Denní souhrn zpráv

Sněmovna schválila rozšíření EET na řemeslníky a další obory

Elektronická evidence tržeb se zřejmě rozšíří i na další obory, které pod ni dosud nespadaly, například na řemeslníky nebo lékaře. Někteří menší podnikatelé budou mít možnost evidovat tržby bez připojení k internetu. Současně s tím se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. V novele zákona o evidenci tržeb to i přes odpor opozice schválila Sněmovna. Za podpory vládní ČSSD a přes nesouhlas ministerstva financí poslanci při závěrečném hlasování z povinnosti evidovat tržby vyřadili sociální služby. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji Sněmovně vrátí. Novelu v závěrečném hlasování podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96.

Sněmovna v závěrečném hlasování schválila přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent. Zvýšila limit tržeb v hotovosti, do něhož budou moci podnikatelé využívat papírovou evidenci tržeb. Vláda původně navrhovala 200.000 korun, Sněmovna ho zvýšila na 600.000 korun ročně. Poslanci také přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) výraznou většinou vyřadili z evidence tržeb předvánoční prodej sladkovodních ryb. Evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby. S návrhem přišel Pavel Kováčik (KSČM) a ztotožnil se s ním i rozpočtový výbor.

Na návrh vlády se do nejnižší sazby DPH přesouvá například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby předloha zařazuje opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Ministryně Schillerová opakovaně ujišťuje, že její úřad prostřednictvím cenového výměru dohlédne na to, aby se snížení DPH na vodné promítlo do nižší konečné ceny pro spotřebitele.

Sněmovna rozšířila pravomoci zpravodajských služeb

Zpravodajské služby pravděpodobně získají více pravomocí, aby mohly nakládat se záznamy v informačních systémech. Sněmovna návrh schválila. Předloha má dát tajným službám možnost lépe zabezpečit skryté identity prostřednictvím záznamů v informačních systémech. Mohly by také získávat a zpracovávat digitální fotografie a indentifikátory lidí vedených v některých informačních systémech. Zpravodajci by tak mohli vytvořit vlastní systém hledání osob podle obličejů. Chráněné bankovní údaje by zpravodajci mohli získat po svolení soudu i bez vědomí konkrétní banky. Nyní totiž narážejí na problém v případě, kdy banka nemá prověřeného pracovníka, jenž by mohl s tajnou žádostí nakládat. Informace budou moci služby získat podle novely tak, že o ně požádají prostřednictvím subjektu, který má sám oprávnění, tedy České národní banky. Novela dále počítá s prodloužením doby platnosti povolení pro použití zpravodajské techniky z nejvýše tří na maximálně čtyři měsíce.

V Ostravě by měl být od roku 2020 umístěn evropský superpočítač

Mezi osmi městy, kam chce EU prostřednictvím unijního společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku umístit nové superpočítače, je také Ostrava. Oznámila to Evropská komise s tím, že přesná ujednání, včetně otázky financování, budou součástí dohod, jejichž podepsání se dá čekat v nejbližších měsících. Počítače by tak mohly začít fungovat během druhé poloviny roku 2020, od kdy budou k dispozici evropským uživatelům z akademické obce, průmyslu i veřejného sektoru. Střediska se s jejich pomocí zaměří na podporu vývoje hlavních aplikací v oblastech, jako je personalizovaná medicína, nová léčiva a materiály, bioinženýrství, předpovědi počasí a změna klimatu, uvedla komise v tiskové zprávě.

Do společného podniku je zapojeno 28 členských zemí, přičemž 19 z nich bude součástí konsorcií provozujících superpočítačová střediska. Celkový rozpočet, včetně unijních prostředků, dosahuje 480 milionů eur (asi 12,3 miliardy Kč). Podobné počítače mají být kromě Ostravy umístěny také v Barceloně ve Španělsku, v bulharské Sofii, italské Boloni, slovinském Mariboru, portugalském městě Minho, lucemburském Bissenu a ve finském Kajaani.

