Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

28-05-2019

Začal summit, který bude řešit otázku vrcholných funkcí EU

Prezidenti a premiéři 28 zemí v Bruselu začínají debatu o tom, kdo by měl od listopadu nahradit Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise. Neformální summit svolal předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk krátce po evropských volbách, které skončily v neděli, a na jeho úvod čeká šéfy států a vlád osmadvacítky obvyklá diskuse s předsedou europarlamentu, kterým je zatím stále ještě Antonio Tajani. Budoucího šéfa komise musí právě europarlament schválit.

Před dnešní večeří, jejíž účastníci budou muset mít vypnuté mobilní telefony, aby se předešlo úniku informací, se odpoledne v Bruselu odehrála řada dvoustranných schůzek, na nichž například zástupci Česka, Slovenska, Polska a Maďarska jako svého kandidáta do některé z unijních pozic zmiňovali nynějšího místopředsedu komise Maroše Šefčoviče.

ČR chce dokončení vnitřního trhu EU, zajištění bezpečnosti

Česko považuje za klíčové úkoly pro budoucnost Evropské unie dokončení vnitřního trhu a zajištění vnitřní bezpečnosti kontinentu. Je třeba také nově nastavit rovnováhu mezi unijními institucemi, agendu EU by měla určovat Evropská rada a Evropská komise by ji měla pouze naplňovat a nenárokovat si víc pravomocí. Na mezinárodní konferenci Pražský evropský summit (Prague European Summit) to řekla státní tajemníce pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Uvedla, že po víkendových evropských volbách nyní přichází čas pro stanovení priorit unie pro příštích pět let. Připomněla, že se večer v Bruselu sejdou šéfové států a vlád k prvnímu povolebnímu jednání.

Podle státní tajemníce jsou sice změny unie potřebné, zároveň je ale třeba stále připomínat výhody členství. Česko těžilo z členství zejména ekonomicky, a to díky příjmům z evropských fondů nebo díky přístupu na vnitřní trh EU, kam míří 84 procent českého exportu.

Z Fondů EHP a Norska půjde na podporu kultury 870 milionů korun

Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva financí, které program zprostředkovává. Jako příklad podpořeného projektu uvedli vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku.

Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile. Česko získá z Fondů EHP a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 celkem zhruba pět miliard korun. Největší podíl půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent). Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.

Bankovní daň by podle analýzy v důsledku zpomalila růst ekonomiky

Případné zavedení sektorové bankovní daně by zvýšilo ceny finančních produktů. To by se projevilo především ve vyšším úročení hypoték a zdražení úvěrů pro podnikatele. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), o které na tiskové konferenci informoval ředitel CETA Jiří Schwarz. V takovém případě lze podle analýzy očekávat pokles růstu úvěrů, snížení tempa růstu ekonomiky, a následně tak i snížení příjmů státního rozpočtu. S návrhem na zavedení sektorové daně pro banky přišla koaliční ČSSD. Měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a přinesla by podle odhadů strany do rozpočtu až 14 miliard korun ročně. Zavedení daně odmítl premiér Andrej Babiš (ANO) a místo toho navrhl zřízení Národního rozvojového fondu. Do něj by přispívaly banky, popřípadě i další firmy, a peníze by se využily pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj.

Zvýšení úroků kvůli zavedení daně by podle analýzy nejvíce dopadlo na domácnosti, které splácejí hypotéky. "Sektorová bankovní daň by paradoxně nejvíce ohrozila skupiny obyvatel, kvůli nimž vznikl samotný návrh," uvedl Schwarz. Z výpočtů CETA vyplývá, že v případě realistického scénáře by pokleslo tempo růstu objemu úvěrů o dva procentní body. To by vedlo ke snížení tempa růstu ekonomiky o 0,86 procentního bodu. Státní rozpočet by tak přišel zhruba o 16,3 miliardy korun. Ekonomický analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník připomněl, že v současnosti je v ČR objem úvěrů na bydlení 1,24 bilionu korun a objem úvěrů podnikům 1,04 bilionu korun. Zavedení sektorové daně nelze podle analýzy doporučit ani na základě zkušeností ze zahraničí.

Mapa bankrotů: V osobním bankrotu bylo loni v Česku 114.000 lidí

V osobním bankrotu v Česku bylo na konci loňska 114.000 lidí. Průměrnému dlužníkovi či dlužnici v oddlužení bylo 45 let a měl deset věřitelů. Srovnání s počtem lidí v exekuci ukázalo, že oddlužením prochází 14 procent zadlužených. Shrnuje to nová mapa osobních bankrotů, kterou na tiskové konferenci představil její autor a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Pravidla oddlužení mění od června insolvenční novela. Experti na dluhovou problematiku doufají, že do osobního bankrotu půjde víc dlužníků, jimž se podaří vymanit z dluhové pasti. Odborníci varují před oddlužovacími společnostmi, které si za vyřízení účtují i desetitisíce. V roce 2017 mělo nějakou exekuci 9,7 procenta Čechů, tedy 863.000 lidí. Desetinu dospělých v osobním bankrotu tvořili mladí do 30 let.

