Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

10-05-2019

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 2,7 procenta

Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 2,7 procenta z březnových tří procent. Bez práce bylo zhruba 210.000 lidí, nejméně od června roku 1997. Oznámil to Úřad práce ČR. Zároveň stoupl počet volných míst, kterých úřad evidoval ke konci dubna téměř 340.000. Situace podle úřadu odpovídá dlouhodobému vývoji na pracovním trhu i ročnímu období. "V plném proudu jsou už i sezonní práce, především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. V dubnu také už naplno běží veřejně prospěšné práce, v jejichž rámci probíhají jarní úklidy veřejných prostranství," sdělila generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Pokles nezaměstnanosti mírně předčil odhady odborníků oslovených ČTK, kteří očekávali snížení na 2,8 procenta. Zaměstnavatelé mají podle úřadu nadále zájem hlavně o pracovníky v technických a dělnických oborech. Na většinu z volných míst nabízených v dubnu byli ochotni přijímat i cizince.

"Dobrou zprávou je, že ubývá lidí, kteří dlouhodobě nemohou najít práci. Za poslední dva roky ubylo celkem 60 procent nezaměstnaných, kteří nemohli najít práci více než dva roky. Naopak počet krátkodobě nezaměstnaných se drží na dlouhodobém průměru," upozornila analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka již letos žádný výraznější pokles nezaměstnanosti očekávat nelze a během roku se podle něj zastaví i tvorba nových pracovních míst. Nicméně podíl nezaměstnaných se bude podle něj i nadále pohybovat v blízkosti historických minim pod třemi procenty.

Nezaměstnanost klesla v dubnu ve všech krajích republiky a v Praze stagnovala na 1,9 procenta. Nejnižší podíl nezaměstnaných měl Pardubický kraj s 1,8 procenta. Vystřídal tak Prahu, která si předtím dlouhodobě držela pozici regionu s nejmenší nezaměstnaností. Naopak největší podíl nezaměstnaných stále zůstává v Moravskoslezském kraji, kde dosáhl 4,4 procenta. Z okresů byla v dubnu nejnižší nezaměstnanost stejně jako v březnu v Praze-východ, kde činila 1,1 procenta. Nejvyšší byla nadále na Karvinsku se 6,9 procenta.

Policisté nebo hasiči se zřejmě dočkají stabilizačních příplatků

Příslušníci bezpečnostních sborů zřejmě budou moci dostávat stabilizační příplatky. Ve vládní novele o úpravě možnosti vedlejších přivýdělků policistů nebo hasičů schválila zavedení příplatků Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident. Příplatky by přiznávali ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. "Cílem je zejména udržení a posílení personální stabilizace bezpečnostního sboru," uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve svém pozměňovacím návrhu, který plénum přijalo navzdory nejednoznačnému postoji bezpečnostního výboru. Na příplatek by nebyl právní nárok. Jeho poskytování by bylo podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev. Hamáčkovu úpravu kritizovala Jana Černochová z opoziční ODS, poukazovala na to, že ministr nevyčíslil rozpočtové dopady. "Nevíme, zda to budou miliony nebo miliardy," podotkla.

Vládní novela příslušníkům bezpečnostních sborů zjednoduší zákonnou možnost přivydělávat si například pedagogickou činností nebo prací v odborových organizacích. Předloha stanoví podmínky i pro další možné vedlejší práce policistů nebo hasičů. Novela služebního zákona reaguje na loňský verdikt Ústavního soudu. Soud zrušil s účinnosti od letošního pololetí pro protiústavnost část zákona, která pravomoc stanovit výjimky z obecného zákazu jiné výdělečné činnosti plně přenášela na ředitele. Podmínky budou nově přímo v zákoně, nikoli ve vnitřních předpisech.

