Denní souhrn zpráv

Průměrná mzda v ČR stoupla na rekordních 34.105 Kč, poroste dál

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos ve 2. čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34.105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34.000 korun. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,3 procenta. Český statistický úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst mezd by měl ve zbytku roku zůstat podle analytiků dál poměrně silný. Rekordní růst z loňska ovšem nelze očekávat, dodali ekonomové. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, stoupl o 6,9 procenta na 29.127 korun. Podle ekonomů to ukazuje na to, že ve druhém čtvrtletí rostly rychleji výdělky lidem s vyššími příjmy. Zaměstnavatelé tak přestali plošně přidávat všem zaměstnancům. Celkově je silný růst mezd podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila důsledkem situace na trhu práce, kde mzda je důležitá pro udržení zaměstnanců. "A také se zde projevuje politika státu, který v letošním roce zvýšil minimální mzdu a znatelně i platy zaměstnanců veřejného sektoru," upozornil.

Regionálně nejvíce rostla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji, a to o 7,8 procenta na 30.818 korun. Výrazně také stoupla v Královéhradeckém kraji o 7,6 procenta na 32.587 korun. Naopak nejnižší růst byl v Praze, a to o 6,3 procenta na 42.297 korun. V Praze jsou zároveň tradičně mzdy nejvyšší. Regionem s nejnižší průměrnou mzdou 29.691 korun zůstal Karlovarský kraj, průměrná mzda tam stoupla o 7,1 procenta. Nejvyšší mzdy brali pracovníci v peněžnictví a pojišťovnictví, jejichž průměr dosáhl 63.852 korun. Zhruba o šest tisíc korun nižší byl plat zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství. Pracovníci v těchto oborech si ve druhém čtvrtletí vydělali průměrně 19.947 korun. Zaměstnanci v administrativních a podpůrných činnostech brali v průměru 22.654 Kč.

Ministerstvo navrhuje růst minimální mzdy o 1350 Kč a platů o 5,2 pct

Ministerstvo práce pod vedením ČSSD navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 korun. Po jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle představ sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje navýšení platů ve veřejném sektoru o tři procenta. Podle srpnových odhadů jejího úřadu by průměrná inflace měla příští rok dosahovat 2,4 procenta.

Erdogan: Obchodní bilance Turecka s ČR by měla činit 120 miliard

Turecko by chtělo s Českou republikou dosáhnout obchodní výměny ve výši pěti miliard dolarů (zhruba 120 miliard korun). Na tiskové konferenci po jednání s premiérem Andrejem Babišem to v Ankaře řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Loni vzájemná obchodní bilance přesáhla 85,2 miliardy Kč. Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jsou s podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka. Velký potenciál je podle českého ministerského předsedy v energetice a obranném průmyslu. Babiš chce také ve středu při návštěvě Istanbulu získat kontakty na stavební firmy, které by mohly pomoci s výstavbou dálnic v České republice.

Babiš s Erdoganem dále jednali o boji s terorismem a migraci. Jednání českého premiéra s tureckým prezidentem předcházel slavnostní ceremoniál, při němž doprovodili limuzínu s Babišem jezdci na koních. Poté zazněly hymny obou zemí a Babiš pozdravil nastoupenou vojenskou jednotku. Ještě před setkáním s Erdoganem Babiš symbolicky společně s Havlíčkem zasadil lípu na zahradě u rezidence velvyslance České republiky v Turecku.

Vláda podpořila novelu zákona o matrikách

Problematiky změn příjmení či určení otcovství se dotkne technická novela zákona o matrikách, kterou na svém jednání podpořila vláda. Novela obsahuje desítky změn, týkají se také párů, které chtějí uzavřít registrované partnerství. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vnitro ani vláda neakceptovaly připomínku, která plánovala zrušit povinnost přechylovat ženská příjmení příponou -ová. "Podle ministerstva vnitra nejsou pro takovou změnu věcné důvody. Přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému," uvedl v tiskové zprávě Hamáček. Osobně si vicepremiér myslí, že záleží na každém, jak se chce jmenovat. "Do budoucna jsem tedy otevřený debatě o změně zákona, která by pravidla pro přechylování rozvolnila," dodal.

