Zprávy | Z archivu rubriky


Případ Poláka Pawla Jurského, který nuceně strávil čtyři dny na pražském letišti, není ojedinělý, tvrdí polská média s odvoláním na polské diplomaty v Česku. "Polák prožil horor na letišti v Praze. Není sám," uvedla v titulku veřejnoprávní televize TVP. Případ souvisí s omezeními za současné pandemie nemoci covid-19. Jurski se přes Prahu snažil vrátit z Nizozemska do vlasti, ale úřady ČR mu podle něj znemožnily opustit letištní tranzit, vstoupit na české území a po zemi pokračovat v cestě do Polska. "Imigrační policie se odvolávala na ministerstvo vnitra, to zase na imigrační policii," řekl ČTK.

Konzul Artur Lukiańczyk podle PAP vyzvedl Jurského spolu s další osobou, která měla stejný problém. "Jurského případ není ojedinělý. České úřady z neznámých příčin neposuzují kladně všechny nóty polského zastoupení," zdůraznil konzul. Na letišti jsou podle něj další Poláci, kteří se nejspíše budou muset vrátit letem KLM do Nizozemska. "KLM prodává letenky a nestará se, co se děje poté. Nevaruje cestující o předpisech platných v Česku a na Letišti Václava Havla není zastoupení této společnosti, které by mohlo řešit otázky ohledně případného návratu do Nizozemska," upozornil Lukiańczyk.

Česko kvůli epidemii koronaviru omezilo možnosti vstupu cizinců na své území. Bez překážek, ale s negativním testem na koronavirus, smějí přijet jen cizinci s trvalým či dočasným povolením k pobytu. Ve výjimečných situacích je na 72 hodin a v podnikatelských či vědeckých cílech dovolen vstup občanů EU. Předpisy dovolují také tranzit občanů zemí EU vracejících se do vlasti. V takové situaci ale musí být cesta předem ohlášena diplomatickou nótou, dodal PAP.

Většina nemocnic v krajích dělá testy na nový typ koronaviru pro samoplátce nejvýš za 1674 korun, dalších 82 korun si mohou účtovat za odběr. Podle nemocnic je cena příliš nízká a nezohledňuje náročnost testování. Nemocnice v Klatovech, Domažlicích, Kroměříži považují cenový strop za nízký, a s testováním proto končí. V Královéhradeckém kraji nemocnice zvažují omezení počtu odběrových míst. Jihočeské nemocnice ceny testů nezmění a účtují si za ně nadále 2600 korun. Za cenu stanovenou ministerstvem nejsou schopny službu nabízet. Řada nemocnic stanovenou cenu ale respektuje.

Ministerstvo zdravotnictví začalo regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady ode dneška. Za test PCR z výtěru z nosohltanu, který potřebují pravidelně například pendleři jezdící za prací do zahraničí, lidé dosud platili většinou od 2500 do 2900 korun. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už dříve ale poznamenal, že pokud nemocnice nechají cenu vyšší, bude to bezdůvodné obohacení a může být trestáno. Novou plošnou cenu pro testy samoplátců odmítají i jiné nemocnice. Nemocnice v pohraničních Klatovech a Domažlicích, které začaly testy zejména pro pendlery nabízet jako jedny z prvních v ČR, tento typ testování od soboty ukončí. V současné době má povolení testovat téměř stovka tuzemských laboratoří.

Negativní test na koronavirus má být jednou z podmínek letního cestování do zahraničí. Některé země jej zřejmě budou požadovat před vjezdem, po návratu je povinný v Česku. Pro cestovní kanceláře je státem regulovaná cena nepřijatelně vysoká, prosazovaly pětisetkorunu.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov prohlásil, že bude nezbytné obnovit památník sovětského maršála Ivana Koněva v Praze, a to na základě závazků z česko-ruské smlouvy z roku 1993. V televizi RBK označil za "dětinské" české vysvětlování, že o odstranění Koněvovy sochy rozhodl na místní úrovni "jakýsi starosta". Česká strana však odmítá, že by tento případ dvoustrannou smlouvu porušoval.

