Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

12-03-2019

Osobnosti dostaly medaile za zásluhy o členství v NATO

Lidé, kteří se zasloužili o členství České republiky v NATO a o českou diplomacii, obdrželi nové medaile ministerstva zahraničí. U příležitosti výročí vstupu České republiky do NATO byli oceněni například bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, někdejší generální tajemník NATO George Robertson nebo bývalí ministři obrany a zahraničí či představitelé české armády. Medaili za zásluhy o diplomacii předal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) 14 lidem.

Albrightová stála v době prvního rozšiřování Severoatlantické aliance o země někdejšího východního bloku v čele americké diplomacie. Pražská rodačka byla silnou zastánkyní přijetí někdejších nepřátel z Varšavské smlouvy do NATO. Dvacáté výročí rozšíření je podle ní příležitostí oslavovat úspěchy, kterých NATO dosáhlo, ale zároveň si připomenout, že NATO není jen vojenskou, ale i politickou aliancí, která stojí na demokratických principech. Petříček ocenil také dva generální tajemníky aliance George Robertsona a Javiera Solanu, kteří vedli alianci v době přípravy rozšiřování a v době prvních let členství ČR v NATO. Další medaile dostali čeští politici a představitelé armády. Vyznamenáni byli například bývalí ministři zahraničí Jaroslav Šedivý, Jan Kavan a Karel Schwarzenberg a ministři obrany Vladimír Vetchý, Alexandr Vondra a Luboš Dobrovský. Nové ocenění navrhl Pavel Holý z Vojenského historického ústavu. Na lícní straně stříbrné medaile je vyobrazen Černínský palác a nápis "Za zásluhy o diplomacii", na rubu je symbolická zeměkoule překrytá obrysem mapy České republiky, dále logo ministerstva zahraničí a číslo každé medaile.

Zeman: Pokud Afghánistán ovládne Tálibán, bude z něj útočit

Prezident Miloš Zeman varoval před vyjednáváním s Tálibánem za zády afghánské vlády. Pokud podle něj toto hnutí Afghánistán ovládne, vytvoří z něj teroristickou základnu, ze které bude útočit na euroatlantickou civilizaci. Zeman to řekl na Pražském hradě při oslavách výročí 20 let od vstupu České republiky, Polska a Maďarska do NATO. Zeman připomněl, že dva roky po rozšíření NATO teroristé zaútočili v New Yorku, po kterém aliance v odvetě napadla hnutí Tálibán. "Jsem si vědom, že z války v Afghánistánu je mnoho lidí unaveno. Ale tehdy v roce 2001 jsem řekl, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje," poznamenal prezident. Nyní se podle něj "kdesi v Kataru" s Tálibánem jedná v naději, že se "z tygra stane vegetarián a už nebude vraždit". "Ve skutečnosti tygr zůstane tygrem," řekl.

Pokud podle Zemana NATO Tálibánu dovolí, aby Afghánistán ovládl, vytvoří z něj teroristickou základnu, ze které bude útočit na euroatlantickou civilizaci. Dodal, že jednání se konají "za zády afghánské vlády". Poukázal na podobnost s mnichovskou dohodou. Zeman zároveň připomněl 14 českých vojáků, kteří v Afghánistánu padli. "Jsme povinní nezpronevěřit se jejich památce. Právě proto jsem přesvědčen a opakuji to po 18 letech znovu. S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje," řekl Zeman.

Prezident Miloš Zeman by povinnost vydávat dvě procenta HDP na obranu nenařizoval zákonem. Většina českých politiků má podle něj vůli této hranice dosáhnout. Zeman to řekl ČTK v rozhovoru věnovaném 20. výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Zopakoval svou podporu pořízení dronů. Česká republika se zavázala vydávat dvě procenta svého HDP na obranu vstupem do NATO, dlouhodobě se jí to ale nedaří. Nyní má ministerstvo obrany k dispozici necelých 1,2 procenta HDP, nedávno to bylo i méně než procento. Zeman zopakoval, že za jeho vlády v době vstupu do aliance ČR dvou procent dosáhla. Nyní Česko spojencům slibuje, že dvou procent obranných výdajů dosáhne v roce 2024.

