvičí od jejích 14 dní. Namalovala panáčka s balonkem ve tvaru srdce. Na pomníku panáček předává balonek profesoru Vojtovi. Profesor Vojta zemřel 12. září 2000 v Mnichově v 83 letech. Od roku 1989 se podílel také na výuce lékařů a fyzioterapeutů v Česku.

Průzkum: Problémem při změnách klimatu je pro Čechy málo vody

Za největší problém související s klimatickými změnami považují Češi nedostatek vody. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Skanska a Asociaci pro vodu ČR. Za velmi závažný ho označilo 73 procent respondentů, pro dalších pětinu je velmi vážný. Více než polovina respondentů se pak cítí nedostatkem vody přímo ohrožena. Průzkumu se v červenci a srpnu zúčastnilo 1010 lidí.

Největší obavy z nedostatku vody mají podle průzkum lidé nad 60 let a a obyvatelé obcí s méně než 1000 obyvateli. Za další závažné problémy považují Češi podle průzkumu zamořené oceány (68 procent dotázaných), kácení lesů (63 procent dotázaných) a nadměrné používání plastů (58 procent dotázaných). Lidé se cítí také ohroženi degradací půdy (snížení úrodnosti), nebo mýcením lesů nebo velkým využíváním plastů. Za vážné považují Češi i samotné klimatické změny.

Otevřením Rákosova pavilonu oslavila Zoo Praha 88. výročí

Otevřením Rákosova pavilonu, který je věnován vzácným exotickým papouškům, Zoo Praha oslavila 88. výročí. V pavilonu, který je pojmenován po chovateli ptáků Stanislavu Rákosovi, mohou návštěvníci vidět přes 40 druhů ptáků. Nejvzácnějším z papoušků je ara Learův, který byl v minulosti považován za vyhynulého.

Výstavbu pavilonu inicioval chovatel exotického ptactva Stanislav Rákos, který na ni v roce 2012 věnoval zahradě deset milionů korun. Celá stavba stála 36,5 milionu korun, sedm milionů korun zoo zaplatila z evropských dotací. Otevření pavilonu se zúčastnil i pražský primátor Zdeněk Hřib. "Dnešní den je pro pražskou zoo výjimečný, protože vidíme, co všechno zmůže nezištná obětavost a dobročinnost. Je to právě díky panu Rákosovi a jeho manželce, díky kterým můžeme otevřít nový pavilon pro moderní chov exotického ptactva," řekl Hřib.

Vědec: Obézním chlapcům se mění tělo směrem k dívčímu

Obézním chlapcům se podle studií českých vědců mění tělo směrem k dívčímu, mají zduřené prsní žlázy a širší pánev. Tuk navíc produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny, v těle se tak nedostatečně vyvíjí mužská reprodukční soustava. U obézních dívek puberta nastoupí dříve a je rychlejší, začínají také být menší. Na odborné konferenci Pohyb na předpis to řekl Petr Sedlák z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zatímco v roce 1991 trpělo nadváhou a obezitou deset procent dětí, v roce 2016 už skoro 18 procent. Počet dětí s vyšší hmotností vzrůstá mezi pátým a devátým rokem, u chlapců postupně až do 13 let. Současné děti začaly také podle Sedláka více ukládat tuk v oblasti břicha. Souvisí to podle něj zejména se stravou a stresem. Pohybová doporučení na minimální aktivitu aspoň 60 minut denně plní jen zhruba asi pětina dětí. "Zoufale chybí přirozený pohyb, například když jdete pěšky nebo jedete na kole," uvedl Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého Olomouc. Kde pravidelně sportují oba rodiče, je pravděpodobnost, že dítě u sportu vydrží asi 70 procent. U jednoho aktivního rodiče se snižuje na 50 procent.

Průzkum: Až půlka Čechů by už nestála v obchodech frontu na nic

Až polovina Čechů by v současnosti nestála v obchodech frontu už na nic. V kontrastu se svými vzpomínkami na dobu před rokem 1989 na nekonečné čekání před obchody, si to neumí představit 72 procent Čechů starších šedesáti let. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK pro hypermarket Globus. Oproti tomu současná mladší generace podle něj stání ve frontách odmítá jen ze 41 procent, stejné procento mladých také připouští, že i když si stání ve frontě neumí představit, mohou se s ním setkat, když budou chtít nějaké atraktivní zboží.