CVVM: Důvěra Čechů v budoucnost sjednocené Evropy dál vzrostla

Důvěra Čechů v budoucnost sjednocené Evropy dál vzrostla, od loňského dubna se zvýšila o dva procentní body na 46 procent. Srovnatelný podíl respondentů, 43 procent, ovšem v budoucnost sjednocené Evropy nevěří. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od roku 2012, kdy agentura pohled na budoucnost EU zjišťuje, vzrostla důvěra o 11 procentních bodů a nedůvěra o devět procentních bodů poklesla. Česká veřejnost vnímá evropskou integraci jako prospěšnou nejsilněji v obraně (69 procent) a ekologii (67 procent). Necelé tři pětiny Čechů jsou přesvědčeny o prospěšnosti evropské integrace v kultuře a hospodářství. Nejskeptičtěji je hodnocena integrace v politice, když integraci v této oblasti za prospěšnou označily přesně dvě pětiny lidí a za škodlivou téměř polovina dotázaných.

Ladislav Jakl byl napaden, podle Klause šlo o politický motiv

Ladislav Jakl, někdejší tajemník bývalého prezidenta Václava Klause, byl v sobotu večer napaden v pražském metru. Podle Klause šlo o politicky motivovaný čin s mimořádnou společenskou závažností. Exprezident útok odsoudil. Policie útok prošetřuje, řekl ČTK mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Jakl v loňských senátních volbách kandidoval v Praze 2 za SPD Tomia Okamury, ale neuspěl. Letos ho Parlament zvolil za člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle informací serveru Echo24 Jakla napadli útočníci v jedoucím vagonu metra před stanicí Náměstí Republiky. Z incidentu vyvázl s viditelným potlučením, zranění by však podle něj neměla být závažná. "Seděl jsem na sedadle a najednou kdosi nade mnou zvolal: Ty seš Jakl, ten lídr SPD. A začal mě mlátit do hlavy a ramene. Pak mě strhl na zem a na zastávce hned utekl," popsal serveru situaci Jakl. Domnívá se, že útočníci byli dva.

Sněmovna v souvislosti s nedávnými útoky na poslance opoziční TOP 09 Dominika Feriho a na někdejšího tajemníka bývalého prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla odsoudila v usnesení vyvolávání nenávisti k lidem na základě jejich politického názoru. Na zařazení návrhu jako prvního bodu nynější schůze se shodlo celé vedení dolní komory.

Zeman nepodá dovolání v kauze Nečesaný, zproštění je definitivní

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nepodá dovolání proti zprošťujícímu rozsudku v kauze Lukáše Nečesaného, který čelil obžalobě z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku. Zproštění je tak definitivní. Zeman nevyhověl podnětu Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, které se s rozsudkem neztotožňovalo a navrhovalo obrátit se ještě na Nejvyšší soud. ČTK to řekl Zemanův mluvčí Petr Malý. Na rozhodnutí nejvyššího žalobce upozornil server Novinky.cz. Nečesaného zprostil po řadě zvratů Vrchní soud v Praze. Rozhodující byl předešlý nález Ústavního soudu. Soudy s Nečesaným se táhly šest let, Krajský soud v Hradci Králové za tu dobu vynesl pět rozsudků. Nečesaný strávil dva roky ve vězení.

Dnes je podle Liberálního institutu den daňové svobody

Na dnešní den připadá podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody. Označuje se tak pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, do té doby veškerý jeho příjem připadá státu. Loni tento den připadl na 22. května. Češi tak na stát letos pracovali 148 dní. Za meziročním zhoršením je podle institutu především zpomalení hospodářského růstu. Letošní den daňové svobody je v ČR o den později než průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Celosvětově nejlepšího výsledku dosáhlo letos Irsko, kde letos měli den daňové svobody 5. dubna. Následně 3. května nastal den daňové svobody v Litvě a Švýcarsku. Naopak nejpozději bude den daňové svobody ve Finsku (9. července) a ve Francii (22. července). Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích. Podle výpočtů společnosti Deloitte, která využívá jiné metodiky, připadne den daňové svobody letos na 23. června. Daňoví poplatníci tak budou podle výpočtů Deloitte letos pracovat na odvod daní 174 dní, o den méně než loni.

