Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

26-07-2019

Šéf BIS: ČR nejvíc ohrožují cizí špionážní aktivity a kybernetické útoky

Mezi nejvážnější rizika budoucnosti patří podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky aktivity zahraničních zpravodajských služeb vedené proti zájmům České republiky. Uvedl to v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář u příležitosti 25. výročí účinnosti zákona o BIS. Nejaktivnějšími a nejagresivnějšími jsou na území ČR podle něj ruské zpravodajské služby společně s čínskými. Šéf BIS také očekává, že kontrarozvědka bude v blízkém budoucnu muset řešit pravicový extremismus. V rozhovoru taky řekl, že v budoucnu přibude kybernetických hrozeb. "Máme případy a víme, že teroristické skupiny využívají různé hackerské útoky k tipování a získávání informací o potencionálních cílech. A samozřejmě kybernetické útoky využívají zpravodajské službyk tomu, aby získaly informace, které potřebují," uvedl. Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost Radima Ošťádala ale zvládá Česko kybernetické útoky velmi dobře odvracet. "V této oblasti jsme jako Česká republika opravdu na špici Evropy a funguje to velice dobře, jak po technické stránce, tak po policy stánce," řekl Ošťádal.

Policie loni zadržela 4992 nelegálních migrantů, víc než předloni

Policie loni odhalila 4992 cizinců, kteří v Česku pobývali nelegálně. Je to o 254 více než v roce 2017 a o 269 méně než v roce 2016. Počet zadržených migrantů se tak výrazně neliší od údajů z posledních let. Stejně jako v minulých letech nejpočetnější skupinu odhalených přistěhovalců tvořili Ukrajinci, vyplývá ze zprávy ministerstva vnitra, kterou má ČTK k dispozici. Ukrajinci patří mezi nejčastěji zadržené cizince už od roku 2008. Výjimkou byl rok 2015, kdy vyvrcholila migrační krize a většina uprchlíků přes Česko procházela do jiných zemí. Loni zajistila policie téměř 1500 Ukrajinců, což je přes 30 procent ze všech nelegálních příchozích. Následovali Moldavané, Vietnamci, Rusové a Gruzínci.

Naprostou většinu nelegálních přistěhovalců odhalili policisté ve vnitrozemí při běžné kontrolní činnosti nebo při cílených pobytových kontrolách a bezpečnostních akcích. "Mnohdy se také cizinci na útvary dostavují sami," uvedlo ministerstvo. Nejvíce cizinců pobývalo tradičně v Praze a v Jihomoravském, Ústeckém a Plzeňském kraji.

Do krajů došla miliarda na dofinancování sociálních služeb

Kraje v pátek dostaly nebo nejpozději v pondělí dostanou slibovanou miliardu korun na dofinancování sociálních služeb. ČTK o tom informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak budou peníze mezi jednotlivé sociální služby rozděleny, je plně v kompetenci krajů. Některé už avizovaly, že svolají mimořádná zastupitelstva během prázdnin, jiné rozhodnou o přerozdělení peněz během podzimu. Peníze dostanou od ministerstva i sociální služby s nadregionální a celostátní sociální působností. Oproti původnímu plánu obdrží 90 milionů do konce července. Ze státního rozpočtu tak na sociální služby šlo podle ministerstva 16,78 miliardy korun. Zástupci krajů a poskytovatelé péče si nicméně stěžují na to, že jim chybí ještě miliarda, a žádají o její doplacení. Ministerstvo trvá na tom, že chybějící peníze mohou kraje získat z evropských fondů. Vyčlenilo kvůli tom 1,5 miliardy korun z programu zaměstnanosti.

Poskytovatelé požadovali pro letošek na sociální služby 20,38 miliardy korun. Rozpočet nepočítá s výraznějším zvýšením platů a zvláštních příplatků, které vláda schválila až před koncem loňského roku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena o tom, že požadavky krajů na dofinancování splnila.

Ministerstvo spravedlnosti ustoupilo od stavby nové věznice, místo toho rozšíří stávající

Ministerstvo spravedlnosti ustoupilo od plánu na vznik nové věznice. Vezeňská služba ji chtěla postavit na bývalém letišti Všechov u Tábora, nebo přebudovat areál výchovného ústavu v Králíkách na Orlickoústecku. Pozemky už vlastnila. V obou případech narazila na odpor místních obyvatel a samospráv. Ministerstvo nově preferuje rozšířit kapacity stávajících zařízení. Areál v Králíkách Vezeňská služba předá Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Letiště si zatím nechá.

Vězeňská služba bude zvyšovat hlavně kapacity věznic ve Světlé nad Sázavou a Ostrově. U každé o 200 míst. Věznice jsou teď plné na 103 procenta své kapacity. V Česku je za mřízemi přibližně 21 500 lidí.

Hladiny některých nádrží v ČR kvůli suchu klesají, vody je ale na většině míst dostatek

Většina přehradních nádrží v Česku má i přes pokračující sucho dostatek vody. Třeba hlavní nádrže na Vltavské kaskádě jsou podle mluvčího povodí Vltavy Huga Roldána téměř plné. Problém není ani u nádrže Švihov na řece Želivce, která slouží jako zdroj pitné vody pro téměř celé střední Čechy a Prahu. Z 85 až sta procent jsou naplněné i koupací nádrže ve správě Povodí Moravy, říká mluvčí povodí Petr Chmelař.

