Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

17-09-2019

Ministr Petříček nevidí důvod odvolávat uznání Kosova

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nevidí důvod k tomu, aby Česko vzalo zpět uznání Kosova. Podle něj je třeba, aby česká zahraniční politika byla kontinuální a čitelná. Řekl to novinářům ve Sněmovně v reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že by se téma mělo probírat na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů. "My jsme uznali Kosovo de iure. Pokud bychom přistoupili k tomu oduznání, tak by to muselo být na základě toho, že by se změnily nějaké okolnosti, především by Kosovo přestalo mít nějaká kritéria státnosti, která vedla k uznání v roce 2008," řekl Petříček.

Prezident Miloš Zeman minulý týden při návštěvě Srbska uvedl, že bude chtít s nejvyššími ústavními činiteli probrat možnost, aby Česká republika přestala uznávat Kosovo jako nezávislý stát. Babiš bezprostředně poté prohlásil, že nevidí důvod, aby česká vláda svůj přístup ke Kosovu měnila. V pondělí premiér po schůzce s prezidentem řekl, že se o věci bude jednat na koordinační schůzce pro zahraniční politiku, které se vedle něj a Zemana zúčastní předsedové Senátu a Sněmovny i ministr vnitra a ministr zahraničí. Podle Babiše o tom bude i debata v kabinetu. Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 zemí, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.

Babiš: Ke změně klimatu je třeba přistoupit realisticky

Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti změnám stalo fanatické náboženství. V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu. Na dnešní konferenci v Poslanecké sněmovně uvedl, že na změny je třeba se připravit. V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snaha prosadit u Evropské komise (EK) názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem. V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života. Opatření k zadržování vody v krajině vláda považuje za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil.

Česko se podle Babiše hlásí k cíli uhlíkové neutrality, související změny ekonomiky musí však být efektivní co se týče nákladů a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy. Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO2 se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Babiš připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Musí proto požadovat obdobné kroky po emitentech, jako je Čína, ale také třeba po Turecku, jehož ocelářství konkuruje evropskému. Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.

Senátoři chystají ústavní zakotvení práva bránit se zbraní

Zakotvit do ústavního pořádku právo bránit se legálně drženou zbraní má chystaná senátorská novela, která je mimo jiné reakcí na snahu EU držení zbraní omezovat. Doplnění Listiny základních práv a svobod vychází z petice, kterou podepsalo 102.000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Na veřejném slyšení Senátu to uvedli předseda petičního výboru Pavel Černý a předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). Cílem je povýšit na ústavní úroveň právo na obranu života za splnění dosavadních podmínek nutné obrany a krajní nouze, uvedl Antl. Senátor ODS a bývalý policejní prezident Martin Červíček za předkladatele zdůraznil, že novela se neomezuje na střelné zbraně, jejichž vlastnictví je regulováno, a nepovede k nekontrolovaného ozbrojování. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dientsbier (ČSSD) uvedl, že tato změna by byla nesystémová, nepotřebná a potenciálně škodlivá.

Konfederace doporučuje odborářům vyjednávat o růstu mezd o 6 až 7 pct

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučuje odborovým vyjednavačům, aby ve firmách jednali o růstu mezd pro příští rok o šest až sedm procent. Odbory budou usilovat také o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků či o delší dovolenou. Požadavky na pražském shromáždění odborové centrály, na které dorazilo přes 1500 odborářů z celé ČR, představil předák Josef Středula. Podle Hospodářské komory se zaměstnavatelé v roce 2020 chystají výdělky zvýšit v průměru o šest procent i bez tlaku odborů. Vedení komory uvedlo, že podniky zvedají výdělky samy, aby získaly a udržely si pracovní síly. Odborářské setkání před začátkem vyjednávání o mzdách, které je součástí kampaně Konec levné práce, se poprvé konalo v roce 2015.

"Naše požadavky nejsou ultimativní, je to přání. Chceme, aby se investovalo a byl zisk, ale chceme také, aby z něj něco měli i zaměstnanci a jejich rodiny. Někteří řeknou, že se vlamujeme do otevřených dveří, ale není to pravda," uvedl Středula. Podle něj se české ekonomice daří dobře a recesí se "straší jen proto, aby se nemuselo přidávat". Odbory dál budou usilovat o zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně bez snížení výdělku a pětitýdenní dovolenou pro všechny pracovníky. Předák zopakoval také požadavek na růst minimální mzdy. Podle ČMKOS by se měla zvednout o 1650 korun na 15.000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne navýšení o 1350 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív uvedla, že by růst minimálního výdělku měl držet krok s růstem ostatních mezd.

