Denní souhrn zpráv

Zeman se obává další světové hospodářské krize

Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Řekl to v Berlíně zahraničním investorům s tím, že za každou takovou krizí stojí "blbost politiků a bankéřů". Konkrétní politiky nejmenoval, ale jasně se postavil proti protekcionismu a clům. Ty nyní prosazuje například americký prezident Donald Trump. "První lekce jakékoliv seriózní ekonomické učebnice je: vyhněte se protekcionismu, vyhněte se sankcím, vyhněte se clům. Je paradoxní, že řada politiků nečetla ani tuto první lekci," poznamenal také český prezident.

Zástupce firem, mezi nimiž byly například společnosti Deutsche Bahn, Škoda Auto, BMW nebo BASF, také vyzval k tomu, aby nadále investovali v Česku. Argumentoval třeba tím, že Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě a jsou v ní stále výrazně nižší platy než ve státech západní Evropy. Pokud jde o české hospodářství, vyjádřil Zeman přesvědčení, že země potřebuje silnou měnu a také zvýšení úrokových sazeb, které by podpořilo spoření.

Dopoledne se Miloš Zeman setkal s braniborským ministerským předsedou Dietmarem Woidtkem v Postupimi. V braniborské metropoli měl rovněž možnost prohlédnout si na zámku Cecilienhof místnost, v níž byla po skončení druhé světové války podepsána postupimská dohoda.

Babiš: Shoda na ochraně hranic a jednání s Afrikou je pozitivní

Snaha Evropské unie o jednání s Egyptem je pozitivní a Brusel by se měl pokusit kvůli migraci uzavřít dohody s dalšími severoafrickými státy. Novinářům to na závěr druhého dne neformálního summitu v Salcburku řekl premiér Andrej Babiš. Podle něj se evropští lídři shodli na tom, že počet přistěhovalců lze dále snižovat především posílením ochrany vnějších hranic a spoluprací s mimoevropskými státy. Hlavy států a šéfové vlád se zabývali bezpečnostními tématy, jako je posilování přeshraniční spolupráce policie a justice, ochrany vnějších hranic a kybernetickými hrozbami. Podle Babiše byl výsledek pozitivnější než ve středu, kdy se objevily spory kolem přerozdělování migrantů a možných finančních kompenzací pro přetížené země. Lídři se podle něj shodli na potřebě chránit hranice unie prostřednictvím spolupráce se severoafrickými státy a prostřednictvím boje proti námořním pašerákům lidí.

Český premiér během jednání vznesl otázku, na co budou vyčleněny nové posily evropské pohraniční agentury Frontex, jejíž výrazné rozšíření ze stovek lidí na 10.000 navrhl šéf Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker. Odpověď prý nedostal a v říjnu hodlá navštívit přímo vedení agentury a probrat možnosti její další práce. Těžiště činnosti Frontexu by podle Babišových představ mělo spočívat v navracení přistěhovalců do zemí jejich původu či tranzitních států.

Přes 30 senátorů vyzvalo Babiše k přijetí syrských sirotků z uprchlických táborů

Skupina 36 senátorů vyzývá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO, aby Česko přijalo padesátku syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů. Senátoři ve společném prohlášení navrhují, aby mělo přijímání sirotků jednoznačně stanovená kritéria.

Česká republika by se podle senátorů měla postarat hlavně o malé děti z přeplněných táborů, které se dostaly do tragické situace bez vlastní vůle. Členové horní komory Parlamentu taky upozorňují, že se desítky českých rodin nabídly o děti postarat. Premiér Babiš už dříve řekl, že Česko žádné migranty nepřijme.

Zahraniční dluh České republiky vzrostl

Zahraniční dluh České republiky činil ke konci června 4,388 bilionu korun. Ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 72,3 miliardy korun, meziročně byl ale nižší o 9,7 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů České národní banky. Vůči cizině odpovídá dluh až 85 procentům hrubého domácího produktu. Největší část celkové zadluženosti - asi 45 procent - tvořilo zadlužení bankovního sektoru včetně závazků ČNB.

Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 18,4 procenta a ve 2. čtvrtletí mu zahraniční závazky klesly. Podle ČNB to souviselo zejména se snížením objemu dluhopisů v držbě nerezidentů.

