Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

25-06-2019

Aktuální demonstrace jsou proti svobodným volbám, řekl prezident

Účastníci demonstrací proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) podle prezidenta Miloše Zemana protestují proti svobodným volbám, zatímco demonstrace v roce 1989 po svobodných volbách volaly. Neočekává, že by Babišova vláda skončila dřív, než za 2,5 roku. Na změnu si Babišovi kritici budou muset podle Zemana počkat do voleb. Prezident to řekl v Jihlavě při zahájení návštěvy Kraje Vysočina. Veřejnost proti Andreji Babišovi protestuje od dubna. Lidé premiérovi vytýkají jeho trestní stíhání v takzvané kauze Čapí hnízdo. Poslední demonstrace proti Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové se v neděli na pražské Letné zúčastnilo 283.000 lidí.

K možnému setkání se zástupci iniciativy Milion chvilek Zeman v debatě s obyvateli Humpolce řekl, že to pokládá za zbytečné. "Na Hrad zvu politiky a ty politiky zvu samozřejmě i do Lán, velmi pravidelně a velmi často. Zatímco tito lidé nejsou nikým voleni," řekl. Odpověděl tak muži z publika, který uvedl, že podle jeho názoru by měl prezident lidi spojovat. "Vždyť to by mohly být vaše děti. Jaký je to pro vás problém pozvat tyto lidi na Hrad a pobavit se s nimi," zněl jeho dotaz. Setkání s prezidentem se na humpoleckém náměstí zúčastnilo 200 až 300 lidí. V dalších dnech Zamen navštíví Třebíčsko a Žďársko. Oficiální návštěvu ukončí 27. června v Bystřici nad Pernštejnem. V kraji pak stráví několik dní dovolené v Novém Veselí, kde spoluvlastní nemovitost.

SSHR: Další testy nepotvrdily kontaminaci ropy v ropovodu Družba

Další testy a rozbory nepotvrdily novou kontaminaci ropy v ropovodu Družba. S odkazem na informace od petrochemického holdingu Unipetrol to ČTK řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Firma podle něj obnoví příjem ropy z ropovodu. Informaci, že v jižní části Družby, kterou teče ropa i do Česka, byla opět naměřena zvýšená kontaminace v pondělí potvrdil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Zvýšené hodnoty byly podle něho naměřeny na ukrajinsko-slovenských hranicích. Slovenský přepravce ropy Transpetrol informace o kontaminaci ropy popřel, podle Havlíčka ale znečištění zjistily rozbory, jejichž správnost se bude ověřovat.

Babiš: Výzkum umělé inteligence je pro české hospodářství klíčový

Výzkum umělé inteligence je klíčový pro další rozvoj českého hospodářství. Na Evropském fóru pro vědu, výzkum a inovace v Drážďanech to řekl premiér Andrej Babiš. Připomněl, že Česko má zájem zřídit v Praze jedno z budoucích takzvaných evropských center excelence pro umělou inteligenci. "Jsme nejlepší kandidát z tohoto regionu," řekl český premiér. Evropská komise plánuje na rozvoj technologií a průmyslu souvisejícího s umělou inteligencí v příštích deseti letech poskytnou asi 20 miliard eur (téměř 512 miliard Kč). Během dne vystoupí řada vědců, kteří bádají v oblasti medicíny, ochrany životního prostředí, digitálních technologií či materiálového výzkumu. Premiér Babiš v saské metropoli v doprovodu ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka ještě navštíví několik výzkumných ústavů včetně Frauenhoferova institutu, univerzitního střediska protonové terapie či střediska regenerativních terapií. Prohlédne si také výrobní závod automobilky Volkswagen, který se zaměřuje na výzkum a vývoj v oblasti elektromobility.

Opata je spokojen s americkými nabídkami vrtulníků pro armádu

Náčelník generálního štábu české armády Aleš Opata je spokojen s nabídkami na dodávky 12 vrtulníků z USA, které v pondělí převzal od amerického velvyslance v Praze ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Jde podle něj o kategorie špičkových vrtulníků. Po slavnostním nástupu na pražském Vítkově, kde si vojáci připomněli den ozbrojených sil, v rozhovoru s novináři ocenil i nižší cenu. Zatímco v minulosti se předpokládalo, že ministerstvo obrany nakoupí pouze víceúčelové stroje, nyní je ve hře i možnost, že část vrtulníků bude víceúčelových a část bojových. Američané nabídli 12 kusů vrtulníků UH-60M Black Hawk za 13,2 miliardy korun, druhá možnost sestává z osmi vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř kusů bojových AH-1Z Viper v celkové hodnotě 14,5 miliardy. Původní částky schválené americkým Kongresem byly vyšší.