Hřib: Stát podle Babiše Praze na okruhy a nemocnici nepřispěje

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti), že Praha kvůli plánované úřednické čtvrti v Letňanech, nedostane od státu vůbec nic, řekl ČTK a serveru Seznam Zprávy po jednání s předsedou vlády Hřib. Myslí si proto, že hlavní město využije pozemky v Letňanech spíše k řešení dostupnosti bydlení, dodal. Babiš v SMS zprávě na dotaz ČTK napsal, že Hřib vedl jednání stylem, že ho musel ukončit. Nabídku státu má podle něj primátor písemně. Pokud bude chtít reagovat, tak to určitě učiní, dodal Babiš.

Babiš s Hřibem jednali o možném vybudování úřednické čtvrti poblíž konečné stanice metra C v Letňanech. Magistrát za to požadoval, aby stát výměnou za pozemky přispěl na dostavbu Pražského okruhu a vnitřního okruhu a novou nemocnici. "S ohledem na to, že pan premiér konstatoval, že to je z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu, tak myslím, že je to jednání skutečně uzavřené. Mám za to, že to není úplně dobrý přístup k Praze, která má na svědomí 25 procent hrubého domácího produktu. To, že Praha chce jenom totéž, co dostává od státu Brno, není nějak přemrštěné," doplnil primátor. Babiš v Letňanech hovořil o tom, že by tam bylo lepší postavit traumacentrum, nikoli nemocnici. Hřib to nazval mimořádně naivní představou.

MZV: Češi na Krymu by měli respektovat i ukrajinské zákony

Nedávná návštěva skupiny Čechů na ukrajinském poloostrově Krym anektovaný Ruskem byla soukromá, nikoliv oficiální, české zákony neporušili. České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) tak reagovalo na výzvu ukrajinského velvyslanectví v Praze, aby české úřady cestu odsoudily kvůli porušení ukrajinské legislativy pro vstup na okupované území. Současně ale ministerstvo nabádá české občany, aby při cestách respektovali zákony cizích zemí, včetně Ukrajiny. Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová zdůraznila, že česká diplomacie turistické cesty na Krym, které jsou v rozporu s ukrajinskými zákony, dlouhodobě důrazně nedoporučuje. Krym anektovalo Rusko na jaře 2014. Ukrajina jej stále považuje za své území.

Ukrajinští diplomaté na webu apelovali na české úřady, aby odsoudily nedávnou návštěvu skupiny Čechů na Krymu, kde údajně jednali se zástupci ruské okupační správy o zavedení turistických zájezdů z Česka. Podle velvyslanectví tak mohly být porušeny nejenom ukrajinské zákony, ale i sankční režim Evropské unie. Mezi členy delegace byli podle Ukrajinců i představitelé Světové rady podkarpatských Rusínů, s nimiž se na začátku září sešel prezident Miloš Zeman. Kyjev považuje proruskou část rusínské komunity za pátou kolonu Moskvy a podezírá ji z rozvratnictví. Podle Deníku N se cesty na okupovaný Krym účastnil například bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, spisovatelka Lenka Procházková, domobranec Marek Obrtel a místopředseda ústecké Hospodářské komory Jiří Kalach.

Průzkum: Česká společnost je rozdělena do šesti sociálních tříd

Česká společnost je rozdělena do šesti společenských tříd, které se liší složením svých zdrojů a pozicí ve společnosti. Vyplývá to z průzkumu, na kterém spolupracoval Český rozhlas (ČRo) s několika sociology. Do dvou typů vyšší střední třídy náleží zhruba třetina lidí, tři typy nižší střední třídy podle odborníků zahrnují téměř polovinu respondentů a do nejnižší, takzvané strádající třídy patří 18 procent lidí. Průzkumu se v červnu zúčastnilo 4039 respondentů z 1300 obcí, provedly jej agentury MEDIAN a STEM/MARK. Na tiskové konferenci ho představili zástupci ČRo a tři sociologové. Odborníci se pro popis sociální struktury inspirovali britským výzkumem Great British Class Survey pro veřejnoprávní stanici BBC.