V kvalitě života skončilo Česko mezi 146 zeměmi na 26. místě

Česká republika se v kvalitě života letos umístila v mezinárodním srovnání na 26. místě. Proti loňskému roku si v žebříčku, který vychází z údajů o stavu společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí, sice pohoršila o čtyři místa, bodově je na tom ale lépe. Získala 84,66 bodu ze sta, zatímco před rokem jich měla 84,22 bodu. Ze 146 srovnávaných zemí je na tom nejlépe Norsko a nejhůře Středoafrická republika. ČTK to sdělili zástupci společnosti Deloitte, která index každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative.

Sestavovaný Index společenského rozvoje hodnotí země v desítkách různých kategorií. Česká republika se v něm řadí těsně za USA a z nových zemí EU je na tom lépe jen Slovinsko na 22. místě. Polsko skončilo dvaatřicáté a Slovensko ještě o tři pozice níže. Trojici zemí s nejvyšším skóre vedle Norska tvoří Island a Švýcarsko.

V Ivančicích uložili do čestného hrobu ostatky generála Knorra

V Ivančicích na Brněnsku do čestného hrobu na místním židovském hřbitově uložili ostatky generálmajora Miloše Knorra, veterána druhé světové války a poválečného důstojníka amerických zpravodajských služeb. Knorr zemřel 1. července 2008 v New Yorku v nedožitých 90 letech. Ve čtvrtek uplynulo 100 let od jeho narození.

Knorr jako absolvent vojenské akademie v Hranicích na Moravě uprchl na počátku druhé světové války z okupovaného protektorátu přes Slovensko a Balkán do Francie, kde se přihlásil do armády. Později se stal příslušníkem československé jednotky v Anglii. S britskou armádou se jako jeden z pouhých tří československých vojáků zúčastnil v červnu 1944 vylodění spojenců v Normandii. Za účast v bojích obdržel od krále Jiřího VI. Řád britského impéria. Po válce se Knorr vrátil do Československa, ale krátce po komunistickém puči v roce 1948, kdy mu hrozila perzekuce, opustil vlast znovu. Od roku 1954 žil Knorr ve Spojených státech, kde se zapojil mimo jiné do činnosti Fondu na pomoc československým uprchlíkům a dalších krajanských organizací.

Příští rok zahájí provoz dalších 16 center duševního zdraví

Příští rok zahájí provoz šestnáct center duševního zdraví, která umožní odchod pacientů z léčeben. Letos se jich otevřelo pět, do roku 2021 jich bude asi třicet. Ideální pro pokrytí celé ČR by byla asi stovka. U příležitosti slavnostního zahájení provozu centra na pražském Proseku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Centra pro komunitní péči o pacienty se závažnou duševní poruchou jsou součástí reformy psychiatrické péče. Evropská unie na ni přispěla třemi miliardami korun, část jde i na opravy nemocnic.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá s růstem nákladů asi o 300 milionů korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče.

82 procent Čechů chodí do práce na osmou hodinu ranní

Češi chodí do práce dřív, než v ostatních zemích. Okolo 82 procent zaměstnanců malých a středních firem je v zaměstnání do 08:00 hodin, desetina pak do 09:00. V Evropě chodí před osmou dvě třetiny lidí a na devátou pak čtvrtina. Vyplývá to z průzkumu společnosti Microsoft.

Nejdříve je na nohou výroba, kde šest z deseti pracovníků začíná nejpozději v 06:00 hodin ráno. Tento čas je nejčastější začátek i pro zdravotnictví a farmacii (třetina). Sedmá hodina dominuje pro stavebnictví (polovina), veřejnou správu (dvě pětiny) a dopravu, 08:00 u velkoobchodu, IT a telekomunikací. Nejdéle si ráno přispí zaměstnanci ve finančním sektoru a spotřebním zboží, kde převládá začátek kolem deváté hodiny.

Český slavík letos neproběhne, píše Právo

Hudební anketa Český slavík letos nebude. Informuje o tom deník Právo. Pořadatelé totiž chtějí upravit pravidla hlasování, a s dalším ročníkem proto chtějí počkat až do příštího roku. Dosavadní způsob výběru totiž organizátoři vyhodnotili jako snadno zneužitelný. Dlouholetý pořadatel ankety Jaroslav Těšínský Právu řekl, že chce změny nachystat, ale pak Slavíka přenechat někomu mladšímu.

První ročník Českého slavíka proběhl v roce 1996.Hudební anketa navázala po tříleté pauze na někdejšího Zlatého slavíka.

Počasí v pátek

Jasno až polojasno, ráno ojediněle mlhy. Odpoledne a večer od severozápadu přibývání oblačnosti a později na většině území přeháňky, ojediněle i bouřky. Nejvyšší teploty 25 až 29 °C.