Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

02-05-2019

Prezident Zeman podepsal novelu, která zavádí zdanění náhrad pro církve

Církve budou od příštího roku hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman, informoval v tiskové zprávě mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zdanění náhrad ale ještě může zrušit Ústavní soud. Napadnout je chce část senátorů i poslanců, podle nichž je protiústavní.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc. Předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek ve společném prohlášení minulý týden uvedli, že zdanění finančních náhrad způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Novelu považují za nemravnou a protiústavní.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

ČNB zhoršila odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta. Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,3 koruny za euro a příští rok koruna posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V předchozí únorové prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25 korun za euro a příští rok 24,20 Kč/EUR. V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku zvýšila na dvě procenta. V únoru počítala s 1,9 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2020 odhad banka ponechala na dvou procentech.

Schodek rozpočtu ke konci dubna stoupl na 29,7 miliardy

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 29,7 miliardy korun z březnových 9,2 miliardy korun. Loni v dubnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 0,8 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v průběhu prvních čtyř měsíců loni získal rozpočet mimořádně 20,7 miliardy korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Důvodem vyššího schodku jsou podle MF také výdaje na společné programy EU a České republiky za 41,3 miliardy korun, které tak meziročně stouply o 40 procent. Stát rovněž již v první třetině roku předfinancoval řadu výdajů plánovaných na celý rok 2019.

Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci dubna skončil podle ministerstva se schodkem 27,2 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 21,7 miliardy korun.

SSHR: Do rafinerie v Litvínově teče ropa ze státních rezerv

Do rafinérie petrochemického holdingu v Litvínově od středy teče ropa ze státních hmotných rezerv. Na čtvrtečním tiskovém briefingu v Nelahozevsi to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Náklady spojené se zápůjčkou zaplatí Unipetrol, měly by být v řádu 70 milionů korun. Státní ropa dočasně nahradí znečištěnou surovinu z ropovodu Družba. "Zásoby by rafinérii Litvínov stačit na 15 až 20 dnů výroby. Je to přesně to kritické období, ve kterém se dá předpokládat, že ropa (ropovodem Družba) do České republiky prostě nebude proudit," sdělil předseda správy. Unipetrol podle něj vrátí ropu zpět do skladů Mero, až se situace vrátí k normálu. Na cestu čisté ropy, která už je na hranicích Ruska s Běloruskem, do ČR je podle Švagra potřeba 13 až 15 dní. V Česku by tak mohla být kolem 15. května, dodal. Minulý týden se do ropovodu Družba dostala ropa znečištěná organickým chloridem, který může poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod proto dovoz sirné ruské ropy zastavily.

ČNB zvýšila úrokové sazby, základní stoupla na dvě procenta

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského listopadu. ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Nová ministryně spravedlnosti uvažuje o změně v systému státních zastupitelství a soudů

Čerstvě jmenovaná ministryně spravedlnosti Marie Benešová za hnutí ANO by chtěla změnit soustavu státních zastupitelství a soudů. Řekla to v rozhovoru pro Lidové noviny s tím, že současná soustava čtyř stupňů justice tedy okresních, krajských, vrchních a nejvyšších soudů a státních zastupitelství je na malou zemi jako je Česko příliš. Změny by vedly ke zrušení vrchních státních zastupitelství v i vrchních soudů v Praze a Olomouci. Pravomoci vrchních žalobců by tak podle ministryně mohly přejít na ty krajské. Benešová ale zároveň řekla, že jde o předběžnou úvahu. Chce počkat na analýzu práce obou vrchních státních zastupitelství i na názor odborníků. S tím, že bude respektovat většinový názor.

Soudcovská unie nevylučuje možnost zeštíhlení justiční soustavy, žádá ale hloubkovou analýzu a odbornou diskusi. Unie státních zástupců navíc upozornila, že zrušení vrchních soudů by vyžadovalo změnu ústavy, a tedy získání ústavní většiny v obou komorách Parlamentu. Na dotaz ČTK to uvedli prezidenti profesních organizací Daniela Zemanová a Jan Lata.