Do dvou typů vyšší střední třídy náleží tzv. zajištěná střední třída (22 procent), jež se vyznačuje vysokými příjmy a majetkem, a nastupující kosmopolitní třída (12 procent), která má menší majetek, ale silné sociální kontakty, kulturní kapitál a jazykové a digitální dovednosti. Do nižší střední třídy patří tradiční pracující třída (14 procent) se solidním příjmem a majetkem, ale omezenými kontakty a kulturním vyžitím; ohrožená třída (22 procent), která je na tom s rozdělením kapitálů přesně naopak, a třída lokálních vazeb (12 procent), jež těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí. Více než šestina lidí spadá do nejnižší strádající třídy, neboť postrádá všechny typy zmíněných kapitálů.

Sociolog Daniel Prokop zdůraznil, že rozdělení tříd je výrazně spojené i s regionálním zakotvením. Zatímco 56 procent respondentů z Prahy spadalo do vyšší střední třídy, naopak například v Ústeckém kraji hned třetina lidí patřila do ohrožené třídy a čtvrtina do strádající. Ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík upozornil na postoje jednotlivých tříd, které se ale v některých případech prolínají. Například co se týče migrace, žádná z tříd nebyla výrazným příznivcem. "Nastupující kosmopolitní třída má neutrální postoj, ostatní jsou spíše proti migraci," poznamenal. Česká společnost se podle Buchtíka vyznačuje nízkou mezilidskou důvěrou, zejména ale nedůvěrou v politiky. V další instituce, například soudy či policii, má naopak alespoň lehkou důvěru většina segmentů společnosti.

Ministerstvo chce získat z EU na výstavbu domovů pro seniory 20 mld Kč

Ministerstvo práce bude usilovat o to, aby Česko mohlo v příštím období z evropských fondů využít 20 miliard korun na výstavbu domovů pro seniory. Loni a letos činí investice každý rok zhruba půl miliardy korun, v zařízeních za to vznikne asi 300 míst. Kvůli stárnutí společnosti je ale tento počet nedostatečný, řekla novinářům ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle dřívějších informací má ČR na sociální projekty z Evropského sociálního fondu v novém období dostat o pětinu peněz méně než v tomto období.

Česká společnost stárne. Zatímco nyní tvoří lidé nad 65 let asi pětinu obyvatel, za deset let to bude zhruba čtvrtina a v polovině století pak třetina. Poroste hlavně počet lidí ve vysokém věku. Podle šéfky resortu práce 300 nových míst v domovech pro seniory ročně nestačí. Asociace poskytovatelů sociálních služeb si stěžuje na nedostatek financí. Peníze se využijí na provoz, na rozvoj scházejí.

Kabinet schválil zrušení 800 nadbytečných zákonů

Návrh na zrušení 800 nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice formálně platné, ale už nepoužívané, schválila vláda. Ministerstvo vnitra, které o tom informovalo v tiskové zprávě, si od návrhu slibuje zjednodušení právního řádu. Předpisy vybrala na základě vlastních analýz jednotlivá ministerstva. V první fázi zákon ruší zejména předpisy z období první republiky a protektorátu, ale také zákony i vyhlášky přijaté po roce 1989. "Mezi rušenými absurdními předpisy, které ještě dnes z různých důvodů formálně platí, je například zákon o ustanovení výpomocných sluhů z roku 1919, zákon o důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině z roku 1969 nebo nařízení vlády z roku 1993 o ukončení omezení placení v hotovosti," dodalo ministerstvo.

V Motole se narodilo dítě z transplantované dělohy, první v ČR

V Česku se narodilo první dítě matce s transplantovanou dělohou. Na svět přišlo ve čtvrtek 29. srpna v motolské nemocnici v Praze. Císařským řezem se narodilo sedmadvacetileté ženě, která podstoupila transplantaci dělohy v roce 2017. Matka i chlapec jsou zhruba dva týdny po porodu v pořádku, sdělili ČTK zástupci nemocnice. První dítě ženě s transplantovanou dělohou se narodilo v roce 2014 ve Švédsku. "V České republice jde o historicky první případ, kdy se u pacientky po transplantaci dělohy podařilo úspěšně udržet těhotenství až do doby porodu," uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Daňková. Transplantovanou dělohu lékaři nechali ženě pro možnost případného druhého těhotenství. Na transplantaci dělohy a následné péči o ženu se podíleli lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a motolské nemocnice. Žena, která v srpnu porodila, trpěla vrozeným chyběním dělohy a dárkyní její transplantované dělohy byla žena s mozkovou smrtí. Následně pacientka podstoupila umělé oplodnění.