Cisterciáci musí vrátit lesy, o práci mohou přijít desítky lidí

Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2000 hektarů lesa, které získal v restituci. Lesy již teď musí předat. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrácení majetku může ohrozit obnovu kláštera a o práci mohou přijít desítky lidí. ČTK to řekli Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará, a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák (STAN). Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství ve Vyšším Brodu založil v roce 1259 Vok z Rožmberka.

Lesy ČR nechtěly původně majetek vydat, protože pozemky byly zabrány na základě Benešových dekretů. Na případ upozornil deník Právo. "Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 tady řád fungoval, než (komunisté) udělali noční akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru," řekl Beneš.Firma Bernardinum spravuje cisterciácký majetek. Má 12 lesníků, ale práci dává dalším 40 lidem, mezi nimi jsou těžaři, spediční firmy, které vozí dřevo, i stavební firmy. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Starosta města pokládá rozhodnutí Vrchního soudu za neštěstí, hlavně pro klášter, který je národní kulturní památkou. Cisterciáci, jak řekl, tam dosud investovali mnoho milionů korun.

Návrh: Dvě dávky na bydlení nahradí jedna, do ubytovny se nevydá

V Česku by se od roku 2021 mohla vyplácet jedna dávka na bydlení místo nynějších dvou. Pravidla pro přiznání nového přídavku by se měla upravit a proti dnešku zpřísnit. Do ubytoven by se tato podpora už neměla poskytovat vůbec, a to od roku 2024. Počítá s tím návrh zákona o přídavku na bydlení, který připravilo ministerstvo práce. Odborníci na sociální problematiku plán kritizují. Podle nich by o bydlení mohly přijít tisíce lidí. V Česku se na bydlení vyplácí příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci dubna vyplácely 180.900 příspěvků a 33.800 doplatků.

Resort očekává, že pomohou obce a neziskové organizace. Pokud by se byty nenašly a provozovatelé ubytoven ceny nesnížili, hrozí podle ministerstva lidem z ubytoven ztráta bydlení a "může dojít ke zvýšení práce načerno a k sociálním nepokojům". Lidé, kteří budou chtít přídavek dostávat, budou podle návrhu muset pracovat, chodit na veřejně prospěšné práce, nebo si zaměstnání hledat. Pracovní aktivita by se neměla posuzovat jen u žadatele, ale i u ostatních dospělých v domácnosti. Na příspěvcích na bydlení stát loni vyplatil 7,7 miliardy korun a na doplatcích 1,9 miliardy. Výdaje v posledních letech klesají. Podle Platformy pro sociální bydlení by se zavedení přídavku a zrušení dávky do ubytoven negativně dotklo stovek tisíc lidí, kteří by mohli bez pomoci státu přijít o střechu nad hlavou. Experti platformy poukazují na to, že v Česku neexistuje systém sociálního bydlení.

EY: Přímé zahraniční investice loni v ČR klesly o polovinu

Přímé zahraniční investice v ČR loni klesly o 51 procent. Důvodem je nedostatek pracovníků a rostoucí mzdy. Vyplývá to z průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory společnosti EY. V celé Evropě loni po šesti letech růstu klely přímé zahraniční investice o čtyři procenta na 6356 investičních projektů. "Pokles přímých zahraničních investic v České republice dáváme do souvislosti zejména s napjatým pracovním trhem v posledních letech a s tím souvisejícím rychlým růstem mzdových nákladů. Zahraniční investoři dnes v ČR mají obrovský problém nalézt volnou a kvalifikovanou pracovní sílu, což je od velkých investic samozřejmě odrazuje," uvedl ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY v České republice Štěpán Flieger. Dvouciferný pokles investic zaznamenaly loni také například Nizozemsko nebo Švédsko.