Babiš: Členství v NATO je v existenčním zájmu Česka

Členství v Severoatlantické alianci je v existenčním zájmu Česka, země této velikosti se sama neubrání. Na konferenci ke 20. výročí českého vstupu do NATO to na Pražském hradě řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vyzval také alianci, aby se ještě víc než nyní zaměřila na boj proti mezinárodnímu terorismu, který považuje za hlavní hrozbu. "Historie 20. století nám ukázala, že země naší velikosti se sama neubrání. Proto je naším existenčním zájmem být členem tohoto obranného spolku," řekl Babiš. Být členem NATO podle něj také znamená, že jsme spolehlivým partnerem, který ctí zásady svobody a demokracie a za kterého jsou partneři připraveni se zasadit. Za chybu označil, že NATO nebylo aktivnější v boji proti takzvanému Islámskému státu v Sýrii a v Iráku. Zopakoval také závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP nejpozději v roce 2024. Premiér připomněl rovněž památku českých vojáků, kteří zahynuli v misi NATO v Afghánistánu.

Severoatlantická aliance nemá zájem o eskalaci vztahu s Ruskem. Aby se ale vzájemný vztah mohl zlepšovat, musí Moskva dodržovat mezinárodní právo a respektovat zahraničněpolitické směřování svých sousedů, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Zároveň upozornil na to, že mezinárodní terorismus zůstává pro alianci hrozbou. Vyslovil se i pro posilování obranné spolupráce v Evropské unii, které ale podle něj musí být chápáno jako posilování evropského pilíře NATO. Posilování obrany je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) kvůli zhoršené bezpečnostní situaci posledních let nezbytností. Ppoznamenal, že v 90. letech si muselo Česko garantovat svou obranu samo. Příprava na členství a následně samo členství ale podle něj dalo české obraně opět řád. Připomněl českou účast na zahraničních misích, zejména v Afghánistánu, kde působí zhruba 360 českých vojáků. Od roku 2002 se v zemi vystřídalo více než 10.500 vojáků.

Také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODSú uvedl, že Severoatlantická aliance (NATO) je pro Českou republiku zárukou bezpečí. Úvahy o zřízení evropské armády jsou podle něj zcela liché. "My žádné miniNATO nepotřebujeme," zdůraznil. NATO si podle něj nemůže dovolit prohrát bitvu o Velkou Británii jako Evropská unie. Předseda dolní parlamentní komory Radek Vondráček (ANO) poukázal nejen na výši investic do armády, ale hlavně na potřebnost promyšlených akvizic. Připomenul přitom tradice a ambice českého zbrojního průmyslu a nutnost prohlubování výzkumu v tomto oboru. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD)uvedl, že bezpečnostní hrozby současnosti jsou složitější, rafinovanější a nemají hranice. "Žádný stát si s nimi sám neporadí, proto musíme spolupracovat, proto je naše členství v alianci tak důležité," konstatoval. Jako ministr vnitra zdůraznil, že Česko patří mezi nejbezpečnější země, a i díky členství v alianci. Země podle něj nikdy neměla tak silné bezpečnostní garance jako nyní.

Vytvoření plnohodnotné evropské armády je chimérou a mohlo by vzbudit ve Washingtonu dojem, že Evropa Spojené státy nepotřebuje, řekl bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra. Zdůraznil přitom, že ČR NATO potřebuje víc než kdy dřív, a to kvůli hrozbám islamistického radikalismu, asertivního Ruska i vlivu Číny. Česká republika podle Vondry jakožto středně velká nebo menší země "neokouzlí velikostí armády" či "mohutností bank", proto se před 20 lety v úsilí o členství v NATO profilovala hodnotově. Přesto ale princip něco za něco v mezinárodních vztazích hraje velkou roli, doplnil Vondra a zdůraznil nutnost plnit závazek výdajů dvou procent HDP na obranu.

Albrightová varovala před podkopáváním demokracie v zemích NATO

Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová varovala před podkopáváním demokracie v zemích NATO, které podle ní pomáhá nepřátelům. Citovala někdejšího amerického prezidenta Billa Clintona, podle něhož rozšíření alianci posílilo. Albrightová upozornila na to, že v řadě zemí NATO sílí nacionalismus a někde jsou přijímány zákony k oslabení opozice nebo médií. Někteří představitelé podle ní říkají, že před svobodou mají přednost jiné priority. Vyzvala k vystoupení proti těmto tendencím. Někdejší ministryně na konferenci také přednesla vzkaz od Clintona, za jehož prezidentského mandátu Česko do NATO vstoupilo. Podle Clintona se ukázalo, že rozšíření NATO byla správná věc, která alianci posílila. Vzhledem k bezpečnostní situaci v nynějším světě je podle bývalého amerického prezidenta spojenectví NATO důležitější než kdy předtím. Clinton se také vyslovil pro další rozšiřování aliance.