ČSSD uspěla, soud vrátil spor s Altnerovými dědici na začátek

ČSSD uspěla s dovoláním, Nejvyšší soud (NS) vrátil spor sociálních demokratů s dědici právníka Zdeňka Altnera prakticky na začátek. Opět bude rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1. Podle rozsudku NS nebylo smluvní ujednání o odměně za právní služby dostatečně určité. Není ani jasné, co konkrétně Altner pro stranu vykonal. "Nás těší, že soud dal ČSSD za pravdu, podrobnější komentář poskytneme po prostudování rozsudku a poradě s právníky," uvedl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle zrušeného verdiktu měla ČSSD vyplatit Altnerovým dědicům více než 300 milionů korun v souvislosti se zastupováním ve sporu o Lidový dům. ČSSD tvrdila, že potřebné peníze má zajištěné a situaci by zvládla. Na rozhodnutí NS čekali účastníci sporu od roku 2016. NS se zabýval jednak nárokem na odměnu za poskytnuté právní služby, jednak nárokem na smluvní pokutu. Obojí se odvíjí od mandátní smlouvy z roku 1997. NS nesouhlasil s názorem pražských soudů, podle kterých Altner řádně vznesl nárok na zaplacení pokuty spolu s podáním žaloby na ČSSD. Problém musí znovu řešit obvodní soud. Jde zejména o přiměřenost pokuty a případný její rozpor s dobrými mravy.

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze z března 2016 měla ČSSD zaplatit Altnerovi odměnu 18,5 milionu korun a smluvní pokutu, která od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun. Nárok byl už v rukou exekutora, ale strana ve stejném roce úspěšně požádala NS o odklad vykonatelnosti. Od té doby se čekalo na verdikt. Vše zdrželo dědické řízení - Altner totiž mezitím zemřel. Ve sporu nyní pokračují jeho potomci Patrik a Veronika. Podle dědiců je rozhodnutí Nejvyššího soudu v rozporu s ustálenou judikaturou. Spravedlnost ustoupila formalismu, uvedli.

Kraje dostanou chybějící peníze na sociální služby

Miliardu korun na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí, dohodly se na tom ministryně Jana Maláčová (ČSSD), Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne dále 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy korun. První peníze by kraje měly dostat počátkem srpna. Návrh na uvolnění financí projedná vláda 17. června.

Madeta přijde o 200.000 l mléka denně, v tržbách ročně o miliardu

Největší česká mlékárna Madeta přijde od 1. července o dodávky 200.000 litrů mléka denně, které jí dodávalo Mlékařské a hospodářské družstvo JIH. Družstvo bude více dodávat do Německa, do Madety méně. Pro Madetu to může znamenat roční propad tržeb až miliardu Kč. Madeta si zatím zajistila 50.000 litrů od jiných dodavatelů. JIH bude víc dodávat Německu kvůli vyšší ceně. Madeta družstvu nabízela výkupní cenu 8,9 koruny za litr. JIH bude víc dodávat mlékárně Goldsteig v Chamu. Madeta denně zpracuje 950.000 litrů mléka, podle ředitele Milana Teplého bude muset snížit výrobu trvanlivého mléka i omezit sušení mléka. Předseda představenstva JIH Karel Bednář ČTK řekl, že hlavním důvodem změny je cena, která je v Německu dlouhodobě vyšší. Do Chamu nyní JIH dodává 450.000 litrů mléka denně, od července to bude řádově 650.000 litrů. Do Madety bude JIH od července dál dodávat asi 430.000 litrů mléka denně. K tomu, že v Goldsteigu získá JIH akcie, se nechtěl vyjádřit.

Madeta měla teď 230 dodavatelů, přijde asi o 40 z nich. "Budeme jezdit pro mléko 100 kilometrů na Moravu. Mají (JIH) na to právo. Rozhodli se, řekli nám o tom s nějakým předstihem, po 30 letech nás zařadili mezi horší odběratele," řekl ČTK Teplý. JIH má pod kontrolou 16 procent českého trhu s mlékem, má asi 190 členů - prvovýrobců.

Rada NP Šumava schválila návrh nových zón parku na 15 let

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pro podobu nových zón, která by měla začít platit od 1. ledna 2020, hlasovalo 29 z 41 přítomných členů rady NP Šumava. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům. Navržená úprava je kritizována ze dvou odlišných stanovisek. Část kritiků, hlavně z řad zástupců obcí a kraje, tvrdí, že nově navrhované území příliš rozšiřuje bezzásahové plochy. Někteří vědci naopak uvádějí, že zóny by měly zajišťovat minimálně 50 procent rozlohy parku pouze pro přírodní procesy.