Kaplická, knihovna a ministerstvo podepsaly memorandum o blobu

Ředitel Národní knihovny (NK) Martin Kocanda a ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) podepsali s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o převodu autorských práv k projektu budovy knihovny od Jana Kaplického. Vdova po architektovi je včetně dokumentace poskytne knihovně, tedy českému státu. Knihovna novou budovu chce. Zda to bude blob nebo také chobotnice, jak se knihovně přizdívalo, zřejmé není. Vláda by nejprve musela revokovat své usnesení o tom, že se nová budova knihovny stavět nebude. Staněk uvedl, že na ministerstvu vzniká pracovní skupina, která se možnostmi využití projektu a potřebami NK bude zabývat. Podmínkou Elišky Kaplicky pro převod je zachování původního místa. Druhou podmínkou je, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems.

Kaplický zvítězil s návrhem budovy v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel NK Vlastimil Ježek řešit prostorové nedostatky instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla. Proti stavbě se ale především postavili někteří politici, kteří výrazně ovlivnili veřejné mínění. Vláda pak přijala usnesení, že NK novou budovu stavět nebude, knihovna potom své prostorové potíže řešila rekonstrukcí a dostavbou depozitářů v Hostivaři. Z něj dvakrát denně jezdí auta s knihami do hlavního areálu knihovny v Klementinu, což je nákladné a pro knihy nešetrné. NK se proto znovu přiklání k novostavbě v centru města.

Vydavatelé projevů Hitlera jsou definitivně zproštěni obžaloby

Vydavatelé projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera jsou definitivně zproštěni obžaloby. Nejvyšší soud odmítl nesouhlasné dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. V minulosti Nejvyšší soud Zemanovi vyhověl a vrátil kauzu státnímu zástupci k došetření. Do případu se ale vložil Ústavní soud a napodruhé už Nejvyšší soud zprošťující verdikt potvrdil. Obžalovaní uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala, že kromě autentických projevů obsahuje průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.

Průzkum: Prioritou pro Prahu je vnější a vnitřní okruh, pak metro

Prioritou pro Prahu ve výstavbě dopravní infrastruktury je především dokončení velkého i městského okruhu, myslí si to 56 procent Pražanů. Následují metro D (22 procent) a oprava stávajících mostů a výstavba nových (deset procent). Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Ipsos pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). V červnu v něm odpovídalo 1000 obyvatel hlavního města od 18 do 65 let. Na dalších místech se umístily rozšiřování tramvajových tratí (pět procent) nebo výstavba nových cyklostezek (dvě procenta). Nová vládní čtvrť v Letňanech, o které dlouhodobě hovoří premiér Andrej Babiš (ANO), je prioritou pro jedno procento Pražanů.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Pokud jde o metro D, Pražský dopravní podnik začal v červnu na Pankráci s geologickým průzkumem v úseku Pankrác - Písnice. Průzkum vyjde zhruba na 1,58 miliardy korun. Náklady na vybudování prvního úseku metra D mají být předběžně 57 miliard. Praha plánuje v budoucnu trasu prodloužit z Pankráce do stanice Náměstí Míru.

Za největší současný problém Pražané v průzkumu označili nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení (57 procent). Pro více než třetinu je největším problémem kolabující doprava. S velkým odstupem následují bezpečnost (tři procenta), školství, zdravotnictví a sociální služby (po jednom procentu). Podle údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group vzrostly ceny nových bytů v Praze za poslední čtyři roky zhruba o 90 procent. Průměrná cena nového prodaného byt na konci března byla 104.666 korun za metr čtvereční. Jako příčiny výrazného zdražování analytici uvádějí pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů. Dále zmiňují vysoké daňové zatížení nebo zbytečné technické požadavky.

V misích Lékařů bez hranic loni působilo 33 lidí z ČR a Slovenska

V misích mezinárodní organizace Lékaři bez hranic v krizových oblastech působilo loni 33 lidí z Česka a Slovenska. Pomáhali ve dvou desítkách zemí. Nejčastěji čeští zdravotníci a zdravotnice vyjížděli do Jemenu, Iráku či Demokratické republiky Kongo. Loňské výsledky představili zástupci české pobočky Lékařů bez hranic. Upozorňují na nedostatek léků v krizových regionech i na rostoucí odolnost vůči antibiotikům. "Prostředky, které se investují do výzkumu a vývoje léků, nestoupají. Dokonce klesají. Farmaceutický průmysl investuje víc do marketingu než do nových léků. Všichni mluví o tom, že výzkum je drahý. Nikdy jsme ale neslyšeli, kolik stojí," uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. Podle něj se společnosti soustřeďují spíš na preparáty, které slibují rychlý zisk. Léčiva na choroby, které postihují miliony lidí, vznikají pomalu. Léky na tuberkulózu chyběly šest desetiletí, opomíjejí se tropické nemoci i odolnost vůči antibiotikům, dodal Gruber.

