Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

04-06-2019

Sněmovna chce, aby úřady ohledně zprávy EK hájily české zájmy

Sněmovna vyzvala po dnešní debatě o návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) ministerstva financí a místního rozvoje, aby důsledně hájila české zájmy. V případě finanční škody žádá o vyvození odpovědnosti vůči viníkům. Dolní komora se na tom usnesla na základě požadavku hnutí SPD Tomia Okamury.

Opoziční ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN neprosadili výzvu vládě, aby zajistila okamžité přerušení vyplácení nenárokových dotací z unijních programů EU firmám z někdejší Babišovy skupiny Agrofert. Návrh nepodpořili poslanci ANO, SPD, ČSSD, KSČM a někteří nezařazení.

Dolní komora odmítla i další návrhy pětice opozičních stran. Patřila k nim výzva kabinetu, aby zajistil zpracování odpovědi Evropské komisi objektivním, nestranným a transparentním způsobem a aby odpověď před odesláním projednal sněmovní evropský výbor. Sněmovna zamítla také žádost o seznam všech dotací, veřejných podpor a zakázek a investičních pobídek, které získaly společnosti ze skupiny Agrofert od předloňského února. Hnutí ANO uspělo s návrhem, kterým Sněmovna vyzvala vládu k tomu, aby jí do konce srpna předložila zprávu o všech vracených unijních dotacích od vstupu Česka do unie a informaci o tom, jaké kroky učinily české orgány vůči osobám, které tyto korekce zavinily. Babiš v úvodu jednání mluvil o 35 miliardách korun. Kritickým projevům opozičních poslanců už ministerský předseda nenaslouchal, omluvil se z pracovních důvodů.

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí stoupla na 32.466 korun

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32.466 korun. Oznámil to Český statistický úřad. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla mzda o 4,6 procenta. Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Statistici upozornili, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. "Aktuální statistika překvapuje svou vysokou dynamikou," zhodnotil údaje statistiků ekonom Komerční banky František Táborský. Dodal, že pomalejší růst platů očekávala i Česká národní banka ve své květnové prognóze. Pro zbytek letošního roku očekává, že zpomalování mzdového růstu bude pokračovat. Jitka Erhartová z ČSÚ upozornila, že v odměňování jsou velké rozdíly podle velikosti podniku. "Platí, že s velikostí roste mzdová úroveň. Platí též obecné pravidlo, že čím je podnik větší, tím větší je i rozdíl mezi mzdou mužů a žen," uvedla.

Nejvyšší mzdy byly podle statistiků v peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda dosáhla 59.869 korun. Jen zhruba o 500 Kč nižší je průměrný plat pracovníků v informačních a komunikačních činnostech. Hranici 50.000 korun překonali ještě zaměstnanci ve výrobě elektřiny, plynu a tepla. Naopak nejméně si vydělali lidé pracující v pohostinství, stravování a ubytovacích službách. Jejich průměrná mzda v úvodním čtvrtletí byla 19.121 korun. Následovali pracovníci administrativních a podpůrných činností s průměrem 21.774 korun. Nejrychlejší meziroční růst mezd zaznamenali zaměstnanci v kultuře, školství nebo administrativě. Průměrná mzda v Praze v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupla o sedm procent na 41.450 korun. Zaměstnanci si tak polepšili o 2700 korun. Reálně po zahrnutí inflace se výdělky v hlavním městě zvedly o 4,2 procenta. V metropoli již tradičně průměrná mzda rostla podprůměrně, ovšem zůstává s velkým odstupem nejvyšší, uvedli statistici. Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 32.464 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírají lidé v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda v prvním čtvrtletí stoupla na 28.385 korun.

Havlíček: Nová hospodářská strategie povede stát do roku 2030

Nová hospodářská strategie České republiky by podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) měla nasměrovat stát k finální produkci s vyšší přidanou hodnotou. Vláda začala po 20 letech připravovat hospodářskou politiku státu, která by ho měla vést až do roku 2030, řekl Havlíček na Setkání lídrů průmyslu a exportu v pražské Betlémské kapli. Zástupcům byznysu ji představil poprvé. Jedním z jejích základů bude inovační strategie, která má z Česka vytvořit lídra v umělé inteligenci a inovacích. Havlíček zmínil i novou značku The Czech Republic: The Country For The Future (Česká republika - země pro budoucnost), prostřednictvím níž by se stát měl prezentovat. Bude i součástí nové komunikační strategie státu a Havlíček řekl, že bude i značkou pro hospodářství.