Babiš: Operátoři by měli spustit sítě páté generace do roku 2024

Operátoři dostanou po aukci kmitočtů pro sítě páté generace (5G) čas do roku 2024 na spuštění sítí pro komerční provoz. Na čtvrteční konferenci v Praze o zajištění bezpečnosti při zavádění těchto mobilních sítí to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády očekává, že technologie přinese větší změnu, než v minulosti znamenal nástup mobilních telefonů. Podle něj posune vpřed všechna odvětví včetně výroby, energetiky či zemědělství. "Očekávám, že pásmo pro 5G sítě bude rozděleno mezi operátory v roce 2020 po aukci kmitočtů v listopadu 2019," uvedl Babiš. Vláda předpokládá, že chystaná aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz by mohla vynést kolem osmi miliard korun, podobně jako předchozí soutěž o frekvence pro LTE v roce 2013. Premiér také apeloval na změnu způsobu spolupráce na úrovni kybernetické bezpečnosti. "Již dnes chráníme sítě proti špionáži, kybernetickému zločinu a průmyslové systémy před napadením. Toto se s 5G změní. Ochranou sítě páté generace budeme chránit samotnou strukturu naší společnosti, naši schopnost rozvíjet se, nebo dokonce existovat," uvedl Babiš.

V ČR je rozestavěno 140 km nových dálnic, letos se otevře 26 kilometrů

V Česku je v současnosti rozestavěno 39 dálnic a silnic první třídy. Celkově jde o 140 kilometrů nových dálnic, 52 kilometrů oprav dálnice D1 a 63 kilometrů silnic první třídy. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Letos by mělo být otevřeno zhruba 26 kilometrů nových dálnic, loni stát zprovoznil čtyři kilometry. V ČR je v současnosti zprovozněno 1248 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů první třídy. Nejdelším dálničním úsekem, který chtějí silničáři dokončit ještě letos, je více než 14kilometrová trasa mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou. Jde o prodloužení dálnice D1. Otevřít by se měly také osmikilometrový úsek Bošilec-Ševětín na D3 a dálniční křižovatka u Olšan na D46. Dalších téměř 25 kilometrů plánují silničáři letos otevřít na silnicích první třídy. Na pěti úsecích také pokračují opravy D1, letos by měly začít práce i na dvou zbývajících úsecích. Žádný z nich ovšem nebude letos otevřen.

Stát chce letos zahájit stavbu 178 kilometrů silnic a dálnic, nejvíc na jihočeské D3. Ministerstvo dopravy je kvůli pomalému tempu výstavby dlouhodobě kritizováno, podle analytiků Česko zaostává za okolními státy. Právě výstavbu silnic a její urychlení zmínil jako svou hlavní prioritu nový ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).

Ceny pohonných hmot v Česku dál rostou, nejdražší jsou na Vysočině a v Praze

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují. Litr benzinu teď stojí v průměru 32 korun a 94 haléřů. Za naftu zaplatí řidiči 32 korun a 26 haléřů. Ukazují to údaje společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejdražší pohonné hmoty jsou na čerpacích stanicích na Vysočině a v Praze. Naopak nejlevněji vyjde nafta v Jihočeském kraji, benzin pak v Moravskoslezském regionu.

Paliva v Česku zdražují od poloviny února. Předtím čtvrt roku zlevňovala.

Zisk automobilky Škoda v 1. čtvrtletí klesl o 6,2 procenta

Provozní zisk české automobilky Škoda Auto klesl v prvním čtvrtletí o 6,2 procenta na 410 milionů eur (10,5 miliardy Kč). Přispěl k tomu nepříznivý vývoj směnných kurzů a vyšší náklady. Tržby stouply o 8,2 procenta na 4,9 miliardy eur (125,6 miliardy Kč). Vyplývá to z prohlášení, které zveřejnila mateřská firma Volkswagen. Škoda Auto již dříve uvedla, že dodala v prvním čtvrtletí zákazníkům 307.600 aut, což znamená meziroční pokles o 2,9 procenta. Prodeje ovlivnil pokles celkového trhu v Číně. Volkswagen dodal, že vysoká byla poptávka zvláště po modelech Karoq a Kodiaq. Škoda v současnosti nabízí devět modelových řad automobilů. V roce 2018 dodala zákazníkům celosvětově více než 1,25 milionu vozů. Do roku 2025 chce ročně prodávat dva miliony aut.

