Denní souhrn zpráv Denní souhrn zpráv

06-03-2019

Babiš navštívil sídlo CIA, jednal s ředitelkou Haspelovou

Český premiér Andrej Babiš navštívil centrálu americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) a jednal s její ředitelkou Ginou Haspelovou. Oznámil to bez dalších podrobností tiskový odbor úřadu české vlády. Babiš je v USA na třídenní návštěvě, která ve čtvrtek vyvrcholí setkáním s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle diplomatů je Babiš pravděpodobně prvním vysokým představitelem České republiky, který byl do centrály CIA pozván a jednal s jejím vedením. List The New York Times dnes napsal, že k pozvání předsedy vlády do Washingtonu a do Bílého domu mohlo přispět i české stanovisko k čínským společnostem Huawei a ZTE, které jako bezpečnostní riziko označily jak americké, tak české úřady.

Andrej Babiš se dohodl na prohloubení spolupráce Marylandské univerzity s českými institucemi v oblasti umělé inteligence. Univerzita už nyní spolupracuje s pražským ČVUT. Podle Babiše by spolupráce s americkou univerzitou mohla pomoci tomu, aby v Česku vzniklo jedno z evropských středisek pro vývoj umělé inteligence. V současnosti se podle Babiše zabývá vývojem umělé inteligence zhruba tisíc českých vědců. Babiš se na Marylandské univerzitě seznámil s projekty autonomního řízení aut, robotů, kteří se sami učí, nebo analýzy zdravotního stavu prostřednictvím skenování obličeje.

Soudní znalci se zřejmě budou muset řídit přísnějšími pravidly

Soudní znalci se zřejmě budou muset od roku 2021 řídit podle nových přísnějších pravidel, která by měla zkvalitnit jejich práci. Sněmovna ve vládní předloze mimo jiné zachovala až půlmilionovou sankci za pochybení znalců. Normu nyní dostane k projednání Senát. Sněmovna odmítla požadavek vlády na pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků ministerstvem spravedlnosti. Původní návrh vyžadoval povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Poslanci rozhodli o tom, že znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní návrh to od ústavů nevyžadoval. Znalci by mohli mít vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun. Na návrh Jakuba Michálka (Piráti) poslanci zpřísnili požadavky na znalecké posudky - měly by obsahovat jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad.

Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně jsou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco kabinet vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, Sněmovna délku praxe snížila na polovinu.

Sněmovna ocenila Rašínovy zásluhy o národní měnu

Sněmovna v roce 100. výročí existence koruny ocenila význam prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína. Přijala na návrh opoziční ODS slavnostní prohlášení, že Rašín se zasloužil o národní měnu. Předmětem sporu mezi poslanci byla pasáž o důležitosti národní měny. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se pozastavil nad tím, aby důraz Sněmovny na důležitost národní měny nebyl vnímán jako signál, že se dolní komora brání přijetí eura jako společné evropské měny a že si přeje českou korunu na věčné časy. Místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček ale případnou změnu textu odmítl. Podle něj by to byla "urážka České národní banky, která se stará o stabilitu koruny".

Československá měna byla zavedena v březnu 1919 oddělením od rakousko-uherské měny. Hlavní podíl na měnové odluce, díky níž se česká koruna stala jednou z nejstabilnějších měn na evropském trhu, měl právník, politik a národohospodář Rašín. Jako jedna z vůdčích osobností protihabsburského odboje v Čechách patřil k těm, kdo mají největší zásluhu na vzniku Československa. Zemřel 18. února 1923 po střelném zranění, které utrpěl při atentátu v lednu téhož roku.

Duka kvůli zneužívání podal trestní oznámení na neznámé pachatele

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka podal trestní oznámení na neznámé pachatele sexuálních trestních činů. Učinil tak v reakci na informace, které zazněly v pořadu České televize, kde údajné oběti takových činů vypovídaly. Duka chce zároveň prostřednictvím zákonodárců iniciovat novelu trestního zákoníku, která by zakotvila povinnost oznámit trestný čin znásilnění, sexuálního nátlaku a pohlavního zneužití u osob mladších 16 let. ČTK to řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.