Turnov podal dovolání v restituční kauze Walderode

Turnov podal dovolání k Nejvyššímu soudu v restituční kauze rodu Walderode. ČTK to řekl starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Město chce dovoláním zvrátit rozhodnutí soudů, které nárok šlechtického rodu na vydání panství na Turnovsku uznaly za oprávněný. Stejný krok jako Turnov učinil už státní podnik Lesy ČR a podle informací ČTK se chystají dovolání podat i památkáři. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec, lesy a pozemky. Turnovu hrozí, že pokud u soudu prohraje, přijde o nezastavěné plochy v průmyslové zóně Vesecko nebo pozemky v katastru Daliměřic či Malého Rohozce.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týká i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. O tom, že Karel des Fours Walderode na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Legitimitu nároku rodu Walderode založil soud na tom, že Karlu Walderode bylo československé občanství po válce v roce 1947 vráceno.

Brněnské VUT má 120 let, je největší technickou univerzitou v ČR

Vysoké učení technické v Brně (VUT) má za sebou 120 let dlouhou historii, během níž se škola stala mezinárodně uznávanou vzdělávací institucí. Brněnská technika byla zřízena císařským dekretem z 19. září 1899 jako vůbec první česká vysoká škola na Moravě. Své brány otevřela 1. listopadu téhož roku pod názvem C. k. česká vysoká škola technická Františka Josefa v Brně. Dnes má VUT osm fakult (stavební, strojního inženýrství, elektrotechniky a komunikačních technologií, architektury, chemickou, podnikatelskou, výtvarných umění a informačních technologií) a tři vysokoškolské ústavy. Univerzita vybudovala též pět výzkumných center, na činnosti dalších dvou se podílí.

Výuka zpočátku začínala hodně skromně, v pronajatých prostorách v hotelu. Čtyřčlenný profesorský sbor přednášel stavební inženýrství pro 47 studentů. Druhým nejstarším byl strojírenský obor, otevřený v roce 1900. Poté následovalo kulturní inženýrství - meliorace a vodní stavby, elektroinženýrství a chemické inženýrství. Architektura a další obory pak přibyly po první světové válce. Technika byla od roku 1909 otevřena i ženám. V roce 1911 škola otevřela své první budovy.

Ric Ocasek zemřel na srdeční chorobu umocněnou rozedmou plic

Americký rockový hudebník a producent Ric Ocasek zemřel v důsledku srdeční choroby, kterou umocnila rozedma plic. S odvoláním na soudního lékaře o tom informovala agentura AP. Pětasedmdesátiletého zpěváka legendární rockové kapely The Cars nalezla mrtvého v jeho bytě na Manhattanu jeho manželka Pavlína Pořízková, první topmodelka českého původu. Ocasek se narodil v Americe - v marylandském Baltimoru, má ale české předky. Na hudební scéně byl aktivní téměř 50 let. Byl rovněž uznávaným studiovým hudebníkem, pracoval pro mnoho kapel. S Pavlínou Pořízkovou se Ric Ocasek oženil v srpnu 1989. Dlouho tvořili jeden z nejstabilnějších párů showbyznysu, loni ale topmodelka oznámila, že už spolu nežijí.

Sport

Čeští volejbalisté ve třetím zápase na evropském šampionátu dostali lekci od úřadujících mistrů světa Poláků. Prohráli 18:25, 12:25 a 15:25. O postup do osmifinále budou Češi po dni volna bojovat v Amsterodamu proti domácímu Nizozemsku a Černé Hoře. Poláci vyhráli poslední dva světové šampionáty, ale na evropskou medaili čekají od roku 2011, kdy získali ve Vídni bronz. Češi mají bilanci jedné výhry a dvou porážek, a pokud chtějí postoupit do play off, potřebují skončit v šestičlenné skupině do čtvrtého místa.

Juniorští puškaři Sára Karasová a Jiří Přívratský vybojovali na mistrovství Evropy stříbrnou medaili ve střelbě smíšených družstev z malorážky vleže. Českou dvojici v Boloni předčili ve finále o šest desetin bodu Maďaři Eszter Dénesová a Soma Richard Hammerl. Karasová navázala na stříbro z hodnocení družstev z nedělní soutěže juniorek ve sportovní malorážce na 3x40 ran. Sama v této olympijské disciplíně obsadila páté místo.

Počasí

Proměnlivá, převážně velká oblačnost. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C, na jihovýchodě až 21 °C, v 1000 m na horách kolem 8 °C, na Šumavě až 13 °C.

17-09-2019