Denní souhrn zpráv
Zeman navštívil Německo, jednal tam hlavně o ekonomice
Schůzkami s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem vyvrcholila třídenní oficiální návštěva prezidenta Miloše Zemana ve spolkové republice. S oběma politiky se bavil především o ekonomice, migrace byla jen okrajovým tématem. Celou cestu považuje Zeman za velmi úspěšnou. S Merkelovou, která kdysi studovala v Česku, se shodl mimo jiné na odmítavém postoji k protekcionistické politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vzájemné hospodářské vztahy označil za velmi dobré. Poznamenal také, že je pro zrušení sankcí vůči Íránu. Opakovaně během své návštěvy Zeman vyjádřil obavu z další hospodářské krize. "Mimochodem, mám obavu, že přijde nová světová hospodářská krize, protože jakákoliv světová hospodářská krize je způsobena blbostí politiků a blbostí bankéřů," řekl ve čtvrtek Zeman zástupcům německých firem, které investují v Česku.
S německým prezidentem Steinmeierem, který ho před zámkem Bellevue přivítal s vojenskými poctami, diskutoval Zeman také o ekonomice a zároveň o situaci v Evropské unii nebo česko-německých vztazích. Spolkový prezident na úvod společného jednání poznamenal, že Česko a Německo společně nesou zodpovědnost za překonání evropské krize a za to, aby Evropa nebyla znovu rozdělena na Východ a Západ. Zeman pak v debatě znovu odmítl zabývat se otázkou válečných reparací, o nichž nyní mluví Polsko, a podotkl, že se minulost má ponechat historikům.
Zeman: Česko se musí v EU ve vlastním zájmu postavit za Maďarsko
Česká republika se v Evropské unii ve vlastním zájmu musí postavit proti sankcím vůči Maďarsku, protože něco podobného by mohlo v budoucnu postihnout i ji, řekl v televizi Barrandov prezident Miloš Zeman. Evropský parlament se před týdnem vyslovil pro to, aby členské země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Řízení by mohlo skončit omezením hlasovacích práv Maďarska v EU, s tím by ale musely souhlasit všechny ostatní unijní země. Snahy o politické usměrnění ze strany EU se podle Zemana týkají také Polska i Slovenska a je otázka, na koho postupně přijde řada.
Zeman už dřív kritizoval rozhodnutí Evropského parlamentu. Čeští europoslanci, kteří hlasovali pro zahájení řízení proti Maďarsku, podle něj projevili nedostatek solidarity v rámci visegrádské čtyřky. Skupinu vedle Česka a Maďarska tvoří Polsko a Slovensko.
Elektronické náramky už začaly hlídat první domácí vězně
Probační a mediační služba minulý týden v tichosti spustila ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně. Zařízení zatím kontroluje přes třicítku odsouzených. ČTK to řekl zdroj z probační služby s tím, že po chybách, které zařízení vykazovalo při předchozích testováních, nyní náramky v pořádku fungují. Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun.
Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Podle informací ČTK například hlásilo, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul. Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele. Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let.
Šojdrová bude hledat sirotky, Babiš jim stále chce pomoci mimo ČR
Zástupci neziskových organizací spolu s europoslankyní Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) dostali na schůzce od premiéra Andreje Babiše (ANO) za úkol vybrat syrské sirotky, kteří by mohli být z uprchlických táborů přesunuti do Česka. Stát prostřednictvím ministerstva vnitra poskytne součinnost, následně by je byl ochoten přijmout. Po setkání s Babišem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) to novinářům řekla Šojdrová. Babiš trvá na tom, že dětem je třeba pomoci mimo Česko.
Babiš uvedl, že vnitro předá Šojdrové kontakty na řecké organizace, které pracují v tamních uprchlických táborech. "Projekt neexistuje, děti nejsou. Uvidíme, jestli nějaké děti najde," uvedl. Vicepremiér Hamáček dodal, že se ukázalo, že Šojdrová zatím nemá konkrétní plán. "My za vládu potvrdili, že jsme připraveni předat kontakty. Pokud nějaký konkrétní seznam (dětí) vznikne, budeme to dále diskutovat," uvedl. Babiš v minulých dnech patřil mezi odpůrce přijetí sirotků. Tvrdil, že dětem by se mělo pomáhat především tam, odkud pocházejí a kde bydlí. Dnes po asi hodinu a půl dlouhé schůzce nechtěl na opakované dotazy sdělit, zda Česko děti přijme, pokud je organizace najdou.