Před rokem 1989 lidé čekávali fronty na potraviny, elektroniku, textil i nábytek, tedy zboží, které bylo špatně dostupné. Zažily je téměř dvě třetiny oslovených respondentů starších 60 let. V průzkumu odpovídala tisícovka lidí ve věku 18 do 30 let, kteří se narodili po sametové revoluci, a také lidé nad 60 let věku, jež tehdejší nákupy zažili.

Sokolovny se dnes večer otevřou veřejnosti

Ve zhruba 130 sokolovnách ve všech krajích se dnes uskuteční Noc sokoloven. Cílem pátého ročníku akce je představit veřejnosti činnost místních sokolských jednot a ukázat architektonickou kvalitu budov, kde se pravidelně scházejí sokolové a další sportovci. Program nabídne cvičení, divadla, soutěže, táboráky, živé obrazy nebo společné přespání v tělocvičnách. Sokol i nyní patří mezi nejpočetnější občanská sdružení v Česku, má zhruba 160.000 členů a přes tisícovku jednot po celé republice.

Návštěvníci budou například moci prozkoumat katakomby pod secesní sokolovnou v Praze-Libni nebo si prohlédnout cenné budovy sokoloven v Čáslavi, Poděbradech či Moravských Budějovicích. Zájemcům se otevře i sídlo České obce sokolské - Tyršův dům na pražské Malé Straně, program zahrnuje také večerní výstup na střechu s výhledem na historické centrum. Zájemci si mohou zdarma zaplavat v tamním nejstarším krytém bazénu v Praze, zahrát si badminton ve tmě se svítící sítí a košíčky nebo vyslechnout koncert vážné hudby.

Sport

Kajakářka Kateřina Kudějová skončila na mistrovství světa ve vodním slalomu v Seu d'Urgell čtvrtá, od medaile ji dělilo 99 setin sekundy. Titul získala Slovinka Eva Terčeljová, která dosáhla životního úspěchu, stejně jako vítěz závodu kanoistů Francouz Cédric Joly. Čeští reprezentanti se do finále nedostali, devatenáctiletý Vojtěch Heger však kanoistům díky 13. místu v semifinále zajistil účastnické místo na olympijských hrách v Tokiu. Kudějová zajela v semifinále druhý čas, v boji o medaile se však mistryně světa z roku 2015 musela sklonit před třemi soupeřkami, které předvedly rovněž bezchybnou jízdu. Nejrychlejší byla Terčeljová, jež zvítězila o 42 setin před australskou hvězdou Jessicou Foxovou, která obhajovala titul z předchozích dvou let. Před Kudějovou skončila ještě Novozélanďanka Luuka Jonesová.

Keňanka Ruth Chepngetichová se stala mistryní světa v maratonu, který vyhrála v čase 2:32:43. Další medaile v nočním závodě na šampionátu v Dauhá získaly obhájkyně titulu Rose Chelimová z Bahrajnu (2:33:46) a Helalia Johannesová z Namibie (2:34:15). Česká reprezentantka Marcela Joglová při premiéře na MS předčila očekávání a obsadila dvacáté místo v čase 2:52:22. Závod ve velkém teplu a dusnu nedokončilo 28 vytrvalkyň. Joglová, která se měla papírově pohybovat na chvostu pole, rozeběhla závod poměrně odvážně a držela se zhruba v polovině. Řada soupeřek odpadala a dvaatřicetiletá Češka nakonec uzavírala druhou světovou desítku. Byla šestou nejlepší Evropankou.

Počasí

Oblačno až polojasno, na horách místy, jinde jen ojediněle přeháňky. Nejvyšší denní teploty 17 až 21 °C. Zatímco v neděli může být ještě až 23 stupňů, příští týden na začátku října se teplota může přes den propadnout až na deset stupňů Celsia. V noci se přiblíží téměř až k bodu mrazu a na horách bude možná sněžit. V dalších týdnech až do konce října pak budou teploty zřejmě dále klesat. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V pondělí bude v Česku foukat silný vítr. V nárazech může dosáhnout rychlosti až 90 kilometrů za hodinu, na horách až 110 km/h.