Madeleine Albrightová při setkání s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou vyjádřila přání, aby přijel do USA a jednal se zástupci Kongresu. Kubera na Pražském hradě na pozadí konference, která se konala u příležitosti 20. výročí vstupu ČR do NATO, jako jediný z českých ústavních činitelů měl s Albrightovou bilaterální jednání. Daroval Albrightové brož ve tvaru lipového listu. Tiskový odbor Senátu ČTK sdělil, že šperk je z dílny českých šperkařů a jde o standardní protokolární dar Senátu. Lípa je českým národním stromem.

Maďaři měli v důsledku historických zkušeností v sobě zakořeněné, že jsou sami a nemají spojence. Proto v roce 1997 v referendu 85 procent Maďarů hlasovalo pro členství v NATO. Dnes je Maďarsko zavedeným členem aliance a přispívá svým dílem. U příležitosti oslav 20. výročí vstupu Maďarska, Polska a ČR do NATO to na Pražském hradě řekl maďarský prezident János Áder. Ve svém projevu opakovaně vyzdvihl důležitost spojenců, přičemž ve vztahu k visegrádské skupině (V4) citoval slovenského prezidenta Andreje Kisku, který řekl, že "obavy našich přátel jsou i našimi obavami". Slovenský prezident Andrej Kiska také odmítl snahy o to, aby si střední Evropa hrála na most, který spojuje Východ a Západ. Apeloval na posílení obranných výdajů v celé Evropě, která podle něj v tomto směru propastně zaostává za Spojenými státy. Slovenský prezident také varoval před zpochybňováním hrozby pro NATO, která přichází z Ruska.

Pamětníci: Před dvaceti lety nebyl vstup ČR do NATO předem jistý

Po dvaceti letech českého členství v NATO se zdá vstup země do západního vojenského spojenectví v březnu 1999 jako logický a nevyhnutelný krok, podle pamětníků však věc tehdy nebyla tak jednoznačná. Španěl Jorge Domecq, někdejší ředitel kanceláře tehdejšího generálního tajemníka NATO Javiera Solany, a bývalý alianční mluvčí Jamie Shea se shodují na klíčové roli, kterou hrála americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, připomínají i dlouhodobé úsilí českého prezidenta Václava Havla a diplomatů, jako byl následný český velvyslanec u NATO Karel Kovanda. "Před dvaceti lety to byla doba, kdy jsme naprosto změnili podobu NATO. Vstoupily tři země, které byly po řadu let zcela odříznuty od Evropy, změnili jsme velitelskou strukturu, která byla adaptována na zahraniční mise," vzpomíná Domecq, nynější šéf Evropské obranné agentury (EDA). Mezi zástupci postkomunistických zemí byl Havel podle Shea jednoznačně nejpřesvědčivějším politikem s jasným morálním profilem i výraznými komunikačními schopnostmi. "Dnes se to bere jako daná věc, ale v té době panovala v určitých kruzích v USA i v západní Evropě vůči rozšíření značná skepse," připomíná Shea. Zmiňováno bylo, že bude třeba bránit území států, jejichž armády nejsou často na dostatečné úrovni a tedy pro alianci nemají přidanou hodnotu, panovaly také obavy z možné negativní ruské reakce. Havlova jasná připomínka toho, že samy středoevropské státy si návrat do euroatlantického prostoru přejí, tak byla pro podporu rozšíření podle někdejšího mluvčího NATO velmi významná.

V rozhovoru se zpravodajem ČTK Domecq také připomněl, že jen krátce po vstupu trojice středoevropských států zahájilo NATO svou desítky dní trvající leteckou kampaň kvůli Kosovu. Operace, která byla pro mnohé v Evropě šokem, podle něj ukázala, že noví členové musí umět přijmout odpovědnost za společné rozhodování. "Myslím, že Česko chápalo, jak by bylo krátce po vstupu komplikované zůstat mimo společné úsilí," míní Domecq. "Asi to nebyl úplně ten scénář, který si v Praze při vstupu představovali," vzpomíná někdejší mluvčí NATO Shea, který se nyní věnuje akademické dráze. A pamatuji si, že Česko patřilo mezi země, které s tím měly větší problémy," připomíná někdejší šéf Solanovy kanceláře.

