Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

05-06-2019

Auditoři EK jsou nekompetentní, řekl Babiš. Zprávu chce řešit s Junckerem

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO chce na červnovém summitu Evropské unie mluvit o auditu k čerpání dotací v Česku s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Podle Babiše se auditoři chovali skandálně a jsou nekompetentní. Premiér to řekl před odletem do britského Portsmouthu na oslavy 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii. Zároveň popřel, co v úterý uvedl ve Sněmovně, že by audit Evropské komise chtěl v Británii řešit s ostatními evropskými premiéry. Babiš taky zopakoval, že návrh auditní zprávy ohledně jeho střetu zájmů je pochybný a že se kvůli němu a jeho bývalé skupině Agrofert žádné evropské dotace vracet nebudou. Babiš trvá na tom, že ve střetu zájmů není. Ocenil úterní výzvu Sněmovny, aby ministerstva financí a místního rozvoje ve věci návrhu auditní zprávy důsledně hájila české zájmy. Zopakoval, že stanovisko českého státu vypracují úředníci.

Babiš komentoval i úterní demonstraci, kdy lidé na zaplněném Václavském náměstí požadovali jeho demisi i rezignaci ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Marie Benešové. Podle premiéra lidé protestují na základě lží. Omluvil se ale za svůj úterní komentář, že lidé využili hezké počasí a přišli si jen na Václavské náměstí poslechnout koncerty. Babiš ale také zopakoval, že k rezignaci nevidí důvod. Podle organizátorů demonstrovalo na Václavském náměstí na 120 tisíc lidí, což by znamenalo, že to byl největší protest od Sametové revoluce.

Návrh auditní zprávy uvádí, že Babiš má na Agrofert dál vliv a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu okolo 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

EK: Naši auditoři jsou profesionální a pracují objektivně

Auditoři Evropské komise jsou profesionální a pracují objektivně, uvedl ve středu místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů Evropské unie a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky. Komise je vždy otevřená ke spolupráci a je připravená s českou vládou na věci pracovat, uvedl komisař. Komise dosud nechtěla komentovat dění kolem auditů, které na počátku roku uskutečnila v Česku kvůli možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Ten opakovaně odmítavě reaguje na předběžnou auditní zprávu, která minulý týden unikla do médií, věc označil za útok proti České republice a auditory za nekompetentní. "Audit, který se uskutečnil v České republice v lednu a v únoru, se odehrál podle standardních postupů," uvedl Dombrovskis. Respektována podle něj byla příslušná pravidla, včetně inspekcí přímo na místě a toho, že se k věci mohly vyjádřit i prověřované subjekty. Místopředseda komise pro euro a sociální dialog Dombrovskis potvrdil, že EK nyní českým úřadům poskytla návrh závěrečné auditní zprávy, na který česká strana může reagovat.

Návrh auditní zprávy, který zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na koncern Agrofert, který v únoru 2017 převedl do svěřenských fondů, a současně může jako premiér ovlivňovat použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš v úterý a dnes opakovaně návrh auditní zprávy označil za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu a kvůli jeho bývalé skupině Agrofert se žádné evropské dotace vracet nebudou.

Sněmovna odmítla snahu uznat okupanty z roku 1968 za veterány, návrh odsuzuje i prezident

Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká Sněmovna za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech "mimořádně znepokojilo". "Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu," stojí v usnesení. Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o "brutální agresi".

Ruský návrh už kritizovalo české ministerstvo zahraničí i senátní zahraniční výbor. Odsoudil jej i prezident Miloš Zeman, který si kvůli záležitosti předvolal na čtvrtek příštího týdne ruského velvyslance.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. ČR uzavřela roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.

Sněmovna o rozšíření EET opět nerozhodla

Poslanci o rozšíření elektronické evidence tržeb na další obory podnikání opět nerozhodli. Schvalování návrhu ve středu skončilo potom, co koaliční sociální demokraté oznámili, že podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích opoziční ODS. Po klubu KSČM, který se chtěl poradit, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdřív v pátek. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) postup ČSSD odporuje koaliční smlouvě, věc nyní řeší na schůzce s předsedou sociální demokracie Janem Hamáčkem. Schillerová upozornila na plénu na to, že sociální služby poskytuje především neziskový sektor, který EET nepodléhá. "Nevím, zda podnikatelský sektor přijímá v této oblasti platby v hotovosti," podotkla ministryně.