Věřící předají papeži sochu sv. Anežky při národní pouti

Sochu sv. Anežky České doplněnou stuhami s otisky prstů všech lidí, kteří na dar přispějí, předají věřící papeži Františkovi jako dar při letošní národní pouti do Říma. Připomene 30 let od chvíle, kdy jen pět dní před začátkem sametové revoluce svatořečil papež Jan Pavel II. v Římě Anežku Českou. Plastiku vytváří sochař Daniel Ignác Trubač a otisky, které se nevejdou na stuhy, se budou sbírat na speciální archy ručního papíru, které sochu do Říma doprovodí, sdělil v tiskové zprávě Pavel Sršeň, mluvčí Biskupství královéhradeckého. Jedna ze stuh ponese oslavnou esej Jaroslava Seiferta na přemyslovskou princeznu. Pouť do Říma se skuteční 11. až 13. listopadu, následovat ji bude slavnostní bohoslužba v pražské svatovítské katedrále v sobotu 16. listopadu. Pořadatelé pouti počítají s účastí stovek až tisíců poutníků.

Kanonizace Anežky Přemyslovny se 12. listopadu 1989 v Římě účastnilo až 10.000 Čechů, jimž úřady v rozporu s dosavadními zvyklostmi umožnily cestu do Itálie. Poutníky vedl kardinál František Tomášek a bohoslužbu přenášela Československá televize. Svatořečení Anežky bylo následně považováno za předzvěst listopadových událostí.

Letošní laureátkou Ceny Olgy Havlové se stala Tereza Nagyová

Letošní Cenu Olgy Havlové získala Tereza Nagyová za svou osvětovou činnost o životě se stomií, o níž píše i svůj blog Nejsem tabu. Ocenění od Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové (VDV) dostávají lidé s postižením, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro ostatní. Porota v tomto roce vybírala z 21 kandidátů a kandidátek. Cenu veřejnosti, o jejímž udělení hlasují lidé na internetu, obdržel za pomoc zrakově postiženým Josef Cerha, ředitel o. p. s. Tyfloservis. Vyhlášení 25. ročníku ceny se konalo v Nové budově Národního muzea v Praze.

Stomie je dočasné nebo trvalé vyvedení některého dutého lidského orgánu na povrch těla. Nejčastěji jde o vývod tlustého střeva, méně často o vývod tenkého střeva nebo močových cest, ale i dýchacích cest. "O životě se stomií Tereza Nagyová nejen píše blog, ale organizuje i vzdělávací semináře pro stomiky a stomické sestry. A dokonce navrhla také speciální kolekci spodního prádla a plavek pro stomiky," dodala Monika Granja, ředitelka VDV. Laureátka Ceny Olgy Havlové Nagyová získala bronzovou plastiku Povzbuzení od sochaře Olbrama Zoubka. Nagyová žije od svých 18 let s agresivní formou Crohnovy nemoci, která u ní po několika letech vedla až k uměle vytvořenému vyústění střeva mimo dutinu břišní.

Biatlonistka Koukalová ukončila sportovní kariéru

Biatlonistka Gabriela Koukalová ukončila v 29 letech sportovní kariéru. Dvojnásobná mistryně světa, olympijská medailistka a celková vítězka Světového poháru to oznámila na sociálních sítích. Posledním soutěžním vystoupením Koukalové byl závod Světového poháru s hromadným startem v březnu 2017 v Oslu. Obsadila v něm druhé místo. Olympijskou sezonu pak musela vynechat kvůli potížím s achilovkami a přetížení lýtkových svalů a nezávodila ani v té další. Přestože v poslední době zvažovala návrat k biatlonu, nakonec se rozhodla jinak. "Jsem přesvědčená o tom, že je načase vydat se na další životní etapu, na kterou já už se hrozně těším," uvedla držitelka šesti medailí z MS a vítězka 17 závodů Světového poháru.

Předseda biatlonového svazu Jiří Hamza poděkoval Koukalové za celou kariéru, kterou označil za úžasnou, a za vše, co pro biatlon udělala. "Její konec je logickým vyústěním posledních událostí. Chtěl bych jí popřát, aby se v životě měla co nejlíp a aby se jí splnila veškerá přání, která má," řekl ČTK Hamza.

Počasí

Zataženo až oblačno, na většině území občas déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty v Čechách 13 až 17 °C, na Moravě a ve Slezsku 18 až 22 °C, v 1000 m na horách kolem 9 °C, v Beskydech kolem 12 °C.

V části Česka, hlavně na severu a jihu republiky, bude dnes v noci a v úterý vydatně pršet a déšť možná rozvodní řeky. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hladiny řek mohou podle meteorologů místy dosáhnout prvního povodňového stupně ze tří a v povodí Chrudimky ojediněle druhého stupně.

28-05-2019