Policie loni zabavila přes 100 kilo pervitinu, většina pocházela z vietnamských varen

Policistům z Národní protidrogové centrály se loni podařilo zabavit 106 kilogramů metamfetaminu neboli pervitinu. Je to druhé největší množství drogy v historii centrály. Většinu, téměř 70 procent, vyrobily vietnamské zločinecké skupiny, které drogu prodávají dál do Německa, Rakouska, Francie nebo severských zemí. Podle ředitele Protidrogového útvaru Jakuba Frydrycha se už několik let potvrzuje trend, že se varny přesouvají do okolních států, kde je odbyt, například do Polska nebo Nizozemska. Přesto z průměrně 300 odhalených varen v Evropě ročně, je v Česku kolem 270.

Česko-vietnamská společnost vede od roku 2013 osvětovou protidrogovou kampaň. Snaží se v ní upozornit na to, že rozsáhlá vietnamská drogová mafie narušuje vztahy Čechů a Vietnamců, kteří v tuzemsku legálně žijí a pracují.

Spotřeba vody loni stoupla, průměrný Čech denně spotřeboval 89 l

Spotřeba vody loni v Česku dál stoupla. Její celková spotřeba meziročně vzrostla o 1,8 litru na 133,5 litru na osobu a den, v domácnostech pak průměrný Čech spotřeboval denně 89,2 litru vody. To je o 0,6 litru více než v předchozím roce. Stouplo i vodné a stočné. Data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností stoupá již několik let. Na minimu byla jejich spotřeba v roce 2013, kdy se v domácnostech spotřebovalo 87,1 litru na osobu a den. I nyní jde však stále zhruba o poloviční hodnoty proti spotřebě na konci 80. let, kdy se pohybovala kolem 170 litrů denně na osobu. "Nejvyšší spotřeba vody v domácnostech je v Praze. Převyšuje 107 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je přibližně o 32 litrů menší," uvedla Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

V Česku pokračují státní maturitní zkoušky

Didaktickými testy pokračují v Česku státní maturitní zkoušky. Testy navazují na písemnou část zkoušky z češtiny a cizích jazyků, která se konala 10. a 11. dubna. Přihlásilo se k nim přes 68 tisíc studentů. Všichni píší povinně didaktický test z českého jazyka. Jako druhý předmět si vybírali mezi cizím jazykem a matematikou. Právě tu si každý rok volí stále méně maturantů. Letos tuto zkoušku píše každý pátý přihlášený. Z cizích jazyků je nejoblíbenější angličtina. Maturovat by z ní mělo přes 50 tisíc středoškoláků. Necelá tři procenta si zvolila němčinu, ještě méně ruštinu, španělštinu nebo francouzštinu.

Ředitelé středních škol obdrží výsledky testů od Cermatu 15. května. Nejpozději další den je musí sdělit žákům. Výsledky písemných prací se ředitelé dozvědí později, ale vždy do začátku ústní maturity daného žáka. Ústní zkoušky státních maturit i zkoušky na úrovni školy se budou konat mezi 16. květnem a 10. červnem. Konkrétní termíny vypisují ředitelé škol. Všichni úspěšní maturanti by měli dostat maturitní vysvědčení do 12. června.

Národní muzeum získalo předměty z pozůstalosti manželů Benešových

Národní muzeum získalo předměty z pozůstalosti bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše a jeho manželky Hany. Na českém velvyslanectví ve Washingtonu je převzal ministr kultury Antonín Staněk a ředitel muzea Michal Lukeš. ČTK to sdělila mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová. Věci dosud vlastnila praneteř Benešových Hana Regina Pohlová, která do USA emigrovala v roce 1986. Muzeum získává do svých sbírek například persiánový kožich, ve kterém Hana Benešová poprvé vstoupila na americkou půdu, Benešovu osobní holičskou soupravu nebo fotografie, které dokumentují život manželů. Jedná se o více než padesát předmětů a stovky fotografií.