Poslanci hlasují o sérii 775 úprav občanských demokratů, které se týkají vyřazení oborů ekonomických činnosti podle úřední klasifikace z EET. Dosud je dolní komora zamítala. Ve středu se Sněmovna vrátila ke schvalování novely už počtvrté.

Předloha především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely. Novela obsahuje i úpravy daně z přidané hodnoty.

Ministryně Maláčová požaduje 1,5 miliardy z rozpočtové rezervy na sociální služby

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD chce uvolnit 1 a půl miliardy korun z rozpočtové rezervy. Peníze chce dát krajům, aby měly z čeho zaplatit sociální služby. Ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO s tím ale nesouhlasí. Částka podle ní představuje polovinu z celé rezervy. Maláčová přesto uvolnění peněz navrhne v pondělí vládě. V ohrožení je podle ní 10 tisíc pracovníků sociálních služeb. Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb.

Na sociální služby dostávají kraje každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20 miliard korun, dostaly jich ale jen 15. Vláda pak ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S těmito výdaji ale dotace nepočítala.

ÚOHS zastavil řízení týkající se nákupu bojových vozidel za 50 miliard

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil řízení týkající se armádního nákupu obrněných vozidel pěchoty za 50 miliard korun. Firma PSM Projekt System & Management žádala, aby úřad přezkoumal postup ministerstva obrany při zadávání této veřejné zakázky. Antimonopolní úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí není pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Společnost PSM napadla zejména neoprávněné užití výjimky na nákup vojenského materiálu, kterou ministerstvo při zadávání tendru využilo. Úřad v této části řízení zastavil, protože PSM poslala své námitky ministerstvu téměř měsíc po uplynutí zákonné lhůty pro podání námitek. V další části návrhu týkající se údajné nezákonnosti podmínek veřejné zakázky Úřad řízení také zastavil. Konstatoval, že námitky proti podmínkám nelze podat vzhledem k tomu, že ministerstvo využilo při zadávání tendru výjimku na nákup vojenského materiálu a veřejnou zakázku tak nezadávalo v zadávacím řízení.

Zastavené řízení se týká největšího nákupu v historii České republiky, který ministerstvo obrany spustilo letos v březnu. Koupit chce 210 pásových bojových vozidel a 29 servisních a dílenských strojů na kolovém podvozku za 50 miliard korun. Vítěze ze čtyř účastníků vybere ministerstvo ve vícekolovém jednání, které zatím neskončilo. Rozhodnutí ÚOHS toto řízení nijak neovlivní.

Více než čtvrtina politických stran má neprůhledné hospodaření

Více než čtvrtina existujících politických stran v Česku má neprůhledné hospodaření. Zjistil to Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí při kontrole výročních finančních zpráv za loňský rok. Většinou jde o menší neparlamentní subjekty. Povinnost odevzdat zprávu o svém financování k začátku dubna 2019 mělo celkem 256 politických stran a hnutí. Úřad i přes urgence ke konci května obdržel pouze 177 úplných a dalších 12 neúplných finančních zpráv. Subjektů, které zprávu nedodaly vůbec, bylo o 19 víc než u finančních zpráv za rok 2017. Těmto stranám hrozí nejen finanční postih, ale i pozastavení činnosti, případně rozpuštění. "Celkem se jedná o 68 stran a hnutí, které se v případě neodevzdání výroční zprávy vystavily správnímu řízení, ve kterém úřad může uložit sankci až 200 000 Kč. V případě, že tyto subjekty nepředložily ani zprávu za rok 2017, podá náš úřad vládě návrh na pozastavení jejich činnosti,“ uvedl Jiří Navrátil, člen úřadu a koordinátor agendy hospodaření politických stran a hnutí. Podle zjištění úřadu jde o menší neparlamentní strany a hnutí. Žádná z nich neměla v loňském roce nárok na státní příspěvek za činnost, jehož výplatu podmiňuje právě předložení výroční zprávy.

Odevzdání výroční zprávy je podle zákona jednou ze základních povinností každé politické strany nebo hnutí. Zprávy úřad od roku 2017 zveřejnuje na svém webu tak, aby byly volně dostupné co nejširšímu okruhu zájemců.

