Denní souhrn zpráv

Ředitel STEM: Pro Čechy je téma EU nezajímavé a vzdálené

Pro českou populaci je téma Evropské unie nezajímavé a vzdálené. Jen zhruba pět až deset procent lidí se aktivně unií zabývá a vyhledává si o ní informace. Na tiskové konferenci k představení výsledků průzkumu agentury Ipsos MORI o prioritách voličů to řekl ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík. Podle něj je vyloženě prounijních lidí v české populaci zhruba 15 procent, jsou ale aktivnější u voleb. "Většina populace si o Evropské unii jako o tématu vůbec nepovídá," doplnil Buchtík. Na českou veřejnost fungují jednoduché slogany typu, že je EU byrokratická, nepřehledná či složitá. Negace je podle ředitele spojená zejména s tím, že jsou lidé naštvaní z domácích záležitostí.

Lidi, kteří jsou proti unii, je podle Buchtíka nutné dělit na dvě skupiny. Větší část z nich je rozčarovaná a uzavřená sama do sebe, okolní svět ji příliš nezajímá. Menší segment lidí je pak skutečně antisystémových, krajně pravicových či levicových, kteří jsou schopni se aktivizovat. K velkým tématům voleb podle něj patří životní prostředí nebo bezpečnost, zejména globální. Veřejnost doufá v řešení terorismu, migrace, mezi zásadní problematiku ale patří také společná armáda nebo společný vývoj zbraní. Pro voliče je důležitá i kvalita potravin či léků. Naopak ekonomika je pro českou veřejnost složité téma, míní Buchtík. Týká se to například dotací. "Mají punc toho, že je za nimi velká korupce, což veřejnost trochu překvapivě reflektuje, že to není problém unie, ale jak to tady funguje," řekl. Jen pro menší část lidí jsou tématem cestování, studium v zahraničí, podpora malého podnikání či záruka demokratické společnosti. "Je to důležité pro část lidí, kteří jsou vysokoškolsky vzdělaní, znají cizí jazyky, jsou častěji nakloněni Evropské unii. Častěji čtou noviny, analyzují informace, mají různé informační zdroje," popsal Buchtík.

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší. Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 procent českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 procent respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 procent. Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 procent) než činí průměr zapojených zemí (80 procent). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí. Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.

Mise MMF: Česká ekonomika letos stoupne o 2,5 procenta

Česká ekonomika v letošním roce stoupne o 2,5 procenta. Vyplývá to z pravidelné zprávy mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v ČR, o níž zástupci fondu informovali na tiskové konferenci. Na počátku dubna MMF přitom ve svém pravidelném jarním výhledu World Economic Outlook uvedl, že letos očekává růst české ekonomiky o 2,9 procenta. K udržení 2,5procentního růstu ve střednědobém období je pak podle MMF nutné udržet vysokou zaměstnanost a růst produktivity v souvislosti s tím, jak bude stárnout populace. Pro zvýšení životní úrovně je podle MMF nezbytná jasná a koordinovaná hospodářská politika, která podpoří inovace. Plány vlády, například ohledně vědy a výzkumu nebo výstavby infrastruktury, podle zprávy podpoří růst ekonomiky pouze v případě, že se doopravdy uskuteční.

Bankovní systém je v ČR podle zprávy stabilní, dostatečně kapitálově vybavený. Mise MMF zároveň podpořila opatření ČNB ohledně omezení podmínek pro získání úvěrů na bydlení. Podle MMF by měla centrální banka v této záležitostí získat pravomoci dané zákonem, aby nemusela případná opatření určovat jen formou doporučení. Nicméně omezení ze strany ČNB nemohou podle MMF vyřešit problém na realitním trhu, kde je nedostatek nemovitostí a jejich ceny rostou.

Pošta se loni poprvé propadla do ztráty 275 milionů Kč

Česká pošta loni poprvé od svého vzniku v roce 1993 skončila v červených číslech. Vykázala ztrátu 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů Kč. Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu byla 1,075 miliardy Kč. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, stát dlouhodobě málo platí za služby, které chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly, napsal Hamáček ČTK.