Ve Vatikánu se předminulý týden konal summit o ochraně nezletilých. Papež František slíbil, že církev nebude sexuální skandály zamlčovat, zastane se obětí a vyvine veškeré úsilí, aby byli pachatelé postaveni před soud. Závazné závěry nebo závěrečný dokument z fóra nevzešly. Kardinál Duka po skončení summitu uvedl v italské televizi Sky TG24, že kolem sexuálního zneužívání v církvi jde také trochu o hysterii a že provinilí kněží tvoří "promile" z celého kléru. "V rozhovoru s italskou televizí Sky jsem skutečně řekl slova o částečné hysterii, která se ovšem týkala způsobu medializace značně problematické kauzy jedné dospělé osoby," uvedl Duka v prohlášení. Detailněji se k této kauze nechce vyjadřovat, aby tuto osobu nepoškodil.

Sněmovna schválila možnost vodáků plout s alkoholem bez pokut

Vodáci by mohli plout po některých úsecích řek a vod s alkoholem v krvi bez hrozby pokuty. Pouze pro vůdce malých plavidel bez vlastního pohonu, která nepodléhají evidenci, má platit zákonem stanovený limit 0,5 promile alkoholu v krvi. Vztahovat se to bude na méně významné vodní toky, na významných tocích bude i nadále platit nulová tolerance. Počítá s tím poslanecká novela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Poslanci se v závěrečném hlasování přiklonili k návrhu Milana Ferance (ANO), který dovoluje vůdcům plavidel hladinu půl promile alkoholu v krvi a u ostatních členů posádek hladinu alkoholu neřeší.

Průzkum: Víc než pětina dospělých poskytuje péči svým blízkým

Víc než pětina dospělých v Česku pečuje o své blízké, kteří potřebují nějaké opatrování. Péči příbuzným tak poskytují téměř dva miliony lidí. Zhruba 400.000 z nich tomu věnuje v průměru 37 hodin týdně, většinou jsou to ženy. Ukázal to průzkum, který provedl Fond dalšího vzdělávání (FDV) s agenturou PPM Factum. Odpovídalo 1253 lidí nad 18 let. Výsledky v Senátu na konferenci o neformální péči představila Hana Geissler z FDV. Podle odborníků se stárnutím společnosti bude takzvaná neformální péče rodiny a přátel stále víc potřeba.

Dalších 600.000 dospělých patří do skupiny "uhoněných, ustaraných dětí". V průměru se péči věnují 16 hodin týdně. S člověkem, jemuž pomáhají, nebydlí. Jako "výpomoc stárnoucím rodičům" funguje 300.000 osob. Průměrně to dělají 14 hodin týdně. "Péče dopadá stejně na bohaté i chudé, na všechny společenské třídy," poznamenala Geissler. Celkem 85 dotázaných si myslí, že by se tématu domácí péče zákonodárci a politici měli víc věnovat. O lidech, kteří se současně starají o děti i své rodiče, sociologové mluví jako o sendvičové generaci. Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské si pečující zaslouží systém podpory, který by zahrnoval finanční, odborné i morální hledisko.

Primářka: Vzhledem k teplému počasí je možné očekávat klíšťata

Vzhledem k teplému počasí je možné očekávat první výskyt klíšťat, řekla novinářům primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocní Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Loni se od klíšťat nakazilo encefalitidou 712 lidí, za tři roky se počet nakažených zdvojnásobil. Česko každoročně mívá spolu s pobaltskými zeměmi jedny z nejvyšších počtů nakažených encefalitidou v Evropě. "V jiných evropských zemích reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných zvýšeným zájmem o očkování," dodala Roháčová. V Německo je očkovaných asi 43 procent lidí, v Rakousku 85 procent.

Příběhy úspěšných Ukrajinců v ČR představí projekt Mezi Vámi

Ukrajinci v Česku nejsou pouze stavební dělníci, zámečníci nebo uklízečky. Naopak zde vykonávají prestižní povolání jako operní zpěvák, baletka Národního divadla, lékařka, módní návrhářka nebo třeba bankéř. Představit příběhy těchto úspěšných Ukrajinců je cílem nového projektu a doprovodné knihy Mezi Vámi: Ukrajinci jak je neznáte. Projekt představili ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a ředitelka projektu Larysa Halyšyčová.

