Kdo byl bájný Radegast? Čím se zabýval Gelasius Dobner? Kdy začala třicetiletá válka? Pokud nevíte, řekne vám to kalendárium.

Historika a piaristického mnicha Gelasia Dobnera jsme v kalendáriu už jednou zmínili. Jméno "otce kritického dějezpytu českého" padlo v souvislosti s Hájkovou kronikou, kterou vydal s kritickým komentářem. Nad Hájkovou kronikou strávil Dobner více než 20 let. Právě jeho zásluhou vyšlo najevo, že kronika, která byla dlouhá léta považována za věrohodný historický pramen, je do značné míry plodem Hájkovy fantazie. Gelasius, vlastním jménem Job Felix Dobner, se narodil 30. května 1719.

 

Také o sochaři Albínu Poláškovi byla ve vysílání Rádia Praha řeč. Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm se svým dílem proslavil zejména ve Spojených státech, kde v květnu roku 1965 zemřel. Bez nadsázky nesmazatelnou stopu zanechal také ve svém rodišti. Je autorem sochy bájného pohanského boha Radegasta, umístěné na cestě mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami. Dnes je už původní socha nahrazena kopií, protože originál špatně odolával horským klimatickým podmínkám. Výsledná podoba Poláškova Radegasta je z několika možných prý ta "nejbojovnější". To, že návrhů bylo více, potvrzuje i Daniel Drápala z Ústavu evropské etnologie Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj se s Radegastem na Radhošti setkáme i v jiné podobě.

"Ten Radegast měl původně vypadat trochu jinak, než je nakonec zobrazen. Ostatně s Radegastem se ovšem v kreslené podobě setkáme v jídelně, kterou navrhoval Dušan Samo Jurkovič, Slovák, který působil na Valašsku, a jehož dílem jsou právě útulny na Pustevnách."

Malíř tam vyobrazil Radegasta jinak, než je jeho nejznámější "podoba".

"Nakreslil Radegasta jako mladého muže statné postavy, jak jede na koni. Má ve své výzbroji některé prvky germánské a některé prvky slovanské a drží symbol býčí hlavy. Je to trošku jiný Radegast, než na kterého jsme zvyklí z cesty mezi Pustevnami a Radhoštěm."

Radegast je považován za boha hojnosti?

"Bůh hojnosti, stád, ale třeba i války. Byl to původně germánský náčelník, který táhl s oddíly Germánů do Itálie a byl tam dokonce zabit. Potom jeho uctívání převzali Slované a dostal se do jejich bájesloví. To, že by byl uctíván na Radhošti, není doloženo, je to spíše až novější verze z období barokního a romantického - z 18. a 19. století."

Pověstí vážících se k Radegastovi je hodně. Podle jedné je v jeskyních "ďurách" v Radhošti ukryta Radegastova svatyně, kde pohanští kněží svého boha uctívali tajemnými obřady.

 

Před 390 lety letěli z okna Pražského hradu tři muži. Nebýt tohoto pádu zazněla by jejich jména v hodinách dějepisu je těžko. Díky němu ale budí mezi žáky smích a přinášejí trochu rozptýlení do výuky někdy trochu příliš suchopárnými událostmi nabitého předmětu. Těmi muži byli dva královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a spolu s nimi také písař Fabricius. Všichni dopadli do měkkého a nic vážného se jim nestalo. Poněkud kuriózní cestou defenestrace vyjádřila část českých stavů pod vedením Jindřicha Matyáše Thurna nespokojenost s vládou Habsburků. Začala první fáze konfliktu, o němž tehdy ještě nikdo netušil, že vstoupí do dějin jako třicetiletá válka.