Česko nedávno požádalo Rusko o jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, aby si obě země vyjasnily mimo jiné spory o Koněvovu sochu. Socha vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Praha 6 nechala sochu, která byla opakovaně cílem vandalských útoků, loni v létě zakrýt plachtou a počátkem dubna odstranit. Ruská diplomacie proti tomu protestovala a ruské orgány zahájily v této souvislosti trestní stíhání některých pražských politiků, což ovšem české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v ruském armádním deníku Krasnaja zvezda kritizoval "zločinné" odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6 a současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady v Rusku ke svolení se stavbou pomníků československým legionářům, padlým v boji s ruskými bolševiky. V interview, zpřístupněném na webu ruského listu, Filip chválil za postoje vůči Rusku prezidenta Miloše Zemana a kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Řecko plánuje zrušit povinnost dvoutýdenní karantény pro návštěvníky z některých zahraničních zemí, jedná o tom mimo jiné i s Českem, Německem nebo Rakouskem. Informovala o tom agentura DPA. Jihoevropská země chce uvolněním restrikcí přijatých kvůli pandemii způsobené koronavirem zachránit turistickou sezonu, která je tahounem ekonomiky. Kdy se země pro turisty otevře, zatím není úplně jasné. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve čtvrtek řekl, že vláda zatím vychází z toho, že se pro zahraniční návštěvníky otevře 1. července. Od 25. května se restrikce uvolní pro řecké občany, kteří budou smět cestovat za rekreací na ostrovy, zároveň se od začátku června otevřou hotely a další ubytovací zařízení. Z České republiky jezdí v posledních letech do Řecka podle portálu Czech Travel Press v průměru 300.000 až 350.000 turistů ročně.

Čeští turisté by se měli do Chorvatska dostat bez nutnosti předložit negativní testy na covid-19 a pouze na základě rezervace ubytování. Náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek řekl Radiožurnálu, že to vyplývá z vyjádření chorvatských úřadů. Plánované otevření hranic se Slovenskem a Rakouskem by mohla komplikovat epidemiologická situace v Německu, které s Rakouskem plně otevře hranice 15. června. Chorvatsko je tradičně nejoblíbenější zahraniční destinací Čechů. Podle údajů Českého statistického úřadu o cestách delších než čtyři dny tam v roce 2018 přijelo 813.000 českých turistů.

Lékaři v Česku poskytli prvnímu dítěti se spinální svalovou atrofií systémovou genovou léčbu prostřednictvím léčivého přípravku Zolgensma. Lék za téměř 54 milionů korun mu aplikovali ve čtvrtek v pražské Fakultní nemocnici v Motole, kde jej v nadcházejících týdnech dostanou další dvě děti. Léčbu všech tří pacientů uhradí zdravotní pojišťovny. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková. Vzhledem k tomu, že lék je neregistrovaný, jeho cenu nestanovil Státní ústav pro kontrolu léčiv, podle Dankové ale jeho výrobce. Je to nejdražší jednorázový lék, který kdy nemocnice podala, doplnila mluvčí. Nejdražší zaplacený lék je to i pro Oborovou zdravotní pojišťovnu, která léčbu dítěte hradí, řekl ČTK její mluvčí Jiří Sochor.

Použití neregistrovaného léku Zolgensma, který je určen pro děti do dvou let se svalovou atrofií, povolilo ministerstvo zdravotnictví v dubnu. Podle jeho předpokladu bude přípravek ještě letos registrován v Evropské unii. Česko ale podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) umožnilo distribuci a použití léku dříve kvůli jeho akutní potřebě pro pacienty. Zda bude mít léčba Zolgensmou očekávaný efekt, se podle Dankové ukáže zhruba do tří měsíců. Spinální svalová atrofie je vrozené onemocnění, při kterém postupně ubývá svalstvo, a tím se zhoršuje schopnost pohybu. Postup nemoci je individuální, pacienti se ale většinou nedožívají vysokého věku.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Pokles je podle Českého statistického úřadu nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. Výsledky výrazně ovlivnila celosvětová pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Data podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka odpovídají očekáváním České národní banky i celého trhu a nic nemění na výhledu ČNB na další vývoj české ekonomiky, spíše jej potvrzují. ČNB letos očekává za celý rok pokles ekonomiky o osm procent.

Pokles české ekonomiky v prvním čtvrtletí způsobilo značné zhoršení bilance zahraničního obchodu i propad investiční aktivity. Utlumena byla spotřeba domácností. Ekonomiku naopak stimulovala vládní spotřeba. Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček řekl, že ve druhém čtvrtletí očekává horší vývoj. Obdobně hovoří ekonomové. Podle nich dno ekonomické aktivity přijde ve druhém čtvrtletí, pokles očekávají dvouciferný. Dnešní data ale nevedla k tomu, že by výrazně přehodnocovali odhady vývoje ekonomiky za celý rok. Nadále tak počítají s propadem ekonomiky v rozmezí od 6,5 do 11 procent. Ekonom skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že český propad je sedmý nejhorší v Evropě. "Všechny ostatní státy, kde je propad horší (s výjimkou Slovenska), začaly s omezeními dříve, a ta tak covid ovlivnil růst více. Intenzita zásahu do ekonomiky je proto u nás přinejmenším srovnatelná se západní Evropou," sdělil.