Organizace se už dvacet let snaží svou kampaní přispět k větší dostupnosti léků a ke snížení jejich ceny. K pacientům v chudých a krizových částech světa se totiž preparáty nedostanou. Díky tlaku se podařilo za dvě desetiletí výrazně srazit cenu léčiv na vir HIV, podotkl Gruber. Zatímco v roce 2000 stála léčba jednoho člověka antiretrovirotiky víc než 10.000 dolarů, dnes se dají pořídit za sto dolarů.

Průzkum: Inkluze nezlepšila situaci škol ve vyloučených lokalitách

Opatření ke společnému vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními nezlepšilo situaci škol v sociálně vyloučených lokalitách. Ke zlepšení by byla potřeba změna celkového přístupu majoritní společnosti k Romům. Pomoct by mohlo například i zavedení pevných pozic pro asistenty a zavedení sociálních asistentů ve školách. Vyplynulo to z kvalitativního průzkumu Nadace OSF, jehož výsledky představila Dana Moree z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moree se ptala na vzdělávací dráhu lidí z jedné rozšířené rodiny ze sociálně vyloučené lokality a zároveň na toto téma vedla rozhovory s deseti řediteli či zástupci škol a jednou pracovnicí neziskové organizace. Všichni respondenti se podle ní shodli na tom, že vyloučená lokalita je neřešitelný problém. Podle ředitelů škol je zde mnoho dětí s problémy, které školy nemohou ovlivnit. Důvodem velkého počtu těchto žáků v některých školách je hlavně spádovost a neochota přijímat děti z vyloučených lokalit do jiných škol, uvedla Moree.

Po zavedení opatření na podporu vzdělávání znevýhodněných dětí s ostatními se podle průzkumu situace v segregovaných školách spíše zhoršila, protože nyní nedosáhnou na výhody a projekty, které dříve měly k dispozici. Současný systém vyžaduje také třeba lepší komunikaci s rodiči, kteří by měli dítě odvést do pedagogicko-psychologické poradny, ovšem spolupráce s nimi je často obtížná, podotkla Moree. Přestože jsou asistenti pedagoga vnímaní jako velká pomoc, nestabilita jejich úvazků je podle průzkumu pro školy zátěží. Romští respondenti se podle Moree shodli na tom, že vzdělávací šance dítěte jsou hlavně otázkou toho, zda se podaří dostat dítě na školu, která neplatí za segregovanou, a udržet ho tam. Podle nich u romské populace obecně roste povědomí o tom, že vzdělání je důležité, ale vzhledem k nastavení majoritní společnosti ho není vždy lehké dosáhnout. Romští žáci v běžných školách mimo vyloučené lokality bývají totiž někdy třeba oběťmi šikany, vysvětlila Moree.

Bárta si dojel na Evropských hrách pro časovkářský bronz

Cyklista Jan Bárta získal na Evropských hrách v Minsku bronzovou medaili v časovce. Jakub Otruba dojel na trati dlouhé 28,6 kilometru na osmém místě, vyhrál domácí Bělorus Vasil Kirijenko. Česká výprava tak má na kontě již sedm medailí stejně jako při premiéře Evropských her před čtyřmi roky v Baku. Čtyřiatřicetiletý Bárta, pětinásobný český mistr v časovce a sedmý muž z této disciplíny na MS 2012, ztratil na Kirijenka 37 sekund. Od stříbrného Portugalce Nelsona Oliveiry ho dělilo devět vteřin, čtvrtého Ryana Mullena z Irska za sebou naopak jezdec stáje Elkov-Author nechal o necelou sekundu.

Počasí

Jasno nebo skoro jasno. Nejvyšší teploty 30 až 34 °C, v 1000 m na horách kolem 24 °C.

25-06-2019