Vedle problémů s úhradou univerzální služby patří mezi důvody meziročního propadu do ztráty snížení výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o 226 milionů korun. Česká pošta v minulosti prodávala svůj majetek, aby vylepšila hospodářský výsledek. S poskytováním poštovních služeb ale tyto operace nemají nic společného, proto od nich upustila. Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což zdaleka neodpovídá výši nákladů za služby objednané státem.

Lidé žádají na zastupitelstvu Brna víc bytů pro bezdomovce

Stovka lidí přišla na zasedání brněnského zastupitelstva žádat více bytů pro lidi bez domova. Město pro ně vyčlenilo 20 bytů, účastníci požadují alespoň 80. K akci se připojili i umělci, výzvu zastupitelstvu k větší podpoře projektů k ukončování bezdomovectví podepsalo přes 200 osobností a organizací. Lidé drželi transparenty s různými nápisy jako "Děti pod most nepatří", "Ne obchodu s chudobou," nebo "Důstojné bydlení pro všechny". Řada účastníků k zastupitelům promluvila. Brno za minulé koalice zavedlo projekty k ukončování bezdomovectví. Přišlo s nimi hnutí Žít Brno, které ale už v zastupitelstvu není.

Minulá koalice dala desítky bytů rodinám s dětmi v bytové nouzi i jednotlivcům. Brnem se inspirovala i jiná města, která na projekty k ukončování bezdomovectví mohou čerpat peníze ze dvou výzev ministerstva práce. Nakonec ale zastupitelé body stáhli kvůli dopracování pro případ, že by se zastupitelé rozhodli požádat o více peněz a vyčlenili více bytů.

Analýza: Mezi školami v ČR jsou velké rozdíly ve vedení a kvalitě

Mezi školami v Česku se tvoří čím dál větší rozdíly ve způsobu jejich řízení i kvalitě poskytovaného vzdělávání. Třetina žáků do škol chodí nerada a polovina rodičů není spokojena s jejich současným stavem. Aby bylo školství na průměrné úrovni zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), muselo by do něj jít ročně o 50 miliard korun více než nyní. Vyplývá to z analýzy Nadačního fondu Eduzměna, kterou její autoři představili novinářům. "Je evidentní, že v našem systému chybí střední prvek řízení, který by zabezpečil srovnatelnou úroveň kvality vzdělávání na jednotlivých územích," řekl ředitel Eduzměny Zdeněk Slejška.

V dovednostech a znalostech stejně starých dětí v různých školách proto může vznikat rozdíl až jeden a půl roku školní docházky, uvedli zástupci fondu. Rozdíly v kvalitě škol souvisí podle Eduzměny s výraznou decentralizací českého školství, která je největší mezi zeměmi OECD. Některé české děti tak nyní podle analýzy mohou být svými výsledky například na úrovni Bulharska, jiné naopak Švýcarska či Německa. To přispívá k prohlubování chudoby v některých částech Česka. Ačkoli mezinárodní zkušenosti ukazují, že autonomie škol je důležitým prvkem podpory kvality vzdělávání, v případě ČR se jedná o nedomyšlenou transformaci, uvedli autoři analýzy. Podle nich k ní přispělo hlavně zrušení okresů v roce 2000 a přechod škol k vlastní právní subjektivitě v roce 2003.

Šéfy Českých center v Londýně a New Yorku budou Pela a Konvalina

Českému centru v Londýně bude šéfovat Přemysl Pela, novým ředitelem v New Yorku se stal Miroslav Konvalina. Oba do svých funkcí nastoupí nyní na jaře, v současnosti se předávají funkce. Novináře o tom informoval generální ředitel Českých center Ondřej Černý. Pela má profesní zkušenosti ze státní správy, akademického prostředí i soukromého sektoru. V současné době působí v ústředí Českých center v Praze. V minulosti zastával pozici ředitele Českého centra New York.

Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Konvalina vystřídá na postu ředitelky Barbaru Karpetovou, které letos vypršelo čtyřleté funkční období. Nový šéf chce rozvíjet České centrum New York jako hlavní centrum veřejné diplomacie České republiky v USA. Základem programové skladby má být hudba, divadlo a tanec, výtvarné umění a design, architektura, dále film a literatura. "Česká národní budova se dostala mezi sto nejvýznamnějších budov a historických institucí v New Yorku. Pořádáme v ní den otevřených dveří, který letos připadá na 20. října. Pozvali jsme Jana Williama Drnku, který nafotil Slovanskou epopej v měřítku jedna ku jedné a vydal unikátní publikaci, kterou poprvé představí ve Spojených státech. Stejně jako loni očekáváme návštěvu asi 700 lidí," řekl ČTK Konvalina.

Zastupitelé Brna vyzvali vládu k vyšší podpoře Grand Prix

Brno nesouhlasí s tím, že vláda dala na letošní ročník motocyklové Velké ceny 39 milionů místo požadovaných 65. Žádá vládu o vyšší podporu a vyzvalo ji, aby vstoupila do spolku kraje a města, který Grand Prix pořádá. Schválili to zastupitelé Brna. Motocyklovým závodům kvůli nižší dotaci hrozí, že se letos pojedou naposledy. Spolek má přitom s promotérskou společností Dorna smlouvu na pět ročníků, letos se pojede počtvrté. Brněnské závody světového šampionátu jsou na programu 4. srpna. Loni akce skončila ve ztrátě. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) město a kraj nezvládnou akci utáhnout bez potřebné podpory státu.

Běžci již počtvrté upozorní na těžký návrat vězňů do společnosti

Téměř 500 běžců se letos zapojí do sportovně-charitativního závodu Yellow Ribbon Run, který má upozornit na obtížné možnosti zařazení lidí s trestní minulostí zpět do společnosti. Akce se koná již počtvrté, štafetový závod se uskuteční 25. června na Výstavišti Praha Holešovice. Závod na tiskové konferenci podpořila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). "Věznice máme v současné době přeplněné, to všichni víme. A není smyslem stavět věznice nové, ale najít cesty, jak pomoci lidem - zejména těm lidem, kteří se ocitli ve vězení poprvé a nejsou to žádní recidivisté - aby se vrátili do běžného způsobu života," uvedla Benešová. Akce jako Yellow Ribbon Run tomu podle ní mohou pomoci.

Do běhu se v tomto roce zapojilo zhruba 40 firem a organizací. Žlutou stužkou dávají účastníci závodů najevo, že podporují druhou šanci pro lidi, kteří si odpykali trest odnětí svobody a usilují o návrat do běžného života. V minulém roce se zúčastnilo hlavního štafetového závodu 350 běžců, letos dosahuje podle Veroniky Friebové z centra Rubikon číslo přihlášených téměř 500. Na závod se letos připravuje také 48 vězňů a s nimi lidé s trestní minulostí, kteří se již úspěšně integrovali do společnosti. Akci zahájí koncert vězeňské kapely Wsedě. Za bubny usedne herec Petr Čtvrtníček, který aktivně podporuje myšlenku běhu i projekt Uteč předsudkům. Právě předsudky hrají při zaměstnávání propuštěných vězňů velkou roli, zaměstnavatelé totiž zájemce se záznamem v trestním rejstříku často odmítají.