Exekuci na důchod má 90.400 lidí, čtyřikrát víc než před 15 lety

Exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo přes 90.400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit. Ministerstvo práce ČTK sdělilo, že ČSSZ začne v květnu ověřovat, zda by to zvládala. Úředníci by totiž museli procházet spisy všech zadlužených ručně. Podle odborníků na dluhovou problematiku by ale ČSSZ mohla řadu exekucí nechat zastavit, a to kvůli neplatným rozhodčím doložkám z úvěrových smluv. Rozhodoval o tom Ústavní i Nejvyšší soud, který prohlásil rozhodčí doložky v úvěrových smlouvách za neplatné v květnu 2011. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) podotkla, že soudy mají povinnost neoprávněné exekuce zastavovat, měly by to tedy dělat automaticky. Maláčová o tom chce jednat s ministerstvem spravedlnosti.

ČT: Odsouzený exposlanec ČSSD Petr Wolf se skrývá v Paraguayi

Odsouzený bývalý poslanec za ČSSD Petr Wolf, který je od roku 2013 nezvěstný, se podle policie skrývá v Paraguayi. Uvedla to Česká televize (ČT) s tím, že muž zatím nebyl zadržen. Wolf si má odpykat šest let vězení za dotační podvod vůči ministerstvu životního prostředí, do vězení však nikdy nenastoupil.

Wolf byl zvolen poslancem za ČSSD, později stranu opustil. Funkci vykonával v letech 2006 až 2010. Wolf rozsudek označil za nesprávný a nespravedlivý, obvinění podle něj mohlo být politicky motivované. Upozornil na to, že vyšetřování začalo v době, kdy vystoupil z klubu ČSSD a nepodpořil jejího tehdejšího předsedu Jiřího Paroubka. Počátkem roku 2013 Wolf neúspěšně požádal o odložení výkonu trestu. Policie po něm 25. ledna 2013 vyhlásila pátrání, v únoru byl vydán evropský zatykač a v dubnu pak i mezinárodní. Peněžitý trest Wolf s manželkou uhradili ve splátkách. Peníze přicházely na účet soudu i v době, kdy už byl exposlanec na útěku. Wolfův příbuzný za něj podal žádost o milost, kterou ovšem ministerstvo spravedlnosti v únoru 2015 zamítlo.

Ministerstvo nový systém na výplatu dávek spustí asi až v r. 2022

Ministerstvo práce asi ani od roku 2021 nespustí svůj nový jednotný informační systém pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl fungovat od roku 2017. Sněmovna schválila úpravu e-neschopenek, v níž spuštění systému odsunula na rok 2022. ČTK o tom informovali Piráti, kteří odklad kritizovali. Resort kvůli zpoždění příprav už dvakrát prodlužoval o dva roky smlouvu s nynějším dodavatelem, firmou OKSystem. Dvouleté prodloužení vyšlo zhruba na miliardu. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) přitom opakovaně uvedla, že by nové systémy měly fungovat nejpozději do konce roku 2020.

Značky upozorňující na jízdu v protisměru stát instaluje v červnu

Dopravní značky, které upozorňují řidiče na jízdu v protisměru, bude stát instalovat u nájezdů a výjezdu z dálnic na konci června, řekl novinářům ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Počet značek a přesná místa zatím nekonkretizovat, v současnosti je sedm značek na čtyřech místech. Od začátku roku policie řešila 141 případů jízdy v protisměru. O osazení značek na dálnici Kremlík jednal s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). "Chceme tyto značky nasadit všude tam, kde je to potřebné," podotkl po jednání Kremlík. S Hamáčkem se shodli, že budou chtít celý proces urychlit. Policie podle něj předběžně vybrala místa, kde by mohly značky stát, nyní budou tento seznam analyzovat další orgány. Jízda v protisměru je jedna z nejnebezpečnějších situací, která se může na dálnici přihodit. Policie ročně zaznamená 300 takových případů.

Turistů ubytovaných v Česku v 1. čtvrtletí přibylo o 1,8 procenta

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovaly čtyři miliony lidí, což bylo meziročně o 1,8 procenta víc. Počet přenocování se na 10,8 milionu noclehů. Poptávka ze strany zahraničních hostů ale po několika letech nepřetržitého růstu v prvních třech měsících letošního roku klesla, uvedl Český statistický úřad.