Materiál se také věnuje změnám příjmení, například u dítěte, o nějž pečují pěstouni, nebo v případě manželů, kde chce jméno změnit pouze jeden z nich. Manželé, kteří si po svatbě nechali svá příjmení, by měli mít možnost změnit si příjmení na společné, nebo používat příjmení obě. Dalším cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož nebude moci být dítěti nad 15 let změněno jméno nebo příjmení bez jeho souhlasu.

Pirátská strana bude ve Sněmovně navrhovat, aby se ženy mohly v budoucnu rozhodnout, zda budou používat u svého příjmení příponu -ová. Poslanec Ondřej Profant v tiskové zprávě uvedl, že by stát měl umožnit svobodnou volbu formy příjmení, aktuální úpravu považuje za diskriminační.

OLAF: Stíhání Babiše je v českých rukou, peníze EU použity nebyly

Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo. Novinářům to řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s podrobnější analýzou třeba počkat na další informace o českém vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze. OLAF vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi. Koncem roku 2017 dospěl OLAF k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování. V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

"Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze," řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi. Zopakoval, že jeho úřad v této kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil Bianchi. Jeho úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat.

Norské fondy podpoří v ČR aktivní občanství částkou 390 mil Kč

Celkem 15 milionů eur (388,48 milionu korun) mohou z takzvaných norských fondů získat neziskové organizace na podporu aktivního občanství a zapojení lidí do okolního dění. Peníze mohou čerpat z nového programu Active citizens fund na své projekty, posílení týmu, mzdy či vzdělávání. Program na tiskové konferenci představil norský velvyslanec Robert Kvile a zástupci českých neziskových organizací. Do norských fondů přispívají Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Pro Česko od roku 2014 do roku 2021 vyčlenily dohromady 184,5 milionu eur (4,78 miliardy korun). Peníze směřují do 11 programů a využívají se na podporu výzkumu, ochrany životního prostředí, kultury či menšin a znevýhodněných.

Neziskové organizace jsou v Česku už nějaký čas terčem kritiky politiků i nenávistných komentářů na sociálních sítích. Podle odborníků na sociální problematiku ale zajišťují péči a pomoc, kterou neposkytuje stát, kraje či obce, a dělají ji navíc levněji. Podle výkonného ředitele Nadace OSF Roberta Basche záleží na tom, jak stát neziskové organizace a iniciativy vnímá. Zda je bere jako partnera, jehož zapojení je potřeba, nebo jako nepřítele, kterého je nutné dehonestovat. "Bohužel mnoho politiků v ČR má v tuto chvíli tendenci posilovat lhostejnost a rezignovanost a stigmatizovat aktivní lidi. Aktivismus je skoro sprosté slovo. Bohužel je to proto, že mnoho politiků má spíš ambici hájit své zájmy než zájmy státu," řekl Basch. Podle něj by stát měl unést i kritiku a program by měl lidi povzbudit, aby se o dění kolem sebe zajímali a zapojili se do něj.

Koronerka: Čech v r. 2016 zemřel na Novém Zélandu na podchlazení

Příčinou úmrtí českého turisty, který v červenci 2016 zahynul během horské túry na Novém Zélandu, bylo podchlazení. V závěrečné zprávě z letošního srpna, kterou dnes zveřejnila novozélandská média, to tvrdí koronerka Anna Tuttonová. Sedmadvacetiletého Čecha tehdy doprovázela jeho třiatřicetiletá česká přítelkyně, která pak měsíc čekala na záchranu v chatě správy národního parku. Tragédie se stala na 32kilometrové trase známé jako Routeburn Track. Český pár se na ni vydal v novozélandském zimním období, kdy je cesta oficiálně uzavřená.