Skončila modernizaci plzeňského hlavního vlakového nádraží

Plzeňské hlavní nádraží, významný uzel dálkové a regionální železniční dopravy na koridoru z Prahy do Chebu, získalo moderní podobu vlakové křižovatky. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ukončila přestavbu stanice. Cestující mají od loňského prosince nové podchody pod všemi šesti nástupišti. Nové jsou prostory před nádražím a koleje ve směru na Cheb. Stavba, která trvala zhruba 2,5 roku, stála 1,35 miliardy korun, řekla ČTK mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová. Cestující mohou využívat šest nástupišť, na všechna zajišťují výtahy z obou podchodů bezbariérový přístup. Vlaky teď mohou projíždět nádražím rychlostí 80 km/h. Stanice má nový informační systém, protipožární signalizaci, kamerové systémy i přenosové systémy pro dálkové řízení provozu. Dokončenou stavbu podpořil téměř 630 miliony Kč evropský program CEF (Nástroj pro propojení Evropy).

Zájem o manželství se zvedl, téměř polovina svazků se ale rozpadá

Zájem Čechů a Češek o manželství se v posledních letech zvýšil a svateb přibylo. Skoro polovina těchto tradičních svazků se ale rozpadá, i když soužití vydrží déle než dřív (13,2 roku). V roce 2017 rozvodovost dosahovala 47,2 procenta. Nejčastějším důvodem rozvodu byl podle údajů rozdíl povah, názorů a zájmů. Nevěra hrála roli v necelých třech procentech případů. K dalším příčinám patřily zlé nakládání, nezájem o rodinu, alkoholismus či sexuální neshody. Tři pětiny rozvádějících se párů mají nezletilé děti. Velká část rozvedených pak znovu uzavírá sňatek. Čtvrtina z těch, co se znovu ožení či vdají, to udělá do tří let po rozvodu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na 15. května připadá Mezinárodní den rodiny. Sňatek loni uzavřelo zhruba 54.500 párů. Bylo jich tak o 1900 víc než v předchozím roce a nejvíc od roku 2007. Podle statistiků se nejvíc lidé brali v červnu a srpnu. Ženichům bylo nejčastěji 29 let a nevěstám 27 let.

Sociologové a demografové poukazují na to, že se podoba rodiny postupně mění. Není to už jen sezdaná dvojice s potomky. Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství. Po rozvodech je řada rodin neúplných, většinou v jejich čele stojí žena. Po druhých či dalších sňatcích pak vznikají takzvané sešívané rodiny nevlastních rodičů a dětí. Existují duhové rodiny, které tvoří dvě matky či dva otcové s dětmi.

Začíná Eurovize 2019, ČR bude reprezentovat kapela Lake Malawi

V prvním semifinále písňové soutěže Eurovize se dnes v Tel Avivu utkají zástupci 17 zemí. Českou republiku bude na místě reprezentovat se skladbou Friend of a Friend indie-popová kapela Lake Malawi se zpěvákem Albertem Černým. Soutěž se letos koná v Izraeli, protože loni s písní Toy vyhrála izraelská zpěvačka Netta Barzilaiová. Izraelské pořadatelství nicméně od samého počátku budí spory související s palestinsko-izraelským konfliktem. Vítěze budou ze 41 zemí volit televizní diváci a odborná porota. Podle pravidel ale nemohou diváci hlasovat pro zástupce své země.

Festival Oživené kostely v Praze připomene život Karla IV.

Pražské kostely na Novém Městě, které založil císař a král Karel IV., dnes rozezní hudba, která zněla v době jejich vzniku ve 14. století. Koncertní představení doplní dramatizace textů sepsaných Karlem IV. a vyprávění o jeho zakladatelských činech. Festival je rozdělen do tří částí, každá z nich se odehrává v jiném kostele Nového Města a vždy představuje jiný pohled na dobové umění i na osobu samotného císaře. "Diváci se budou moci seznámit s ojedinělou a málo provozovanou hudbou pozdního středověku, se symbolikou architektury, s dobovými kronikářskými záznamy i s osobními úvahami císaře Karla IV," uvedli k projektu jeho autoři, dirigent Igor Angelov a herec Jan Potměšil.

Počasí

Oblačno až zataženo, postupně četné přeháňky, nad 1000 m sněhové. Nejvyšší teploty 7 až 11 °C, na severovýchodě kolem 6 °C, v 1000 m na horách 2 °C.