Havlíček se v diskusi vyjádřil k sankcím EU na obchod s Ruskou federací. "Rusko vnímáme velmi citlivě. Jsme součástí EU, tedy musíme respektovat její názor. Náš pohled je ale eliminace sankcí a snaha o návrat do původního režimu obchodování," podotkl. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák upozornil, že podnikatele čeká extrémně těžké období. Kritizoval návrhy daňových změn, jako například zvažované zavedení sektorové daně či nedohodu v návrzích na změny v zákoníku práce. Vysoký nárůst minimální mzdy označil za populismus.

Podpora EU v Česku za dva roky podle průzkumu stoupla

Podpora EU v Česku za poslední dva roky výrazně stoupla, nadále je ale nejnižší ze zemí visegrádské čtyřky (V4), do které kromě ČR patří Maďarsko, Polsko a Slovensko. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec. Více než dvě třetiny (68 procent) Čechů letos uvedly, že by hlasovaly pro setrvání země EU v případném referendu. Předloni tento názor zastávalo jen 41 procent dotazovaných. Větší podpoře se EU podle sondáže těší u Maďarů (81 procent), Poláků (87 procent) a Slováků (71 procent). Lepší hodnocení než Češi vystavili EU také obyvatelé Bulharska, Rumunska a Rakouska, zemí, které byly rovněž zahrnuty do průzkumu.

"Česká republika byla považována za nejvíce euroskeptickou v rámci V4. Nyní tomu již není," uvedl analytik organizaceGlobsec Daniel Milo. Dodal, že k tomuto vývoji mohla přispět i debata kolem vystoupení Británie z EU. Přibližně polovina obyvatel států V4 by uvítala postavení své země nikoliv jako součást západu nebo východu, ale mezi oběma bloky. Nejčastěji (55 procent) tento názor zastávají Češi.

Havlíček s Babišem by mohli na podzim navštívit Barmu

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) by mohli na podzim navštívit Barmu. Havlíček to řekl na česko-barmském podnikatelském fóru, které se koná u příležitosti návštěvy barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Česku. Na začátku setkání podnikatelů poukázali představitelé Česka i Barmy na intenzivní ekonomickou spolupráci obou zemí v minulosti. Podle Babiše i Su Ťij byla Barma v druhé polovině 20. století pro tehdejší Československo jedním z nejdůležitějších ekonomických partnerů v jihovýchodní Asii. Nyní je podle barmské vůdkyně Česká republika ve čtvrté desítce ekonomických partnerů. Babiš, stejně jako další řečníci, ocenil každoroční růst vzájemného obchodu. Poznamenal ale, že z pohledu Česka by byl rád, aby byla obchodní výměna více vyrovnaná. Zatímco český export podle něj vloni klesl o 23 procent, barmský naopak stoupl o 66 procent. "Barma odvedla mnohem lepší práci," řekl. Barma je podle něj zajímavý trh například v energetice, letectví, automobilovém průmyslu nebo zemědělství a potravinářství. Český premiér vyjádřil překvapení nad tím, že v Barmě teď nejsou žádné české investice.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v projevu zmínil, že nedávný vývoj v Barmě otevřel také otázku dodržování lidských práv. Právě s Petříčkem dnes Su Ťij posnídala. Do Česka měla přiletět předloni v září, návštěvu ale odložila kvůli napětí v Arakanském státě, kde barmská armáda podle mezinárodních organizací prováděla etnickou čistku Rohingů. Su Ťij tuto operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv.

Vláda: Počet zaměstnanců z Ukrajiny se může zdvojnásobit na 40.000

Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19.600 až 40.000 lidí, rozhodla vláda. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na tiskové konferenci informoval, že součástí schváleného materiálu je výše minimální mzdy ukrajinských pracovníků na 1,2 násobku zaručené mzdy. Mělo by to zaručit, aby nebyli z trhu práce vytlačováni čeští zaměstnanci. Podle údajů ministerstva práce mělo na konci loňska v Česku zaměstnání 121.086 lidí z Ukrajiny. Tvořili tak přes pětinu zahraničních zaměstnanců v ČR.

Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny má ČR od roku 2016. Původně jeho prostřednictvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19.600. Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládu už dříve uvedlo, že kapacita projektu je nedostatečná a na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní.

MF: Schválený schodek rozpočtu 40 mld. Kč bude letos dodržen

Hospodaření státu za celý rok zřejmě skončí ve schodku, schválený 40miliardový schodek bude i přes květnové výsledky dodržen. Vyplývá to z vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po jednání vlády. Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 50,9 miliardy korun z dubnových 29,7 miliardy korun. Schillerová zopakovala, že během prvních pěti měsíců ministerstvo financí předfinancovalo více než polovinu transferů plánovaných na celý rok. Dále uvedla, že hospodaření na konci května bylo ovlivněno periodicky se opakujícími vlivy u příjmů i výdajů. Jde například o zálohy regionálnímu školství, dotace na obnovitelné zdroje nebo vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu za 8,4 miliardy korun.

Maláčová: Kraje by měly peníze na sociální služby dostat 5. srpna

Kraje by mohly dostat peníze na dofinancování sociálních služeb 5. srpna, když patřičný návrh schválí vláda 10., nejpozději 17. června. O harmonogramu bude poslance na jejich žádost z minulého týdne informovat ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Krajům na péči schází dvě miliardy korun. O tom, kolik přesně jim stát pošle, bude ještě Maláčová jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a šéfkou Asociace krajů Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb. Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, dostaly 15,12 miliardy. Vláda ale následně ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S výdaji na ně dotační suma nepočítala.

Vláda schválila návrh na pevný termín některých voleb

Krajské, senátní i obecní volby by se měly od příštího roku konat vždy na konci prvního celého říjnového týdne. Návrh ministerstva vnitra na pevný termín voleb schválila vláda. Nyní předlohy dostane k posouzení Sněmovna a po ní Senát. Soubor návrhů počítá také se zavedením stálých senátních volebních obvodů a s prodloužení lhůty na konání předčasných sněmovních voleb z 60 na standardních 90 dní. Je třeba kvůli tomu třeba změnit ústavu a volební zákony.

Zavedení pevného termínu podzimních voleb vnitro navrhlo kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu. "Dochází de facto ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů," zdůvodnilo změnu ministerstvo v předkládací zprávě.

Na protidrogovou prevenci půjde ze zdravotnictví letos méně

Na dotace na protidrogovou prevenci půjde z rozpočtu ministerstva zdravotnictví letos 30,5 milionů korun. Je to o 29 procent méně než loni, kdy bylo rozděleno 42,7 milionu korun. Vyplývá to z informací, které resort ČTK poskytl. Peníze směřují hlavně do adiktologických center, na substituční léčbu a terénní programy pečující o problémové uživatele drog. Nejvíc peněz směřuje do Prahy, kde jsou také nejvíc koncentrovaní závislí. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové byl loňský rok nadprůměrný a ještě před pěti lety bylo na dotace vynakládáno 15 milionů korun. Z 30,5 milionu korun půjde 22 milionů neziskovým organizacím, zbytek příspěvkovým organizacím ministerstva.

Dostupnost substituční léčby závislých na opiátech je podle odborníků stále nízká, využívá ji kolem 2000 lidí za rok. Od roku 2010 lze léky částečně hradit ze zdravotního pojištění. Ročně stojí 23.000 korun, pokud se ale uživatel drog kvůli kriminalitě dostane do vězení, může to být až 20krát tolik. "Na nákup metadonové substance léčby závislosti na opiátech byly vyčleněny stejné finance jako v předchozích letech," uvedla Štěpanyová. Podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) ale po snížení dotací nebude mít substituci drogově závislým kdo podávat, protože se navíc ve zdravotnictví zvyšovaly platy, což znamená rozevírání nůžek mezi odměnami ve státních zařízeních a neziskových službách. "Ministerstvo dá peníze na výměnu stříkaček, ale nedá na mzdu toho, kdo to dělá, protože je to sociální pracovník," dodal. Financování protidrogové prevence je podle ministerstva vícezdrojové.