Poměrně dost vody mají taky přehrady v Karlovarském a Ústeckém kraji. Třeba Hracholusky na Tachovsku mají ale aktuálně nejnižší přítok od roku 1931. Oproti běžnému stavu je tam podle Petra Vicendy z Povodí Vltavy hladina vody zhruba o jeden metr níž.

Připravovaný vodní zákon počítá s vytvořením státních krajských komisí sucha

Potíže se suchem by v budoucnu mohly řešit státní a krajské komise. Počítá s nimi návrh nového vodního zákona připravovaný ministerstvy životního prostředí a zemědělství. Během setkání se starosty Plzeňského kraje ministr životního prostředí Richard Brabec upřesnil, že nové komise by mohly začít fungovat od 1. července příštího roku, případně od ledna 2021. K dispozici budou mít i speciální mobilní aplikaci.

Cisterciáci vrátili Lesům ČR přes 2000 hektarů lesa, které získali v restituci

Cisterciáci z vyšebrodského kláštera vrátili Lesům České republiky přes 2000 hektarů získané v restituci. Informoval o tom představený kláštera Justin Berka. Pozemky řád vydal na základě rozsudku Vrchního soudu, který vyhověl žalobě státního podniku. Podle verdiktu přišel Řád o pozemky na základě Benešových dekretů, a proto se církvi nevracejí. Cisteriáci podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Kvůli vrácení lesů podle nich můžou přijít o práci desítky lidí. Lesy jsou pro cisterciáky hlavním zdrojem příjmů.

Národní kulturní památka Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku. Po vzniku Československa přišel po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu pak obsadilo budovy gestapo, a v roce 1950 komunisté klášter zrušili. Obnovení se dočkal až v roce 1990.

Forbes: Češi postaví v Gruzii nové město, investují přes 2 miliardy eur

Češi postaví v Gruzii na březích Černého moře u města Kobuleti na 400 metrech čtverečních nové městečko pro asi 10 tisíc lidí. Píše o tom server Forbes.cz. Luxusní komplex s hotelem, apartmány a třemi stovkami domů, restauracemi, ale i fotbalovými a golfovým hřištěm nebo lázeňským centrem vyjde na více než dvě miliardy eur. Za projektem Green Resort stojí tři čeští a jeden slovensko-gruzínský podnikatel. Zahájení stavby, kterou bude mít na starosti česká firma H20 Group Libora Vlasáka, je v plánu na začátek příštího roku. Green Resort podle Forbes.cz podporuji gruzínská a lokální adžárská vláda, řada politiků se účastnila slavnostního zahájení projektu v první polovině července.

V Plané se potřicáté sešla pouťová procesí z Čech a Německa

Anenskou pouť v Plané na Tachovsku zahájila v pátek procesí věřících z Čech a Německa. Po staletí je zdejší kostel sv. Anny poutním místem, tradice byla přerušena po druhé světové válce po odsunu německých obyvatel. Po sametové revoluci se poutě obnovily hned v roce 1990. V pátek se tak ke společné mši sešlo asi 250 českých a německých poutníků už potřicáté. Doprovodili je biskupové Tomáš Holub z Plzně a Rudolf Voderholzer z Řezna, řekla ČTK Petra Tomášková z městského úřadu.

Poutníci do Plané po staletí mířili za modlitbou a také za zázračným, silně radioaktivním pramenem, který prý navracel zdraví. Vinou důlní činnosti ale pramen zanikl. Místo, kde vytékala zázračná voda již v 9. století, nyní označuje altán. Plánská pouť nabízí vedle církevní části také koncerty, program pro děti i pouťové atrakce.

Výroční ceny AČFK dostanou na Letní filmové škole Bočan, Majewski i Lasica

Výroční ceny Asociace českých filmových klubů (AČFK), která je pořadatelem Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti, letos na LFŠ dostanou režisér Hynek Bočan, polský režisér Lech Majewski, slovenský herec Milan Lasica i zástupce filmových klubů. ČTK to při zahájení školy řekla ředitelka LFŠ a předsedkyně AČFK Radana Korená. "Bočan je výraznou osobností československé kinematografie, z našeho úhlu pohledu stále nedoceněnou, takže ho chceme připomenout a poděkovat mu za jeho tvorbu," uvedla Korená. Cenu dostane také Majewski, který na LFŠ uvede reprezentativní výběr svých filmů. "Je to renesanční osobnost, což se často nadužívá, ale u něj to platí doslova, je nejen filmový režisér, ale i básník, malíř, vizuální umělec," řekl ČTK hlavní dramaturg přehlídky Jan Jílek. Za renesanční osobnost označují pořadatelé LFŠ i Milana Lasicu, který na přehlídku přijede v úterý. Jedna cena tradičně připadne zástupci filmových klubů, letos ji získá Jaroslav Mužíček, který se LFŠ účastní od začátku a vedl filmový klub v Nové Pace.

Letní filmová škola letos návštěvníkům nabídne zhruba 200 celovečerních filmů, z toho 185 v kinosálech a další v letních kinech. Většina z nich bude navíc reprízována. Pozornost letos pořadatelé znovu věnují české a slovenské kinematografii, ale také například tvorbě Michaela Hanekeho. Na největší nesoutěžní filmový festival v zemi se dosud akreditovalo 3600 lidí, zhruba o 200 více než ve stejnou dobu loni.

Počasí - sobota

Polojasno až oblačno a místy přeháňky nebo bouřky, i velmi silné s přívalovými srážkami a kroupami. Nejvyšší teploty 27 až 31 °C,při srážkách zejména na jihovýchodě jen kolem 25 °C, na horách kolem 20 stupňů Celsia.

26-07-2019