Hostů z ciziny bylo v prvním čtvrtletí více než domácích. V porovnání s loňským rokem se ale jejich počet snížil o 0,2 procenta. Domácích hostů naproti tomu o 3,8 procenta přibylo. Z cizinců bylo tradičně nejvíc turistů z Německa - 408.000 a nadále tvořili zhruba pětinu zahraniční klientely v ubytovacích zařízeních v ČR. V porovnání s loňskem ale jejich počet klesl o 2,6 procenta. Méně než před rokem se ubytovalo také Rakušanů, návštěvnost ze zbylých okolních zemí ale rostla. Počet návštěvníků se meziročně zvýšil ve většině krajů. "Nadprůměrnou dynamiku růstu příjezdů zaznamenal Jihomoravský kraj (o 7,2 procenta), Královéhradecký kraj (o 5,2 procenta) nebo Vysočina (o 5,1 procenta)," uvedl ČSÚ.

Výsledky cestovního ruchu v Česku za první čtvrtletí letošního roku odrážejí podle analytiků vývoj tuzemské a světové ekonomiky. Zatímco zahraničních hostů v meziročním srovnání v hotelích a penzionech v ČR mírně ubylo, českých přibylo. Souvisí to s dobrou ekonomickou situací Čechů, jejich růstem mezd a ochotou utrácet. U mírného poklesu hostů z ciziny se naopak začíná projevovat negativní očekávaní související s hospodářským zpomalením západoevropských ekonomik. Odborníci také poukazují na to, že přibylo návštěvníků z Ukrajiny a arabských zemí.

Povinná školní docházka byla v tuzemsku zavedena před 150 lety

Vzdělávání žáků v českých zemích prošlo v minulosti dlouhým vývojem. V polovině 18. století bylo školství podle historiků v dost neutěšeném stavu, a to po všech stránkách. Výraznou změnou bylo přijetí Všeobecného školního řádu v roce 1774, který zavedl docházku do škol. Povinná však tehdy ještě nebyla. Situace se změnila až před 150 lety, 14. května 1869, kdy byl přijat školský zákon, který povinnou školní docházku definitivně zavedl. "Rádi bychom viděli, kdyby rodičové svých dětí ve věku šesti až 12 let do škol posílali," uvedla císařovna Marie Terezie při zavedení první školské reformy (nejen) v českých zemích.

Školský zákon určil také sankce (od pokut až po pobyt ve vězení) pro rodiče, kteří na pravidelnou docházku svých dětí příliš nedbali. Začaly tehdy vznikat první školy s různými specializovanými učebnami, například pro výuku přírodních věd. Zákon též zřídil středoškolské učitelské ústavy, formuloval zásady pro financování školství a řešil i rozsah výukového úvazku učitelů. V návaznosti na školský zákon pak byly ve školách v roce 1870 zrušeny tělesné tresty a o pět let později zrovnoprávněn plat učitelek s platem učitelů. Zákon z roku 1869 platil s drobnějšími úpravami až do přijetí zákona o jednotné škole v roce 1948.

Vědci z Mendelovy univerzity uvařili netradiční pivní speciál

Pivní speciál z neobvyklého sladu uvařili vědci z brněnské Mendelovy univerzity ve spolupráci s Pivovarem Richard. Další z výročních speciálů ke 100. výročí založení vysoké školy pojmenovali Gregorův ležák a na jeho výrobu použili slad vyrobený z černého ječmene Nudimelanocrithon. Specialitu, které vědci vyrobili pouze 10 hektolitrů, mohou zájemci koupit v Akademické vinotéce, v průběhu týdne ji mohou ochutnat i v hospodách U Richarda v Údolní ulici a v Žebětíně.

Se speciály začali výzkumníci letos. Hned první Ležák 1919 získal ocenění na odborné soutěži Pivex. V průběhu roku bude následovat ještě Mendelovo nealkoholické pivo, které má přiblížit aktivitu studentů na škole a jejich výzkumnou činnost. Poslední z letošní řady bude studentský speciál, který bude vycházet z iniciativy studentů. Budou moci navrhnout vhodné postupy, suroviny, kvasné procesy i design.