Dokument zaznamenal dění uvnitř nemocnice a pochybení lékařů

Dění uvnitř nemocnice a pochybení lékařů ukazuje na osudu trojice pacientů nový díl dokumentárního cyklu Infiltrace s názvem Obchod se svědomím, kterývysílala Česká televize. Tvůrci použili záznamy z nemocniční a skryté kamery i nahrávky volání ze záchranné služby. Popisují, jak chlapec po operaci mandlí skončil ve vigilním kómatu, těhotná žena po postupu gynekologa přišla o dvě nenarozené děti a další žena se marně snaží zjistit důvod náhlého úmrtí své matky. Jak uvedla režisérka Šárka Maixnerová, tvůrci vědí už o desítkách dalších podobných případů.

Dokument autoři pustili ministrovi zdravotnictví. "Jsem v šoku. Z příběhu mrazí," řekl ministr zdravotnictví AdamVojtěch (za ANO). Šokující je podle něj to, že zdravotníci ve velké krajské nemocnici volají záchranku, aby jim šla pomoci s pacientem. Podle tvůrců lékaři vzájemně svá pochybení kryjí a manažeři nemocnic je zametají pod koberec. Autoři očekávají, že by se pod vlivem odvysílaných příběhů zdravotnický systém i přístup zdravotníků mohl začít měnit.

Odborníci u Lán vytvářejí krajinu, která odolává suchu i povodním

Poblíž Lán vytvářejí odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) krajinu s prvky, které mají zajistit, aby půda odolala suchu i povodním. Projekt by měl být vzorem i pro oblasti jinde v ČR a Evropě. Vznikat začal loni v létě, hotovo by mohlo být zhruba za tři roky, řekl při představení projektu rektor ČZU Petr Sklenička. Lokalita zvaná Amálie, která se nyní mění v takzvanou chytrou krajinu, nyní zabírá plochu kolem 500 hektarů. Budou tam mokřady, rybníky a zavlažovací systémy v kombinaci s moderními technologiemi. Podle Skleničky je třeba půdu dostat do takového stavu, aby odolala klimatickým změnám. Lokalita u Lán byla podle něj vybrána i pro tamější srážkový stín (sušší oblast s minimem srážek), což simuluje podmínky, které po roce 2030 budou zřejmě na většině území ČR.

Obří skleník na rajčata u Tlučné zřejmě nebude, lidé ho nechtějí

Obří čtyřhektarový skleník na rajčata v Tlučné u Plzně zřejmě nevznikne. Na haldách po těžbě uhlí ho chtěla postavit firma Pilsen Technologies. Sedm metrů vysokou stavbu na kopci nad Tlučnou ale obec ani místní nechtějí. Mají obavu, že bude v noci zářit a naruší krajinný ráz. Starosta Tlučné Jan Opl (Tlučeňáci) ČTK řekl, že investor nechce jít do střetu s obcí a zamyslí se nad změnou projektu i lokality. Lenka Šantorová ze sekretariátu Pilsen Technologies na dotaz ČTK řekla, že firma upravuje projekt a hledá jinou lokalitu. Podobné skleníky už prý roky bez problémů fungují například na Moravě.

Expedice Monoxylon doplula na Santorini, úsek na Krétu je nejtěžší

Expedice Monoxylon III dnes dorazila na ostrov Santorini a v příštích dnech ji čeká posledních 100 kilometrů dlouhý a současně nejtěžší úsek na Krétu. Plavba v replice pravěkého plavidla z Attiky přes řetězec ostrovů v Egejském moři na Krétu začala 25. května, do cíle by expedice mohla dorazit v neděli. ČTK to řekl královéhradecký archeolog a organizátor plavby Radomír Tichý. Předlohou člunu je 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Námořní trasa expedice měří téměř 400 kilometrů.

Experimentální archeologové převážně z východních Čech chtějí přispět k poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Cílem je také zdůraznit význam tradice dřevěných lodí pro nejstarší námořní plavbu ve Středomoří, oproti například rákosovým, které popularizoval Thor Heyerdahl. V devítimetrové lodi vyrobené z jednoho kusu kmene vezou také obsidian, přírodní sopečné sklo, se kterým se od doby kamenné až do doby bronzové v egejské oblasti obchodovalo. Tato surovina se získávala před 8000 lety na ostrově Milos (starořecky Mélos), kde expedice měla na trase také jednu ze zastávek.

Počasí

Jasno až polojasno, během dne přechodně až oblačno. Nejvyšší teploty 27 až 31 °C.

04-06-2019