18-03-2007

Dnešní Kalendárium připomene osobnost filozofa Jana Patočky, vstup České republiky do Severoatlantické aliance nebo vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Zmíníme se i o katovi Janu Mydlářovi nebo o průmyslníkovi F. V. Pštrosovi. Řeč ale bude i o dalších tématech. Rubriku připravila Martina Lustigová.

Jan Patočka, foto: ČTKJan Patočka, foto: ČTK Před třiceti lety zemřel filozof Jan Patočka. Jeho osobnost si připomeneme s politologem a filozofem Milanem Znojem: "Jan Patočka patří nepochybně k jedněm z nejvýznamnějších českých filozofů. Jako jeden z mála dosáhl mezinárodního věhlasu a mezinárodního uznání. Byl významným žákem Edmunda Husserla." Patočka studoval i u Martina Heideggera. V roce 1937 se habilitoval a začal učit na pražské filozofické fakultě.

Jeho univerzitní dráhu přerušila druhá světová válka. Po válce se na univerzitu vrátil, ale už v roce 1950 musel z ideologických důvodů odejít. "Začal působit v Pedagogickém ústavu Akademie věd a začal se víceméně trošku v tichosti tohoto akademického pracoviště věnovat Komenskému. Ale postupně v 60. letech se znovu stal významným veřejně činným intelektuálem, vrátil se na filozofickou fakultu, napsal celou řadu důležitých textů a knih. Jeho působení na univerzitě mělo nepěkný konec, neboť po konci pražského jara a okupaci se výrazně změnila politická situace a musel z univerzity odejít, tentokrát už do důchodu. Ale začal dělat bytové semináře, vytvořil si určitou skupinu žáků a příznivců, takže česká fenomenologie měla evropskou úroveň," říká v rozhovoru pro Radio Praha Milan Znoj.

V 70. letech se Jan Patočka sblížil s disentem a spolu s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem se stal jedním z trojice prvních mluvčích Charty 77. Komunistický režim Patočku označil za "reakčního profesora, který se dal do služeb antikomunismu". Po schůzce s nizozemským ministrem zahraničí byl Patočka znovu zatčen a podroben několikahodinovému výslechu, na jehož následky 13. března 1977 zemřel.

 

14. března 1939 odjeli prezident Emil Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský do Berlína, kde jim Adolf Hitler oznámil, že německá vojska budou okupovat české země. V případě nesouhlasu s okupací vyhrožoval bombardováním Prahy. Prezident Hácha nátlaku podlehl. 15. března zahájila německá vojska okupaci, 16. března vydal Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

 

12. března 1999 vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. A jak Češi vnímají NATO dnes? Podle březnového průzkumu agentury STEM se členstvím České republiky v Severoatlantické alianci souhlasí 69 procent Čechů. Průzkum, jehož výsledky STEM poskytl ČTK, dále zjistil, že 55 procent občanů důvěřuje schopnosti české armády zajistit bezpečnost země a 65 procent v tomto směru věří NATO. 59 procent lidí si myslí, že české armádě prospěla profesionalizace. 40 procent lidí souhlasí s účastí české armády v zahraničních misích.

 

Před 343 lety, 14. března 1664, zemřel známý pražský kat Jan Mydlář. Do dějin vešel jako vykonavatel exekuce na Staroměstském náměstí, při které 21. června 1621 ztratilo na popravišti život 27 předních strůjců českého stavovského povstání proti Ferdinandu II. O životě Jana Mydláře se toho mnoho neví. Podle snad nejznámější verze Pamětí kata Mydláře spisovatele Josefa Svátka byl magistrem lékařství pražské univerzity, z nešťastné lásky se stal katovým holomkem a pak popravčím Českého království. Řemeslo pražského kata a pohodného vynášelo a Mydlář byl bohatým a váženým občanem města. Dvakrát se výhodně oženil a založil rozvětvenou katovskou dynastii, která v několika generacích působila po celých Čechách.

 

V centru Prahy najdete Pštrossovu ulici. Málokdo z kolemjdoucích ale tuší, že nese jméno po průmyslníkovi Františku Václavu Pštrossovi, který se zde 14. března 1823 narodil. Díky zkušenostem z Německa, Francie i Anglie rozšířil rodinnou koželužnu a stal se váženým podnikatelem. V roce 1858 dokonce získal funkci předsedy pražské obchodní a živnostenské komory. V roce 1861 se stal prvním českým purkmistrem pražským a zemským poslancem. Zasloužil se o zavedení češtiny do obecních úřadů a městských škol, ale také třeba o založení obecní plynárny. Jeho purkmistrovské období skončilo nečekaně 12. června 1863, kdy ve čtyřiceti letech podlehl prudkému zánětu mozkových blan.

 

14. března uplynulo 70 let od úmrtí Josefa Donáta, významné postavy české elektrotechniky. V roce 1887 založil v Brně elektrotechnickou továrnu "Bartelmus-Donát a spol.", která mezi prvními v českých zemích začala s průmyslovou výrobou elektrických přístrojů a zařízení. Inženýr Donát je znám také jako vynálezce obloukové lampy s elektrickým regulátorem.

 

Před rokem vyhrála Češka Jana Tylová historicky první mistrovství světa v luštění sudoku. Zúčastnilo se ho 85 soutěžících z 22 zemí. Jana Tylová získala krátce za sebou v této populární hře už druhý mistrovský titul - tři týdny předtím vyhrála první ročník mistrovství České republiky. Republikový titul letos obhájila.

18-03-2007