Dvojici na túře 27. července zaskočila tma a špatné počasí. Noc pár strávil ve spacácích pod otevřeným nebem, takže ráno byl promočený a prochladlý. Další den se počasí zlepšilo a Češi v dálce viděli chatu u Mackenzieova jezera, ke které se vydali. Místo po značené trase se rozhodli cestu zkrátit, ale zabloudili. Počasí se opět zhoršilo a Čech si pod vlivem podchlazení začal odkládat oblečení a chovat se iracionálně. Pár poté zasáhla lavina, která Čecha zaklínila mezi větvemi a kamením. Jeho partnerka s ním nebyla schopná pohnout a Čech měl postupně stále větší problémy s dýcháním, až nakonec zemřel. Češka zbytek noci strávila u jeho těla a ráno se pokusila vydat k chatě. Kvůli špatnému počasí ale znovu zabloudila, takže musela venku strávit další noc. Do chaty se dostala vyčerpaná až další den odpoledne. Ač byla chata na zimu opuštěná, zásoby trvanlivých potravin a dřeva na topení Češce zachránily život. Pátrací týmy ji našly 24. srpna. O dva dny později záchranáři vyprostili Čechovo tělo, které bylo na příkré stráni asi dva kilometry od chaty.

Středočeský kraj poskytne pro velké kopytníky 205 hektarů u Milovic

Středočeský kraj poskytne společnosti Česká krajina na deset let 205 hektarů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku. Rezervace pro velké kopytníky má celkovou rozlohu 240 hektarů, ochranáři žádali o další pozemky, aby nemuseli omezit počet zvířat. Kraj ale zpřísní podmínky výpůjčky a nedá organizaci další dotace, řekla novinářům hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Podle ředitele České krajiny Dalibora Dostála je poskytnutí pozemků prvním důležitým krokem k tomu, aby se stavy zvířat nemusely snižovat. Vyhráno podle něj zatím není, protože sdružení musí v krátkém období vyjednat dotace a stanoviska pro rozšíření projektu.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. Se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Podle ochranářů je to první místo na světě, kde spolu žijí všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků.

Olomoučtí vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu

Po šesti letech se podařilo vědcům z mezinárodního týmu, ve kterém byli i olomoučtí odborníci, rozluštit dědičnou informaci hrachu setého. Na výzkumu spolupracovaly laboratoře z celého světa. Výsledky výzkumu podle vědců přispějí ke šlechtění nových odrůd, díky nimž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu. ČTK o tom informovali zástupci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Svou práci vědci publikovali v prestižním vědeckém časopisu Nature Genetics.

Olomoučtí vědci se na výzkumu podíleli dvěma způsoby. "Pomocí unikátních technologií optického mapování genomu a třídění chromozomů významně přispěli k vylepšení sestaveného textu dědičné informace. Metodu třídění chromozomů vyvinula olomoucká laboratoř Ústavu experimentální botaniky a je dosud jediným pracovištěm ve světě, které ji rutinně využívá," uvedla za ústav Radka Kvasničková. Hrách je podle odborníků významným zdrojem rostlinných bílkovin. V České republice je však podle odborníků přehlíženou plodinou, pěstuje se pouze na 30 tisících hektarech.

Film Nabarvené ptáče zaskočil kritiky krutostí, nadchl kamerou

Především krutosti, kterou je prosycen snímek Václava Marhoula Nabarvené ptáče, si všímají autoři zahraničních kritik na webech věnovaných filmu. Po pondělní novinářské projekci na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách vyzdvihují práci kameramana Vladimíra Smutného, který snímek natočil na 35milimetrový film. "Mohu bez váhání prohlásit, že jde o monumentální dílo a jsem nesmírně rád, že jsem ho viděl," napsal o Marhoulově filmu kritik listu The Guardian Xan Brooks. "Mohu také říci, že doufám, že už s ním nikdy nebudu mít co do činění," píše ale také. Brooks filmu udělil pět hvězd, což je nevyšší možný počet. The Hollywood Reporter napsal, že se Marhoulovi povedlo citlivě adaptovat románovou předlohu Jerzyho Kosińského, film je nemilosrdnou a krutou reflexí lidské povahy. Jde o téměř tříhodinovou stále se zesilující přehlídku zla, z níž není úniku.