Edvard Beneš byl československým prezidentem v letech 1935 až 1938 a poté 1945 až 1948. Blízký spolupracovník první hlavy státu Tomáše Garrigua Masaryka se významně zasloužil o vznik a mezinárodní uznání první československé republiky. Zároveň byl ale i jedním z předních aktérů osudových okamžiků české historie 20. století - přijetí mnichovského diktátu v roce 1938 a převzetí moci komunisty o deset let později.

Ve věku 76 let zemřel textař a kulinářský kritik Poštulka

Ve věku 76 let zemřel 1. května textař Vladimír Poštulka. Ve čtvrtek to potvrdila Poštulkova neteř Jiřina Žídková. Poštulka byl také publicista a věnoval se psaní o jídle. Byl autorem textů k mnoha písničkám známým především v 70. a 80. letech, k těm nejpopulárnějším patřily Sladké mámení, Veď mě dál cesto má, Nedělní ráno, Nechoď do kláštera, Bludička Julie, Pojď stoupat jak dým nebo Pojď dál a zpívej. Je také autorem divadelních her či scénářů k filmům Evžen mezi námi, Všechno nebo nic nebo AEIOU. V roce 2008 vyšel jeho román Blues pro Stalina, již předtím za tento text získal druhé místo v soutěži o nejlepší nerealizovaný scénář v rámci filmových cen Český lev. V roce 2015 dostal Cenu Josefa Škvoreckého pro nejlepší českou literární prózu za román Hřbitovní kvítí na smetaně.

Podle Blesku Poštulka podlehl následkům zranění, když na konci roku upadl a udeřil se do hlavy. I po zásahu lékařů upadl do kómatu, z něhož se neprobral. Ve středu zemřel v pražské Nemocnici Na Františku.

Sparta uctí Šuralovu památku speciálními dresy, pak je vydraží

Fotbalisté pražské Sparty uctí v sobotním úvodním utkání nadstavby první ligy proti Ostravě památku reprezentanta a svého bývalého kapitána Josefa Šurala, jenž v pondělí zahynul v Turecku při autonehodě. Hráči vyběhnou k zápasu ve speciálních dresech, které pak půjdou do dražby a výtěžek bude věnován rodině zesnulého útočníka. Před utkáním se bude držet minuta ticha. Sparta o tom informovala na svém webu. Základní jedenáctka sparťanů vejde na trávník v dresech se Šuralovou jmenovkou a číslem 23, které fotbalista nosil, než v zimě odešel z Letné do Alanyasporu. Na prsou budou mít nápis "Nezapomeneme" místo v této sezoně tradiční výroční číslovky 125. Ve speciálních dresech Pražané absolvují předzápasový ceremoniál včetně minuty ticha, utkání pak odehrají ve vlastních sadách. Po zápase celý tým jedenáctku dresů s číslem 23 podepíše a speciální edice půjde do dražby. Její výtěžek bude věnován Šuralově rodině. Dvacetinásobný reprezentant po sobě zanechal manželku a dvě dcery, jedné je pět let a druhé teprve tři měsíce.

Šural zemřel v pondělí v nemocnici poté, co minibus, kterým s dalšími šesti spoluhráči z Alanyasporu cestoval ze zápasu na hřišti Kayserisporu, sjel ze silnice a otočil se. Český hráč podle tureckých médií vypadl z vozu a utrpěl mnohačetná zranění. Nehodu údajně zavinil řidič, jenž usnul za volantem. Pohřeb bude mít Šural v neděli v Brně, kde začínal s fotbalem. Minutou ticha uctí hráčovu památku před sobotním domácím utkáním se Slavií i Liberec, kde ofenzivní záložník či útočník získal v roce 2012 svůj jediný ligový titul.

Počasí na pátek

Zataženo až oblačno, v jihovýchodní polovině území déšť nebo přeháňky, ojediněle i bouřky. Na ostatním území srážky jen místy, na severu a severozápadě nad 900 m smíšené nebo sněhové. Během dne od severozápadu ustávání srážek a místy přechodně i polojasno. Nejvyšší teploty 10 až 14 °C, na Moravě až 16 °C, na horách kolem 4 stupňů Celsia.

02-05-2019