Denní souhrn zpráv

Schillerová: Garantuji, že průměrný plat učitele v roce 2021 bude 45 tisíc

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. „Garantuji vám, že průměrný plat učitele v roce 2021 bude 45 tisíc korun a práce na rozpočtu, ať už na rok 2020, pak následném 2021, tomu i přizpůsobím,“ řekla Schillerová. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky. "Když sečtete finální rozpočet pro rok 2020 a plán roku 2021, tak to musí dohromady dělat (průměrný plat) 45.000 (korun)," řekl. Loni se mu navýšení v rozpočtových výhledech na další roky vyjednat nepodařilo. Podle Plagy by ani za dva roky přidávání učitelům nemělo skončit. Platy a podmínky práce pedagogů jsou podle něj hlavním předpokladem úspěšného fungování vzdělávacího systému.

Vláda se ve svém programu zavázala zvednout platy pedagogů do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017. Tehdy podle statistik ministerstva školství činil průměrný plat vyučujících 31.632 korun. Růst o polovinu by tedy znamenal navýšení na zhruba 47.500 korun.

Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová na briefingu řekla, že odboráři budou požadovat minimálně dvě třetiny přidávaných peněz do pevných tarifů.

Piráti podávají žalobu na EK pro nečinnost v kauze Babiše a Agrofertu

Pirátská strana se rozhodla podat žalobu na Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a unijních dotací pro holding Agrofert. Piráti to oznámili v tiskové zprávě. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr. "Evropská komise i nadále odmítá vyhodnotit podněty týkající se porušování finančního nařízení ke střetu zájmů," zdůvodnili žalobu Piráti. Komise podle nich měla o podezření ze střetu zájmů rozhodnout už v lednu. "Komise přistupuje z pro mě neznámých důvodů vůči Andreji Babišovi shovívavě, a proto musí zasáhnout Evropský soudní dvůr a definitivně rozhodnout," uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Komise prý navíc v rozporu s lisabonskou smlouvou o pravidlech fungování EU dosud neodpověděla na výzvu Pirátů z počátku letošního března, ačkoli tak měla učinit do dvou měsíců. Toto porušení pravidel Pirátům podle jejich vyjádření potvrdil nejmenovaný "zástupce Evropské komise z DG Budget", tedy z ředitelství Evropské komise pro rozpočet.

Podezření, že Babiš porušuje unijní nařízení o střetu zájmů platné od loňského srpna, vznesla loni nevládní organizace Transparency International ČR. Babiš podle ní může i po vložení holdingu Agrofert do svěřenských fondů holding ovlivňovat, zároveň má jako premiér vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v ČR. Babiš to opakovaně odmítl.

Americký senátor Paul chce zablokovat prodej vrtulníků ČR

Americký senátor Rand Paul hodlá zablokovat prodej armádních vrtulníků Česku, který začátkem května schválilo americké ministerstvo zahraničí. Republikánský politik předložil v Senátu návrh několika usnesení zakazujících dohodnutý prodej vojenské techniky vedle Česka také Bahrajnu, Kataru či Spojeným arabským emirátům. Vyplývá to z informací dostupných na internetových stránkách amemrického Kongresu. Podle vyjádření české ambasády v USA je jeho šance zastavit či zpomalit průběh zakázky mizivá. Paul se podobné kontrakty pokoušel překazit už loni, nezískal však dostatečnou podporu kolegů v Senátu. Česko chce pro armádu koupit 12 bojových či víceúčelových vrtulníků od amerických společností Bell Helicopter a General Electric. Americké ministerstvo zahraničí s touto strategickou zakázkou souhlasilo a před dvěma týdny o tom informovalo Kongres.

Prodej zbraní některé zemi může být zamítnut v případě, že se na tom shodnou Senát i Sněmovna reprezentantů. "Je však téměř vyloučené, že by obě komory o návrhu vůbec hlasovaly. Podle dostupných informací je velmi nepravděpodobné i to, že by Paulův návrh mohl celou schalovací proceduru výrazněji zdržet. Žádný další senátor se k Paulově iniciativě podle našich informací nepřipojil," sdělil ČTK zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Zdeněk Beránek. Jak Paul zdůvodňuje návrh zákazu prodeje helikoptér americkému spojenci v NATO, není z dostupných informací patrné. Podle Beránka se ve čtvrtek senátor na vlastní žádost sešel s českým velvyslancem Hynkem Kmoníčkem, což byl jeho vůbec první kontakt s ambasádou ČR. Důvodem schůzky byla jeho nadcházející první cesta do Česka a o prodeji vrtulníků řeč nebyla.