Režisér Václav Marhoul a tvůrci filmu Nabarvené ptáče se před uvedením snímku na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách pozdravili s desítkami fanoušků čekajícími před festivalovým palácem. Mezi příznivci byli i filmoví nadšenci z České republiky a ze Slovenska, kterým čeští tvůrci rozdávali podpisy. Dramatický černobílý snímek, který se odehrává v blíže neurčené východoevropské zemi během druhé světové války, v pondělí viděli novináři a někteří akreditovaní pracovníci a hosté.

Nálezce bronzového vědra dostane od Pardubického kraje 304.500 Kč

Pardubický kraj odmění nálezce bronzového vědra, které je staré 3000 let. Dostane 340.500 korun, tedy deset procent hodnoty unikátního nálezu, uvedl kraj v tiskové zprávě. Unikátní nádobu náhodný nálezce našel před dvěma lety u obce Kladina na Pardubicku. "Nálezce se zachoval správně a na místo zavolal archeologa z Vysokého Mýta. Celá mimořádně velká nádoba tak byla odborně vyzvednuta, posouzena a převezena do Východočeského muzea v Pardubicích," řekl náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL). Znalec Archeologického ústavu Akademie věd ČR ohodnotil cenu nádoby na 3,405 milionu korun. Zákon o památkové péči umožňuje vyplatit nálezné až deset procent.

Bronzová nádoba pochází odhadem z let 1025 až 920 před naším letopočtem, velmi podobné se našly v Maďarsku. Vědro o výšce 65 centimetrů zdobí tepané ornamenty, zobrazuje vodní ptáky, kteří táhnou sluneční kotouč. Nálezce vědro objevil, když si šel do lesa pro písek do akvária.

Heslem Komenského láká Národní muzeum na novou výstavu

Výstavou Uč se moudrým býti! Orbis pictus v běhu věků Národní muzeum ode dneška do 13. října připomene 350 let od narození a 430 let od úmrtí průkopnického pedagoga, učitele národů, Jana Amose Komenského. Expozice v historické části Národního muzea obsahuje bezmála 50 exemplářů, starobylé obrazy a různá zpracování učebnice Orbis pictus (Svět v obrazech), která má 19 překladů do cizích jazyků a 259 různých vydání. Komenský tvořil encyklopedie o všem možném. Výstava nabízí velký výběr z knih o ptactvu, neboli Svět okřídlený, sbírku Chuť světa o jídle a další. Expozice za zaměřuje především na vzácná vydání knihy Orbis pictus ze 17. a 18. století a také ukazuje každodenní život za života Komenského.

OLAF: Stíhání Babiše je v českých rukou, peníze EU použity nebyly

Český státní zástupce může mít mnoho důvodů, proč zastavit stíhání v kauze Čapí hnízdo. Novinářům to řekl šéf Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) Ville Itälä, podle něhož je s podrobnější analýzou třeba počkat na další informace o českém vývoji případu. Podle ředitele vyšetřovatelů OLAF je pozitivním výsledkem práce úřadu, že na stavbu farmy nakonec nebyly použity evropské peníze. OLAF vyšetřoval okolnosti dotace 50 milionů korun na stavbu farmy Čapí hnízdo, jež měla vazby na holding Agrofert, který patřil současnému premiérovi Andreji Babišovi. Koncem roku 2017 dospěl OLAF k závěru, že existuje podezření na dotační podvod. České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování. V pondělí státní zástupce podle Deníku N navrhl zastavit trestní stíhání Babiše, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo.

"Podle našich informací se Češi nakonec rozhodli financovat ten projekt prostřednictvím peněz z národního rozpočtu. Pozitivní efekt vyšetřování je ten, že (na projekt) nebyly použity žádné unijní peníze," řekl novinářům ředitel OLAF pro vyšetřování Ernesto Bianchi. Zopakoval, že jeho úřad v této kauze objevil podezření z porušení pravidel EU. Protože však již není projekt financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabývá. Závěry českého šetření jsou zcela v rukou českých úřadů, kterým OLAF nebude radit, prohlásil Bianchi. Jeho úřad nicméně bude vývoj kolem kauzy dále sledovat.