Maláčová: Rodičovská by se měla zvýšit od července příštího roku
Rodiče, kteří zůstanou doma s malými dětmi, by od července příštího roku mohli začít dostávat o 40.000 korun vyšší rodičovský příspěvek než dnes. Celková částka by se zvedla z 220.000 korun na 260.000 korun. Ministerstvo práce dokončilo novelu, kterou se teď chystá předložit k připomínkám. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji na vyšší rodičovskou už počítá. Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že zvýší rodičovskou na 300.000 korun. Přidání se rozdělí do dvou etap. Jedním z důvodů je i chystaná evropská směrnice ke sladění práce a rodiny, která by mohla pravidla péče o děti upravit. Rodičovská činí nyní celkem 220.000 korun, u dvojčat a vícerčat je to 330.000 korun. Rodiče se mohou rozhodnout, jak rychle částku vyčerpají.
Sněmovna asi zvýší příspěvek na domácí péči o postižené
Příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším zdravotním postižením se zřejmě od příštího roku zvýší. Sněmovna dnes v prvním kole podpořila senátní novelu, podle níž by se měl o 6000 korun na 19.200 korun zvýšit měsíční příspěvek na péči o osoby zcela závislé na cizí pomoci. Pro byli i poslanci ANO, přestože vláda Andreje Babiše (ANO) novelu odmítla na popud ministerstva financí. Poslanci většiny stran by chtěli novelou o sociálních službách navýšit také příspěvek na domácí péči o osoby s těžkým postižením. Například Piráti už navrhli, aby se tento příspěvek zvýšil z 9900 na 11.000 korun. Zvýšení příspěvku doporučila i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s tím, že takovou změnu připravuje její úřad. Přijetí novely a zvýšení příspěvku přišla k sídlu Sněmovny podpořit s transparenty desítka lidí, včetně vozíčkářů. Poukazovali mimo jiné na to, že i lidé s těžkým postižením mohou v některých případech studovat a pracovat, a neměli by být finančními důvody nuceni trávit život v ústavech.
Vědci zjistili, že duševní pohoda může chránit před demencí
Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, které zasahuje Alzheimerova choroba nebo jiné podoby demence. Zjistili to vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Ve zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Petra Veselá. Podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka mohou výsledky výzkumu přispět k poznání příčin vzniku této nevyléčitelné nemoci. Zatím tyto příčiny nejsou známé. V současnosti skoro 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, uvedla Veselá. Vědci z brněnského centra provedli studii o stárnutí mozku. "Na základě dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka, tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou nebo s něčím přesahujícím jako bohem nebo vesmírem má vliv na ochranu určitých oblastí mozku," uvedla Veselá. Vědci dlouhodobě sledovali mozek pomocí magnetické rezonance.
Fotbalisté Slavie vstoupili do skupiny EL výhrou 1:0 nad Bordeaux
Fotbalisté Slavie Praha vstoupili do základní skupiny C Evropské ligy domácím vítězstvím 1:0 nad francouzským Bordeaux. "Samozřejmě první utkání doma je vždy hrozně moc důležité. Zvlášť v kontextu toho, že v druhém kole letíme do Petrohradu. Máme tři body, hraje se o dalších 15 bodů. Z mé zkušenosti potřebujete devět a více bodů k postupu. Udělali jsme první krok, který je příjemný, ale čeká nás dalších pět," řekl na tiskové konferenci slávistický trenér Jindřich Trpišovský.
Počasí
Na 22 místech v Česku, ze zhruba 150 stanic měřících alespoň 30 let, padly ve čtvrtek teplotní rekordy. Nejtepleji 31,3 stupně Celsia bylo v Řeži u Prahy, tato stanice ale měří jen sedm let. Nové dlouhodobé rekordy přepisovaly tabulky zejména v Polabí a dolním Poohří. ČTK to řekla Marie Odstrčilová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z dlouhodobých nových maxim byla nejvyšší ve středočeském Brandýse nad Labem a v Doksanech na Litoměřicku, kde teploměr ukázal shodně 31 stupňů Celsia.
Dnes vrcholí příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Nejvyšší teploty se očekávají mezi 25 a 29 stupni Celsia, tepleji až 31 stupňů může být opět v Polabí a dolním Poohří.