Končí lhůta pro písemnou žádost o voličské průkazy

Lidé, kteří z jakýchkoli důvodů nebudou moci volit evropské poslance v místě svého bydliště, si dnes naposledy budou moci písemně zažádat o voličský průkaz. Na osobní vyžádání a vyzvednutí budou mít lidé ještě pět dní navíc. Na radnici či obecní úřad musejí zajít nejpozději ve středu 22. května, tedy dva dny před otevřením volebním místností. S voličským průkazem budou moci lidé hlasovat v kterékoli volební místnosti, avšak pouze v rámci republiky. Hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí možné není. Průkazy ale budou vydávat rovněž ambasády pro voliče z řad krajanů, kteří by kvůli volbám do Evropského parlamentu museli přijet do ČR. Písemná žádost o průkaz musí být opatřena úředně ověřeným podpisem.

Dlouhodobé ošetřovné se využívá hlavně k péči o blízké nad 70 let

Dlouhodobé ošetřovatelské volno, které je možné získat od loňského června, využívají lidé hlavně k péči o blízké nad 70 let. Starají se převážně o nemocné s rakovinou. Vyplývá to z údajů ministerstva práce, které na jednání sněmovního sociálního výboru představila zastupující náměstkyně pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Dlouhodobé ošetřovné se zatím nevyužívá tak, jak resort očekával. Podle poslanců ze sociálního výboru by se měla pravidla upravit a některá kritéria zmírnit. "Úplně se nenaplnil předpoklad ministerstva práce. Odhad byl až 30.000 případů ročně. Loni bylo necelých 1500 případů a zatím není významný nárůst," uvedla Jirková.

Lidé, kteří se chtějí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou od loňského června brát až tříměsíční placené volno. Získají ho tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by měli pak pobírat 60 procent základu svého příjmu. Dlouhodobé ošetřovné je možné dostat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. "Při návrhu jsme cílili na situace, kdy jsou srdeční příhody, mrtvice či úrazy. Nicméně převažují případy ošetřování onkologických pacientů," upřesnila Jirková. Ministerstvo dostalo řadu podnětů od pacientských či neziskových organizací ke změně pravidel. Patří mezi ně požadavek na zkrácení sedmidenní hospitalizace či možnost vydat lékařské potvrzení o potřebě aspoň měsíčního opatrování i později než jen při propuštění z nemocnice. Dávka by měla také víc zohlednit péči o umírající.

Český voják obžalovaný za účast v bojích na Ukrajině dostal podmínku

Český voják Erik Eštu obžalovaný z terorismu za účast v bojích na Ukrajině dostal u pardubického soudu podmíněný tříletý trest s odkladem na čtyři roky. Soud mu také odňal vojenskou hodnost. To jej degradovalo na vojína, což prakticky znamená konec jeho angažmá v české armádě. Podle obžaloby se Eštu v roce 2015 vydal na Ukrajinu a účastnil se tam bojů na straně státu ovládaného proruskými separatisty. Eštu obvinění odmítal a tvrdil, že své zážitky zveličoval. Rozsudek není pravomocný, strany si nechaly lhůtu na odvolání. Eštu k rozsudku řekl, že s rozhodnutím soudá se dá žít. Novinářům zopakoval, že na Ukrajinu cestoval jako turista a že Doněcká republika není teroristickou organizací. Eštu umisťoval na sociální síť facebook fotografie, na kterých pózuje se zbraněmi. Zážitky také vyprávěl osobně vojákům i dalším lidem. Státní zástupce žádal nepodmíněný trest tři až čtyři roky ve věznici s ostrahou a ztrátu hodnosti. Podle něj byla naplněna skutková podstata teroristického útoku ve stadiu pokusu.

Eštu v roce 2016 dělal přijímací řízení k chrudimským výsadkářům, ale nezvládl psychotesty. Tehdejší zástupce velitele Ivo Zelinka po poradě s právníky vojáka nahlásil vojenské policii, aby prověřila jeho údajnou účast v bojích.

Studentskou firmou roku je výroba ubrousků nahrazujících sáčky

Soutěž JA Studentská firma roku letos vyhráli studenti královéhradecké Obchodní akademie s firmou Kiš-Kiš vyrábějící voskované ubrousky na svačiny, které mohou nahradit plastové sáčky. V tiskové zprávě to ČTK oznámil Jakub Smolík z neziskové vzdělávací organizace Junior Achievement Czech, která soutěž pořádá. Vítězná firma bude Česko reprezentovat v mezinárodní soutěži studentů. V programu JA Studentská firma mohou studenti za dozoru učitelů a odborníků zakládat skutečné firmy. V soutěži pak mají možnost představit výrobky či služby, které jejich firmy nabízejí.

Organizace Junior Achievement funguje ve více než 120 zemích světa a letos oslaví 100. výročí vzniku. Česká pobočka Junior Achievement byla založena roku 1992 a u jejího zrodu stál podnikatel Tomáš Baťa mladší, syn zakladatele obuvnické firmy Baťa Tomáše Bati.