Babiš dostane od operátorů údaje o reálných cenách mobilních dat

Mobilní operátoři mají do týdne dodat premiérovi Andreji Babišovi (ANO) reálné údaje o tom, za jaké ceny využívají Češi mobilní data. Babiš to uvedl na twitteru po schůzce s generálními řediteli T-Mobilu, O2 a Vodafonu. Operátoři mu podle ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda dodají údaje o vývoji reálných cen za posledních několik let. Podle několika mezinárodních srovnání jsou ceny mobilních služeb včetně přenosů dat v Česku jedny z nejvyšších v Evropě. Operátoři se brání, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání vycházející z jejich ceníků, protože velká část uživatelů získala individuální výhodnější nabídku.

"Tlak na levnější data pokračuje. Dostal jsem za jeden stůl generální ředitele všech operátorů. Brání se, že ceny nejsou takové, jak ukazují srovnání. Vyzval jsem je, ať konečně řeknou, jak to s cenami je a neschovávají se za podpultové nabídky. Do týdne přinesou reálná čísla," oznámil na twitteru Babiš. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v pátek oznámil výsledky předběžné analýzy mobilního velkoobchodního trhu, podle které je na něm nedostatečná konkurence a operátoři na něm jednají ve shodě. V budoucnu by mohl trh začít regulovat. Babiš koncem února řekl, že stát bude v březnu a dubnu jednat s operátory ze Spojených států, Itálie, Francie, Velké Británie a Jižní Koreje ohledně zavedení čtvrtého operátora na český trh.

V Ostravě vzniká poslední odplyňovací vrt z projektu za miliardu

Na nábřeží řeky Ostravice v centru Ostravy vzniká v těchto dnech poslední odplyňovací vrt z desetiletého projektu, který má ochránit ostravsko-karvinskou aglomeraci před ohrožením nekontrolovanými výstupy důlních plynů na povrch. Náklady na projekt dosáhnou zhruba miliardy korun. Novinářům to řekli zástupci státního podniku Diamo, jehož odštěpný závod Odra má projekt na starosti. Projekt nazývaný Velký metan začal v roce 2010 a skončí letos. Důvodem byly problémy s metanem, který se vzduchem tvoří výbušnou směs a jehož nekontrolované výstupy na povrch v minulosti dělaly velké problémy, působily škody a ohrožovaly i životy lidí.

Metan se měřil plošně sondami. "V obydlených částech se každých deset metrů provádí vpich do země a v neobydlených částech se provádí tento vpich každých 15 metrů. Kde se naměřilo nad 0,5 procenta metanu, tam se dělala protimetanová opatření, a pokud se metan naměřil v blízkostí objektů nad dvě procenta, tam se řešila ochrana i v těch objektech," řekl specialista Diama na protimetanová opatření Kamil Šperlím. V oblasti tak vzniklo celkem 194 odplyňovacích vrtů. Typické oplocené komínky je možné vidět i na řadě veřejných míst. Součástí projetu jsou i tři aktivní systémy pro řízené odsávání důlních plynů z podzemí a 127 elektronických monitorovacích systémů s 528 snímači pro měření koncentrací plynů a dalších parametrů.

Z nelegálního skladu u Frýdku-Místku odjel 1. kontejner s odpadem

Z nelegálního skladu nebezpečného odpadu ve Starém Městě u Frýdku-Místku odjel první nákladní vůz s kontejnerem s asi osmi tunami materiálu. Jede do spalovny nebezpečného odpadu v Ostravě. Frýdecko-místecký primátor Michal Pobucký řekl ČTK, že odvoz a likvidace odpadu budou trvat týdny, možná až měsíce. "Ve skladu je celkem na 650 tun nelegálního a nebezpečného odpadu. Ve více jak 3000 sudech a IBC kontejnerů bylo zjištěno 16 druhů nebezpečných látek, převážně barev a laků, rozpouštědel, sorbentů, emulzí, oplachových vod, ale i kyselin a alkálií," uvedla mluvčí radnice Jana Matějíková. Primátor Pobucký řekl, že další kontejnery by měly odjet koncem týdne a pak by to tak mělo pokračovat každý týden.

Odpad do skladu pravděpodobně navezla polská firma a kromě skladovací haly ve Starém Městě ho uložila také v objektu v Bohumíně na Karvinsku, kde by ho mělo být asi 150.000 litrů. Bohumín zajištění materiálu nechává na majiteli soukromého objektu, kam byl dovezen. Podle vedení města odpad obyvatele neohrožuje.

