Domácí politika | Z archivu tématu

Začátkem týdne vláda schválila návrh zákona, který by měl provést první fázi důchodové reformy: ta je sice nejméně populárním, ale technologicky vlastně nejjednodušším krokem uvažovaných změn. Jde v něm zejména o postupné zvýšení věku odchodu do důchodu, o prodloužení doby odvádění pojistného a také o novou kategorizaci invalidních a vdovských nebo vdoveckých důchodů. Mnohem náročnější fáze by ale měly následovat později, při přesměrování toku peněz spořených na důchody tak, aby plynutím času neztrácely na hodnotě.

Dva miliony korun za hlas pro Václava Klause v páteční prezidentské volbě. Takový úplatek prý měla Občanská demokratická strana nabídnout senátoru Josefu Novotnému z SNK - Evropských demokratů minulý pátek před druhým kolem volby. Novotný přitom zvednul třikrát ruku pro Klausova protikandidáta Jana Švejnara.

Inspekce ministra vnitra a civilní rozvědky šetří únik videozáznamu z lednové schůzky kancléře prezidenta Jiřího Weigla a bývalého poradce Miloše Zemana Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy. Spekuluje se o tom, že mohlo jít o pokus o získání hlasů sociálnědemokratických zákonodárců pro volbu Václava Klause. Záběry z této schůzky sehrály roli při víkendové volbě hlavy státu. Rozhodly mimo jiné o tom, že se Strana zelených přiklonila k veřejné volbě prezidenta.

Václav Klaus a Jan Švejnar možná budou mít ve druhé prezidentské volbě ještě třetí soupeřku. Komunistická strana Čech a Moravy v úterý večer na poslední chvíli navrhla na funkci hlavy státu europoslankyni Janu Bobošíkovou. Hned ve středu ale komunisté přiznali, že jsou ochotni svou kandidátku potopit a podpořit Švejnara, ovšem za cenu určitých politických ústupků.

Důchodová reforma je o něco blíže, a důchod pro současné pracující tedy možná o něco dále. Posun je ale zatím spíše jen symbolický. Návrh, který v pondělí jednomyslně schválila vláda, ještě musí projít martyriem parlamentního jednání a rozhodně to nebude mít jednoduché.

Prezidentští kandidáti Václav Klaus a Jan Švejnar možná budou mít ve druhé volbě další soupeře. Komunisté totiž chtějí vyslechnou hlasů svých voličů a navrhnout svého kandidáta. Jména osob, které by podle nich měly větší podporu a tím pádem i nějakou šanci na zvolení, předal v neděli šéf KSČM Vojtěch Filip předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi s tím, že by se o těchto jménech mělo jednat.

Poslancům a senátorům se prezidenta zvolit nepodařilo. Volbu provázely zdlouhavé procedurální tahanice a tři politici skončili v nemocnici. Zákonodárci jednali zhruba 15 hodin, atmosféra houstla a politici se vzájemně osočovali z nátlaku. Vraťme na závěr volby prezidenta.

Před třiaosmdesáti lety se do sovětského Kyrgyzstánu vypravily stovky Čechů a Slováků, aby zde pomáhaly budovat komunistickou společnost. Družstvo Interhelpo, které Čechoslováci založili v hlavním městě Kyrgyzie Biškeku, fungovalo téměř dvacet let. Provázely je dramatické události, stalinský teror, deziluze ze sovětské reality. Osudy Čechů v Interhelpu i jejich dnešních potomků se do Biškeku vydal zmapovat náš kolega z Českého rozhlasu Jaromír Marek. Vznikl tak hodinový televizní dokument, který minulý týden odvysílala Česká televize. Jaromíra

Volba prezidenta České republiky zaměstnávala parlamentní strany několik měsíců. Jejich mimořádný zájem o volbu hlavy státu nebyl dán jen tím, že voliteli jsou právě poslanci a senátoři. Právě o tom jsem hovořil s politologem Petrem Justem z Metropolitní univerzity Praha.

Poslanecký klub Strany zelených ve Sněmovně má jen šest členů a v otázce rozhodování o tajné či veřejné volbě prezidenta by vzhledem k rozvržení názorů zřejmě stejně nebyli jazýčkem na vahách. Nicméně jejich rozhodnutí po vytrvalé obhajobě tajného hlasování změnit postoj dostalo do izolace Občanskou demokratickou stranu. Zelení odklon k veřejnému hlasování zdůvodnili jednáním prezidentova kancléře s bývalým poradcem expremiéra Zemana. Proč se ze zdánlivě banálního setkání dvou známých stalo takové důležité politikum?