V kalendáriu se tentokrát setkáme s Jiřím Trnkou, zavítáme do dvou chráněných území Česka a hned na začátku připomeneme zvolení Václava Havla prezidentem.

Před dvaceti lety byl československým prezidentem zvolen bývalý disident Václav Havel. Jeho prvnímu prezidentskému projevu jsme se věnovali v novoročním vysílání Radia Praha. Přesto si připomeňme nejznámější výrok, který 1. ledna 1990 zazněl:

"Čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž: jak naše země vzkvétá a jaké krásné perspektivy se před námi otevírají. Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá."

 

1.ledna 2000 se České Švýcarsko stalo Národním parkem. Jeho symbolem je skalní útvar zvaný Pravčická brána, který letos soutěžil i o přírodní div světa. Není to zdaleka to jediné, co stojí v nejmladším českém národním parku za vidění - velmi vyhledávané jsou také například soutěsky říčky Kamenice, jejichž některé úseky lze projet pouze na loďce.

 

Orlické horyOrlické hory Do tohoto týdne spadá ještě jedno výročí týkající se ochrany přírody. Před 40 lety byly Orlické hory vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí. Na jejím území se nacházejí dvě národní přírodní rezervace - Bukačka a Trčkov, kde se ještě částečně zachovaly původní porosty, a celá řada dalších přírodních krás - lesnatých údolí, luk a zajímavých obyvatel, ať už z rostlinné či živočišné říše.

 

Vánoční čas má spousta lidí spojený s nějakou oblíbenou pohádkou nebo filmovým příběhem. Já, a určitě nejen já, jsem dlouho za pravou vánoční pohádku považovala především Dva mrazíky namluvené Janem Werichem a Vlastou Burianem, dílo výtvarníka Jiřího Trnky. Jeho stejnojmenný syn na něj vzpomínal na rozhlasových vlnách v roce 1987.

"Doma vždycky chodil velice volně oblečen, měl takovou tu malířskou košili nebo plášť bez knoflíků. Pokud byl doma, tak v zimě v létě chodil naboso v trepkách nebo v sandálech. Spal při otevřeném okně i v mrazech, kdy měl téměř jinovatku na peřině, ale jemu to vůbec nevadilo. Jinak chodil velice elegantně ale naprosto po svém oblečen, málokdy s kravatou, většinou s nějakým šátkem. Ve své době to byl jeden z mála mužů, co si vzpomínám, kdo nosil fousy a tradovalo se, že u Trnků může fousy nosit, až když uživí rodinu...i dědeček a pradědeček měl knír, abych byl přesný. My jsme s tatínkem měli nejrůznější dětské hry a vždycky jsme od něho žádali a vymýšleli jsme si: Namaluj nám psa! Ale to nejen psa, ale to jsme řekli rasu, ať už bernardýn, boxer, buldok a cokoliv a vždycky byl přesně s to nakreslit. Když jsme pak byli starší tak jsme ho zkoušeli, aby to bylo složitější, aby nám namaloval třeba granátníka z napoleonské války. A on přesně věděl, včetně barev, zkřížených řemenů, jak byl obutý. A taky potom, když už jsme jako starší byli na škole a potřebovali jsme různé problémy vyřešit, tak tatínek byl neselhávající encyklopedie, to bylo nevídané."

Oceňovaný malíř a ilustrátor, kterého proslavil především animovaný film, zemřel 30. prosince 1969.