Filip: Volba novinářů byla nadsázka, majetková přiznání ale chci

Návrh, aby novináři byli každé čtyři roky voleni, byl podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa míněn v nadsázce a nemyslel ho vážně. Dál ale trvá na tom, aby novináři zejména veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání. Filip to řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. "Jak jinak jsem měl ale připoutat k tomuto pozornost? Řekl jsem věc, která je samozřejmě obrovskou nadsázkou," uvedl šéf komunistů k návrhu volit novináře. Majetková přiznání ale zavést plánuje. Zástupci dalších sněmovních stran podobné úvahy většinou odmítli. Syndikát novinářů ČR označil návrh za protiústavní, znamenající zásadní invazi státu do svobody slova a vyjadřování.

Léčba nejdražšího pacienta loni stála 74 milionů Kč, má hemofilii

Léčba nejdražšího českého pacienta loni stála 74,12 milionů korun, má hemofilii a pochází z Jihomoravského kraje. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) o tom informovala v tiskové zprávě. Podle pojišťovny jde o nejvyšší roční výdaje za jednoho pacienta od vzniku veřejného zdravotního pojištění v roce 1997. Pacientů s hemofilií je v Česku asi tisícovka, včetně dalších příbuzných poruch krevní srážlivosti, je to více než 5000 nemocných.

Léčba hemofile se podle odborníků za posledních 40 let výrazně posunula. Většina nemocných užívá několikrát týdně léky preventivně a nejsou v životě výrazně limitováni. Náklady na léčbu v posledních letech rostou, ročně může stát u jednoho pacienta až desítky milionů korun. Vadný gen přenášejí ženy, které ale až na výjimky hemofilií neonemocní, nemoc postihne až jejich syny.

Obraz Mikuláše Medka se prodal v aukci za 46 mil. Kč bez přirážky

Obraz Mikuláše Medka nazvaný Akce I (Vajíčko) se na aukci v Praze prodal za 46 milionů korun. I s aukční přirážkou za něj kupec zaplatí 57 milionů korun. Vyvolávací cena byla osm milionů korun. ČTK to řekla Simona Martínková z pořádající aukční síně Arthouse Hejtmánek. Obraz se tak stal nejdražším Medkovým dílem prodaným nejen na tuzemském aukčním trhu, ale i ve světě.

Žebříček má aktuálně rekord v podobě díla Františka Kupky Plochy příčné II, který se koncem května prodal za 78 milionů korun včetně aukční přirážky, Medkovo Vajíčko je čtvrté. Na prvních třech místech jsou jen Kupkova díla.

Vondroušová je ve finále Roland Garros

Tenistka Markéta Vondroušová postoupila do finále Roland Garros. Britku Johannu Kontaovou v semifinále porazila 7:5 a 7:6, i když v obou setech prohrávala 3:5. V koncovkách ale byla devatenáctiletá Češka lepší a stále na letošním French Open neztratila set. Ve finále se utká s osmou nasazenou Ashleigh Bartyovou z Austrálie, která porazila Američanku Amandu Anisimovovou. Česko má tak zastoupení ve druhém grandslamovém finále za sebou, na Australian Open byla ve finále Petra Kvitová, která nestačila na Japonku Naomi Ósakaovou. Vondroušová, jejímž dosavadním grandslamovým maximem bylo loňské osmifinále US Open, je první českou finalistkou Roland Garros od úspěchu Lucie Šafářové v roce 2015.

Hejnová byla třetí na Diamantové lize v Římě, vrhači neuspěli

Zuzana Hejnová obsadila třetí místo v běhu na 400 metrů překážek na Diamantové lize v Římě. Dvojnásobná mistryně světa si tři dny po triumfu na Memoriálu Josefa Odložila zlepšila letošní maximum o dvě desetiny na 54,82 sekundy. V elitním seriálu získala první medaili od finálového závodu v roce 2017 v Bruselu, kde skončila druhá.

Zbylé české trojici se tolik nedařilo. Oštěpařský duel dopadl těsně lépe pro Nikolu Ogrodníkovou, ale výkon 62,02 metru jí při vítězství Číňanky Lu Chuej-chuej (66,47) stačil jen na šesté místo. Světová rekordmanka Barbora Špotáková v prvním mezinárodním startu po druhé mateřské pauze skončila sedmá hodem 61,51. Pro Tomáše Staňka skončila soutěž koulařů dokonce už po třech pokusech a výkonem 19,66 obsadil až desáté místo.

Počasí

Během dne od jihozápadu ustávání srážek, postupné ubývání oblačnosti na polojasno až jasno. Nejvyšší teploty 22 až 26 °C, v 1000 m na horách kolem 16 °C.