Na Broumovsku vzplane vatra proti návratu vlkům

Chovatelé z Broumovska se poprvé připojí k mezinárodní akci za ochranu pastevectví před vlky. Večer ve Vernéřovicích na Broumovsku vzplane protestní vatra. Desítky chovatelů z Broumovska tím chtějí vyslovit nesouhlas s návratem vlků. ČTK to řekl starosta Vernéřovic a organizátor akce Tomáš Havrlant. První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015. Od té doby zadávili vlci stovky ovcí, koz, telat a také mnoho kusů divoké zvěře. "Oheň je symbolem bezpečí, vzájemné spolupráce, ochrany lidí před šelmami. Chceme tím vyjádřit, že ne všichni obyvatelé venkova jsou nadšeni, že se vlci vrátili. Loni 10. května vzplály ohně na více než tisícovce míst po celé Evropě," řekl ČTK Havrlant. Je jedním z nespokojených farmářů z Broumovska, kteří zažalovali stát.

U českých soudů se farmáři domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován. U nižších soudních instancí neuspěli. Podle Havrlanta škody způsobené vlky stoupají v řadě evropských zemích. I když stát v poslední době za mrtvá zvířata vyplácí náhrady v odpovídající výši, problém to neřeší, řekl ČTK. "V této hustě zalidněné, kulturní krajině, nemá vlk své místo," řekl Havrlant. Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko ČTK řekl, že redukce počtu vlků za účelem snížení škod na zvířatech není cestou. Farmáři by si podle něj svá stáda měli důsledně zabezpečit elektrickými ohradníky a pořídit si ovčácké psy.

Po první značené trase mohli turisté vyrazit v květnu 1889

České země se pyšní jednou z nejhustších a také nejkvalitnějších sítí značených turistických tras v Evropě. Po celém území ČR se mohou turisté setkat s malými čtverci s barevným pruhem uprostřed, namalovanými na stromech, sloupech nebo kamenech u cest, které vyznačují turistické stezky. Ta první vznikla před 130 lety, 11. května 1889 ji vyznačili značkaři Klubu českých turistů (KČT) mezi Štěchovicemi a nedalekými Svatojánskými proudy. Do dnešních dnů se ale trasa kvůli pozdějšímu vzniku Slapské přehrady v těchto místech nedochovala.

Dodnes si však turisté mohou projít druhou nejstarší trasu, která vznikla o pár měsíců později v roce 1889. Vede z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn. Trasa, která je označena číslem 001, je dlouhá necelých 20 kilometrů, středně fyzicky náročná a nese název Cesta Vojty Náprstka po zakladatelovi a prvním předsedovi KČT. Nyní je v ČR vyznačeno téměř 43.000 kilometrů pěších tras.

Soňa Vomáčková se jako druhá žena dostala na vrchol Lhoce

Na vrcholu Lhoce, čtvrté nejvyšší hory světa, stanula před 20 lety, 11. května 1999, první Češka - tehdy sedmadvacetiletá Soňa Vomáčková, rozená Boštíková. Spolu s ní vystoupili na vrchol ležící v nadmořské výšce 8516 metrů nad mořem také Josef Šimůnek a Šerpa Lhakpa Dorjee a o den později je pak následovali ještě Josef Morávek a Zdeněk Hrubý.

Po tragicky zemřelé Francouzce Chantal Mauditové se Soňa Vomáčková stala teprve druhou ženou, která vrcholu Lhoce dosáhla, primát jí však patří v tom, že to dokázala bez použití kyslíku. Výstupem na špici Lhoce zároveň posunula svůj výškový rekord z Makalu o dalších 53 výškových metrů. Makalu, pátý nejvyšší světový vrchol, zdolala rok předtím a rovněž s Josefem Šimůnkem a jako první žena bez kyslíkového přístroje. Již v roce 1997 se tato rodačka z Boskovic (22. září 1971) stala první Češkou, která zdolala nejvyšší horu severní Ameriky Denali (dříve Mount McKinley).

Počasí

Oblačno až polojasno, zpočátku místy až zataženo. Místy, zejména v severovýchodní polovině území přeháňky, ojediněle bouřky. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C, v 1000 m na horách kolem 9 °C.

10-05-2019