Muzejním počinem roku byl Prezidentský vlak k oslavě výročí ČSR

Muzejním počinem loňského roku se stal projekt Národního technického muzea Prezidentský vlak 2018 pořádaný ke 100. výročí vzniku Československa. Ve své kategorii dostal cenu Gloria musaealis, která oceňuje nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Nejlepší muzejní výstavou pořadatelé vyhlásili expozici Rozlomená doba 1908 - 1928, kterou uspořádalo Muzeum umění Olomouc a která dokumentuje nástup avantgardního umění na území bývalého Rakousko-Uherska. Kurátorky výstavy uvedly, že hlavní zásluhu na ní má nedávno odvolaný ředitel muzea Michal Soukup. Olomoucká výstava bude mít reprízy v Krakově, Bratislavě a Pécsi.

Na festival do Banátu v srpnu vyrazí půl kilometru dlouhý vlak

Na kulturní festival do rumunského Banátu vyrazí 20. srpna z pražského Smíchova půl kilometru dlouhý mimořádný vlak, který poveze 1300 pasažérů. Celkem 13 souprav pojede 15 hodin přes čtyři státy. Již během 1100 kilometrů dlouhé cesty se budou přímo ve vlaku konat první koncerty. Na samotném festivalu se pak během čtyř dní vystřídají více než tři desítky kapel. Novináře o tom za organizátory informovala Anna Rusínková. Cílem festivalu, který se letos koná poosmé, je podpořit českou komunitu žijící v Rumunsku od 19. století. Festival se letos navíc stane i velkým setkáním českých krajanů nejen z Rumunska, ale také ze Srbska, kde v současné době také žije za Dunajem početná česká komunita.

V Kladně vznikne do roku 2021 expozice věnovaná Zdeňku Milerovi

V Kladenském zámku, který patří městu, vybudují do roku 2021 expozici věnovanou Zdeňku Milerovi. Autor pohádkové postavičky Krtečka je kladenským rodákem. V roce 2021 uplyne 100 let od jeho narození. Město už získalo například původní Milerův pracovní stůl a model lodi, který měl v pracovně, o dalších exponátech jedná. ČTK to řekla kladenská zastupitelka Petra Melčová (ANO). Součástí expozice by měly být mimo jiné kresby, grafiky, materiály používané při natáčení animovaných filmů, ale také Milerův životopisný dokument. Část bude také cílit na děti, chybět nebudou ani interaktivní prvky.

Do Noci kostelů se letos zapojí zhruba 1600 křesťanských staveb

Noc kostelů, která se uskuteční 24. května, otevře v České republice přibližně 1600 chrámů a modliteben. Ve srovnání s loňským rokem přibylo zhruba sto kostelů. Připraveno je okolo 7000 programů. Loni bylo po celé České republice zaznamenáno více než půl milionu návštěvnických vstupů, uvedla na tiskové konferenci za koordinační tým akce Kristina Poláčková. Noc kostelů je podle výzkumu agentury IBRS, který si nechala vypracovat Česká biskupská konference, mezi lidmi nejvíce reflektovanou církevní akcí. Noc kostelů nabízí možnost seznámit se s křesťanskými, mnohdy jindy nedostupnými, stavbami. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky, koncerty, besedy a další program.

Jindra Hojer z Rychlých šípů vydal knihu svých hlavolamů

Před knihkupectvím mozaika na pardubickém nádraží Jindra Hojer za pomoci kytaristy Štěpána Raka pokřtil svou knihu Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky. Čtyřiadevadesátiletý muž, předobraz postavy komiksového seriálu Jaroslava Foglara Rychlé šípy, se podle svých slov věnoval luštění hlavolamů celý život. Publikace vyšla v nákladu 2000 kusů, financování zajistila veřejnost s využitím crowdfundingové sbírky. O publikaci byl velký zájem, na ni a na podpis autora čekala na nádraží více než stovka lidí.

Hojer v mládí chodil do skautského oddílu pražská Dvojka Jaroslava Foglara. Ten si jej pak vybral jako jednu z postav legendární pětice Rychlých šípů, figuruje pod vlastním jménem v červených šortkách a plavými vlasy s pěšinkou. Jeho rodiče Foglar přesvědčil k souhlasu slibem, že postava bude veskrze kladná. Hojer žije v jednom z domovů důchodců v Pardubicích. Narodil se v roce 1924, vystudoval chemii a většinu života pracoval ve Výzkumném ústavu organických syntéz v Rybitví u Pardubic.

Hokejisté zlikvidovali dvoubrankové manko a porazili Lotyše 6:3

Čeští hokejisté porazili v důležitém utkání na mistrovství světa Lotyšsko 6:3, přestože po první třetině prohrávali 0:2. Druhou část ale svěřenci Miloše Říhy vyhráli drtivě 4:0 a po čtyřech zápasech mají v bratislavské skupině B na kontě devět bodů. V dalším utkání narazí Říhův tým na Itálii. Nováček mezi elitou za čtyři vystoupení ve slovenské metropoli ještě nezískal ani bod při hrozivém skóre 0:30.

Počasí

Zpočátku zataženo až oblačno a ojediněle mlhy, postupně oblačno až polojasno. Nejvyšší teploty 15 až 19 °C, v 1000 m na horách kolem 12 °C.