Bourárna v Praze zahájila provoz před schválením, hrozí jí pokuta

Veterináři spolu s policií a celníky odhalili v pražských Štěrboholech nepovolenou bourárnu masa. Provozovatel dokázal prokázat původ masa, neměl ale povolení k provozu. O to sice před časem zažádal, ale ještě jej nedostal. ČTK to sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS). Ve skladu bylo přes 2,5 tuny hovězího masa a provozovateli hrozí až 50milionová pokuta. Většinou je však řádově nižší. Nejde o jediný případ nelegálního zpracovávání masa v Praze v poslední době. Veterináři v únoru informovali, že jedna bourárna fungovala na Bohdalci. Spolu s policií a celníky na místě zajistili téměř 1200 kilogramů hovězího masa, které však na rozdíl od aktuálního případu bylo bez dokladů a značení.

Šest lidí se ve Znojmě nadýchalo neznámé látky, jsou v nemocnici

Šest lidí skončilo v nemocnici poté, co se ve Znojmě ve firemních prostorách nadýchali neznámé dráždivé látky. ČTK to řekli mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška a záchranky Michaela Bothová. Podle Bothové by jejich stav neměl být vážný. Na místo jede chemická laboratoř z Tišnova. Neštěstí se stalo v domě v centru města. "Přízemí je firemní, ale nepracuje se tam s nebezpečnými látkami. Nad přízemím jsou byty. V nich jsme ale koncentraci nenaměřili, takže je to asi v pořádku," řekl Mikoška. "Pacienti se nadýchali neznámé toxické štiplavé látky s dráždivými účinky. My jsme jim poskytli kyslíkovou terapii a převezli do znojemské nemocnice. Neměly by být ohrožené životní funkce a jejich stav by neměl být vážný," řekla Bothová.

V Plzni zemřela zpěvačka Věra Bílá, zpívala i Clintonovi

Ve věku 64 let zemřela v plzeňské fakultní nemocnici zpěvačka Věra Bílá. Informoval o tom server Romea.cz. Bílá byla na přelomu tisíciletí nejznámější zpěvačkou z Česka ve světě, proslavila se zejména vystupováním se skupinou Kale. Před lety vyprodala i pařížskou Olympii a v Bílém domě zpívala americkému prezidentovi Billu Clintonovi. Podle webu byla zpěvačka hospitalizována v pondělí večer a příčinou její smrti byl infarkt. Uznáváná romská zpěvačka později propadla hraní na automatech, kvůli podlomenému zdraví koncertovala výjimečně.

Podle serveru se Bílá měla v pátek vrátit na podium, kde měl odstartovat její comeback koncertem s Janem Bendigem a Milanem Krokou. Snahu zpěvačky o návrat na pódia loni zmapoval i dokument Ostravského studia České televize. Režisér David Vondráček ve snímku Poslední naděje Věry Bílé po dva roky zachycoval zpěvaččiny životní peripetie poté, co opustila kapelu Kale, zadlužila se a zemřel jí syn i manžel. Zpěvačka přesto stále věřila, že se jí podaří znovu nastartovat hudební kariéru.

Zemřel Mirek Hoffmann, zakladatel skupiny Zelenáči

Ve věku 83 let zemřel zpěvák, textař a skladatel Mirek Hoffmann. Uvedl to Blesk.cz. Hoffmann byl legendou české country scény a zakladatelem skupiny Zelenáči. Mezi jeho nejznámější písně patřily Dívka s vlasem medovým, Oranžovej expres, A slunce pálí jen nebo Hej, Joe. Od roku 2006 nevystupoval na veřejnosti, ale hudbě se věnoval dál, píše Blesk. Pražský rodák Hoffmann, který studoval hru na housle a později i zpěv, začínal v amatérské dixilandové skupině. Zahrál si i v divadle Semafor. Ve skupině Greenhorns působil Hoffmann společně s další legendou české country hudby Michalem Tučným. Na skupinu v dobách největší slávy chodily do vyprodaných sálů tisíce lidí. V roce 1990 se Greenhorns rozpadli a Hoffmann spoluzaložil kapelu, která se přechodně jmenovala Noví Zelenáči, později opět Zelenáči.

Počasí

Oblačno až polojasno, ojediněle sněhové nebo smíšené přeháňky. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, v 1000 m na horách kolem -1 °C.

V noci na středu se do části republiky vrátí silný vítr, který může v nárazech dosáhnout rychlosti kolem 70 kilometrů za hodinu. Má být tedy slabší než vichřice Eberhard, která v neděli a pondělí způsobila nejen v Česku velké škody. Foukat má ve středu hlavně v západní polovině Čech, na severu Moravy a ve Slezsku, během večera pak vítr zeslábne, uvádí aktuální výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

12-03-2019