Maloobchodní tržby se v dubnu meziročně zvýšily o 6,9 procenta, růst podpořily Velikonoce

Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v dubnu meziročně vzrostly o 6,9 procenta, celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 4,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Významný vliv na meziroční srovnání měly Velikonoce, které letos připadly na duben, zatímco loni byly už v březnu. Vliv velikonočních nákupů se projevil zejména v prodeji potravin, kde se tržby zvýšily o 10 procent. Vyšší tržby však zaznamenala většina sortimentů. Nejvyšší růst zaznamenal prodej internetových obchodů a zásilkových služeb. Lidé také více nakupovali potraviny či počítače a telefony. Naopak tržby klesly ve specializovaných prodejnách oděvů a obuvi. Meziměsíčně se dubnové tržby maloobchodníků očištěné o sezonní vlivy zvýšily o 0,2 procenta

Počet podnikatelů v Česku letos nepatně klesl, je jich 1,011 milionu

Počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, v prvním čtvrtletí 2019 nepatrně klesl o několik stovek na 1,011 milionu. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení. Loni počet podnikatelů, tedy například i soukromých lékařů, umělců či zemědělců, vzrostl o 20.000. Nejvíce podnikatelů - 181 tisíc - je evidováno v Praze a v krajích Středočeském - 141 tisíc a Jihomoravském - 111 tisíc. V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

ÚS zamítl stížnost novináře proti pokutě od rozvědky, přesto zdůraznil ochranu zdrojů

Novinář Jaroslav Kmenta neuspěl s ústavní stížností proti pokutě, kterou mu uložil Úřad pro zahraniční styky a informace. Měl zaplatit 20 tisíc korun za to, že se nedostavil na výzvu k podání vysvětlení. Zpravodajskou službu zajímal článek, popisující údajné zneužívání moci a plánované kroky premiéra Andreje Babiše v oblasti bezpečnostních složek. Kmenta uložení pokuty považoval za zastrašování. Vrchní soud v Praze později pokutu snížil na tři tisíce korun. Jen proto Ústavní soud Kmentovu stížnost zamítl. Zdůraznil ale význam ochrany novinářských zdrojů a varoval před nátlakem na novináře, například prostřednictvím pořádkových pokut. Kmenta rozhodnutí uvítal. Uvedl, že Ústavní soud mu dal jistotu, že žije v právním státě.

ČR by mohla v roce 2022 hostit summit Východního partnerství

Česká republika by během svého předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022 mohla hostit summit se zeměmi Východního partnerství. Na Dni Východního partnerství v Černínském paláci to ve středu řekl Jaroslav Kurfürst, zvláštní pověřenec ministerstva zahraničních věcí pro Východní partnerství. Na konferenci diskutují zástupci zemí zapojených do tohoto společenství o uplynulých deseti letech i budoucnosti spolku.

Východní partnerství je projekt spolupráce mezi Evropskou unií a Ukrajinou, Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Běloruskem. Začal před deseti lety v Praze za tehdejšího českého předsednictví EU.

Tenistka Vondroušová je v semifinále Roland Garros

Devatenáctiletá česká tenistka Markéta Vondroušová je poprvé v semifinále grandslamové dvouhry. Na Roland Garros porazila 7:6 a 7:5 Chorvatku Petru Martičovou, s níž předchozí čtyři vzájemné zápasy prohrála a která ve třetím kole poslala domů světovou dvojku Karolínu Plíškovou. Vondroušová v Paříži neztratila zatím ani set a ve čtvrtek se v semifinále utká s Britkou Johannou Kontaovou.

Letošní květen byl v Klementinu nejchladnější od roku 1991

Letošní květen byl v pražském Klementinu nejchladnější od roku 1991. Průměrná teplota dosáhla 13,8 stupně Celsia. Vyplývá to z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. Podle meteorologů byl květen silně podnormální a v řadě od roku 1775 se umístil v nejchladnější třetině na 72. až 75. místě. Nejteplejší květen od roku 1775 byl naměřen v roce 1811 a loni s průměrnou teplotou 19,6 stupně Celsia. Naopak nejchladnější květen byl v roce 1876 s průměrnou teplotou 10,5 stupně. Nejtepleji bylo letos v květnu v neděli 19. května, a to 20 stupňů Celsia. Naopak nejchladněji bylo v sobotu 4. května s průměrnou denní teplotou 5,9 stupně. I přes poměrně chladný květen patřilo letošní jaro mezi dvacet nejteplejších jar od roku 1775.

Počasí na čtvrtek

Polojasno až oblačno, zpočátku místy až jasno. Od jihozápadu zataženo a zpočátku ojediněle přeháňky, postupně na většině území déšť. Místy bouřky, i silné s přívalovými srážkami dorazí až navečer. Nejvyšší teploty 24 až 28 °C a na horách kolem 18 stupňů Celsia.

05-06-2019