Cílem projektu je změnit stereotypní pohled české společnosti na imigranty z Ukrajiny a ukázat, jak významnou měrou přispívají k rozvoji vědy, kultury či sportu v Česku. Doprovodná kniha k projektu představí 30 rozhovorů s Ukrajinci, kteří v ČR dlouhodobě pracují v umění, vědě, sportu, byznysu a medicíně. Kniha obsahuje rozhovory například s módní návrhářkou Natali Ruden, sólistkou baletního souboru Národního divadla v Praze Ivankou Radou Illyenko nebo malířem Alexandrem Oniščenkem. "Vybírali jsme jen z těch, kteří patří do takzvané mladší migrační vlny, tedy přijeli sem v 90. letech minulého století nebo během posledních pár let. Snažili jsme se představit co nejvíce profesí," řekla Halyšyčová. Ukrajinci v současné době tvoří 22 procent z celkového počtu cizinců v České republice a jsou nejpočetnější skupinu imigrantů.

Publikace: Mezi Čechy a Němci přetrvávají zbytky železné opony

Navzdory oficiálně velmi dobrým vztahům přetrvávají mezi Čechy a Němci 30 let po pádu železné opony různé bariéry. Jejich příčinou jsou mimo jiné nerovnosti v příjmech a v kupní síle, nezájem o jazyk druhého národa a o poznání jeho země a kultury či názorové rozdíly mezi občany obou států. Vyplývá to z publikace Česko-německé vztahy v číslech, kterou novinářům představili zástupci Česko-německého fondu budoucnosti a Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle spoluautorky Hany Rydza je problémem především jazyková bariéra. Na polovině základních škol v ČR se sice vyučuje němčina jako cizí jazyk, ale většinou jako druhý jazyk, tedy až od osmé třídy. "Když se podíváme na čísla, tak němčinu si jako první jazyk zvolí 0,9 procenta žáků a 99 procent si vybere angličtinu," řekla. Počet Němců, kteří se učí česky, je zřejmě tak malý, že je úřady ve svých statistikách ani neregistrují, dodala. Jedna z autorek publikace Zuzana Lizcová doplnila, že Češi ani Němci kromě jiného nevnímají zemi svého protějšku většinou jako turistický cíl. Ke sbližování obou národů nepřispívá podle odbornic ani to, že mezi oběma zeměmi přetrvávají značné sociální rozdíly.

Začal festival Jeden svět, cenu převzala nikaragujská farmářka

V zaplněném centru Pražská křižovatka začal 21. ročník festivalu filmů o lidských právech Jeden svět. Úvodní řeč přednesl předseda tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä, který mimo jiné upozornil na nebezpečí čínských investic ve světě. Poté předal cenu Homo Homini za rok 2018, kterou uděluje organizace Člověk v tísni, nikaragujské farmářce Francisce Ramírezové za její soustavné úsilí při obhajobě základních lidských práv v její zemi. Ramírezová zmobilizovala statisíce lidí protestujících proti kontroverznímu čínskému projektu stavby průplavu. Aktivistka musela loni v srpnu uprchnout z Nikaraguy, kde vládne autoritářský prezident Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová, do sousední Kostariky.

Součástí programu byla projekce zahajovacího filmu festivalu Bohové z Molenbeeku, který uvedla režisérka Reeta Huhtanenová. Film zachycuje přátelství dětí, které vyrůstají uprostřed bruselské přistěhovalecké čtvrti Molenbeek a společně hledají odpovědi na otázky týkající se víry v toho správného boha. S dalšími 11 dokumenty snímek diváci uvidí v hlavní soutěži.

Sport

Běžkyně na lyžích Petra Hynčicová získala na světové zimní univerziádě v Krasnojarsku první české zlato. Ve finále sprintu volnou technikou za sebou nechala čtyři domácí Rusky. Čtyřiadvacetiletá liberecká závodnice, která krátce před univerziádou startovala i na mistrovství světa v Seefeldu, zvítězila s náskokem osmi desetin sekundy. V Krasnojarsku se tak studentka coloradské univerzity postarala o druhou českou medaili, tou první bylo nedělní stříbro Tomáše Klinského v superobřím slalomu.

Počasí

Polojasno až oblačno. Nejvyšší teploty 10 až 14 °C, v 1000 m na horách kolem 5 °C, na Šumavě kolem 9 °C.

Do Česka se vrátí silný vítr. Foukat bude rychlostí až 110 kilometrů v hodině na Frýdlantsku, ve Slezsku a na hřebenech Jeseníků a Beskyd, ve čtvrtek vítr zesílí i ve zbytku republiky. Silný vítr se Českem prohnal už v pondělí a úterý, kdy lámal stromy a způsobil problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.

06-03-2019