Kalendárium

0:00
/
0:00

Ani tentokrát kalendárium nezapomene na blížící se výročí vzniku samostatného Československa. Připomeneme také výročí jazykovědce Jana Gebauera nebo výtvarníka Emila Filly.

Před 85 lety byly založeny Československé státní aerolinie. První let se uskutečnil u příležitosti oslav vyhlášení republiky 28. října. Kvůli špatnému počasí ale pilot jen oblétl letiště ve Kbelích. První cestující, redaktor Lidových novin Václav König, mohl služeb aerolinií využít až o den později, spolu s ním cestovalo 760 gramů pošty nebo noviny o váze 15 kg. Letělo se z Prahy do Bratislavy letounem Aero A-14, pilotem byl Karel Brabenec a překonaná vzdálenost činila 321 km.


170 let uplynulo od narození jednoho z velkých českých jazykovědců Jana Gebauera. Spolu s T.G.Masarykem a historikem Jaroslavem Gollem zasáhl do rukopisných sporů. I přesto, že byl původně zastáncem pravosti děl, později se na základě jazykovědného bádání přiklonil k opačnému názoru. Gebauer je také autorem jednoho ze stěžejních děl české lingvistiky Historické mluvnice jazyka českého.


Dalšímu osmičkovému výročí - vyhlášení samostatného Československa jsme se už v kalendáriu věnovali a bude o něm řeč také tentokrát. Situaci před 28. říjnem 1918 přiblíží historik Luboš Velek:

"Ono k tomu 28. říjnu to spělo a věděli to všichni. Faktem je, v září - říjnu 1918 nikdo příliš vážně nepředpokládal, že to zhroucení habsburské monarchie nastane v nějaké historicky blízké chvíli. Svědčí o tom i to, že na konci října odjela česká domácí politická reprezentace v čele s Karlem Kramářem do Švýcarska, tedy všichni předpokládali, že Rakousko ještě přežije zimu 1918 a k tomu jeho zhroucení a zahájení mírových jednání dojde až na jaře roku 1919. Ta situace byla ovšem velmi radikální a nekontrolovatelná. Kontrolu ztrácely nejen státní úřady, ale ztráceli ji také politici a různé organizace, které během roku 1918 vytvořili s cílem, aby v budoucím československém státě převzaly politickou moc. Takovým krásným příkladem té nekontrolovatelnosti je 14. říjen 1918, kdy na řadě míst včetně Prahy došlo k živelnému vyhlašování republiky a samostatnosti. Ono to bylo sice trochu organizováno a sociálnědemokratickou stranou a stranou národně sociální, které to tehdy spojily s generální stávkou, všeobecným protestem proti válce a hladu atd. Na řadě míst došlo k vyhlašování státu. Tehdy ještě rakouské úřady, policie, četnictvo, vojsko zasáhly a bez nějakých větších problémů nebo dokonce krveprolití všechny tyto pokusy potlačili. O 14 dní později nastala podobná situace, protože to vyhlašování republiky bylo víceméně živelným aktem. Aktem, který se odehrál na pozadí žádosti rakousko-uherského ministra Andrássyho o zahájení mírového jednání se spojenci, s Dohodou. Obyvatelstvo si tuto tzv. andrássyho nótu, kterou Rakousko vyjadřovalo připravenost jednat o mírů, vyložilo mylně, vyložilo si ji jako kapitulaci Rakouska. Právě v téhle situaci všeobecného nadšení, že se blíží konec té dlouhé války, dochází k vyhlašování republiky, ale je to akt živelný. Ti čeští politici, kteří v Praze zůstali - to byla taková ta druhá liga, protože vůdci byli už ve Švýcarsku - tak z toho byli překvapeni a teprve postupně tu situaci dostávali pod kontrolu."

První kroky těchto "mužů 28. října" vedly do Válečného obilního ústavu, který měl na starosti zásobování země. I z toho je patrné, jakým problémem byla špatná sociální situace na konci 1. světové války.


Před 55 lety zemřel malíř, grafik a sochař Emil Filla. Umění se Filla věnoval nejen prakticky, ale zajímal se také o jeho teoretickou stránku. Jeho dílo ovlivněné expresionismem, kubismem či surrealismem je při aukcích ceněno a vyhledáváno. Nejdráže prodaným obrazem Emila Filly je Dívka s mandolínou, za kterou nový majitel zaplatil 11 milionů korun.